WTA Swiss Open

WTA Swiss Open
Ladies Open Lausanne

Založeno1899
OdehránoLadies Open Lausanne 2023
Ukončeno1995
Obnoveno2016
MístoLausanne ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
DějištěTennis Club du Stade-Lausanne
Souřadnice
Povrchantuka / venku
Soutěže32 dvouhra (8 kval.) / 16 čtyřhra
Dotace259 303 USD
Obdobíčervenec
WTA Tour
1988–1989Tier V
1990–1992Tier IV
1993–1994Tier III
2016–2020WTA International
2021–WTA 250

www.ladiesopenlausanne.ch
Některá data mohou pocházet z datové položky.

WTA Swiss Open, oficiálně Ladies Open Lausanne, je profesionální tenisový turnaj žen hraný ve švýcarském Lausanne, kam se v sezóně 2019 přestěhoval. Založen byl v roce 1899. Po přerušení mezi lety 1995–2015 došlo k obnovení v Gstaadu.[1] Antukový turnaj se na okruhu WTA Tour řadí do kategorie WTA 250.

Charakteristika

WTA Swiss Open byl založen v roce 1899. Změna názvu na European Open se uskutečnila v sezóně 1986, kdy se stal součástí okruhu WTA Tour. Od zavedení kategorií Tier roku 1988 probíhal dvě sezóny v nejnižší úrovni Tier V. Následně povýšil do Tier IV a v ročnících 1993–1994 se stal součástí Tier III. Mezi lety 1995–2015 se nekonal.

V období 1971–1994 se postupně odehrával ve čtyřech švýcarských městech: Gstaadu, Lucernu, Luganu a Ženevě.

Ženská tenisová asociace oznámila obnovení turnaje v sezóně 2016, kdy se vrátil do jejího kalendáře jako antukový podnik v Gstaadu. V kategorii WTA International tak vystřídal rakouský turnaj Gastein Ladies.[2] Otevřené antukové dvorce gstaadského areálu s centrkurtem Roy Emerson Arena hostily událost do roku 2018. Pořadatelská agentura Grand Chelem Event AG turnaj v roce 2019 přemístila do Lausanne. Hostitelem se stal městský antukový areál Tennis Club du Stade-Lausanne.[3]

Do soutěže dvouhry nastupuje třicet dva tenistek a čtyřhry se účastní šestnáct párů. Ze švýcarských hráček si singlový titul připsaly Manuela Malejevová (1991) a Viktorija Golubicová (2016). Nejvyšší počet tří trofejí z dvouhry vybojovaly bulharsko-švýcarská tenistka Manuela Malejevová a Američanka Chris Evertová.

Přehled vývoje názvu

Sezónynázev turnaje
1971–1974Swiss Open Championships
1976Swiss Open
1977Swiss Championships
1981–1982Toyota Swiss Open
1983–1985Swiss Open
1986–1989European Open
1990–1991Geneva European Open
1992–1994European Open
2016–2018Ladies Championship Gstaad
od 2019Ladies Open Lausanne

