Walter Xaver z Ditrichštejna

Walter Xaver kníže z Dietrichsteinu
Walter Xaver z Ditrichštejna
4. kníže z Ditrichštejna[pozn. 1]
Ve funkci: 13. červenec 1708 – 3. listopad 1738
Předchůdce	Leopold Ignác z Ditrichštejna
Nástupce	Karel Maxmilián z Ditrichštejna
Dědičný číšník v Korutansku
Ve funkci: 13. červenec 1708 – 3. listopad 1738
Panovník	Josef I., Karel VI.
Předchůdce	Leopold Ignác z Ditrichštejna
Nástupce	Karel Maxmilián z Ditrichštejna
Dědičný lovčí ve Štýrsku
Ve funkci: 13. červenec 1708 – 3. listopad 1738
Panovník	Josef I., Karel VI.
Předchůdce	Leopold Ignác z Ditrichštejna
Nástupce	Karel Maxmilián z Ditrichštejna
Nejvyšší komorník Moravského markrabství
Ve funkci: 1702 – 1714
Panovník	Leopold I., Josef I., Karel VI.
Předchůdce	Kristián z Roggendorfu
Nástupce	František Dominik Podstatský z Prusínovic
Nejvyšší zemský sudí Moravského markrabství
Ve funkci: 1701 – 1702
Panovník	Leopold I.
Nástupce	František Dominik Podstatský z Prusínovic
Skutečný tajný rada
Panovník	Leopold I.
Skutečný císařský komorník
Panovník	Leopold I.
Narození	18. září 1664 Brno Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	3. listopadu 1738 (ve věku 74 let) Mikulov Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Místo pohřbení	Ditrichštejnská hrobka
Choť	I. (1688) Zuzana Liborie ze Zástřizl (1637–1691) II. (1693) Karolína Maxmiliána Pruskovská z Pruskova (1674–1734)
Rodiče	Ferdinand Josef z Dietrichsteinu (1636–1698) a Marie Alžběta z Eggenbergu (1640–1715)
Děti	Karel Maxmilián (1702–1784) Jan Křtitel Leopold (1703–1773) Marie Josefa, provd. Kinská (1694–1758) Marie Aloisie, provd. Althannová (1700–1783)
Příbuzní	bratr: Leopold Ignác z Dietrichsteinu (1660–1708) sestra: Erdmunda Tereza, provdaná Liechtensteinová (1662–1737) bratr: Jakub Antonín z Dietrichtseinu (1678–1721) švagr: Jan Adam I. z Liechtensteinu (1662–1712) švagrová: Marie Františka Žofie ze Starhembergu (1688–1757) zeť: Štěpán Vilém Kinský (1679–1749) zeť: Michael Václav z Althannu (1668–1738) snacha: Marie Anna Josefa z Khevenhülleru (1705–1764) vnuk: Karel Jan z Dietrichsteinu (1728–1808) vnučka: Marie Josefa z Dietrichsteinu (1736–1799)
Zaměstnání	politik
Profese	šlechtic
Náboženství	římskokatolické
Ocenění	1731 rakouský Řád zlatého rouna (č. 661)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Walter Xaver František Antonín kníže z Dietrichsteinu, počeštěně z Ditrichštejna (německy Walter Xaver Franz Anton Fürst von Dietrichstein; 18. září 1664 Brno – 3. listopadu 1738 Mikulov) byl rakouský šlechtic a majitel rozsáhlých statků na Moravě a v Čechách. Na Moravě zastával vysoké zemské úřady, proslul jako mecenáš umění a po požáru hlavního rodového sídla v Mikulově podnikl jeho barokní přestavbu.

