Walter Hasenclever
| Walter Hasenclever | |
|---|---|
 | |
| Narození | 8. července 1890 Cáchy |
| Úmrtí | 21. června 1940 (ve věku 49 let) Les Milles concentration camp |
| Příčina úmrtí | jed |
| Povolání | spisovatel, dramatik, básník, scenárista a básník-právník |
| Alma mater | Oxfordská univerzita Einhardovo gymnázium |
| Významná díla | The Son |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Walter Georg Alfred Hasenclever (8. července 1890 Cáchy – 21. června 1940 Aix-en-Provence) byl německý spisovatel a pacifista.
Narodil se v asimilované židovské rodině, jeho dědeček měl funkci okresního hejtmana a otec byl uznávaným lékařem. Studoval práva na Oxfordské univerzitě a na univerzitě v Lipsku. Byl jedním z hlavních představitelů literárního expresionismu. V roce 1910 vydal první básnickou sbírku, generačním manifestem se stalo jeho drama Syn z roku 1914.[1] Jako dobrovolník narukoval do první světové války, zkušenosti z fronty ho však připravily o válečné nadšení a raději se nechal demobilizovat pro údajnou duševní chorobu.[2] V roce 1917 vydal protiválečnou hru Antigona, oceněnou Kleistovou cenou. Jeho vidění světa výrazně ovlivnila Swedenborgova mystika i buddhismus.[3]
Po válce pracoval jako novinář, k jeho přátelům patřili Kurt Tucholsky, Franz Werfel, Kurt Pinthus a Jean Giraudoux. Pobýval v Paříži a pod vlivem francouzské komediální školy napsal úspěšné hry Lepší pán a Napoleon zasahuje, v nichž satirizoval dravý kapitalismus a autoritářské tendence tehdejší společnosti. Působil také jako scenárista pro studio Metro-Goldwyn-Mayer, adaptoval pro Gretu Garbo hru Eugena O'Neilla Anna Christie.[4] V dramatu Münchhausen se inspiroval příběhy barona Prášila.
Po nástupu nacistů k moci Hasenclever odešel do exilu, s manželkou se usadil v Nice. Zkušenost uprchlíka zpracoval v románu Bezprávní. Po vypuknutí druhé světové války byl internován v táboře Camp des Milles. Zde se v červnu 1940 otrávil barbitalem, aby nepadl do rukou postupujícím německým jednotkám.[5]
Na jeho památku je od roku 1996 v Cáchách udělována literární cena Waltera Hasenclevera.
Reference
- ↑ Encyclopedia Dostupné online
- ↑ Britannica Dostupné online
- ↑ Historical Dictionary of Weimar Republic Dostupné online
- ↑ UTP Journal Dostupné online
- ↑ Traces of War Dostupné online
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Walter Hasenclever na Wikimedia Commons - Společnost Waltera Hasenclevera
