Waltersdorf (Großschönau)

Waltersdorf
Waltersdorf na severním úpatí Luže
Waltersdorf na severním úpatí Luže
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška392 m n. m.
Časové pásmoUTC +1
StátNěmeckoNěmecko Německo
Spolková zeměSasko
Zemský okresZhořelec
ObecGroßschönau
Waltersdorf
Waltersdorf
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha8,8 km²
Počet obyvatel1 294 (2011)
Hustota zalidnění146,7 obyv./km²
Správa
Statusmístní část
Telefonní předvolba035841
PSČ02799
Označení vozidelGR, LÖB, NOL, NY, WSW, ZI
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Waltersdorf (v německém hornolužickém dialektu Waalerschdurf) je vesnice, místní část obce GroßschönauHorní Lužiciněmecké spolkové zemi Sasko. Nachází se v zemském okrese Zhořelec a má přibližně 1 300 obyvatel. Leží na severním úpatí Luže při hranicích s Českou republikou. Spolu s ostatními sídly v okrese Zhořelec je Waltersdorf součástí Euroregionu Nisa, dobrovolného zájmového sdružení českých, německých a polských obcí, měst a okresů.

Geografická poloha

Waltersdorf leží v severní části geomorfologického celku Lužické hory, která je na německém území označována jako Žitavské hory (německy Zittauer Gebirge). Vesnice je protažena v délce přibližně 3,3 km podél místního potoka (Waltersdorfer Dorfbach, v překladu Waltersdorfský Vesnický potok). Walterdorfský potok teče směrem na sever a na západním okraji Großschönau se vlévá do Lužničky (Lausur), která poté pokračuje touto obcí dále na severovýchod až ke svému soutoku s Mandavou. [1][2]

Zástavba Waltersdorfu leží v nadmořské výšce od 360 do 570 metrů. Na území Waltersdorfu je několik nižších kopců, z nichž nejvyšší je Butterberg (507 m n. m.). Východně od Waltersdorfu, na svazích hory Sonneberg (627 m n. m.), která však leží již na katastrálním území Jonsdorfu, se nachází několik pískovcových lomů, kde byl získáván stavební kámen pro potřeby vesnice a též kvalitní surovina pro výrobu mlýnských kamenů, brousků či pomníků.

Jihozápadní hranice katastrálního území Waltersdofu je totožná s česko-německou státní hranicí, která v těchto místech prochází hřebenem Lužických hor včetně jejich nejvyššího vrcholu - Luže (793 m n. m.), takže tato kóta je vlastně nejvyšším bodem waltersdorfského katastru. O uvedenou kótu se Waltersdorf dělí s Horní Světlou, částí obce Mařenice v okrese Česká Lípa, jíž náleží katastrální území na druhé straně hranice.[2]

Zástavba Waltersdorfu se bezprostředně dotýká státní hranice ve své nejjižnější části, konkrétně v sedle, zvaném Wache neboli Stráž (571 m n. m.), kde je oficiální hraniční přechod. Na české straně se v těchto místech žádná zástavba nedochovala, domy byly zbořeny v 50. letech 20. století, kdy zde bylo vytvořeno zakázané hraniční pásmo.[3]

Historie

Waltersdorf byl založen jako lesní lánová ves při osídlování severní části Lužických hor.[4] Původ názvu se odvozuje od jména lokátora, jak tomu zpravidla u lánových vsí bývalo. První písemná zmínka o vsi je z roku 1355, avšak se předpokládá, že osídlení zde vzniklo již ve 13. století. Z roku 1384 pochází zápis o kostele v místě jménem Walterivilla.

Starý hraniční kámen a mlýnské kameny na dvoře vlastivědného muzea - bývalého mlýna Mittelmühle

V roce 1419 město Žitava koupilo Waltersdorf od Mikuláše z Varnsdorfu (Nicolaus von Warnsdorff). V té době ovšem součástí Waltersdorfu ještě nebyla zástavba v dnešní horní části vsi směrem ke státní hranici, ta vznikla až v polovině 17. století a šlo o samostatnou obec, která byla nazývána Oberwaltersdorf, Neuwaltersdorf nebo též Neudörfel a od roku 1667 měla vlastní rychtu. Obě sídla, Altwaltersdorf a Neuwaltersdorf, se sloučila do jedné obce až v roce 1843.[1]

V roce 1538 byla u Waltersdorfu zahájena těžba stříbrných rud, což souviselo s propuknutím "stříbrné horečky" v oblasti mezí Luží a Jedlovou. Těžba se soustředila zejména do okolí dnešního Jiřetína pod Jedlovou, který byl založen v roce 1539 jako Sankt Georgenthal neboli Svatý Jiří v Oudolí a o 15 let později přeměněn v horní město. Pokud jde o Waltersdorf, v letech 1538 až 1600 zde byly ve štolách na svazích Butterbergu, v místech, kde probíhá tzv. lužický zlom, pokusně těženy stříbronosné olověné a zinkové rudní žíly. Pokusy o těžbu zde pak byly zopakovány ještě v letech 1663 až 1668.[1] Od 16. století byl na svazích Luže a Sonnebergu lámán kvalitní pískovec, z nějž byly vyráběny nejen mlýnské kameny a různé stavební prvky, zejména bohatě dekorované vstupní portály domů, ale i náhrobky a sochařská díla.[1]