Narodil se v Brně jako čtvrtý syn knížete Ferdinanda Josefa z Ditrichštejna (1636–1698) a jeho manželky Marie Alžběty, rozené z Eggenberka (1640–1715), kmotrem byl jeho strýc, císařský generál hrabě Walter Leslie. Jako mladší syn byl původně předurčen ke kněžské dráze a již ve velmi mladém věku získal posty kanovníka v Olomouci a Pasově.^[1] Absolvoval pětiletou kavalírskou cestu, během níž studoval na univerzitě v Lovani (1683-1686), další dva roky strávil v Paříži a Římě, podnikl též krátké cesty do Holandska a Anglie.^[2] Přes dlouhodobý pobyt v zahraničí se měl podle instrukcí rodičů mimo jiné zdokonalovat v češtině, z dochované korespondence ale vyplývá, že již tehdy se vzepřel otcovým plánům na církevní kariéru.

Po návratu z kavalírské cesty krátce žil ve Vídni jako císařský komorník, krátce nato se ale oženil a přesídlil na Moravu. Na rozdíl od otce a starších bratrů nezastával úřady u císařského dvora, ale prosadil se ve správě Moravského markrabství, kde zastával funkce nejvyššího sudího (1701–1702) a nejvyššího komorníka (1702–1714). Zúčastnil se také tehdejších válek, pod velením prince Evžena Savojského bojoval v bitvě u Zenty (1697), v letech 1704–1706 se v Německu a Itálii zúčastnil války o španělské dědictví a nakonec byl přítomen také dobytí Bělehradu (1717).

S dědictvím knížecího titulu v roce 1708 po starším bratrovi převzal i čestné hodnosti dědičného číšníka v Korutansku a dědičného lovčího ve Štýrsku. Byl též jmenován císařským tajným radou a v roce 1731 obdržel Řád zlatého rouna.

Od své první manželky Zuzany ze Zástřizl převzal již v roce 1690 do správy panství Boskovice. Boskovický hrad byl tehdy ještě obyvatelný a Zuzana ze Zástřizl si vymínila jeho doživotní užívání (zemřela již o rok později). Hrad byl opuštěn počátkem 18. století, v roce 1728 byl v prostoru mezi hradem a městem vybudován hospodářský dvůr (1728), na nějž navázala výstavba panské rezidence (1729–1733) v Hradní ulici určená pro občasný pobyt knížecí rodiny. V roce 1705 koupil Walter Xaver za 154 000 zlatých panství Sokolnice u Brna.

Po smrti staršího bratra Leopolda v roce 1708 se stal čtvrtým^[zdroj?] knížetem z Ditrichštejna a převzal stěžejní rodové majetky (Mikulov, Lipník nad Bečvou, Hranice, Nové Město na Moravě, Polná, Přibyslav, Libochovice). Vzdálenějším statkům se věnoval jen výjimečně, podpořil například výstavbu kostela sv. Vavřince v Libochovicích (1720–1722), po požáru v roce 1735 nechal opravit zámek v Polné. Významnou stavbu chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Polné, zahájenou zemřelým bratrem Leopoldem, dokončil jen částečně. Vzrůstající oblibu svatojánského kultu dokládá vznik několika soch sv. Jana Nepomuckého na různých panstvích (Libochovice, Lipník nad Bečvou, Hranice).

V roce 1719 bylo požárem poničeno hlavní rodové sídlo v Mikulově, načež došlo k zásadní přestavbě zámeckého areálu (1719–1730). Kromě změny dispozice hlavní zámecké budovy byla nově vybudována jízdárna, terasa a čestný dvůr se sochařskou výzdobou, v interiérech byla značná pozornost věnována knihovně a sálu předků. Na náměstí v Mikulově byl v letech 1724–1725 postaven sloup Nejsvětější Trojice.

Na přestavbě zámku v Mikulově, stejně jako na úpravách rodového paláce v Herrengasse ve Vídni se podílel architekt Christian Alexander Oedtl, který pro Waltera Xavera pracoval i v Ditrichštejnském paláci na Zelném trhu v Brně. Při korunovační cestě Karla VI. v roce 1723 usiloval Walter Xaver o ubytování císařského dvora v Brně, nakonec ale císař pobýval v dietrichsteinském domě na náměstí v Jihlavě.

