Walter von Reichenau

Walter von Reichenau
(c) Bundesarchiv, Bild 183-B05284 / CC-BY-SA 3.0 Walter von Reichenau
Narození	8. října, 1884 Karlsruhe, Německé císařství
Úmrtí	17. ledna, 1942 (57 let) Poltava, Německá Říše
Vojenská kariéra
Hodnost	Generalfeldmarschall (Polní maršál)
Sloužil	Německé císařství (do 1918) Výmarská republika (do 1933) Třetí Říše (do 1942)
Složka	Reichsheer (do 1918) Reichswehr (do 1933) Wehrmacht (do 1942)
Bitvy	Invaze do Polska (1939) Bitva o Francii (1939-1940) Operace Barbarossa (1941)
Vyznamenání	Rytířský kříž železného kříže
Podpis
multimediální obsah na Commons

Walter Karl Ernst August von Reichenau (8. října 1884 Karlsruhe – 17. ledna 1942 Poltava/Lvov) byl německý důstojník a za druhé světové války polní maršál.

Reichsheer

Narodil se v rodině pruského generálporučíka v Karlsruhe. Po složení maturitní zkoušky v roce 1903 vstoupil do pruské armády a v roce 1904 byl povýšen do hodnosti poručíka u 1. gardového pluku polního dělostřelectva. V roce 1911 nastoupil na Válečnou akademii a v roce 1912, po jejím absolvování, byl povýšen na nadporučíka.

Na začátku první světové války působil jako pobočník velitele 1. gardového pluku polního dělostřelectva a ještě v roce 1914 byl povýšen na kapitána a vyznamenán Železným křížem 1. a 2. třídy. V následujícím roce byl převelen ke generálnímu štábu a zde zastával funkci důstojníka IIb. V roce 1916 převzal funkci důstojníka Ia ve štábu u 49. záložní pěší divize a 7. jezdecké divize.

Reichswehr

Po skončení války byl přijat do Reichswehru a v roce 1919 působil jako důstojník na generálním štábu Grenzschutz Ost („Ochrana hranic – východ“) ve Slezsku, který zastřešoval obranu východní hranice Výmarské republiky. V roce 1929 se stal, už jako podplukovník, náčelníkem utajeného generálního štábu zpravodajské inspekce ministerstva obrany (Versailleská smlouva Německu nedovolovala mít generální štáb) a v roce 1930 se stal náčelníkem štábu Wehrkreiskommando I. ve Východním Prusku. 1. února 1932 byl jmenován do funkce vedoucího úřadu Říšského ministerstva obrany jako styčný důstojník mezi ministerstvem a armádou a brzy poté se stal osobním poradcem říšského ministra obrany a pozdějšího ministra války, generálporučíka Wernera von Blomberg. Společně vypracovávali nové taktiky mobilního boje podle zkušeností z konce první světové války.

V rámci restrukturalizace Reichswehru na Wehrmacht se stal vedoucím Wehrmachtsamtu a byl povýšen do hodnosti generálmajora. Reichenauův strýc byl nadšený nacista a roku 1932 ho představil Hitlerovi. Navzdory snaze armádního velení o apolitičnost armády vstoupil von Reichenau do NSDAP, kde se na nejvyšších místech zasazoval proti SA a růstu jejího vlivu. Za toto politické angažování si vysloužil přezdívku „politický generál“. Snažil se, aby Wehrmacht byl jedinou vojenskou složkou ve státě a tyto snahy vyvrcholily v roce 1934 „Nocí dlouhých nožů“.

Wehrmacht

V roce 1935 byl povýšen do hodnosti generálporučíka a stal se velitelem VII. armádního sboru. Na jeho místo velitele Wehrmachtsamtu nastoupil budoucí polní maršál a náčelník štábu OKW, generálmajor Wilhelm Keitel. V roce 1936 s podílel na organizaci Olympijských her v Berlíně. V roce 1938 byl povýšen na generála dělostřelectva a když se v souvislosti s (inscenovanou?) aférou generálů Blomberga a Fritsche stal faktickým vrchním velitelem Hitler, stal se von Reichenau velitelem skupinového velitelství pozemního vojska v Lipsku. V témže roce se zúčastnil obsazení Sudet a v polovině března 1939 i zbytku Československa.

