Wang Sin-jü
Wang Sin-jü 王欣瑜 | |
---|---|
Wang Sin-jü na US Open 2023 | |
Stát | Čína |
Datum narození | 26. září 2001 (22 let) |
Místo narození | Šen-čen, Čína[1] |
Bydliště | Šen-čen, Čína |
Výška | 182 cm[1] |
Profesionál od | 2016 |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 3 159 185 USD |
Tenisová raketa | Babolat |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 220–147 |
Tituly | 0 WTA, 7 ITF |
Nejvyšší umístění | 32. místo (9. října 2023) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2022, 2023) |
French Open | 3. kolo (2023, 2024) |
Wimbledon | 4. kolo (2024) |
US Open | 4. kolo (2023) |
Velké turnaje ve dvouhře | |
Olympijské hry | 3. kolo (2024) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 81–42 |
Tituly | 4 WTA, 1 WTA 125, 2 ITF |
Nejvyšší umístění | 16. místo (20. května 2024) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2023) |
French Open | vítězka (2023) |
Wimbledon | 1. kolo (2024) |
US Open | semifinále (2023) |
Velké turnaje ve čtyřhře | |
Olympijské hry | 1. kolo (2024) |
Smíšená čtyřhra na olympijských hrách | |
Olympijské hry | stříbro (2024) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 3. srpna 2024
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Tenis na LOH | ||
stříbro | Paříž 2024 | smíšená čtyřhra |
Wang Sin-jü (čínsky pchin-jinem Wáng Xīnyú, znaky zjednodušené 王欣瑜, * 26. září 2001 Šen-čen, Kuang-tung) je čínská profesionální tenistka. Na grandslamu zvítězila v ženské čtyřhře French Open 2023 se Sie Šu-wej. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála čtyři deblové turnaje. V sérii WTA 125 triumfovala v jedné čtyřhře. V rámci okruhu ITF získala sedm titulů ve dvouhře a dva ve čtyřhře.[2] Na pařížských Letních olympijských hrách 2024 vybojovala s Čangem Č’-čenem stříbrnou medaili ve smíšené čtyřhře. V juniorském tenise triumfovala ve čtyřhře Australian Open 2018 a Wimbledonu 2018.
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v říjnu 2023 na 32. místě a ve čtyřhře v květnu 2024 na 16. místě. Jejími trenéry jsou srbský šampion z Univerziády Aleksandar Slović a otec, bývalý tenista a kapitán čínského fedcupového týmu, Wang Pcheng. Připravuje se v šenčenském sportovním centru.[3][1]
V čínském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2021 's-hertogenboschskou světovou baráží proti Nizozemsku, v níž prohrála dvouhry s Bertensovou i Rusovou. Číňanky odešly poraženy 2:3 na zápasy. Do září 2024 v soutěži nastoupila k šesti mezistátním utkáním s bilancí 2–3 ve dvouhře a 2–0 ve čtyřhře.[4]
Čínu reprezentovala na Letních olympijských hrách 2024 v Paříži. Ve třetím kole dvouhry podlehla polské světové jedničce Ize Świątekové. Do ženské čtyřhry nastoupila s Čeng Saj-saj. Časnou porážku jim přivodila ukrajinská dvojčata Nadija a Ljudmyla Kičenokova. Stříbrnou medaili vybojovala ve smíšené soutěži po boku Čang Č’-čena.[5]
Juniorský tenis
V juniorském tenise vyhrála s Tchajwankou Liang En-šuo čtyřhru na Australian Open 2018.[6] V melbournské singlové soutěži ji před branami finále zastavila Francouzka Clara Burelová. Rovněž ve dvouhře Wimbledonu 2018 vypadla v semifinále po porážce od Polky Igy Świątekové. Z wimbledonského deblu si odvezla druhou grandslamovou trofej. V boji o titul s Wang Si-jü přehrály americké juniorky Caty McNallyovou a Whitney Osuigweovou.[7]
Čínu reprezentovala na Letních olympijských hrách mládeže 2018 v Buenos Aires, kde na dvorcích Lawn Tennis Clubu získala s Wang Si-jü bronzovou medaili ve čtyřhře. V singlové soutěži se stala pátou nasazenou. V semifinále podlehla Slovince Kaje Juvanové a v utkání o bronz Kolumbijce Maríi Camile Osoriové Serranové.
Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF figurovala nejvýše v říjnu 2018 na 2. místě.[8]
Profesionální kariéra
V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v červenci 2016, když na turnaji v srbské Prokuplji s dotací 10 tisíc dolarů postoupila z kvalifikace. Ve druhém kole dvouhry podlehla Ukrajince Marianně Zakarljukové ze sedmé světové stovky.[2] Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala během srpna 2018 na nonthaburijském turnaji s rozpočtem 25 tisíc dolarů. Ve finále přehrála deblovou spoluhráčku Wang Si-jü.[9][2]
Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala v ženském singlu Australian Open 2018. V šestnácti letech se tak stala nejmladším čínským tenistou, který si zahrál dvouhru na grandslamu.[10] Divokou kartu si zajistila výhrou v šestém ročníku asijsko-pacifického kvalifikačního turnaje Australian Open, jenž se konal během prosince 2017 v Ču-chaji.[11] Do Melbourne Parku zavítala jako členka sedmé světové stovky. V prvním kole dvouhry ji vyřadila čtyřicátá druhá žena klasifikace Alizé Cornetová po dvousetovém průběhu. Zápas se zároveň stal její premiérou na okruhu WTA Tour. [9]
Ve druhé fázi lednového Shenzhen Open 2019 získala proti světové devětadvacítce Marii Šarapovové první sadu, ale v závěru druhé musela duel skrečovat pro křeče dolní končetiny.[12] Utkání s bývalou světovou jedničkou označila za největší moment dosavadní kariéry.[3] Do turnaje z kategorie Premier Mandatory poprvé zasáhla na Miami Open 2019 v Miami Gardens. Ve třísetovém duelu ji přehrála Misaki Doiová, japonská kvalifikantka z druhé světové stovky. Do premiérového finále na okruhu WTA Tour postoupila na zářijovém Jiangxi Open 2019 v Nan-čchangu. Ve finále čtyřhry zdolala s krajankou Ču Lin čínské turnajové dvojky Pcheng Šuaj s Čang Šuaj ve dvou sadách.[13] Z newyorské kvalifikace se probojovala do dvouhry grandslamového US Open 2019, kde nenašla recept na krajanku Ču Lin. Naopak závěrečná kvalifikační kola nezvládla na Australian Open 2020 i French Open 2020. V prvním případě podlehla Rusce Anně Kalinské a ve druhém pozdější pařížské semifinalistce Nadě Podoroské.[9][2]
První grandslamovou trofej získala v ženské čtyřhře French Open 2023, do níž zasáhla s 37letou Tchajwankou Sie Šu-wej. Společně odehrály teprve druhý turnaj, když spolupráci navázaly o týden dříve na pařížské generálce Internationaux de Strasbourg, s jediným vítězným zápasem. Její spoluhráčka na majorech chyběla od sezóny 2022 pro zranění a v Paříži tak startovaly pod žebříčkovou ochranou. V soutěži postupně vyřadily pět nasazených dvojic, včetně turnajových čtyřek Ljudmyly Kičenokové a Jeļeny Ostapenkové ve třetím kole. Ve finále zdolaly kanadsko-americké turnajové desítky Leylah Fernandezovou s Taylor Townsendovou. Ve 21 letech odehrála na grandslamu teprve třetí deblovou soutěž a na túře WTA si připsala třetí titul ve čtyřhře. Po skončení se posunula ze 105. na 26. místo deblového žebříčku, znamenající nové kariérní maximum.[14][15]
Utkání o olympijské medaile
Smíšená čtyřhra: 1 (1 stříbro)
Stav | rok | místo konání | povrch | spoluhráč | soupeři | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Stříbro | 2024 | Paříž, Francie | antuka | Čang Č’-čen | Kateřina Siniaková Tomáš Macháč | 2–6, 7–5, [8–10] |
Finále na Grand Slamu
Ženská čtyřhra: 1 (1–0)
Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 2023 | French Open | antuka | Sie Šu-wej | Leylah Fernandezová Taylor Townsendová | 1–6, 7–6(7–5), 6–1 |
Finále na okruhu WTA Tour
Legenda | |
---|---|
D – dvouhra; Č – čtyřhra | |
Grand Slam (1–0 Č) | |
Turnaj mistryň (0) | |
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0) | |
Premier / WTA 500 (1–0 Č) | |
International / WTA 250 (2–4 Č) |
Čtyřhra: 8 (4–4)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | kategorie | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | 15. září 2019 | Nan-čchang, Čína | International | tvrdý | Ču Lin | Pcheng Šuaj Čang Šuaj | 6–2, 7–6(7–5) |
Vítězka | 2. | 31. října 2021 | Courmayeur, Itálie | WTA 250 | tvrdý (h) | Čeng Saj-saj | Eri Hozumiová Čang Šuaj | 6–4, 3–6, [10–5] |
Finalistka | 1. | listopad 2021 | Linec, Rakousko | WTA 250 | tvrdý (h) | Čeng Saj-saj | Natela Dzalamidzeová Kamilla Rachimovová | 4–6, 2–6 |
Finalistka | 2. | únor 2022 | Zapopan, Mexiko | WTA 250 | tvrdý | Ču Lin | Kaitlyn Christianová Lidzija Marozavová | 5–7, 3–6 |
Finalistka | 3. | únor 2023 | Hua Hin, Thajsko | WTA 250 | tvrdý | Ču Lin | Čan Chao-čching Wu Fang-sien | 1–6, 6–7(6–8) |
Finalistka | 4. | únor 2023 | Mérida, Mexiko | WTA 250 | tvrdý | Wu Fang-sien | Caty McNallyová Diane Parryová | 0–6, 5–7 |
Vítězka | 3. | 11. června 2023 | French Open, Paříž, Francie | Grand Slam | antuka | Sie Šu-wej | Leylah Fernandezová Taylor Townsendová | 1–6, 7–6(7–5), 6–1 |
Vítězka | 4. | 23. června 2024 | Berlín, Německo | WTA 500 | tráva | Čeng Saj-saj | Čan Chao-čching Veronika Kuděrmetovová | 6–2, 7–5 |
Finále série WTA 125
Legenda | |
---|---|
D – dvouhra; Č – čtyřhra | |
WTA 125 (0–1 D; 1–0 Č) |
Dvouhra: 1 (0–1)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 2. | září 2021 | Columbus, Spojené státy | tvrdý (h) | Nuria Párrizasová Díazová | 6–2, 7–6(7–5) |
Čtyřhra: 1 (1–0)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | září 2021 | Columbus, Spojené státy | tvrdý (h) | Čeng Saj-saj | Nuria Párrizasová Díazová Dalila Jakupovićová | 6–1, 6–1 |
Tituly na okruhu ITF
Dotace turnajů okruhu ITF | |
---|---|
100 000 $ tournaments | 80 000 $ tournaments |
75 000 $ tournaments | 60 000 $ tournaments |
50 000 $ tournaments | 25 000 $ tournaments |
15 000 $ tournaments | 10 000 $ tournaments |
Dvouhra (7 titulů)
Č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | srpen 2018 | Nonthaburi, Thajsko | 25 000 | tvrdý | Wang Si-jü | 6–1, 4–6, 6–1 |
2. | červen 2019 | Šen-čen, Čína | 25 000 | tvrdý | Sün Fang-jing | 6–1, 6–0 |
3. | červen 2019 | Cheng-jang, Čína | 25 000 | tvrdý | Sun C'-jüe | 6–4, 6–3 |
4. | červenec 2019 | Tianjin, Čína | 25 000 | tvrdý | Jovana Jakšićová | 6–4, 6–2 |
5. | květen 2022 | La Bisbal d'Empordà, Španělsko | 100 000 | antuka | Erika Andrejevová | 6–3, 6–7, 6–0 |
6. | listopad 2022 | Tokio, Japonsko | 60 000 | tvrdý (h) | Mojuka Učidžimová | 6–1, 4–6, 6–3 |
7. | srpen 2023 | Landisville, Spojené státy | 100 000 | tvrdý | Madison Brengleová | 6–2, 6–3 |
Čtyřhra (2 tituly)
Č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
1. | 10. srpna 2018 | Ťi-nan, Čína | 40 000 | tvrdý | Jou Siao-ti | Sie Šu-jing Lu Ťing-ťing | 6–3, 6–7(5–7), [10–2] |
2. | 17. srpna 2018 | Nonthaburi, Thajsko | 25 000 | tvrdý | Wang Si-jü | Destanee Aiavová Naiktha Bainsová | 7–5, 5–7, [10–4] |
Finále na juniorském Grand Slamu
Čtyřhra juniorek: 2 (2–0)
Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 2018 | Australian Open | tvrdý | Liang En-šuo | Violet Apisahová Lulu Sunová | 7–6(7–4), 4–6, [10–5] |