Přestože Walter Xaver po bratru Leopoldovi zdědil majetek zatížený vysokými dluhy a sám vynakládal značné prostředky na renovaci rodových sídel, podařilo se mu konsolidovat rodové hospodaření a svým potomkům zanechal finance v lepším stavu. Celková hodnota majetku v době jeho úmrtí činila bezmála jeden a půl milionu zlatých, dluhy dosahovaly výše 400 000 zlatých. Zemřel v Mikulově a je pohřben ve zdejší knížecí hrobce na náměstí. V době jeho smrti byli naživu dva synové, starší Karel Maxmilián (1702–1784) byl dědicem knížecího titulu a Mikulova s dalšími statky, mladší Jan Křtitel Leopold (1703–1773) převzal Boskovice a Sokolnice.

Krátce po návratu z kavalírské cesty se v roce 1688 oženil s výrazně starší dvojnásobnou vdovou Zuzanou Liborií Morkovskou ze Zástřizl (1637–1691), která byla dědičkou panství Boskovice. Druhé manželství uzavřel v roce 1693 v brněnském kostele sv. Jakuba s hraběnkou Karolínou Maxmiliánou Pruskovskou z Pruskova (1674–1734). Z druhého manželství se narodilo deset dětí, z nichž pět zemřelo v dětství. Dědicem titulů a majetku se stal kníže Karel Maxmilián (1702–1784).

• 1. Marie Josefa (29. 6. 1694 – 3. 9. 1758)
  • ⚭ (25. 2. 1717) Štěpán Vilém Kinský (26. 12. 1679 – 12. 3. 1749), 1. kníže Kinský, c. k. komoří, tajný rada, vyslanec v Rusku 1721–1722, ve Francii 1729–1732, nejvyšší maršálek Českého království 1733–1740 a nejvyšší zemský hofmistr Českého království 1740–1746
• 2. Marie Rozálie (29. 7. 1695 – 14. 6. 1708)
• 3. Marie Anna (14. 7. 1696 – 1695)
• 4. Karel František (4. 8. 1697 – 2. 11. 1703)
• 5. Marie Eleonora (10. 6. 1698 – 20. 11. 1698)
• 6. Jan Josef (10. 9. 1699 – 25. 4. 1709)
• 7. Marie Aloisie (21. 4. 1700 – 17. 12. 1783 Brno)
  • ⚭ (19. 12. 1729) hrabě Michael František z Althannu (29. 7. 1668 – 25. 7. 1738)
• 8. Karel Maxmilián (28. 4. 1702 Brno – 24. 10. 1784 Mikulov), 6. kníže z Ditrichštejna, nejvyšší maršálek císařského dvora (1745–1754)
  • ⚭ (2. 9. 1725 Mikulov) hraběnka Marie Anna z Khevenhülleru (24. 3. 1705 Klagenfurt – 4. 10. 1764 Vídeň)
• 9. Jan Křtitel Leopold (24. 6. 1703 Brno – 11. 3. 1773 Brno), nejvyšší zemský komorník Moravského markrabství (1738–1747), zakladatel Kláštera milosrdných bratří v Brně, majitel panství Boskovice, Sokolnice, Lysice, Židlochovice, svobodný a bezdětný
• 10. Jan Adam Ambrož (7. 12. 1704 – 30. 12. 1728), svobodný a bezdětný

• MAŠEK, Petr: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; Praha, 2010 ISBN 978-80-257-0294-9
• Ottův slovník naučný, díl VII; Praha, 1893 (reprint 1997) ISBN 80-7185-057-8
• SMÍŠEK, Rostislav: Císařský dvůr a dvorská kariéra Ditrichštejnů a Schwarzenbergů za vlády Leopolda I.; České Budějovice, 2009 ISBN 978-80-7394-165-9

• Rodokmen Ditrichštejnů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
• Rodokmen s erby na stránkách Roskildes Historie (dk)