Wang Čchiang
| Wang Čchiang 王蔷 | |
|---|---|
_(48199014927).jpg) Wang Čchiang na French Open 2019 | |
| Stát |  Čína |
| Datum narození | 14. ledna 1992 (31 let)[1] |
| Místo narození | Tchien-ťin, Čína[1] |
| Bydliště | Tchien-ťin, Čína[1] |
| Výška | 172 cm[1] |
| Hmotnost | 60 kg[1] |
| Profesionál od | 2006 |
| Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
| Výdělek | 5 293 180 USD |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 423–283 |
| Tituly | 2 WTA, 1 WTA 125, 13 ITF |
| Nejvyšší umístění | 12. místo (9. září 2019) |
| Dvouhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 4. kolo (2020) |
| French Open | 3. kolo (2018) |
| Wimbledon | 3. kolo (2019) |
| US Open | čtvrtfinále (2019) |
| Velké turnaje ve dvouhře | |
| Olympijské hry | 2. kolo (2020) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 25–52 |
| Tituly | 0 WTA, 1 ITF |
| Nejvyšší umístění | 118. místo (23. července 2018) |
| Čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 1. kolo (2017, 2018) |
| French Open | 2. kolo (2017) |
| Wimbledon | 1. kolo (2017) |
| US Open | 2. kolo (2017) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 29. července 2022 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
_(35347193994).jpg)
Wang Čchiang (čínsky pchin-jinem Wáng Qiáng, znaky zjednodušené 王蔷, tradiční 王蔷, * 14. ledna 1992 Tchien-ťin) je čínská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála dva singlové turnaje. K nim přidala jeden singlový triumf v sérii WTA 125. V rámci okruhu ITF získala třináct titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v září 2019 na 12. místě a ve čtyřhře v červenci 2018 na 118. místě. Trénuje ji Australan Pat Cash. V letech 2015–2019 tuto roli plnil jeho krajan Peter McNamara a mezi roky 2019–2020 Thomas Drouet.[1]
V čínském fedcupovém týmu debutovala v roce 2012 buenosaireskou baráží 2. světové skupiny proti Argentině, v níž prohrála obě dvouhry a Číňanky odešly poraženy 1:4 na zápasy. Do září 2022 v soutěži nastoupila k dvaceti pěti mezistátním utkáním s bilancí 19–7 ve dvouhře a 2–4 ve čtyřhře.[3]
Čínskou lidovou republiku reprezentovala na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru, kde v úvodním kole ženské dvouhry vypadla s Ruskou Světlanou Kuzněcovovou ve třech setech. Zúčastnila se také o rok odložené letní olympiády 2020 v Tokiu. V singlové soutěži startovala na pozvání ITF. Ve druhém utkání uhrála jen tři gamy na sedmou nasazenou Španělku Garbiñe Muguruzaovou.
Tenisová kariéra
První ženský turnaj na okruhu ITF odehrála v roce 2006 v Čínské lidové republice. Premiérovou událostí na okruhu WTA Tour se stala kvalifikace pekingského China Open 2007, z níž do hlavní soutěže nepostoupila. Tu si zahrála až v sezóně 2012, když vypadla v úvodních kolech tří turnajů – na červencovém Baku Cup 2012 s Lucemburčankou Mandy Minellaovou, na kantonském Guangzhou International Women's Open 2012 s Chanelle Scheepersovou a konečně na pekingském China Open 2012 nezvládla zápas proti krajance Čang Šuaj.[1]
Únorový Malaysian Open 2013, probíhající na tvrdých dvorcích v Kuala Lumpur, znamenal první výhru nad hráčkou elitní světové desítky, když jako kvalifikantka zdolala v otevíracím zápase nejvýše nasazenou světovou desítku Caroline Wozniackou po třísetovém průběhu.[4] Následně její cestu pavoukem ukončila Rakušanka Patricia Mayrová-Achleitnerová.[1]
Na nejvyšší grandslamové úrovni v kvalifikaci debutovala na US Open 2011. Skončila v ní na raketě šesté nasazené Andrey Hlaváčkové.[1] Do hlavní soutěže poprvé pronikla během zářijového US Open 2014, když prošla třemi koly kvalifikačního turnaje.[5] V prvním zápase dvouhry pak hladce vyřadila Polku Paulu Kaniovou po setech 6–2 a 6–0, aby následně skončila na raketě australské hráčky Casey Dellacquové.[1]
V sezóně 2014 poprvé pronikla do elitní světové stovky žebříčku WTA, když se 3. listopadu 2014 posunula ze 111. na 100. příčku.[1] Na Asijských hrách 2014 v jihokorejském Inčchonu vybojovala zlatou medaili ze singlové soutěže, když ve finále přehrála Thajku Luksiku Kumkhumovou.
