Waldstatt

Waldstatt
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	47°21′24″ s. š., 9°17′1″ v. d.
Nadmořská výška	822 m n. m.
Stát	Švýcarsko Švýcarsko
Kanton	Appenzell Ausserrhoden
Waldstatt Waldstatt, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	6,75 km²
Počet obyvatel	1 869 (2018)[1]
Hustota zalidnění	276,9 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.waldstatt.ch
Telefonní předvolba	071
PSČ	9104
Označení vozidel	AR
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Waldstatt je obec ve švýcarském kantonu Appenzell Ausserrhoden. Nachází se v jihozápadní části kantonu, asi 3 kilometry jižně od Herisau, v nadmořské výšce 822 metrů. Žije zde přibližně 1 900^[1] obyvatel.

Geografie

Waldstatt leží uprostřed čtyřúhelníku Herisau, Hundwil, Urnäsch a Schwellbrunn a je tak jedinou obcí v kantonu Appenzell Ausserrhoden, která nehraničí s žádným jiným kantonem. Obec leží v nadmořské výšce 820 m n. m. v žlábkovité sníženině Molasské pahorkatiny na úpatí Geisshaldenu a jižně od hřebene Oberwaldstattu; má celkovou rozlohu 669 ha. Z toho je 84 ha osídlených, 405 ha zemědělských a 173 ha zalesněných ploch, tj. lesů a hájů. Zbývajících 7 ha je považováno za neproduktivní půdu. Nejvyšší bod na obecním katastru Waldstattu je ve výšce 967 m n. m. a nejnižší 666 m n. m.

Historie

V roce 1374 se osada jmenovala Ober Walstatt, v roce 1415 Wallstatt.^[2] V té době patřila k Rhodu a farnosti Herisau a sdílí tak jejich politickou historii. V roce 1719 byl kostel a chudinský statek oddělen od Herisau a Waldstatt získal samostatnost. Tato farnost je výjimkou: Waldstatt je jedinou ausserrhodenskou farností, která získala samostatnost dříve, než byl postaven kostel. Přesto se za rok založení považuje rok 1720.^[3]

Položení důležité spojovací silnice ze St. Gallenu do Toggenburgu přes Waldstatt namísto přes Schwellbrunn v roce 1789 poskytlo důležité impulsy pro rozvoj a osada se následně rozvinula ve vesnici. Vesnice se nejprve rozrůstala podél hlavních dopravních tahů, po druhé světové válce vznikly klidnější obytné čtvrti mimo ni.

Na počátku 19. století, ale zejména v roce 1817, byl Waldstatt těžce postižen hladomorem v oblasti Appenzellerlandu. Poptávka po textilu se propadla, úroda byla v důsledku různých přírodních událostí neúrodná a ceny potravin rostly téměř každý týden. Z tohoto důvodu se mnozí lidé z vesnice odstěhovali nebo zemřeli hlady. Teprve v polovině 19. století se vesnice začala z krizových let vzpamatovávat a opět nastal vzestup ve všech smyslech slova.^[3]

V roce 1839 byla postavena stanice pro poštovní dostavníkový rychlík, který jezdil ze St. Gallenu do Uznachu. Spojovací silnice tak byla první silnicí v Appenzellu, kterou obsluhoval poštovní rychlík. v roce 1875 dostal Waldstatt stanici na železniční trati, která vedla z Winkelnu (St. Gallen) do Urnäsch. V roce 1880 byla uvedena do provozu první odstředivka na výrobu sýrů ve Švýcarsku. V roce 1925 byl postaven most Steblenbach.^[2]

Od roku 1919 převzala veřejné povinnosti obecní samospráva obyvatel a obecní korporace; ta je zodpovědná za zásobování vodou a odvoz odpadků. od roku 1911 zde byla římskokatolická farnost zahrnující obce Urnäsch-Hundwil-Waldstatt. V roce 1973 byl ve Waldstattu postaven katolický kostel.^[2][3]

Obyvatelstvo

Hospodářství

Vedle tradičního chovu dobytka a mlékárenství se v 18. století rozvíjel textilní průmysl a obchod, tkalcovství a později i vyšívání. Určitý význam měla také těžba rašeliny a pískovce. V první polovině století převažovalo tkalcovství lnu, od poloviny století převládala výroba bavlněného mušelínu. Kolem roku 1800 bylo v obci 400 tkalcovských stavů. V 19. století byly v textilním průmyslu zaměstnány asi tři čtvrtiny pracujících obyvatel. V roce 1890 byla založena mechanická žakárová tkalcovna a v roce 1908 byly postaveny dvě mechanické tkalcovny a vyšívárna. Od začátku první světové války prožíval průmysl těžkou krizi a mnoho dělníků přišlo o práci. Teprve v polovině 20. století se průmysl dokázal vzpamatovat, ale původního hospodářského významu již nedosáhl.^[3]

V roce 1792 byly v Unter-Waldstattu otevřeny lázně a Waldstatt se následně stal lázeňským městem. Od poloviny 19. století měly lázně také vlastní pivovar, který byl v roce 1923 převzat pivovarem Haldengut a využíván jako skladiště. „Säntisblick“ byl oblíbeným místem setkávání: projednávaly se zde různé body politického a hospodářského programu, včetně kantonální ústavy v letech 1858 a 1876. Dalšími známými lázněmi ve Waldstattu byl Hotel & Kurhaus Hirschen. Po druhé světové válce lázeňský cestovní ruch upadl; až do roku 1964 byly místopisné cedule označeny „Kurort Waldstatt“.^[3]

Přibližně od roku 1935 se těžiště zaměstnanosti přesunulo na zpracování dřeva, kovů a plastů. V roce 1945 byl založen závod na tlakové lití kovů a vstřikování termoplastů, který je největším zaměstnavatelem v obci. V roce 2005 se zemědělství podílelo na zaměstnanosti v obci 13 % a průmysl 52 %.^[2]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Waldstatt na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Waldstatt na Wikimedia Commons
• (německy) [1] – oficiální stránky