Walter M-337
Walter M-337 | |
---|---|
Walter M-337 (Minor Sh) | |
Typ | řadový vzduchem chlazený invertní šestiválcový letecký motor |
Výrobce | Motorlet n.p. |
Konstruktér | ing. Bohuslav Šimůnek |
První rozběh | 1959 |
Vyrobeno kusů | 1147 |
Výroba | 1959-1964 |
Vyvinut z motoru | Walter Minor 6 |
Další vývoj | Avia M-337 |
Walter M-337 (Minor Sh) byly šestiválcové invertní řadové vzduchem chlazené letecké motory, vyvinuté pod vedením ing. Bohuslava Šimůnka v roce 1959. Jsou přímým následovníkem motoru Walter Minor 6-III a větším bratrem čtyřválcového motoru Walter M-332 (1956). Motor byl vyráběn v letech 1959–1964 n.p. Motorlet, Závody Jana Švermy v Praze-Jinonicích.[1]
Vznik a vývoj
Modernizaci motoru Walter Minor 6-III, kterou ing. Šimůnek v Jinonicích dokončil koncem 50. let, byl motor označovaný jako M-337 (1959), jehož vývoj byl zahájen v roce 1956. Homologace motoru byla úspěšně provedena v roce 1959.[2]
Walter M-337 (Minor Sh, též M337-Sh) byl vybaven kompresorem a nízkotlakým vstřikováním paliva před sací ventily (typ Yh) o vzletovém výkonu 154 kW/210 k při 2750 ot/min.[3] Verze M-337 využívala 8 patentů ing. Šimůnka, které byly schváleny (1947–1959) a chráněny Patentovým úřadem v Praze.[4] Úpravami Minoru 6-III při prakticky stejné hmotnosti byl zvýšen s vypínatelným kompresorem výkon ze 160 k na 210 k. Motor byl doplněn hydraulickým čerpadlem pro ovládání podvozku a přistávacích klapek.
Popis motoru
Typ M-337 byl vzduchem chlazený levotočivý tažný řadový zážehový motor s čtyřdobým pracovním cyklem se 6 válci v řadě s invertním uspořádáním. Přeplňovaný vypínatelným odstředivým mechanickým kompresorem s nízkotlakým sekvenčním vstřikováním paliva do prostoru sacího ventilu. Rozvod ventilů je proveden s vačkovým hřídelem uloženým ve vačkových skříních upevněných na hlavách válců s rozvodem 1 x OHC (jeden sací a jeden výfukový ventil na válec, výfukový ventil byl chlazený sodíkem). Olejový systém motoru byl tlakový, oběžný se suchou skříní s olejovou nádrží napojenou na olejový oběh motoru hadicemi. Vrtule se připevňovala prostřednictvím příruby na kuželový konec klikového hřídele.[5]
Kliková skříň byla odlita z hořčíkové slitiny (elektron), z chromvanadiové oceli Poldi byl vykován klikový hřídel, měl 7 kluzných ložisek z olovnatého bronzu a 1 kuličkové ložisko. Čepy a válce z výkovků byly nitridovány, ojnice a písty byly vykovány z hliníkové slitiny, odlitá hlava válců ze slitiny hliníku byla snímatelná, rozvod OHC s nitridovanými zvedacími tyčinkami, tlakové mazání oběžné se suchou skříní.[6] Pro dodávku oleje do vrtule V-500 byl hřídel vrtaný. Vrtule V-503 již dodávku tlakového oleje nepotřebovala.
Po úspěšné státní zkoušce byla v roce 1959 zahájena sériová výroba posledního šestiválcového invertního vzduchem chlazeného pístového motoru, Walter M-337 s vyšším vzletovým 210 k/154 kW a jmenovitým výkonem 170 k/125 kW, s vypínatelným kompresorem a s přímým vstřikováním paliva.[7] Na tomto motoru byly využito celkem 8 patentů ing. B. Šimůnka (CS 76219 , CS 77523, CS 79572, CS 80021, CS 82317, CS 89934, CS 94425 a CS 102610)[4]. Kompresor prodloužil délku motoru na 1 344 mm. Tyto motory byly úspěšně jak u tuzemských, tak i u zahraničních aplikací. Nejvíce těchto motorů bylo aplikováno na sklonku 50. let u letounu Let L-200 Morava.[8]
Převážná většina dílů šestiválcového motoru Minor Sh byla společná se čtyřválcovým motorem Walter M-332 (Minor Sc).[6]
Jinonická továrna stále měla registrovánu ochrannou známku Walter, ale koncem 50. a začátkem 60. let ji pro označování motorů nepoužívala. V letech 1957-1966 podnik nesl název Závody Jana Švermy Jinonice, národní podnik. Tak byl výrobce označován i na štítcích motorů (viz přiložené foto). To ovšem přinášelo problémy u zahraničních odběratelů např. letounů Let L-200 Morava. Dokonce snad u provozovaných letounů v Jižní Americe tyto štítky musely být vyměněny, protože označení Závody Jana Švermy Jinonice, národní podnik nikomu nic neříkalo (stejně s podobnými názvy neuspěly Závody Wilhelma Piecka (ČKD Naftové motory),[9] Závody Vladimíra Iljiče Lenina (Škoda Plzeň), Závody Jiřího Dimitrova (Avia) atp.). Motorů M-337 bylo vyrobeno 1147 kusů. Celkem v řadách Minor 6 a M-337 to bylo 2655 motorů.[10] Motor Walter M337-Sh je vystaven mj. v Leteckém muzeu Kbely a v Leteckém muzeu v Kunovicích. Exponáty jsou zapsány v Centrální evidenci sbírek Ministerstva kultury České republiky.[5]
Další vývoj po roce 1964
Po roce 1964, co se firma Walter soustředila pouze na vývoj a výrobu proudových (M701) a turbovrtulových motorů (M601, M602), byla výroba pístových motorů včetně konstrukční skupiny ing. B. Šimůnka převedena do společnosti Avia v Praze 9 – Letňanech (tehdy Automobilové závody n.p.), která motory M-337 vyráběla pod názvem Avia M–337. Ale ani v tomto podniku výroba nevydržela, po téměř 30 letech je výroba opět přemístěna. Proces delimitace do LOM Praha s.p. byl ukončen v roce 1992. Od tohoto roku se LOM PRAHA s.p. stal hlavním projektantem invertních pístových motorů s výhledem pokračovat ve vývoji a sériové výrobě motorů a náhradních dílů.