Premiérové finále na okruhu WTA Tour odehrála na říjnovém Hong Kong Tennis Open 2017, kde v páru s krajankou Lu Ťia-ťing podlehly ve finále čtyřhry sesterskému páru Tchajwanek Chao-čching a Jung-žan Čanových, které vyhrály hladce za 47 minut.[6] Debutovou trofej si odvezla z červencového Jiangxi Open 2018, kde ve finále dvouhry zdolala o dva roky mladší turnajovou šestku Čeng Saj-saj. Finálová soupeřka po prohraném úvodním setu ve druhém skrečovala pro zranění.[7]
Druhý titul si odvezla ze zářijového Guangzhou International Women's Open 2018 v Kantonu, kde ve finále pčehrála kazašskou turnajovou pětku Julií Putincevovou po hladkém dvousetovém průběhu. ve dvaceti šesti letech se poprvé v kariéře posunula do elitní světové čtyřicítky a poprvé se také stala čínskou jedničkou.[8] Navazující Wuhan Open 2018 z kategorie Premier 5 znamenal semifinálovou skreč proti Estonce Anett Kontaveitové. O týden později postoupila přes Karolínu Plíškovou a Arynu Sabalenkovou do semifinále pekingského China Open 2018 z kategorie Premier Mandatory. V něm ji vyřadila světová dvojka a pozdější vítězka Caroline Wozniacká. Bodový zisk ji 8. října 2018 posunul na nové žebříčkové maximum, 24. příčku.[1]
Na tzv. malém Turnaji mistryň, WTA Elite Trophy 2018 v čínské Ču-chaji, skončila druhá v základní azalkové skupině, v níž zdolala Madison Keysovou a podlehla Darje Kasatkinové. Vzhledem k odstoupení první Keysové pro zranění kolena, ji nahradila v semifinále, kde deklasovala Garbiñe Muguruzaovou. Ve finálovém duelu však nenašla recept na 22letou Australanku Ashleigh Bartyovou po dvousetovém průběhu. Po turnaji se poprvé posunula do elitní světové dvacítky, kterou uzavírala na 20. příčce.[9]
Do grandslamového čtvrtfinále poprvé postoupila na US Open 2019 po výhře nad druhou nasazenou Australankou Ashleigh Bartyovou. V něm ji však deklasovala osmá nasazená Serena Williamsová, proti níž získala jediný game. Pouze 44 minut trvající zápas se stal nejkratším v celé sezóně 2019. Na vítězné míče ji Williamsová přestřílela v poměru 25–0 a vyhrála 100. utkání ve Flushing Meadows.[10] Porážku 38leté Američance však oplatila na dalším majoru, ve třetím kole Australian Open 2020, po třísetovém průběhu. Pasivní poměr vzájemných duelů snížila na 1–2.[11] V osmifinále podlehla Tunisance Ons Džabúrové.[1]
Finále na okruhu WTA Tour
| Legenda | |
|---|---|
| Grand Slam (0) | |
| Turnaj mistryň (0) | |
| WTA Elite Trophy (0–1 D) | |
| Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0) | |
| Premier / WTA 500 (0) | |
| International / WTA 250 (2–2 D; 0–1 Č) | |
Dvouhra: 5 (2–3)
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítězka | 1. | 29. července 2018 | Nan-čchang, Čína | tvrdý | Čeng Saj-saj | 7–5, 4–0skreč |
| Vítězka | 2. | 22. září 2018 | Kanton, Čína | tvrdý |  Julia Putincevová | 6–1, 6–2 |
| Finalistka | 1. | 14. října 2018 | Hongkong, Čína | tvrdý |  Dajana Jastremská | 2–6, 1–6 |
| Finalistka | 2. | 4. listopadu 2018 | Ču-chaj, Čína | tvrdý |  Ashleigh Bartyová | 3–6, 4–6 |
| Finalistka | 3. | 22. května 2021 | Parma, Itálie | antuka |  Coco Gauffová | 1–6, 3–6 |
Čtyřhra: 1 (0–1)
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalistka | 1. | 15. října 2017 | Hongkong, Čína | tvrdý | Lu Ťia-ťing |  Čan Chao-čching Čan Jung-žan | 1–6, 1–6 |
Finále série WTA 125
| Legenda | |
|---|---|
| WTA 125 (1–1 D) | |
Dvouhra: 2 (1–1)
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalistka | 1. | 27. října 2014 | Ning-po, Čína | tvrdý |  Magda Linetteová | 6–3, 5–7, 1–6 |
| Vítězka | 1. | 23. dubna 2017 | Čeng-čou, Čína | tvrdý | Pcheng Šuaj | 3–6, 7–6(7–3), 1–1skreč |
Finále na okruhu ITF
| Dotace turnajů okruhu ITF | |
|---|---|
| 100 000 $ tournaments | 80 000 $ tournaments |
| 75 000 $ tournaments | 60 000 $ tournaments |
| 50 000 $ tournaments | 25 000 $ tournaments |
| 15 000 $ tournaments | 10 000 $ tournaments |
Dvouhra: 18 (13–5)
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítězka | 1. | 11. listopadu 2010 | Hjógo, Japonsko | koberec |  Jurina Košinová | 6–1, 6–4 |
| Finalistka | 1. | 19. června 2011 | Balikpapan, Indonésie | tvrdý |  Varatčaja Vongteančajová | 5–7, 3–6 |
