Walter Major 4

Major 4
Typvzduchem chlazený invertní čtyřválcový řadový motor
VýrobceA.S. Walter, továrna na automobily a letecké motory
Konstruktéring. František Adolf Barvitius
První rozběh1933
Hlavní použitíZlín Z-XIII, Beneš-Mráz Be-250
Vyrobeno kusů65 (67) v Jinonicích a cca. 100 licenčně v Polsku
Výroba1934–1940
Vyvinut z motoruWalter Junior 4
Další vývojWalter Major 6 (1936-1940)

Walter Major 4 byl vzduchem chlazený čtyřválcový invertní letecký motor, určený k pohonu sportovních a turistických letounů, vyráběný československou firmou Walter mezi lety 19341940.[1] Motory Walter Major 4 poháněly mj. letouny československé výroby Zlín Z-XIII, Beneš-Mráz Be-52, Be-56, Be-250 a Be-251.

Vznik a vývoj

Walter Major 4
Walter Major 4, homologace (1933)
Walter Major 4, homologace (1933)
Walter Major 4, charakteristiky (1933)
Walter Major 4 (detail válce)

Dva roky po motoru Walter Junior 4 přišla Akciová společnost Walter, továrna na automobily a letecké motory s novým typem vzduchem chlazeného invertního čtyřválcového řadového motoru. Motor Walter Major 4 konstruktéra Františka Barvitia vznikl v jinonické továrně v roce 1933 poměrně jednoduchou úpravou vůbec prvního, invertního, řadového čtyřválce firmy – motoru Walter Junior o vzletové výkonnosti 115 k. Při stejném zdvihu 140 mm byly válce převrtány ze 115 mm na 118 mm a tím byl zvýšen objem válců z 5816 na 6124 cm3.[2]

Homologace tohoto motoru byla provedena ve dnech 21. 9. – 20. 10. 1933 zkušební komisí Ministerstva veřejných prací.[3] Počet vyrobených motorů se v pramenech liší, udává se 65–67 kusů verze Major 4. V udávaném počtu jsou však uvedeny pouze motory vyrobené v Jinonicích, nejsou zde licenčně vyráběné motory PZInż Major 4 v Polsku, kterých bylo vyrobeno především v továrně Ursus kolem stovky.[4][5]

Popis motoru

Vzduchem chlazený invertní řadový čtyřválec měl dvoudílnou motorovou skříň odlitu z hliníkové slitiny, která byla vzadu uzavřena víkem, na němž byly instalovány všechny pomocné náhony. Dolní polovina skříně nesla válce a ložiska zalomeného hřídele. Horní polovina skříně byla opatřena chladicími žebry.

Hlavy válců z hliníkové slitiny byly přitaženy k válcům dlouhými šrouby. Mezi válci a hlavou bylo metaloplastické těsnění. Vlastní hlavy válců byly bohatě žebrovány. Zalomený hřídel z oceli Poldi Victrix Special byl uložen v pěti ložiscích za každým ramenem hřídele. Bronzové pánve ložisek byly vylity ložiskovým kovem.[6]

Vačkový hřídel rozvodu OHV byl uložen po levé straně motorové skříně a byl poháněn ozubeným soukolím. Zapalování bylo dvojité, dvěma magnety Scintilla umístěnými na zadním víku napříč k ose motoru se samočinným řízením předstihu. Jedna magnetka byla opatřena odtrhovací spojkou pro usnadnění spouštění motoru, které realizováno mechanickým spouštěčem Walter Mecano 4 s ruční klikou a spouštěcím magnetem.

Tlakové mazání se suchou skříni a filtrem zabezpečovalo ozubené čerpadlo umístěné na zadním víku. Tlak oleje byl řízen regulačním ventilem. Karburátor byl v obrácené poloze (down-draught) a byl upevněn na sacím potrubí, které bylo svařeno z ocelového plechu a předehříváno výfukovými plyny. Vlastní karburátor byl předehříván olejem. Vzduchové chlazení bylo podporováno sběrači vzduchu, přepážkami z hliníkového plechu.[3]

Použití

Dosti důsledně se o využití invertních motorů zasazoval bývalý konstruktér Avie a Pragy, nyní spolumajitel choceňské továrny Beneš-Mráz ing. Pavel Beneš. Většina aplikací motoru Major 4 byla realizována právě na choceňských letadlech. Major 4 se však příliš nevyvedl. Trpěl nepravidelností chodu, což byla vrozená vada, kterou se v továrně Walter nepodařilo zcela odstranit.[1] Někdy tento motor bývá také označován jako Walter Major 4 I, zřejmě v očekávání dalších typů. Nicméně vzhledem ke zmíněným potížím s vibracemi žádný následník již vyráběn nebyl. Následný šestiválec Walter Major 6 (1936) na tom byl – v tomto ohledu – podstatně lépe.