V první polovině 90. let byla převzata výroba šestiválcového motoru typu M137A (bez kompresoru) s pevnou nebo stavitelnou vrtulí a M337A/M337 AK pro akrobacii. Další etapu vývoje motorů LOM představovalo zvýšení výkonu aktuálně vyráběných motorů jako přímý požadavek trhu. Byla zvolena cesta zvýšení otáček na všech provozních režimech o 10 %, které přinesly nárůst výkonu o +19 kW/25 k (zvýšený výkon na 173 kW/235 k) u šestiválcového motoru typu M337B na vzletovém režimu. Využitelná provozní doba se zapojeným kompresorem byla prodloužena. Motorům modelu B byly uděleny typové certifikáty v roce 2000. Poslední a vrcholnou etapu dosaženého vývoje pak představují motory typu M337C, které se liší od modelů B dalším zvýšením výkonu o +12 kW/17 k (185 kW/252 k). Od roku 1992 do roku 2002 bylo v LOM vyrobeno 98 ks šestiválcových motorů různých modelů.[11] LOM Praha s.p. tyto motory zavedené do výroby v roce 1934 vyrábí – po zmíněných modifikacích – i v 21. století po téměř 90 letech od jejich vzniku. Pro motory M 337B a M 337C bylo uděleno typové osvědčení Úřadem pro civilní letectví v prosinci 2000.[12]
Varianty
Walter/Motorlet Praha-Jinonice (1936–1964)
- Minor 6-I, Minor 6-II, Minor 6-III, Minor 6-III-S, M337-Sh
Avia (Automobilové závody n.p., Avia s.p., Avia a.s.) Praha-Letňany (1964–1992)
- Avia M337/M337A/M337AK, Avia M437, Avia M338, Avia M137A/M137AZ
LOM PRAHA s.p. (1992–dosud)
- M137A/AZ, M337A/AK/B/C
Použití
- Let L-200 Morava A, D
- IAR-818 (Industria Aeronautică Română)
- Moravan Z-135
- Zlín Z-42, M, MU
- Zlín Z-142, C, CAF
- Zlín Z-43
- Zlín Trenér (Z-226M, Z-326 Trenér Master, Z-326A, M, MR; Z-526, A, AS, F, AF, FI, AFM; Z-726, K))
- Orličan L-140 (projekt)
Galerie
- Moravan Z-135
- Moravan Z-135, LM Kbely (2023)
- Let L-200D Morava
- Let L-200 a 2x Walter M-337 (LM Kbely)
- (c) FOTO:FORTEPAN / MHSZ, CC BY-SA 3.0Zlín Z-326 Trenér Master
Specifikace
Technické údaje
- Typ: vzduchem chlazený, pístový, invertní, letadlový řadový šestiválec[3][13]
- Vrtání: 105 mm
- Zdvih: 115 mm
- Objem válců: 5 975 cm³
- Délka: 1 344 mm
- Šířka: 399 mm
- Výška: 639 mm
- Hmotnost suchého motoru (tj. bez provozních náplní): 140 kg
Součásti
Text kurzívou
- Ventilový rozvod: Jeden sací a jeden výfukový ventil jeden válec, rozvod OHC
- Kompresor: odstředivý mechanický s převodem 1:1 a 4,7:1
- Palivová soustava: nízkotlaké vstřikování paliva do sacího potrubí před vstupem do válců
- Předepsané palivo: letecký benzín, 72-78 oktanů
- Spotřeba paliva: 292 g.kW−1·h−1 (215 g·k−1·h−1)
- Mazací soustava: Suchá kliková skříň, tlakové, oběžné
- Chladicí soustava: chlazení vzduchem
Výkony
- Nominální, jmenovitý výkon: 170 k (125 kW) při 2 600 ot/min
- Maximální (vzletový) výkon: 210 k (154,5 kW) při 2 750 ot/min
- Cestovní výkon: max.: 150 k (110,3 kW) při 2400/1500 ot/min
- Kompresní poměr: 6,35 : 1
- Poměr nom. výkon/objem: 28,5 k/l (20,9 kW/l)
- Poměr max. výkonu k hmotnosti (specifická hmotnost): 1,21 k/kg (1,1 kW/kg)
Odkazy
Reference
- ↑ BRYNYCH, Josef; RUS, Ladislav et al. Od bicyklu k leteckému motoru. 1. vyd. Praha-Jinonice: Závody Jana Švermy, 1961. 95 s. S. 61–64, 80, 86-88.