Přehled finále

Dvouhra

Dějištěrokvítězkafinalistkavýsledek
Gstaad1971Francie Françoise DurrováAustrálie Lesley Huntová6–3, 6–3
1972turnaj se nekonal
1973
1974Západní Německo Helga SchultzeováItálie Lea Pericoliová4–6, 6–4, 6–3
1975turnaj se nekonal
1976Belgie Michele GurdalováFrancie Gail Sherriffová4–6, 6–2, 6–3
1977Austrálie Lesley HuntováAustrálie Helen Gourlayová4–6, 7–5, 6–1
1978turnaj se nekonal
1980
Lugano1981USA Chris EvertováRumunsko Virginia Ruziciová6–1, 6–1
1982USA Chris EvertováMaďarsko Andrea Temesváriová6–0, 6–3
1983zrušeno po 3. kole pro déšť
1984Bulharsko Manuela MalejevováČeskoslovensko Iva Budařová6–1, 6–1
1985USA Bonnie GadusekováBulharsko Manuela Malejevová6–2, 6–2
1986Itálie Raffaella ReggiováBulharsko Manuela Malejevová5–7, 6–3, 7–6(8–6)
Ženeva1987USA Chris EvertováBulharsko Manuela Malejevová6–3, 4–6, 6–2
1988Rakousko Barbara PaulusováUSA Lori McNeilová6–4, 5–7, 6–1
1989Bulharsko Manuela Malejeva-FragniereŠpanělsko Conchita Martínezová6–4, 6–0
1990Rakousko Barbara PaulusováKanada Helen Kelesiová2–6, 7–5, 7–6(7–3)
1991Švýcarsko Manuela Malejeva-FragniereKanada Helen Kelesiová6–3, 3–6, 6–3
Lucern1992USA Amy FrazierováČeskoslovensko Radka Zrubáková6–4, 4–6, 7–5
1993USA Lindsay DavenportováAustrálie Nicole Bradtkeová6–1, 4–6, 6–2
1994USA Lindsay DavenportováUSA Lisa Raymondová7–6(7–3), 6–4
1995turnaj se nekonal
2015
Gstaad2016Švýcarsko Viktorija GolubicováNizozemsko Kiki Bertensová4–6, 6–3, 6–4
2017Nizozemsko Kiki BertensováEstonsko Anett Kontaveitová6–4, 3–6, 6–1
2018Francie Alizé CornetováLucembursko Mandy Minellaová6–4, 7–6(8–6)
Lausanne2019Francie Fiona FerrováFrancie Alizé Cornetová6–1, 2–6, 6–1
2020turnaj se nekonal kvůli pandemii covidu-19
2021Slovinsko Tamara ZidanšekováFrancie Clara Burelová4–6, 7–6(7–5), 6–1
2022Chorvatsko Petra MartićováSrbsko Olga Danilovićová6–4, 6–2
2023Itálie Elisabetta CocciarettováFrancie Clara Burelová7–5, 4–6, 6–4

