Walther Ritz

Walther Ritz
Narození	22. února 1878 Sion
Úmrtí	7. července 1909 (ve věku 31 let) Göttingen
Příčina úmrtí	tuberkulóza
Místo pohřbení	hřbitov Nordheim
Alma mater	Univerzita v Göttingenu Spolková vysoká technická škola v Curychu
Povolání	fyzik a matematik
Zaměstnavatel	Univerzita v Göttingenu
Ocenění	Prix Leconte (1909)
Rodiče	Rafael Ritz
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Walther Ritz (22. února 1878, Sion – 7. července 1909, Göttingen) byl švýcarský teoretický fyzik. Společně s Johannesem Rydbergem objevil Rydberg-Ritzův kombinační princip a sám přispěl k popsání variační Ritzovy metody sloužící k řešení okrajových úloh, tato metoda se stala teoretickým východiskem pro metodu konečných prvků.

Život

Walther Ritz se narodil ve švýcarském kantonu Valais, jeho otcem byl známý malíř Raphael Ritz, jeho matka pocházela z rodiny inženýra z Tübingenu. Ritz byl nadaný žák, což se projevilo již na obecním lyceu v Sionu, v roce 1897 tak nastoupil na Curyšskou polytechniku, nicméně jej praktické inženýrské studium nenaplňovalo, a proto se dal na studium teoretické fyziky, jeho spolužákem byl i Albert Einstein.

Roku 1900 Ritz onemocněl tuberkulózou a pravděpodobně i zánětem pohrudnice, na toto onemocnění později zemřel. Ze zdravotních důvodů odešel roku 1901 do Göttingenu, kde byl při studiu ovlivněn Woldemarem Voigtem a Davidem Hilbertem. Obhájil disertační práci na téma spektrálních čar a byl oceněn doktorátem summa cum laude. Tato teorie později přispěla k objevení Ritzova kombinačního principu a modelům atomu Nielse Bohra a Ernesta Rutherforda.

Na jaře 1903 vyslechl přednášku Hendrika Antoona Lorentze na univerzitě v Leidenu, která se týkala elektrodynamických problémů a nové elektronové teorie. Téhož roku v červnu v Bonnu na institutu Heinricha Kaysera objevil spektrální čáru draslíku, kterou předpověděl ve své disertační práci. V listopadu 1903 pracoval na École normale supérieure v Paříži na infračervených fotografických deskách.

V červenci 1904 se jeho zdravotní stav zhoršil a přestěhoval se zpět do Curychu a kvůli nemoci nemohl publikovat až do roku 1906. V roce 1907 se přestěhoval do Tübingenu a roku 1908 opět do Göttingenu, kde se stal soukromým docentem. Ritz udržoval čilé kontakty s dalšími soudobými vědci jako např. Hermannem Minkowskim, Hendrikem Antoonem Lorentzem, Aimém Cottonem, Friedrichem Paschenem, Henrim Poincarém a Albertem Einsteinem.

Zemřel v Göttingenu a byl pohřben v Curychu na hřbitově v Nordheimu. Je po něm pojmenován měsíční kráter Ritz.

Vědecký přínos

Mezi důležité teorie, které vznikly díky jeho bádání, patřil Rydberg-Ritzův kombinační princip a popsání variační Ritzovy metody (metody Galerkinovy, též Ritzovy-Galerkinovy), která posléze vedla k vytvoření obecné metody konečných prvků, jež je využívána pro komplikované výpočty ve strojírenství, stavebnictví či meteorologii.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Walther Ritz na anglické Wikipedii.

Související články

• Ritzova metoda
• Rydberg-Ritzův kombinační princip

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Walther Ritz na Wikimedia Commons