- ↑ PIKRTOVÁ, Vlasta. Sc IV. 332 - Sh VI. 337. Křídla vlasti. 1959-10-27, roč. 1959, čís. 22, s. 8–9. Dostupné online.
- ↑ a b NĚMEČEK, Václav. Československá letadla II (1945-1984). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1984. 248 s. S. 161--163, 208–209.
- ↑ a b zadat "původce: Bohuslav Šimůnek". Databáze patentů [online]. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2020-02-05 [cit. 2020-02-05]. Dostupné online.
- ↑ a b HLAD, Tomáš. M337-Sh [online]. Kunovice: Letecké muzeum v Kunovicích, pobočka Slováckého aeroklubu [cit. 2024-03-17]. Dostupné online.
- ↑ a b LEPŠÍK, Al. Nový motor Minor Sc. Křídla vlasti. 1957-04-02, roč. 1957, čís. 7, s. 202–203. Dostupné online.
- ↑ O nás - pístové motory [online]. Praha - Malešice: LOM PRAHA s.p., 2002 [cit. 2019-05-03]. Dostupné online.
- ↑ VÝCHODSKÝ, Jan. L-200 Morava. Křídla vlasti. 1959-09-01, roč. 1959, čís. 18, s. 1b. Dostupné online.
- ↑ ČKD Naftové motory [online]. Praha: 2022-11-19 [cit. 2024-05-22]. Dostupné online.
- ↑ DITTMAYER, Antonín. Počty prodaných motorů Walter [online]. Praha: Walter a.s., 2009 [cit. 2024-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-07-27.
- ↑ O nás ::. www.pistovemotory.cz [online]. [cit. 2024-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Typové osvědčení pro pístové motory M 337B, M 337C [online]. Praha: Úřad pro civilní letectví, 2000-12-05 [cit. 2024-03-17]. Dostupné online.
- ↑ PALIGA, Janko. M337 [online]. Nelahozeves: Občanské sdružení valak.cz, 2017-09-27 [cit. 2024-03-17]. Dostupné online.
Literatura
- Letadlový motor M 337 (popis, obsluha, udržování), Praha-Jinonice: Závody Jana Švermy n. p.,1959, 129 s.
- PAVLŮSEK, Alois. Sportovní a cvičná letadla, Brno/Praha: CPress/Albatros Media, 2016, 128 s., S. 86, 88-90, ISBN 978-80-264-1146-8
- KOCÁB, Jindřich. ADAMEC, Josef. Letadlové motory, Praha: KANT CZ s.r.o., 2000, 175 s., ISBN 80-902914-0-6
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Walter M-337 na Wikimedia Commons
- Walter Jinonice
- Příručka pro zástavbu leteckých motorů M 332, M 132, M 137, M 337 všech sérií na LOM Praha
- (polsky) Silnik rzędowy Walter M-337 na MUZEUM LOTNICTWA POLSKIEGO
Média použitá na této stránce
Autor: Ltosnar, Licence: CC BY-SA 4.0
Walter M-337, LM Kbely (2023), invertní šestiválcový letecký motor
Letadlový motor M 337
Autor: Zala, Licence: CC BY-SA 4.0
Czechosłowacki 6-cylindrowy silnik rzędowy Walter M-337 eksponowany w Muzeum Lotnictwa Polskiego w Krakowie.
(c) FOTO:FORTEPAN / MHSZ, CC BY-SA 3.0
Zlin-326 Trener Master típusú repülőgép a város környékén, lent a 44-es út Gyula felé vezető szakasza látszik.
Autor: Ltosnar, Licence: CC BY-SA 4.0
Prototyp vrtulníku Z-135 s motorem Walter M-337 v Leteckém muzeu Kbely
Autor: Ltosnar, Licence: CC BY-SA 4.0
Moravan Z-135, LM Kbely (2023)
Autor: Ltosnar, Licence: CC BY-SA 4.0
Let L-200 a 2x Walter M-337 (LM Kbely)
Autor: Alan Lebeda, Licence: GFDL 1.2
OK-PLL (cn 170726)