Walter M-202

Walter M-202
Walter M-202
Typ	dvouválcový vzduchem chlazený dvoudobý pístový letecký motor
Výrobce	Walter
Konstruktér	ing. Jiří Vyčítal
První rozběh	1992
Hlavní použití	ultralehká letadla, závěsné kluzáky
Vyrobeno kusů	12
Výroba	1994-2000
Další vývoj	M-204 (projekt)

Walter M-202 byl pístový, letadlový, dvouválcový, dvoudobý vzduchem chlazený plochý motor s reduktorem a elektrickým nebo ručním spouštěčem. Byl vyráběn českou firmou Walter mezi lety 1994 až 2000. Motor byl určen pro pohon závěsných kluzáků a ultralehkých letadel v tažném i tlačném provedení. ^[1] Dvouválec s maximálním výkonem 48 kW měl být nejmenším typem z připravované nové řady pístových motorů pro všeobecné letectví.^[2]

Vznik a vývoj

Předchozími dvouválcovými motory vyráběnými jinonickou továrnou byl invertní Walter A z roku 1946 a plochý, horizontální Walter Atom z roku 1934. Pro pohon ultralehkých a amatérských letadel se v 70. a 80. letech v Československu používaly upravené motory z automobilů Trabant a především rakouské Rotaxy. Po transformaci na akciovou společnost (1991) se v Jinonicích rozhodli obnovit vývoj a výrobu leteckých pístových motorů. V letech 1991-1994 byl kolektivem vedeným konstruktérem ing. Jiřím Vyčítalem vyvinut a odzkoušen motor M-202, který vznikl jako nová konstrukce na základě prototypu motoru M-30, původně navrženého VUT Brno,^[3] určeného k sériové výrobě v jinonické továrně rozhodnutím GŘ VHJ Aero. Motor M-202 získal od Státní letecké inspekce typové osvědčení způsobilosti k leteckému provozu č. 94-10 dle předpisů L8/S a JAR 22H v listopadu 1994.^[4] Celkem do roku 2000 bylo vyrobeno 12 motorů M-202.^[5] Zkušenosti z vývoje a výroby motoru M-202 se měly stát základnou pro projektovaný motor Walter M-204.

Popis motoru

Plochý, horizontální dvoudobý dvouválec M-202 s protilehlými válci byl vybaven reduktorem otáček na principu páru jednoduchých čelních kol se šikmým ozubením. Reduktor byl na motoru umístěn v zadní části skříně mezi klikovým hřídelem a setrvačníkem, čímž bylo dosaženo abnormálně krátké stavební délky motoru a současně to mělo výhodu pro řešení torzního systému. Motor byl vybaven účinným tlumičem torzních kmitů v reduktoru.

Enormní tepelné namáhání pístů (v oblasti dna pístu až 420°C, v oblasti pístních kroužků 250°C) bylo sníženo použitím technologie plazmatického nástřiku vytvořením tepelné, cermetové bariéry s vrchním vrstvou na bázi stabilizovaného oxidu zirkoničitého (ZrO₂).^[6]

Motor byl vybaven magneto-elektrickým bezkontaktním zapalováním kondenzátorového typu (elektrický spouštěč z automobilu Fiat 126 P) a zdrojem stejnosměrného proudu. Každý válec byl vybaven samostatným karburátorem Bing. Palivové čerpadlo bylo vybaveno regulací tlaku paliva. Otáčky motoru byly kontrolovány elektronickým otáčkoměrem. Výfukový systém měl účinný tlumič hluku.^[1] K zážehu směsi docházelo v obou válcích současně, což si vyžádalo i speciální konstrukci reduktoru otáček s tlumičem torzních kmitů, na kterou byl Ing. Jiřímu Vyčítalovi, Ing. Janu Součkovi a Ing. Oldřichu Javoříkovi udělen český patent č. 282940.^[7] Řešení patentem se týkalo tlumení torzních kmitů u mechanických soustav s tuhými převody, a přenášejícím nerovnoměrný krouticí moment jako například soustava letecký pístový spalovací motor - reduktor - vrtule.^[8]

Motor byl certifikován dle předpisu JAR 22H a dlouhodobou zkouškou ověřena doba do generální opravy na 400 provozních hodin. Program byl ale z rozhodnutí vedení podniku Walter a.s. a vlastníků v roce 2000 ukončen.^[9]

Použití

Motor byl použit na podnikovém, lehkém zemědělském letounu ZA-01 (J. Zimák/Agropodnik Zálší, OK-006) a na ultralightu MF-1 Vážka (OK-YUH 02). Provozován byl i na letounech Ornis M-7 (Orličan Choceň, OK-BUU-03), Aero Vodochody Hroch a MAT-20 (ConAir, OK-EUU 41 resp. OK-ZUH-05).^[10]

Specifikace

Data dle^[1][11][12]

Hlavní technické údaje

• Typ: pístový vzduchem chlazený, dvouválcový dvoudobý plochý motor
• Zdvihový objem motoru: 676 cm³ při vrtání 82 mm a zdvihu 64 mm
• Délka: 424 mm
• Šířka: 566 mm
• Výška: 426 mm
• Hmotnost suchého motoru (tj. bez příslušenství): 32 kg

Součásti

• Rozvod sání: řízen pístem
• Zapalování: magnetoelektrické, zdroj proudu 150 W-12V
• Příprava palivové směsi: 2 karburátory, palivové čerpadlo 20-40 kPa
• Mazací soustava: směs oleje a benzínu 1:50, stálá náplň oleje v reduktoru
• Chladicí soustava: chlazení vzduchem
• Vrtule: čtyřlistá dřevěná s pevným nastavením listů, smysl otáčení vlevo, max. 2350 ot/min
• Převod na vrtuli (reduktor): 1:2,676

Výkony

• Maximální vzletový výkon: 48 kW při 6300 ot/min
• Maximální trvalý výkon: 41 kW
• Maximální cestovní výkon: 31 kW
• Spotřeba paliva při cest. režimu: 10-16 l/h, oktanové číslo min. 96

Galerie

• 
  Walter M-202
• 
  Walter M-202
• 
  Walter M-202

Odkazy

Reference

Související články

• A.S. Walter
• Walter A

Literatura

• VISLOV I.P. Konstrukce lehkých a ultralehkých letadel. Samara: Federální agentura pro vzdělávání, 2005, 112 s., S. 80-81
• KOCÁB, Jindřich., ADAMEC, Josef. Letadlové motory. Vyd. 2. Praha: Corona, 2008, 184 s. ISBN 978-80-86116-54-9.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Walter M-202 na Wikimedia Commons
• Walter Jinonice