Waldorfové

Waldorfové; (von Waldorf)
Země	České království, Moravské markrabství
Tituly	rytíři (1670), svobodní páni (1702) a hrabata (1727)
Zakladatel	Gottfried Waldorff († 1687)
Rok založení	1664
Vymření po meči	1796
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Waldorfové (něm. (von) Waldorf; dříve též jako Waldorff či Walldorf) byli původem německý šlechtický rod z Kolína nad Rýnem, usedlý v Čechách a na Moravě, jehož členové se uplatnili zejména v zemských úřadech. Po meči rod vymřel Gottfriedem Ignácem z Waldorfu roku 1796.^[1]

Historie

Zakladatelem rodu byl Gottfried (čes. Bohumír; † 1687), syn kolínského obchodníka Petera Waldnera, který vstoupil coby sekretář do služeb moravského šlechtice Františka hraběte z Magni.^[1] Roku 1652 byl jmenován moravským zemským advokátem a o čtyři roky později obdržel post krajského zemského tajemníka, přičemž oba úřady vykonával navzdory svému nedostatečnému vzdělání (licenciát získal teprve v roce 1657 na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze).^[2] Dne 10. září 1664 byl císařem Leopoldem I. povýšen do šlechtického stavu a 13. září téhož roku mu byl udělen moravský inkolát. V roce 1670 se stal císařským radou, tajným sekretářem české dvorské kanceláře a 6. prosince 1670 obdržel starožitný rytířský stav, který byl 29. dubna 1682 přenesen i na jeho bratra Jakuba z Waldorfu, přísedícího moravského zemského tribunálu.^[3] Od Františka Marii Cerboniho zakoupil v roce 1678 panství Sádek u Třebíče, které se stalo jeho hlavním sídlem.^[4] Zemřel roku 1687, kdy dědictví přešlo na jeho syny Gottfrieda Arnošta († 1704), Gottfrieda Antonína († 1732), Gottfrieda Ignáce († 1739), dceru Marii Kateřinu a ovdovělou manželku Kateřinu Sartoriovou ze Schwanenfeldu.

Waldorfovi dědici přikoupili k sádeckému panství blízkou Rokytnici (1695), později získali také Osovou u Žďáru nad Sázavou (1708) a díl východomoravského panství Brumov, k němuž patřily vsi Francova Lhota, Haluzice, Horní Lideč, Hošťálková, Loučka, Seninka, Slopné, Vlachova Lhota, Vrbětice, část brumovského hradu, dva mlýny ve Valašských Kloboukách a mlýn v Bohuslavicích.^[5] Dne 28. května 1702 byla vdova Kateřina Sartoriová ze Schwanenfeldu spolu s Gottfriedem Antonínem z Waldorfu, Gottfriedem Ignácem z Waldorfu a Marií Kateřinou z Waldorfu povýšena do stavu svobodných pánů.^[3] Výraznějších kariérních met dosáhl Gottfried Ignác z Waldorfu, císařský rada a přísedící moravského zemského soudu, jenž byl v září 1727 povýšen do českého hraběcího stavu. Jeho choť Marie Alžběta ze Sinzendorfu (1697–1758) byla podporovatelkou ženského řeholního Řádu svaté Alžběty, který roku 1750 uvedla do Brna.^[6] Jejich syn Gottfried Ignác držel kromě výše zmíněných statků ještě panství Želetice na Znojemsku (1761) a roku 1769 založil na svém panství v Hošťálkové školu.^[7] Zemřel bezdětný v roce 1796 a rodové majetky přešly na hraběcí rod Chorinských z Ledské, potomky jeho sestry Marie Kajetány z Waldorfu († 1792).^[8]

Vnukem Jakuba rytíře z Waldorfu byl František August z Waldorfu (1707–1754), okresní hejtman v Brně, který byl 1. prosince 1742 povýšen do stavu svobodných pánů.^[1] Jeho manželka Marie Antonie z Freyenfelsu držela panství Jimramov, kde byl za Waldorfů barokně upraven tamní zámek a založena ves Podlesí (dříve též Milovy či Walldorf).^[9]

