Waldstatt
Waldstatt | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 47°21′24″ s. š., 9°17′1″ v. d. |
Nadmořská výška | 822 m n. m. |
Stát | Švýcarsko |
Kanton | Appenzell Ausserrhoden |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 6,75 km² |
Počet obyvatel | 1 869 (2018)[1] |
Hustota zalidnění | 276,9 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 071 |
PSČ | 9104 |
Označení vozidel | AR |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Waldstatt je obec ve švýcarském kantonu Appenzell Ausserrhoden. Nachází se v jihozápadní části kantonu, asi 3 kilometry jižně od Herisau, v nadmořské výšce 822 metrů. Žije zde přibližně 1 900[1] obyvatel.
Geografie
Waldstatt leží uprostřed čtyřúhelníku Herisau, Hundwil, Urnäsch a Schwellbrunn a je tak jedinou obcí v kantonu Appenzell Ausserrhoden, která nehraničí s žádným jiným kantonem. Obec leží v nadmořské výšce 820 m n. m. v žlábkovité sníženině Molasské pahorkatiny na úpatí Geisshaldenu a jižně od hřebene Oberwaldstattu; má celkovou rozlohu 669 ha. Z toho je 84 ha osídlených, 405 ha zemědělských a 173 ha zalesněných ploch, tj. lesů a hájů. Zbývajících 7 ha je považováno za neproduktivní půdu. Nejvyšší bod na obecním katastru Waldstattu je ve výšce 967 m n. m. a nejnižší 666 m n. m.
Historie
V roce 1374 se osada jmenovala Ober Walstatt, v roce 1415 Wallstatt.[2] V té době patřila k Rhodu a farnosti Herisau a sdílí tak jejich politickou historii. V roce 1719 byl kostel a chudinský statek oddělen od Herisau a Waldstatt získal samostatnost. Tato farnost je výjimkou: Waldstatt je jedinou ausserrhodenskou farností, která získala samostatnost dříve, než byl postaven kostel. Přesto se za rok založení považuje rok 1720.[3]
Položení důležité spojovací silnice ze St. Gallenu do Toggenburgu přes Waldstatt namísto přes Schwellbrunn v roce 1789 poskytlo důležité impulsy pro rozvoj a osada se následně rozvinula ve vesnici. Vesnice se nejprve rozrůstala podél hlavních dopravních tahů, po druhé světové válce vznikly klidnější obytné čtvrti mimo ni.
Na počátku 19. století, ale zejména v roce 1817, byl Waldstatt těžce postižen hladomorem v oblasti Appenzellerlandu. Poptávka po textilu se propadla, úroda byla v důsledku různých přírodních událostí neúrodná a ceny potravin rostly téměř každý týden. Z tohoto důvodu se mnozí lidé z vesnice odstěhovali nebo zemřeli hlady. Teprve v polovině 19. století se vesnice začala z krizových let vzpamatovávat a opět nastal vzestup ve všech smyslech slova.[3]
V roce 1839 byla postavena stanice pro poštovní dostavníkový rychlík, který jezdil ze St. Gallenu do Uznachu. Spojovací silnice tak byla první silnicí v Appenzellu, kterou obsluhoval poštovní rychlík. v roce 1875 dostal Waldstatt stanici na železniční trati, která vedla z Winkelnu (St. Gallen) do Urnäsch. V roce 1880 byla uvedena do provozu první odstředivka na výrobu sýrů ve Švýcarsku. V roce 1925 byl postaven most Steblenbach.[2]
Od roku 1919 převzala veřejné povinnosti obecní samospráva obyvatel a obecní korporace; ta je zodpovědná za zásobování vodou a odvoz odpadků. od roku 1911 zde byla římskokatolická farnost zahrnující obce Urnäsch-Hundwil-Waldstatt. V roce 1973 byl ve Waldstattu postaven katolický kostel.[2][3]
Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel[2] | ||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Rok | 1734 | 1800 | 1850 | 1870 | 1900 | 1920 | 1941 | 1960 | 1980 | 1990 | 2000 | 2010 | 2022 | |||
Počet obyvatel | 634 | 1034 | 983 | 953 | 1483 | 1513 | 1297 | 1536 | 1440 | 1529 | 1710 | 1772 | 1817 |
Hospodářství
Vedle tradičního chovu dobytka a mlékárenství se v 18. století rozvíjel textilní průmysl a obchod, tkalcovství a později i vyšívání. Určitý význam měla také těžba rašeliny a pískovce. V první polovině století převažovalo tkalcovství lnu, od poloviny století převládala výroba bavlněného mušelínu. Kolem roku 1800 bylo v obci 400 tkalcovských stavů. V 19. století byly v textilním průmyslu zaměstnány asi tři čtvrtiny pracujících obyvatel. V roce 1890 byla založena mechanická žakárová tkalcovna a v roce 1908 byly postaveny dvě mechanické tkalcovny a vyšívárna. Od začátku první světové války prožíval průmysl těžkou krizi a mnoho dělníků přišlo o práci. Teprve v polovině 20. století se průmysl dokázal vzpamatovat, ale původního hospodářského významu již nedosáhl.[3]
V roce 1792 byly v Unter-Waldstattu otevřeny lázně a Waldstatt se následně stal lázeňským městem. Od poloviny 19. století měly lázně také vlastní pivovar, který byl v roce 1923 převzat pivovarem Haldengut a využíván jako skladiště. „Säntisblick“ byl oblíbeným místem setkávání: projednávaly se zde různé body politického a hospodářského programu, včetně kantonální ústavy v letech 1858 a 1876. Dalšími známými lázněmi ve Waldstattu byl Hotel & Kurhaus Hirschen. Po druhé světové válce lázeňský cestovní ruch upadl; až do roku 1964 byly místopisné cedule označeny „Kurort Waldstatt“.[3]
Přibližně od roku 1935 se těžiště zaměstnanosti přesunulo na zpracování dřeva, kovů a plastů. V roce 1945 byl založen závod na tlakové lití kovů a vstřikování termoplastů, který je největším zaměstnavatelem v obci. V roce 2005 se zemědělství podílelo na zaměstnanosti v obci 13 % a průmysl 52 %.[2]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Waldstatt na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11]
- ↑ a b c d e FUCHS, Thomas. Waldstatt [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2014-11-04 [cit. 2023-04-07]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c d e EUGSTER-KÜNDIG, Hans. Waldstatt gestern und heute. Herisau: Gemeinde Waldstatt, 1995. ISBN 3-85882-097-0. (německy)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Waldstatt na Wikimedia Commons
- (německy) [1] – oficiální stránky
Média použitá na této stránce
Autor: Dietrich Michael Weidmann, Licence: CC BY-SA 3.0
Church of Waldstatt, canton of Appenzell Ausserrhoden, Switzerland
Fahne Waldstatt