Walter Atlas

Atlas
Hvězdicový devítiválec Walter Atlas
Hvězdicový devítiválec Walter Atlas
Typhvězdicový letecký motor
VýrobceWalter Jinonice
Konstruktéring. František Barvitius
První rozběh1930
Vyrobeno kusů1–2 prototypy

Walter Atlas byl devítiválcový vzduchem chlazený hvězdicový motor. Vznikl v roce 1930 a byl vyvinut Akciovou továrnou automobilů Josef Walter a spol. v Praze-Jinonicích.[1]

Vznik a vývoj

Motor byl vyvinut pod vedením technického ředitele ing. Františka Barvitia. Měl z doposud vyráběných motorů v Jinonicích největší výkon, nominální 600 k (441 kW) při 1900 ot/min a ekvivalentní výkon až 750 k (551 kW) při hmotnosti 480 kg. Svými dimenzemi vrtání a zdvihu nepatřil do žádné z doposud vyráběných řad hvězdicových motorů Walter (řady s vrtáním 105 resp. 135 mm). Generální ředitel ing. Antonín Kumpera na valné hromadě společnosti J. Walter a spol. konané v dubnu 1931 směle prohlásil, že nový motor Atlas bude největším motorem světa, chlazený vzduchem.[2] Na jaře 1930 byl připraven pro interní, tovární zkoušky ve dvou variantách, a to buď s reduktorem anebo bez něj. Předběžně o něj byl vysloven zájem z italské strany, kde se připravovaly dva prototypy letounů, v nichž měl být motor zastaven.[3][4] Walter Atlas byl dle původních předpokladů předurčen pro stíhací letouny a měl nahradit zastarávající Walter Jupiter (1927–1932).[5]

Walter Atlas I, typová tabulka, list A16/1

Světovou premiéru si tento motor odbyl od 29. listopadu do 14. prosince 1930 na aerosalonu v Paříži (XII. mezinárodní letecká výstava), kde budil díky svému výkonu zaslouženou pozornost.[6] V květnu 1931 byl také vystaven na mezinárodní letecké výstavě ILIS ve Stockholmu společně s dalšími pěti "jinonickými" motory Vega, Venus, Mars, Regulus a Castor.[7] Jak poznamenal britský Flight, motory vypadají pozoruhodně a získávají na popularitě.[8] Naděje o prototypových, italských letounech se však nenaplnily. Ani žádná z československých leteckých továren o tento motor neprojevila zájem.

Walter Atlas I R, typová tabulka, list A17/1

Popis

Díky své velikosti by se neobešel bez kapotáže (Townend Ring), aby byl co nejvíce snížen čelní odpor a tím i ztráta na výkonu a spotřebě paliva, která mohla činit až 25 %,[9] s čímž v Jinonicích neměli doposud zkušenosti. Mnohem závažnějších zkušeností však bylo nabyto při továrních zkouškách na zkušebně motorů.

Tento mohutný devítiválec byl z hvězdicových motorů Walter z hlediska zdvihového objemu (34 640 cm3 při vrtání 165 mm a zdvihu 180 mm) a i max. výkonu bezpečně největší a nejsilnější. Motor byl vyvíjen ve dvou verzích Walter Atlas I a Atlas I R.

Walter Atlas I při kompresním poměru 5,3:1 dosahoval nominálního výkonu 441 kW/600 k při 1900 ot/min a maximálního výkonu na zemi 478 kW/650 k při 1950 ot/min. Motorová skříň se skládala ze dvou hlavních částí a tří vík, všechny části byly odlity z hliníkové slitiny. Jako materiál kovaných válců byla použita speciální ocel Poldi, hlavy válců a písty byly z hliníkové slitiny. Jednou zalomený, dvoudílný klikový hřídel byl z oceli Poldi Victrix Special a byl uložen ve 3 válečkových ložiscích. Ojnice průřezu H byly z chromniklové oceli. Pohon ventilů zabezpečoval vačkový kotouč, zvedáky a tyčinky, 2 ventily na válec.[10]

Walter Atlas I R dosahoval při stejném kompresním poměru 5,3:1 nominálního výkonu 456 kW/620 k při 2000 ot/min a maximálního výkonu na zemi 529 kW/720 k při 2100 ot/min. Motor byl vybaven reduktorem s převodem na vrtuli 1:1,625, čímž nominální otáčky vrtule klesly na 1225 ot/min. Hmotnost kompletního motoru s nábojem vrtule a příslušenstvím vzrostla na 540 kg a délka motoru se prodloužila na 1666 mm. Oba motory byly startovány spouštěčem na stlačený vzduch Viet Eclipse G11 a používaly tehdy obvyklé palivo: směs benzín-benzol 1:1.[11]

Snaha dostat se zvětšováním zdvihového objemu válců k co největším výkonům touto cestou nebyla úspěšná. Byla zde již překročena rozumná mez, a to ve svém důsledku přineslo nepředvídané a prakticky neřešitelné těžkosti z hlediska chlazení, chodu a obsluhy. Z těchto důvodů nebyl vývoj motoru Atlas dokončen a koncem roku 1931 byl zcela zrušen.[1]

Snahu o výrobu motorů s co největším výkonem pak vyřešili v jinonické továrně nákupem licencí, podle nichž byly vyráběny motory Walter Merkur (1931–1939), Walter Mistral K 14 (1931–1938)[5] a později Walter Pegas (1933–1939) a Walter Mars 14 M (1937–1940).