V Mezinárodním hvězdicovém letu k Zimním olympijským hrám v Garmisch-Parkenkirchenu (1936) získali 2. a 4. místo polští letci npr. Wlodarkiewicz a kpt. Peterek na letadlech RWD-13 s motory Walter Major 4.[7]Tento úspěch jakoby předznamenal aplikace tohoto motoru v zahraničí, kterých bylo i co se týče počtu vyrobených letadel podstatně více. Mimo polského RWD-13 to byl jeho mladší bratr RWD 6-bis a také prototyp RWD-17W, belgický letoun SABCA S20, švýcarský Farner WF 21/C4 a také anglický, třímotorový Spartan Cruiser. Na letounu Spartan Cruiser, nazvaném podle cíle svého letu „Mys dobré naděje“, byl vykonán dálkový let ZlínKapské Město a zpět (32 000 km). Letadlo vlastněné Baťovou leteckou společností, řízené mladým letcem Forejtíkem a se třemi cestujícími z prodejních a nákupních oddělení společnosti Baťa, odstartovalo ze Zlína 1. května 1934.[8]

Sportovní celodřevěný jednomístný dolnoplošník Zlín Z-XIII byl vyroben pouze v jednom prototypu. Imatrikulace OK-TBZ udělená v srpnu 1937 „odkazovala“ svými písmeny na Tomáš Baťa Zlín. Letoun konstruktéra Jaroslava Lonka překvapoval vysokými výkony i svým moderním vzhledem. Dosahoval rychlosti až 350 km/h, což dávalo dobré předpoklady pro úspěch při nasazení v leteckých závodech, a proto jej Zlínská letecká společnost přihlásila do soutěže Circuit de l´Est, která se konala v srpnu 1937. Pro technické potíže a povětrnostní překážky však přiletěl pilot Ján Ambruš na místo určení, letiště Vittel u Épitalu, po stanovené době a do vlastního závodu nebyl připuštěn.[9] Vývoj tohoto velice slibného letounu nebyl dokončen a po odchodu Jaroslava Lonka ze Zlínské letecké společnosti v roce 1938 skončil prototyp v letištním hangáru Baťa Aerodrome v Baťově (Otrokovice).

Úspěšná byla účast hornoplošníků RWD-13 s motory Walter Major 4 na I. ročníku závodu turistických letadel Kolem Malé dohody, která se uskutečnila na přelomu srpna a září 1938. Posádky z Království Jugoslávie Milan Bjelnovič-Vičko Krejla a Kazimir Grohovac-Miloš Gagična na v polských letounech RWD-13 (vyráběných licenčně v Jugoslávii s československými motory) obsadily v kategorii IB prvá 2 místa.[10] Celkem se této soutěže zúčastnilo 21 typů letounů a na 9 z nich bylo osazeno 5 typy motorů Walter (NZR 120, Junior, Mikron II, Minor 4 a Major 4).[11]

Od roku 1935 byl tento československý čtyřválcový motor Walter Major 4 vyráběn v licenci v Państwowych Zakładach Inżynierii v Ursusu (Polsko) a také ve WSK Rzeszów pod jménem PZInż. Major 4. Do roku 1939 bylo vyrobeno přibližně 100 motorů v licenci Walter a byly přednostně využity po polské letouny RWD-13, RWD-17, PWS-33 Wyżeł a PWS-35 Ogar.[5][12]

Použití v letadlech

Technická data

Údaje dle[1][4][6]

Základní údaje

  • Typ: čtyřdobý zážehový vzduchem chlazený invertní řadový čtyřválec, s přímým náhonem vrtule
  • Vrtání válce: 118 mm
  • Zdvih pístu: 140 mm
  • Celková plocha pístů: 437 cm²
  • Zdvihový objem motoru: 6124 cm³
  • Délka se startérem: 1182 mm
  • Šířka: 508 mm
  • Výška: 767 mm
  • Hmotnost suchého motoru (tj. bez provozních náplní): 140 kg

Součásti

  • Rozvod: OHV, jeden sací a jeden výfukový ventil na válec
  • Zapalování: 2 magnety Scintilla
  • Příprava palivové směsi: karburátor Stromberg NAR 60-I
  • Požadavek na paliva: min. 75oktanový letecký benzín
  • Spotřeba paliva: 235–250 g·h−1·k−1 / 320–340 g·h−1·kW−1
  • Mazání: tlakové, oběžné s filtrem
  • Spotřeba oleje: 10–15 g·h−1·k−1 / 13,6–20,4 g·h−1·kW−1
  • Chlazení: vzduchové

Výkony

  • Nominální, jmenovitý výkon: 120 k (88,3 kW) při 2100 ot/min
  • Maximální (vzletový) výkon: 130 k (95,6 kW) při 2350 ot/min
  • Kompresní poměr: 5,2:1
  • Poměr výkon/objem: 21,2 k/l (15,6 kW/l)
  • Specifická hmotnost: 1,12 kg/k (0,65 kg/kW)

