Walter W-V

Walter W-V
Walter W-V (1929), licence Fiat A.20
Walter W-V (1929), licence Fiat A.20
Typvodou chlazený pístový dvanáctiválcový letecký motor
VýrobceWalter Jinonice
Vyrobeno kusůjednotky
Výroba1929–1931
Vyvinut z motorulicence Fiat A.20
VariantyWalter W-VI, Walter W-VII, Walter W-VIII

Walter W-V byl dvanáctiválcový vidlicový motor vyráběný společností Akciová továrna automobilů Josef Walter a spol., která v roce 1929 zakoupila licenci na vodou chlazené dvanáctiválcové vidlicové letecké motory značky FIAT (FIAT Aviazione) s různými variantami zdvihových objemů a výkonů, které produkovala pod označeními W-V až W-VIII. Většina členů této řady existovala i v reduktorové verzi označené za názvem typu písmenem R a existovaly také překomprimované výškové verze označené písmenem A.[1]

Vznik a vývoj

Od roku 1929 byly připraveny k výrobě licenční italské motory Fiat z typové řady Fiat A (A.20/W-V, A.22/W-VI, A.24/W-VII, A.25/W-VIII). Italské motory navržené konstruktérem Tranquillem Zerbim a vyráběné po celá 20. léta 20. století byly úspěšně nasazeny např. na letounech CANT, Caproni, Fiat, Macchi, Piaggio, SIAI a Savoia-Marchetti (Savoia-Marchetti S.55A, Savoia-Marchetti S.64, Savoia-Marchetti S.66). Byly to osvědčené motory a konstrukce byla zčásti unifikovaná, takže mnohé součásti jednotlivých typů byly společné a navzájem zaměnitelné.[2] Modifikované verze W-V A a W-VI A pro vysokou nadmořskou výšku měly zvýšený kompresní poměr a kalibrované karburátory. Jako palivo se u těchto komprimovaných motorů používala směs složená z 55% leteckého benzínu, 23% ethanolu a 22% benzenu.[3]

Všechny motory Walter byly homologovány na 100 hodin. Přestože se jednalo o licenci směla továrna Walter exportovat tyto motory do "celého" světa.[4]

Popis motorů

Motorová skříň byla podélně dělená ve vertikální rovině a byla odlita z hliníkové slitiny s výjimkou typu W-VII A, kde byl použit elektron. V horní části skříně byl zalomený klikový hřídel, uložený v sedmi ložiscích, a na něm byly upevněny válce. Spodek skříně měl funkci pouze jako sběrač oleje. Ložiska zalomeného hřídele měla ocelové pánve, lisované v zápustkách.

Tepelně zpracované písty byly z hliníkové slitiny odlévané do kokil. Každý píst měl 2 (popř. 3) těsnicí pístní kroužky a 2 stírací. Ojnice průřezu H byly výlisky. Typy W-V až W-VII měly hlavní ojnici s okem pro vedlejší ojnici, u typu W-VIII byly obě klikové hlavy rozvidlené.

Hlavy válců byly rovněž odlity z hliníkové slitiny. Ve hlavách byly uloženy vačkové hřídele rozvodu OHV. Rozvod byl řízen dvěma vačkovými hřídeli pro každou řadu válců, jedním pro ventily sací, druhým pro ventily výfukové. Válce byly výkovky z oceli a byly uspořádány po šesti na každé straně pod úhlem 60°.

Dvojité karburátory původní konstrukce Fiat využívaly předehřátou (vodou ohřívanou) palivovou směs a byly umístěny v ose motoru uprostřed mezi řadami válců. Zapalovací magneta Scintilla byla vybavena automatickou změnou předstihu až o 45°. Typy W-V až W-VII měly 2 magneta, W-VIII čtyři. Všechny náhony a příslušenství (magneto, vodní čerpadlo, olejová pumpa) byly umístěny na zadním víku motoru.

Vodní chlazení motoru uvádělo do činnosti vodní čerpadlo, které bylo umístěno vzadu pod motorem. Olejová pumpa s náhony pro mazání motoru tlakovým olejem byla uložena na zadním víku skříně. Jedno čerpadlo bylo tlakové a dvě čisticí v jedné jednotce.[4]

Operační nasazení

Motory existovaly pouze ve vzorcích dovezených z Itálie. Měly se v jinonické továrně vyrábět pouze v případě projeveného zájmu některou z československých leteckých továren. Ten se však neobjevil, protože československé vojenské letectvo se zaměřilo na licenční motory francouzské firmy Hispano Suiza, které vyráběla ve 30. letech 20. století letňanská továrna Avia (Avia V-36, Avia Vr-36 a Avia HS 12Ydrs). Neopakovala se tak historie s úspěšnou licenční výrobou motorů W-III (1923), W-IV (1923–8), Jupiter (1927–32) a Merkur (1931–4).