Čtyřhra

Dějištěrokvítězkyfinalistkyvýsledek
Gstaad1971Jihoafrická republika Brenda Kirková
Jihoafrická republika Laura Rossouwová
Francie Françoise Durrová
Itálie Lea Pericoliová
8–6, 6–3
1972turnaj se nekonal
1973
1974Západní Německo Helga Schultzeová
Itálie Lea Pericoliová
Japonsko Kajoko Fukuoková
Chile Michelle Rodriguezová
6–2, 6–0
1975turnaj se nekonal
1976USA Betsy Nagelsenová
Austrálie Wendy Turnbullová
Jihoafrická republika Brigette Cuypersová
Jihoafrická republika Annette Van Zylová
6–4, 6–4
1977Austrálie Helen Gourlayová
USA Rayni Foxová
USA Mary Carillová
Austrálie Lesley Huntová
6–0, 6–4
1978turnaj se nekonal
1980
Lugano1981Jihoafrická republika Rosalyn Fairbanková
Jihoafrická republika Tanya Harfordová
USA Candy Reynoldsová
USA Paula Smithová
2–6, 6–1, 6–4
1982USA Candy Reynoldsová
USA Paula Smithová
USA Joanne Russellová
Rumunsko Virginia Ruziciová
6–2, 6–4
1983Švýcarsko Christiane Jolissaintová
Nizozemsko Marcella Meskerová
Švýcarsko Petra Delheesová
Brazílie Pat Medradová
6–2, 3–6, 7–5
1984Švýcarsko Christiane Jolissaintová
Nizozemsko Marcella Meskerová
Československo Iva Budařová
Československo Marcela Skuherská
6–4, 6–3
1985USA Bonnie Gaduseková
Československo Helena Suková
Západní Německo Bettina Bungeová
Západní Německo Eva Pfaffová
6–2, 6–4
1986USA Elise Burginová
USA Betsy Nagelsenová
Austrálie Jenny Byrneová
Austrálie Janine Thompsonová
6–2, 6–3
Ženeva1987USA Betsy Nagelsenová
Austrálie Elizabeth Smylieová
Peru Laura Gildemeisterová
Francie Catherine Tanvierová
4–6, 6–4, 6–3
1988Švýcarsko Christiane Jolissaintová
Jihoafrická republika Dianne Van Rensburgová
Švédsko Maria Lindströmová
Západní Německo Claudia Porwiková
6–1, 6–3
1989USA Katrina Adamsová
USA Lori McNeilová
Sovětský svaz Larisa Neilandová
Sovětský svaz Nataša Zverevová
2–6, 6–3, 6–4
1990Austrálie Louise Fieldová
Jihoafrická republika Dianne Van Rensburgová
USA Elise Burginová
USA Betsy Nagelsenová
5–7, 7–6(7–2), 7–5
1991Austrálie Nicole Bradtkeová
Austrálie Elizabeth Smylieová
Itálie Cathy Caverzasiová
Švýcarsko Manuela Malejeva-Fragniere
6–1, 6–2
Lucern1992Austrálie Amy Frazierová
Jihoafrická republika Elna Reinachová
Československo Karina Habšudová
USA Marianne Werdelová
7–5, 6–2
1993USA Mary Joe Fernandezová
Česko Helena Suková
USA Lindsay Davenportová
USA Marianne Werdelová
6–2, 6–4
1994zrušeno po dvou čtvrtfinále pro déšť[4]
1995turnaj se nekonal
2015
Gstaad2016Španělsko Lara Arruabarrenová
Švýcarsko Xenia Knollová
Německo Annika Becková
Rusko Jevgenija Rodinová
6–1, 3–6, [10–8]
2017Nizozemsko Kiki Bertensová
Švédsko Johanna Larssonová
Švýcarsko Viktorija Golubicová
Srbsko Nina Stojanovićová
7–6(7–4), 4–6, [10–7]
2018Chile Alexa Guarachiová
USA Desirae Krawczyková
Španělsko Lara Arruabarrenová
Švýcarsko Timea Bacsinszká
4–6, 6–4, [10–6]
Lausanne2019Rusko Anastasija Potapovová
Rusko Jana Sizikovová
Austrálie Monique Adamczaková
Čína Chan Sin-jün
6–2, 6–4
2020turnaj se nekonal kvůli pandemii covidu-19
2021Švýcarsko Susan Bandecchiová
Švýcarsko Simona Waltertová
Norsko Ulrikke Eikeriová
Řecko Valentini Grammatikopoulou
6–3, 6–7(3–7), [10–5]
2022Srbsko Olga Danilovićová
Francie Kristina Mladenovicová
Norsko Ulrikke Eikeriová
Slovinsko Tamara Zidanšeková
bez boje
2023Maďarsko Anna Bondárová
Francie Diane Parryová
  Amina Anšbová
Česko Anastasia Dețiuc
6–2, 6–1

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku WTA Swiss Open na anglické Wikipedii.

  1. Tournament [online]. Ladies Open Lausanne [cit. 2021-07-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Gstaad event first WTA tournament in Switzerland since 2008 [online]. ESPN, 11 March 2016 [cit. 2016-05-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. fh in WTA International Gstaad. WTA Tournament In Gstaad To Be Relocated To Lausanne In 2019 [online]. Lausanne: Tennis Tour Talk, 2018-12-18 [cit. 2019-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-07-01. (anglicky) 
  4. 1994 Eurocard Open Draw[nedostupný zdroj] (PDF). wtatour.com.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of South Africa (1928-1994).svg
Flag of South Africa, used between 1928 and 1982. It is identical to the 1982 to 1994 version except that the shade of blue is darker. It is also known as the "Oranje-Blanje-Blou".
Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Germany (state).svg
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
Flag of South Africa (1928–1994).svg
Flag of South Africa, used between 1928 and 1982. It is identical to the 1982 to 1994 version except that the shade of blue is darker. It is also known as the "Oranje-Blanje-Blou".