Ve Waltersdorfu mělo své místo vždy také tkalcovství - zpočátku jako domácí práce, posléze od 19. století též v průmyslové podobě. Od 19. století stoupal význam zdejší krajiny jako rekreační oblasti, s čímž souviselo i budování příslušného zázemí pro ty, kteří sem přijížděli trávit svůj volný čas. V zimním období jsou návštěvníkům k dispozici lyžařské vleky a sjezdovky na severních svazích Luže, kromě toho je v lesích kolem Waltersdorfu vyznačeno celkem 32 kilometrů lyžařských běžeckých tras.[1]

Pamětihodnosti

Waltersdorf se pyšní zcela výjimečným postavením, pokud jde o množství památek lidové architektury, jmenovitě o podstávkové domy. Ve vesnici je jich zachováno více než 300, přičemž v památkovém seznamu je z tohoto počtu uvedeno 246 domů.[5] Tyto památky jsou pozoruhodné také díky některým specifickým stavebním prvkům, které se jinde v Německu nevyskytují. Výjimečným doplňkem mnoha domů jsou zdobné portály z místního pískovce. Byl podán návrh, aby byl Waltersdorf prohlášen památkovou zónou (německy Denkmalschutzgebiet), obcí vede naučná stezka Umgebindehausweg.

Portály podstávkových domů

Další památky

  • Kostel se hřbitovem s 39 náhrobky a s márnicí
  • Mittelmühle (střední mlýn) - jeden z někdejších tří místních vodních mlýnů. Původně existoval již v roce 1400, současná stavba pochází z roku 1614. V prostorách mlýna je vlastivědné muzeum
  • Fabrikantenvilla - vila továrníka Julia Langeho
  • Goetheschule - budova školy z roku 1900
  • Hrázděná budova hostince v centru poblíž kostela - informační středisko

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Waltersdorf (Großschönau) na německé Wikipedii a Liste der Kulturdenkmale in Waltersdorf (Großschönau) na německé Wikipedii.

  1. a b c d e Města a obce: Waltersdorf [online]. luzicke-hory.cz [cit. 2018-10-25]. Dostupné online. 
  2. a b Část obce Waltersdorf [online]. Seznam - mapy.cz [cit. 2018-10-25]. Dostupné online. 
  3. KÜHN, Jiří. Wache pod Luží [online]. [cit. 2018-10-25]. Dostupné online. 
  4. Digitales historisches Ortverzeichnis von Sachsen: Waltersdorf [online]. Dresden: Institut für Sächsische Geschichte un Volkskunde [cit. 2018-10-25]. Dostupné online. (německy) 
  5. Denkmalkartierung von Großschönau. OT Waltersdorf [online]. [cit. 2018-10-25]. Plán části vesnice s vyznačením památkově chráněných domů. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Germany location map.svg
Autor: NordNordWest, Licence: CC BY-SA 3.0
Location map of Germany (Wp article: en:Germany)
Red pog.png

Shiny red button/marker widget.

Converted from SVG
Lausche.jpg
Die Lausche im Zittauer Gebirge, Blick über Waltersdorf zur Lausche.
Waltersdorf (Großschönau) - Hauptstraße 48, Umgebindewohnhaus, Eingangstür (01-2).jpg
Autor: Norbert Kaiser, Licence: CC BY-SA 3.0
Waltersdorf (Großschönau): Blick auf das Eingangsportal (bez. 1780) des Umgebindewohnhauses Hauptstraße 48 (Denkmal-Nr. 09270703).
Waltersdorf 2698.JPG
Autor: Michaela Sourisova, Licence: CC BY-SA 3.0
Waltersdorf
Waltersdorf (Großschönau) - Hauptstraße 47, Umgebindewohnhaus, Eingangstür (01-2).JPG
Autor: Norbert Kaiser, Licence: CC BY-SA 3.0
Waltersdorf (Großschönau): Blick auf das Eingangsportal (bez. 1777) des Umgebindehauses Hauptstraße 47 (Denkmal-Nr. 09270704).
Waltersdorf 2678.JPG
Autor: Michaela Sourisova, Licence: CC BY-SA 3.0
Waltersdorf
Waltersdorf 2693.JPG
Autor: Michaela Sourisova, Licence: CC BY-SA 3.0
Waltersdorf
Waltersdorf (Großschönau) - Mittelmühle, alte Mühlsteine (01-2).JPG
Autor: Norbert Kaiser, Licence: CC BY-SA 3.0
Waltersdorf (Großschönau): Mühlsteine und alter Grenzstein im Hof der Mittelmühle. Die Mühle entstand wahrscheinlich um 1400. Sie wurde 1614/15 als Steinbau neu errichtet und arbeitete später als Getreidemühle, Bäckerei, Schrotmühle und Sägewerk. Der Betrieb wurde 1955 eingestellt, ein Jahr später wurde hier das Heimatmuseum (heute Volkskunde- und Mühlenmuseum) eingerichtet. (Dorfstraße 89, Denkmal-Nr. 09270820)