Specifikace

Údaje dle [5][6][7][8][9][10]

Technické údaje

Označení typuW-VW-V AW-VIW-VI RW-VI AW-VIIW-VII RW-VIII
typ motoruvodou chlazený, pístový motor s válci do V (60°)
počet válců12
vrtání (mm)115115135135135140140170
zdvih (mm)150150160160160175175200
zdvihový objem (cm3)18 99618 99627 92027 92027 92032 84032 84054 475
délka (mm)1 6451 770
šířka (mm)645735
výška (mm)8451 065
kompresní poměr5,7:18:15,5:15,5:17,5:15,7:15,7:15,25:1
převod na vrtuli1:1,5451:1,545
hmotnost (kg)331331439516439463522816
hmotnost s vrt. nábojem (kg)345345455532455481540840

Součásti

Označení typuW-VW-V AW-VIW-VI RW-VI AW-VIIW-VII RW-VIII
rozvodOHV, dva ventily na každý válec
palivový systémkarburátor
palivoletecký benzín
spotřeba paliva (g·h−1·k−1)230230215–235215–235215–235225235230–240
spotřeba paliva (g·h−1·kW−1)320320306306306306320320
startérpneumatický, externí Viet nebo vlastní startér na stlačený vzduch náhonem od rozdělovače
zapalovánímagneta Scintilla
mazánítlakovým olejem 12–14 atm olejovou pumpou
chlazenívodou prostřednictvím čerpadla

Výkon

Označení typuW-VW-V AW-VIW-VI RW-VI AW-VIIW-VII RW-VIII
výkon (k)430–460430–540570–620560–600570–740700–750700–750950–1000
výkon (kW)321–343321–403425–462418–447425–552522–559522–559708–746
otáčky motoru (ot/min)2060–23002060–24001900–21001950–21001900–22002000–22002050–22501700–1900
výkon (k) ve výšce 5 000 m250290330325400400400570
specifický výkon (k/l)21,521,520,420,020,421,321,317,4
měrná hmotnost (kg/k)0,8020,8020,7980,9500,7980,6870,7100,884

Galerie

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Fiat A.20 na italské Wikipedii, Fiat A.22 na italské Wikipedii, Fiat A.24 na anglické Wikipedii a Fiat A.25 na italské Wikipedii.

  1. NĚMEČEK, Václav. Československá letadla I (1918-1945). III.. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. 368 s. S. 222–223, 272–275. 
  2. GUNSTON, Bill. World Encyclopaedia of Aero Engines. II.. vyd. Wellingborough: Patrick Stephens Ltd, 1989. Dostupné online. ISBN 1-85260-163-9. S. 57. 
  3. THOMPSON, Jonathan. Italian Civil and Military Aircraft 1930-1945. Fallbrook, California: Aero Publishers, Inc, 1963. 
  4. a b SCHMID, J. ing. Řada nových vodou chlazených motorů Walter. Letectví. 1930-12, roč. 10. (1930), čís. 12, s. 462–466. Dostupné online. 
  5. GREY, C.G. Jane´s All the World's Aircraft 1938. London: [s.n.], 1972. ISBN 0715357344. S. 69. 
  6. FLIEGER, Jan. Walter W-V [online]. Nelahozeves: Občanské sdružení valka.cz, 26.11.2005 [cit. 2019-09-16]. Dostupné online. 
  7. FLIEGER, Jan. Walter W-VI [online]. Nelahozeves: Občanské sdružení valka.cz, 26.11.2005 [cit. 2019-09-16]. Dostupné online. 
  8. FLIEGER, Jan. Walter W-VII R [online]. Nelahozeves: Občanské sdružení valka.cz, 26.11.2005 [cit. 2019-09-16]. Dostupné online. 
  9. FLIEGER, Jan. Walter W-VIII [online]. Nelahozeves: Občanské sdružení valka.cz, 26.11.2005 [cit. 2019-09-16]. Dostupné online. 
  10. Seznam motorů vyráběných v podniku Walter. Předpisy, Výroba leteckých motorů a vrtulí. Praha - Jinonice: 23.3.1948, roč. 1948, s. 1–3. 

Literatura

  • Jotti da Badia Polesine, Fiat serie A, Annuario dell'Aeronautica Italiana 1934, Milano, Libreria Aeronautica Editrice, 1934, p. 192–202 (italsky)
  • Compiuti 50 anni di costruzioni aeronautiche Torino, in Alata, XV, nº 163, 1959, p. 36. (italsky)
  • Aldo Rondina. Sulle ali della gloria; Umberto Maddalena: eroico trasvolatore polesano – dossier. (2004) Promomedia Communications Editore, Padova. (italsky)
  • Leoniero Cei, Amedeo Fiore, Il motorista d'aviazione, terza edizione, Milano, Ulrico Hoepli, 1934. (italsky)

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Walter W-V (1929).jpg
Walter W-V (1929), licence Fiat A.20
Walter W-VII R (1929).jpg
Walter W-VII R (1929) s reduktorem, licence Fiat A.24
Walter W-VI R (1929).jpg
Walter W-VI R (1929) s reduktorem, licence Fiat A.22
Walter W-VII (1929).jpg
Walter W-VII (1929), licence Fiat A.24
Walter W-VI (1929).jpg
Walter W-VI (1929), licence Fiat A.22
Walter W-VIII (1929).jpg
Walter W-VIII (1929), licence Fiat A.25