Galerie

Odkazy

Reference

  1. a b c NĚMEČEK, Václav. Československá letadla (1918-1945). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. 386 s. Kapitola Řadové vzduchem chlazené motory a Příloha 2: Technická data československých letadlových motorů, s. 220–222, 272–273. 
  2. MARJÁNEK, Pavel ing. Beneš-Mráz, Be 250 Beta Major. AeroHobby. 15. 11. 2017, roč. 2017, čís. 6. Dostupné online. 
  3. a b Letecký motor Walter - Junior - Major (příloha osvědčení o homologaci). Zkušební komise MVP. Ministerstvo veřejných prací, 20.10.1933, roč. 1933, s. 1–3. 
  4. a b FLIEGER, Jan. Walter Major 4-I [online]. Nelahozeves: Občanské sdružení valka.cz, 25.11.2005 [cit. 2019-02-04]. Dostupné online. 
  5. a b HETMAN, Karol Placha. Silniki lotnicze - Silniki rzędowe w Polsce do 1939r [online]. Krakow: Polskie Lotnictwo Wojskowe (https://www.polot.net/pl), 7.6.2016 [cit. 2019-04-12]. Dostupné online. 
  6. a b Walter Major 4. Bulletin Walter. 15.6.1934, roč. 1934, čís. 6, s. 12. 
  7. Význačné úspěchy v posledních letech. Bulletin Walter. 15.6.1937, roč. 1937, čís. 3, s. 40. 
  8. Nový dálkový let Zlín - Kapské město.. Světozor. 3.5.1934, roč. 34. (1934), čís. 18, s. 16. Dostupné online. 
  9. AMBRUŠ, Ján. Circuit de l´Est. Letectví. Září 1937, roč. XVII. (1937), čís. 9, s. 397–8. Dostupné online. 
  10. BERVIDA, J. ing. Závod turistických letadel Kolem Malé dohody. Letectví. Září 1938, roč. XVIII. (1938), čís. 9, s. 336–339, 342–343. Dostupné online. 
  11. RŮZHA, Zd. ing. Letadla v soutěži stály Malé dohody. Letectví. Září 1938, roč. XVIII. (1938), čís. 9, s. 345–348. Dostupné online. 
  12. Řadové a hvězdicové motory a letadla 1936. Bulletin Walter. 15.1.1937, roč. 1937, čís. 1, s. 92. 
  13. CYNK, Jerzy B. Polish Aircraft 1893–1939. London: Putnam & Company, 1971. Dostupné online. ISBN 0-370-00085-4. Kapitola RWD 8, s. 512. (anglicky) 

Literatura

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

SABCA S.20.jpg
SABCA S.20
RWD-17 a Walter Major 4, prototyp.jpg
RWD-17 a Walter Major 4, prototyp
DAR-8 with engine Walter Major 4 (1936), front view.jpg
DAR-8 s motorem Walter Major 4 (1936), čelní pohled
Walter Major 4, charakteristiky (1933).jpg
Walter Major 4, charakteristiky (1933)
Walter Major 4 and Spartan Cruiser.jpg
letecký motor Walter Major 4 a letoun Spartan Cruiser (1934)
Walter Major 4, homologace (1933).jpg
Walter Major 4, homologace (1933)
Walter Major 4 a Spartan Cruiser.jpg
letecký motor Walter Major 4 a letoun Spartan Cruiser (1934)
Walter Major 4 a Be-56 Beta Major.jpg
letecký motor Walter Major 4 a letoun Be-56 Beta Major (1936)
Zlín Z-XIII two seat cockpit.jpg
Zlín Z-XIII with applied two seat cockpit.
DAR-8 s motorem Walter Major 4 (1936).jpg
DAR-8 s motorem Walter Major 4 (1936)
Walter Major 4 a SABCA S-20.jpg
letecký motor Walter Major 4 a letoun SABCA S-20 (1935)
Walter Major 4 a RWD 13.jpg
letecký motor Walter Major 4 a letoun RWD 13
Walter Major 4 (detail válce).jpg
Walter Major 4 (detail válce)
Walter Major 4 a FARNER WF 21.jpg
letecký motor Walter Major 4 a letoun FARNER WF 21 (1936)
Walter Major 4.jpg
letecký motor Walter Major 4 I
Walter Major 4 a Be-250 Beta Major.jpg
letecký motor Walter Major 4 a letoun Be-250 Beta Major (1936)
RWD 17 a Walter Major 4.jpg
RWD-17 a Walter Major 4
Walter Major 4 and RWD 13.jpg
letecký motor Walter Major 4 a letoun RWD 13 (1935)
PWS-33 Wyżeł I prototype.jpg
Polish twin-engined military trainer aircraft PWS-33 Wyżeł 1'st prototype
Zlín Z-XIII a Ján Ambruš (1937).jpg
Zlín Z-XIII a Ján Ambruš (1937)
Walter Major 4 a Be-52 Beta Major.jpg
letecký motor Walter Major 4 a letoun Be-52 Beta Major (1936)
Walter Major 4 I.jpg
letecký motor Walter Major 4 I
Walter Major 4, homologace (1933) 1.jpg
Walter Major 4, homologace (1933)