Wang Feng (politik)

Wang Feng (politik)
Narození	1910
Úmrtí	1998 (ve věku 87–88 let)
Povolání	politik
Politická strana	Komunistická strana Číny
Funkce	tajemník sinťiangského oblastního výboru KS Číny (1978–1981) člen stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců poslanec Všečínského shromáždění lidových zástupců člen celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Wang Feng (čínsky pchin-jinem Wāng Fēng, znaky zjednodušené 汪锋, tradiční 汪鋒; 1910–1998) byl čínský komunistický politik, účastník války s Japonskem i občanské války, po vzniku Čínské lidové republiky pracoval ve vedoucích funkcích v severozápadním byru ÚV KS Číny a severozápadním vojensko-administrativním výboru, ve druhé polovině 50. let se zabýval národnostní politikou ve výboru pro národnostní menšiny při státní radě a v oddělení jednotné fronty ÚV KS Číny. Od roku 1958 vedl oblastní organizaci KS Číny v autonomní oblasti Ning-sia, v letech 1961–1966 byl prvním tajemníkem kansuského provinčního výboru KS Číny. Během kulturní revoluce byl svržen z funkcí a pronásledován, do politiky se vrátil od roku 1977, působil v Sin-ťiangu, v letech 1978–1981 jako první tajemník sinťiangského oblastního výboru KS Číny a do roku 1979 i jako předseda tamní vlády. Byl členem širšího vedení KS Číny jako kandidát (1958–1966) a člen (1977–1982) ústředního výboru a člen ústřední poradní komise (1982–1992).

Wang Feng se narodil roku 1910 v okresu Lan-tchien v provincii Šen-si. Během studií na Pekingské univerzitě vstoupil do Komunistického svazu mládeže,^[1] později i do Komunistické strany Číny. Působil v pohraniční oblasti Šen-si-Kan-su-Ning-sia, roku 1935 se účastnil jednání komunistů s generálem Jang Chu-čchengem ze Severozápadní armády v Si-anu, roku 1936 působil mimo jiné jako vedoucí vojenského oddělení stranického výboru provincie Šen-si, tajemník místního výboru v Kuan-čungu a tajemník pracovního výboru provincie Šen-si. Během občanské války po roce 1946 působil jako politický komisař 38. armády v komunistických jednotkách v Mandžusku a později politický komisař 19. armády v Severozápadní polní armádě.

Od roku 1947 zastával funkci vedoucího oddělení jednotné fronty severozápadního byra ÚV KS Číny, v letech 1950–1954 současně předsedal výboru pro záležitosti menšin při severozápadním vojensko-administrativním (od roku 1953 administrativním) výboru, byl také členem výboru pro pozemkovou reformu (1951–1953) a výboru pro politické a právní záležitosti (od 1952) severozápadního vojensko-administrativního výboru.^[1]

Roku 1954 byl zvolen poslancem a členem stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (znovuzvolen roku 1959 a 1964). Už v letech 1952–1954 vykonával funkci místopředsedy výboru ústřední lidové vlády pro národnostní menšiny a po roce 1954 zaujímal stejnou funkci – místopředsedy – ve výboru pro národnostní menšiny při státní radě. Současně v letech 1955–1958 působil jako zástupce vedoucího oddělení jednotné fronty ÚV KS Číny.^[1] V roce 1956 se účastnil jednání o tibetské otázce. Po druhém zasedání VIII. sjezdu KS Číny v květnu 1958 byl zvolen kandidátem ústředního výboru. V červnu 1958 byl z Pekingu přeložen do autonomní oblasti Ning-sia, v níž se převzal funkci prvního tajemníka oblastního výboru KS Číny, ve funkci ho nakrátko vystřídal Li Ťing-lin, ale od února 1959 byl Wang Feng opět prvním tajemníkem v Ning-sia. V lednu 1961 byl přeložen na místo prvního tajemníka provinčního výboru KS Číny v Kan-su, od roku 1964 byl také tajemníkem severozápadního byra ÚV KS Číny.^[1]

Během kulturní revoluce byl onálepkován jako stoupenec návratu ke kapitalismu a donucen k opuštění veřejných funkcí.^[1] Po skončení kulturní revoluce byl na XI. sjezdu KS Číny v srpnu 1977 byl zvolen členem ústředního výboru a vzápětí v září 1977 převzal funkci druhého tajemníka oblastního výboru KS Číny a prvního místopředsedy revolučního výboru v Sin-ťiangu, současně se stal druhým politickým komisařem sinťiangské vojenské oblasti.^[1] V lednu 1978 ve všech třech úřadech postoupil na vedoucí pozici (místo Saifuddina Aziziho), stal se tak prvním tajemníkem sinťiangského oblastního výboru KS Číny, předsedou revolučního výboru v Sin-ťiangu a prvním politickým komisařem sinťiangské vojenské oblasti. V únoru 1978 byl opět zvolen poslancem Všečínského shromáždění lidových zástupců.^[1] V srpnu 1979 přišel o pozici předsedy revolučního výboru, v souvislosti s jeho nahrazením lidovou vládou Sin-ťiangu, jejímž předsedou byl zvolen Ismail Ähmäd. Wang Feng v Sin-ťiangu prováděl politiku umírněné liberalizace, v souladu pozicí centrální vlády, nicméně nedokázal zabránit nespokojenosti Ujgurů, což vzbudilo obavy vedení státu; v říjnu 1981 Wang Fenga v čele strany v Sin-ťiangu proto nahradil Wang En-mao,^[2] který spravoval Sin-ťiang v 50. a 60. letech do kulturní revoluce.

Na XII. sjezdu KS Číny v září 1982 odešel z ústředního výboru, náhradou byl zvolen členem ústřední poradní komise (znovuzvolen 1987, členem do roku 1992). V dubnu 1987 byl zvolen i místopředsedou celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění (do konce funkčního období shromáždění v dubnu 1988).^[1]

Zemřel roku 1998.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Wang Feng (politik) na Wikimedia Commons