Vítězka | 2018 | Wimbledon | tráva | Wang Si-jü | Caty McNallyová Whitney Osuigweová | 6–2, 6–1 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wang Xinyu na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Wang Sin-jü na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 3. srpna 2024
- ↑ a b c d Wang Sin-jü na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 3. srpna 2024
- ↑ a b Wang Xinyu Bio | Bio & Career [online]. WTA Tennis [cit. 2023-09-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Wang Sin-jü na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 3. srpna 2024
- ↑ Tomas Machac and Katerina Siniakova hold nerve to win mixed doubles tennis gold at Paris Olympics. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-08-02 [cit. 2024-08-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Taiwan’s Liang wins girls’ singles, doubles at Australian Open Juniors [online]. Taiwan Today, 2018-01-27 [cit. 2018-01-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Swiatek ready for 'next step' after junior Wimbledon win [online]. WTA Tour, Inc., 2018-07-15 [cit. 2018-07-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Xinyu Wang Juniors Singles Overview [online]. International Tennis Federation [cit. 2021-01-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Wang Xinyu Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2021-01-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ He Song; Li Jianyi. Xiànchǎng | 16 suì Wáng Xīnyú Ào-Wǎng wàikǎ sài shényǒng duóguàn, tuánduì wánshàn qiánjǐng kě qī (16岁王欣瑜澳网外卡赛神勇夺冠,团队完善前景可期) [online]. All Tennis, 2017-12-04 [cit. 2017-12-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-05. (čínsky)
- ↑ Zhuhai to host Australian Open 2018 Asia-Pacific Wildcard Play-off [online]. Tennis World, 11-11-2017 [cit. 2018-01-11]. Dostupné online.
- ↑ Jednou budeš světovou jedničkou. Slibuju, těšila Šarapovová soupeřku. iDNES.cz [online]. 2019-01-02 [cit. 2021-01-15]. Dostupné online.
- ↑ Xinhua. Peterson rolls past Rybakina to maiden title in Nanchang [online]. www.china.org, 2019-09-16 [cit. 2019-12-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Hsieh, Wang beat Townsend, Fernandez to win French Open doubles title. Women's Tennis Association [online]. 2023-06-11 [cit. 2023-06-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Čtyřhru žen na Roland Garros vyhrály Su-Wei Hsieh a Xinyu Wang. TenisPortal.cz [online]. 2023-06-11 [cit. 2023-06-12]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Wang Sin-jü na Wikimedia Commons
- Wang Sin-jü na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Wang Sin-jü na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Wang Sin-jü na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
- Wang Sin-jü v databázi Olympedia (anglicky)
- Wang Sin-jü na Instagramu
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Autor: Carine06 from UK, Licence: CC BY-SA 2.0
Girls' singles semi-final.
Day 11 of Wimbledon 2018.Autor: Hameltion, Licence: CC BY-SA 4.0
Wang Xinyu playing in the women's doubles semifinals at the 2023 French Open
Autor: Hameltion, Licence: CC BY-SA 4.0
Wang Xinyu playing in the first round of the 2023 US Open
Autor: B1mbo, Licence: CC BY-SA 2.5
Draw of a silver medal, based in Olympic rings.svg.
- The joining of the rings is not correct drawn.