| Vítězka | 2. | 18. března 2012 | San-ja, Čína | koberec | Chan Sin-jün | 6–2, 6–4 |
| Vítězka | 3. | 8. května 2012 | Peking, Čína | tvrdý | Čan Jung-žan | 6–2, 6–4 |
| Vítězka | 4. | 2. prosince 2012 | Bangkok, Thajsko | tvrdý | Nungnadda Wannasuková | 6–2, 6–1 |
| Vítězka | 5. | 9. prosince 2012 | Bangkok, Thajsko | tvrdý | Sin Wen | 4–6, 6–3, 6–4 |
| Finalistka | 2. | 28. dubna 2013 | Sien te Wen-šan, Čína | tvrdý | Čang Jü-süan | 6–1, 6–7(4–7), 2–6 |
| Finalistka | 3. | 5. května 2013 | Gifu, Japonsko | tráva |  An-Sophie Mestachová | 6–1, 3–6, 0–6 |
| Vítězka | 6. | 23. února 2014 | Nové Dillí, Indie | tvrdý | Julia Bejgelzimerová | 6–1, 6–3 |
| Vítězka | 7. | 19. května 2014 | Kurume, Japonsko | tráva | Eri Hozumiová | 6–3, 6–1 |
| Vítězka | 8. | 25. května 2014 | Tchien-ťin, Čína | tvrdý | Ču Lin | 6–3, 6–2 |
| Vítězka | 9. | 3. srpna 2014 | Wu-chan, Čína | tvrdý | Luksika Kumkhumová | 6–2, 6–2 |
| Vítězka | 10. | 6. července 2015 | Bangkok, Thajsko | tvrdý | Čang Kchaj-lin | 6–2, 6–4 |
| Finalistka | 4. | 19. července 2015 | Tchien-ťin, Čína | tvrdý | Tuan Jing-jing | 6-4, 6-7(2), 0-3skreč |
| Vítězka | 11. | 27. března 2016 | Kanton, Čína | tvrdý | Liou Fang-čou | 6–2, 6–2 |
| Vítězka | 12. | 17. dubna 2016 | Šen-čen, Čína | tvrdý | Majo Hibiová | 6–2, 6–0 |
| Finalistka | 5. | 8. května 2016 | Gifu, Japonsko | tvrdý | Hiroko Kuwatová | 2–6, 6–2, 4–6 |
| Vítězka | 13. | 30. července 2016 | Wu-chan, Čína | tvrdý | Luksika Kumkhumová | 7–5, 6–2 |
Čtyřhra: 2 (1–1)
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalistka | 1. | 25. září 2010 | Makinohara, Japonsko | koberec | Kchao Šao-Jüan | Lu Ťia-ťing Lu Ťia-siang | 5–7, 6–1, [9–11] |
| Vítězka | 1. | 25. října 2010 | Tchaj-pej, Tchaj-wan | tvrdý (h) | Kchao Šao-Jüan | Ťüan Tching-fej Sun Šeng-nan | 6–3, 7–6(7–2) |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wang Qiang (tennis) na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m Wang Čchiang na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 29. července 2022
- ↑ Wang Čchiang na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 29. července 2022
- ↑ Wang Čchiang na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 29. července 2022
- ↑ Wozniacki suffers shock defeat. BBC Sport [online]. 2013-02-27 [cit. 2022-07-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ US Open 2014 – kvalifikace ženské dvouhry [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2022-07-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Dave Carroll. Chan sisters retain title in Hong Kong [online]. The Taipei Times, 2017-10-17 [cit. 2017-10-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Číňanka Qiang Wang na domácí půdě v Nanchangu získala první titul [online]. TenisPortal.cz, 2018-07-29 [cit. 2018-07-30]. Dostupné online.
- ↑ Wang seals second career title in Guangzhou [online]. WTA Tour, Inc., 2018-09-22 [cit. 2018-09-27]. Dostupné online.
- ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Třetí triumf Bartyové. Australanka vyhrála WTA Elite Trophy a slaví životní titul [online]. TenisPortal.cz, 2018-11-04 [cit. 2018-11-05]. Dostupné online.
- ↑ Serena Williams hits top form in 44-minute demolition of Wang Qiang. news.com.au [online]. 2019-09-04 [cit. 2022-07-29]. Dostupné online.
- ↑ Ondřej Jirásek, Luboš Zabloudil. První šok letošního Australian Open! Serena ve třetím kole prohrála s Qiang Wang. TenisPortal.cz [online]. 2020-01-24 [cit. 2022-07-29]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Wang Čchiang na Wikimedia Commons - Wang Čchiang na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Wang Čchiang na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Wang Čchiang na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
Média použitá na této stránce
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
The national flag of Kingdom of Thailand since September 2017; there are total of 3 colours:
- Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
- White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
- Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.