Polsko a Západní tažení

26.8.1939 se stal velitelem 10. armády, která byla součástí Skupiny armád Jih, pod velením polního maršála Gerda von Rundstedt a 1. září zaútočil z Horního Slezska směrem na sever. 20.9.1939 hlásil zajetí 80 000 polských vojáků a ukořistění 320 děl, 130 letadel a 40 tanků. Následně byl povýšen na generálplukovníka a měsíc na to se stal velitelem 6. armády, která byla součástí Skupiny armád B, pod velením generálplukovníka Fedora von Bock. 10. května 1940 zaútočil v rámci operace Sichelschnitt skrz Holandsko a Belgii. Po kapitulaci Francie byl povýšen za své zásluhy do hodnosti generál polní maršál. Po zrušení operace Seelöwe (invaze do Anglie) byla 6. armáda přeřazena ke Skupině armád C a vrátila se k výcvikovým úlohám.

Operace Barbarossa

22.6.1941 v rámci operace Barbarossa zaútočil se svojí 6. armádou na SSSR a postupně dobyl Kyjev, Charkov a Kursk a během svého postupu zajal velké množství vojáků a materiálu. Je rovněž zodpovědný za masakr 33 771 kyjevských Židů v rokli Babi Jar u Kyjeva, který se odehrál na konci září 1941. Vydal také tzv. Reichenauův rozkaz (Reichenau Befehl), který vyzýval k nemilosrdnému postupu vůči židovským podlidem. 3.12.1941 převzal velení Skupiny armád Jih a ve funkci velitele 6. armády ho nahradil generálplukovník Friedrich Paulus.

15. ledna 1942 dostal von Reichenau v Poltavě srdeční záchvat a musel být letecky transportován do Německa. Letadlo bylo nuceno kvůli poruše nouzově přistát ve Lvově a von Reichenau dostal ze šoku mozkovou mrtvici s následným krvácením do mozku a zemřel. Jeho tělo bylo letecky transportováno do Lipska, kde lékař oficiálně potvrdil smrt.

Data povýšení

• Leutnant – 18. srpna 1904
• Oberleutnant – 18. srpna 1912
• Hauptmann – 28. listopadu 1914
• Major – 1. července 1923
• Oberstleutnant – 1. dubna 1929
• Oberst – 1. února 1932
• Generalmajor – 1. února 1934
• Generalleutnant – 1. října 1935
• General der Artillerie – 1. října 1936
• Generaloberst – 1. října 1939
• Generalfeldmarschall – 19. července 1940

Vyznamenání

• Rytířský kříž Železného kříže (30.09.1939)
• Železný kříž, I. třída,
• Železný kříž, II. třída
• Železný kříž, Spona 1939 k Železnému kříži 1914 I. třídy
• Železný kříž, Spona 1939 k Železnému kříži 1914 II. třídy
• Řád koruny, IV. třída
• Královský hohenzollernský domácí řád, s meči
• Řád Fridrichův, s meči
• Hamburský hanzovní kříž
• Vojenský záslužný kříž, III. třída s meči
• Sudetská pamětní medaile, se sponou s motivem pražského hradu
• Kříž cti, s meči
• Služební vyznamenání Wehrmachtu, I. třída
• Medaile za východní frontu

údaje použity z: ruská Wikipedie- Рейхенау, Вальтер фон, polská Wikipedie-Walter von Reichenau

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Walter von Reichenau na anglické Wikipedii a Walter von Reichenau na německé Wikipedii.

Literatura

• BARNET, Correlli. Hitlerovi generálové (1989 anglicky), Brno: Jota1997 (česky)
• CHANT, Christopher. Hitlerovi generálové a jejich bitvy. Praha: Svojtka 1998

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Walter von Reichenau na Wikimedia Commons
• Alexander Mühle, Arnulf Scriba: Walter von Reichenau. Tabulkový životopis v LeMO (DHM und HdG)
• Dokument o zločinech von Reichenaua a dalších nacistických generálů