Erb

Původní rodový erb z roku 1664 měl podobu modrého štítu, v němž byly tři (2, 1) stříbrné háky hroty dolů, který kryla modro-stříbrná přikryvadla. V klenotu se nacházel rostoucí muž bez levé ruky, oděný do modro-stříbrně čtvrceného šatu a točenice týchž barev. V pravé ruce držel hák na zlatém ratišti. Při povýšení do rytířského stavu byli Waldorfové obdařeni čtvrceným štítem, přičemž v 1. a 4. červeném poli byly tři stříbrné kůly a ve 2. a 3. poli byl původní erb. Přes celý štít bylo položeno černé kosmé břevno a na něm tři zlaté lví hlavy en face. Nad štítem byly nyní dva helmy s modro-stříbrnými přikryvadly a klenoty v podobě rostoucího zlatého lva (vpravo) a bezrukého muže z původního erbu (vlevo). K dalším změnám došlo roku 1702, kdy byli Waldorfové povýšeni do stavu svobodných pánů. Tehdy získal jejich rytířský erb navíc srdeční zlato-stříbrně polcený štítek, přičemž v levé polovině štítku byla umístěna polovina černé rozkřídlené orlice. Konečně hraběcí erb z roku 1727 byl polepšen o třetí prostřední helm s černo-zlatými přikryvadly, jehož klenotem byla černo-zlatá rozkřídlená orlice.

Rytířský erb rodu je zachycen na kamenném náhrobku Gottfrieda z Waldorfu († 1687), který je umístěn v boční kapli sv. Barbory v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Zábrdovicích u Brna.^[2]

Sídla a panství

V průběhu dějin jim mimo jiné patřila panství:

Brumov (tzv. druhý díl; 1710–1796)

Hošťálková (1710–1796)

Jimramov (1745–1778)

Osová (1708–1796)

Rokytnice nad Rokytnou (1695–1796)

Sádek (1678–1796)

Želetice (1761–1796)

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c MAŠEK, Petr. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Od Bílé hory do současnosti. N–Ž. 1. vyd. Praha: Argo, 2010. ISBN 978-80-257-0294-9. S. 417–418.
↑ ^a ^b HANÁČEK, Jiří. Waldorfský náhrobník v Brně. Sborník příspěvků. III. setkání genealogů a heraldiků v Brně. 1986, roč. 3, s. 26–31. Dostupné online.
↑ ^a ^b KADICH VON, Heinrich; BLAŽEK, Conrad. Der mährische Adel. 1. vyd. Nürnberg: Bauer und Raspe, 1899. S. 170.
↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. 2. vyd. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 149.
↑ Hosák, L. (2004), s. 64, 150, 440–441.
↑ Marie Alžběta hraběnka z Waldorfu. hrobka.kapucini.cz [online]. [cit. 2022-02-10]. Dostupné online.
↑ HEJSKOVÁ, Alena. Hošťálková. In: NEKUDA, Vladimír (ed.). Okres Vsetín. Rožnovsko-Valašskomeziříčsko-Vsetínsko. 1. vyd. Brno: Hvězdárna Valašské Meziříčí, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a okresní úřad Vsetín, 2002. ISBN 80-86298-09-4. S. 714–717.
↑ D'ELVERT, Christian. Die Grafen von Waldorf. Notizen-Blatt der historisch-statistischen Section der kais. königl. mährisch-schlesischen Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde. 1862, čís. 10, s. 73–75.
↑ Hosák, L. (2004), s. 77.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Waldorfové na Wikimedia Commons

[:0-1] MAŠEK, Petr. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Od Bílé hory do současnosti. N–Ž. 1. vyd. Praha: Argo, 2010. ISBN 978-80-257-0294-9. S. 417–418.

[:1-2] HANÁČEK, Jiří. Waldorfský náhrobník v Brně. Sborník příspěvků. III. setkání genealogů a heraldiků v Brně. 1986, roč. 3, s. 26–31. Dostupné online.

[:2-3] KADICH VON, Heinrich; BLAŽEK, Conrad. Der mährische Adel. 1. vyd. Nürnberg: Bauer und Raspe, 1899. S. 170.

[4] HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. 2. vyd. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 149.

[5] Hosák, L. (2004), s. 64, 150, 440–441.

[6] Marie Alžběta hraběnka z Waldorfu. hrobka.kapucini.cz [online]. [cit. 2022-02-10]. Dostupné online.

[7] HEJSKOVÁ, Alena. Hošťálková. In: NEKUDA, Vladimír (ed.). Okres Vsetín. Rožnovsko-Valašskomeziříčsko-Vsetínsko. 1. vyd. Brno: Hvězdárna Valašské Meziříčí, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a okresní úřad Vsetín, 2002. ISBN 80-86298-09-4. S. 714–717.

[8] D'ELVERT, Christian. Die Grafen von Waldorf. Notizen-Blatt der historisch-statistischen Section der kais. königl. mährisch-schlesischen Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde. 1862, čís. 10, s. 73–75.

[9] Hosák, L. (2004), s. 77.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

Navigation

Navigace

Tématické portály