Specifikace

Údaje motor Atlas I dle [1][10][12][13]

Technické údaje

  • Typ: devítiválcový, vzduchem chlazený hvězdicový motor
  • Vrtání: 165 mm
  • Zdvih: 180 mm
  • Objem válců: 34 640 cm3
  • Max. průměr: 1470 mm
  • Délka motoru: 1333 mm
  • Hmotnost s vrtulovým nábojem: 480 kg
  • Kompresní poměr: 5,3:1

Součásti

  • Rozvodový systém: OHV, 2 ventily (sací a výfukový) na válec
  • Plnění válců: kompresor
  • Příprava palivové směsi: karburátor Zénith 75 DJ 656
  • Zapalování: 2 magnety Scintilla GN9-DA
  • Chladicí soustava: chlazení vzduchem
  • Mazání: pod tlakem se suchou skříní, 2 čerpadla, nominální tlak oleje 2,5–4,5 kg/cm2
  • Spotřeba paliva: 235 g·h−1·k−1 / 299 g·h−1·kW−1
  • Spotřeba oleje: 15–20 g·h−1·k−1 / 20–27 g·h−1·kW−1

Výkony

  • Nominální výkon: 600 k/441 kW při 1900 ot/min
  • Maximální výkon: 650 k/478 kW při 1950 ot/min
  • Specifická hmotnost: 0,8 kg/k, 1,1 kg/kW
  • Specifická výkonnost: 17,3 k/l, 12,7 kW/l

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c NĚMEČEK, Václav. Československá letadla I (1918-1945). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. 368 s. S. 219, 270–271. 
  2. ↑ J. Walter a spol.. Lidové noviny. 1931-04-30, roč. 39. (1931), čís. 218, s. 10. Dostupné online. 
  3. ↑ Nový motor fy. Walter a spol v Jinonicích. Letectví. 1930-04, roč. 10. (1930), čís. 4, s. 144. Dostupné online. 
  4. ↑ Nový Waltrův motor v zahraničních prototypních letadlech. Národní listy. 16.12.1930, roč. 70. (1930), čís. 344, s. 1. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Našemu letectví. Letectví. 1931-09, roč. 11. (1931), čís. 9, s. 331. Dostupné online. 
  6. ↑ Zahajujeme jedenáctý ročník .... Letectví. 1931-01, roč. 11. (1931), čís. 1, s. 1–2. Dostupné online. 
  7. ↑ SLAVÍK, K. "ILIS" letecká mezinárodní výstava ve Stockholmu 1931. Letectví. 1931-06, roč. 11. (1931), čís. 6, s. 206–9. Dostupné online. 
  8. ↑ I.L.I.S, The Stockholm International Aero Show (anglicky). Flight. 1931-05-22, roč. XXIII. (1931), čís. 21. (1169), s. 447–450. Dostupné online. 
  9. ↑ VESELÝ, Prokop ing. Kapotování radiálních motorů. Letectví. 1931-02, roč. 11. (1931), čís. 2, s. 52–3. Dostupné online. 
  10. ↑ a b Katalog motorů Walter a jejich použití na letadlech, Publisher: Akciová společnost Walter, továrna na automobily a letecké motory, Vol. 1933, 140 p., p. A16/1-2
  11. ↑ Katalog motorů Walter a jejich použití na letadlech, Publisher: Akciová společnost Walter, továrna na automobily a letecké motory, Vol. 1933, 140 p., p. A17/1-2
  12. ↑ FLIEGER, Jan. Walter Atlas [online]. Nelahozeves: Občanské sdružení valka.cz, 28.11.2005 [cit. 2019-09-17]. Dostupné online. 
  13. ↑ Letecké motory Walter. Letectví. 1931-01, roč. 11. (1931), čís. 1, s. 18–19. Dostupné online. 

Literatura

  • Pilát, Zdeněk. Naše letecké motory, část 3. Letectví a kosmonautika 1984, č. 7

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Walter Atlas (1929).jpg
Walter Atlas (1929), radial engine
Walter Atlas I, page A16 1.jpg
hvězdicový devítiválcový vzduchem chlazený letecký motor Walter Atlas I, strana A16_1
Walter Atlas I R, Type sheet, page A17 1.jpg
hvězdicový vzduchem chlazený devítiválcový letecký motor s reduktorem Walter Atlas I R