Washington Open
Washington Open | |
---|---|
Mubadala Citi DC Open | |
Centrální dvorec areálu | |
Založeno | 1969 (muži) / 2011 (ženy) |
Odehráno | Mubadala Citi DC Open 2024 |
Místo | Washington, D.C. Spojené státy americké |
Dějiště | William H.G. FitzGerald Tennis Center |
Souřadnice | 38°57′14″ s. š., 77°2′13″ z. d. |
Povrch | tvrdý / venku |
Období | červenec a srpen |
ATP Tour | |
1990–1997 | Championship Series |
1998–2002 | Series Gold |
2003–2008 | International Series |
2009– | ATP Tour 500 |
Soutěže | 48 dvouhra (24 kval.) / 16 čtyřhra |
Dotace | 2 271 715 USD |
WTA Tour | |
2011–2020 | WTA International |
2022 | WTA 250 |
2023– | WTA 500 |
Soutěže | 32 dvouhra (16 kval.) / 16 čtyřhra |
Dotace | 922 573 USD |
www Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Washington Open, oficiálně Mubadala Citi DC Open, je profesionální tenisový turnaj mužů a žen v americkém hlavním městě Washingtonu, D.C., každoročně hraný na přelomu července a srpna. Dějištěm je areál William H.G. FitzGerald Tennis Center v parku Rock Creek, kde probíhá na otevřených dvorcích s tvrdým povrchem. Na okruzích ATP Tour a WTA Tour se v roce 2023 stal jedinou společnou událostí v kategoriích ATP 500 a WTA 500. Vlastníkem je podnikatel a bývalý deblista Mark Ein a hlavním partnerem marketingová sportovní společnost IMG.[1][2][3]
V rámci mužského profesionálního okruhu ATP Tour turnaj patří do kategorie ATP Tour 500. V roce 2019 se vrátil do letní série na amerických betonech US Open Series, vrcholící zářijovým newyorským grandslamem US Open, v níž figuroval již v letech 2004–2015. Ženská část probíhá na okruhu WTA Tour. V sezóně 2023 se washingtonský turnaj sloučil s kalifornským Mubadala Silicon Valley Classic, od něhož převzal kategorii WTA 500 namísto nižší WTA 250. Vznikl tak Mubadala Citi DC Open jako první turnaj na okruzích hraný v kategoriích ATP 500 a WTA 500.[1][4]
Historie
Premiérový ročník proběhl v mužské části roku 1969 pod názvem Washington Star International, v letech 1982–1992 se konal jako Sovran Bank Classic a v roce 1993 pak jako Washington Open. V období 1994–2011 probíhal se jménem Legg Mason Tennis Classic. Do roku 1986 byla událost hrána otevřených antukových dvorcích, následně se povrch změnil na tvrdý. V počátcích byl turnaj spojen se jménem Donalda Della, zakladatele společnosti ProServ International, který byl důležitou postavou při jeho založení. Dějiště ve Washingtonu, D.C. bylo vybráno po přímluvě tenisty a podporovatele této události Arthura Ashe.
Ženská část poprvé proběhla v marylandském College Parku v sezóně 2011 pod názvem Citi Open. Následně došlo k rozhodnutí od sezóny 2012 sloučit mužskou a ženskou část a místo konání turnaje žen přesunout do areálu William H.G. FitzGerald Tennis Center. V roce 2012 proběhl ženský turnaj jedinkrát v rámci série US Open. Společnost Citi převzala sponzorství i nad mužskou částí do té doby hrané s názvem donátora Legg Mason.[5]
Během koronavirové pandemie v sezóně 2020 řídící organizace WTA přerušila sezónu, což mělo za následek zrušení ročníku washingtonského turnaje. Po srpnovém obnovení okruhu jej v kalendáři nahradila dvěma provizorními událostmi Top Seed Open v kentuckém Lexingtonu a Prague Open.[6] Ženská polovina Citi Open se již do programu sezóny 2021 nevrátila,[7] když WTA znovu přidělila jedno místo v daném srpnovém týdnu evropskému dějišti v Kluži.[8] Ženy se tak představily pouze v rámci třídenní exhibice. Účastnická místa získaly Coco Gauffová, Jessica Pegulaová a Jennifer Bradyová,[9][10] jíž nahradila Viktoria Azarenková.[11] Po tříleté absenci se ženská část vrátila na okruh v roce 2022 v kategorii WTA 250. V roce 2023 se turnaj sloučil s kalifornským Mubadala Silicon Valley Classic, od něhož převzal kategorii WTA 500.[1]
Ročník 2020 se neuskutečnil kvůli pandemii covidu-19. V sezóně 2021 pak ženy nastoupily pouze do exhibice.[12] Washington Open se stal na okruhu ATP Tour prvním turnajem, který vyhráli otec i syn. Petr Korda jej ovládl v roce 1992 a syn Sebastian Korda v ročníku 2024.[13][14]
Přehled rekordů
V mužské dvouhře získal nejvyšší počet pěti titulů Andre Agassi (1990–1991, 1995, 1998–1999), který si zahrál také nejvícekrát finále, když k pěti výhrám přidal šesté v roce 2000, z něhož odešel poražen. S Michaelem Changem (1996–1997), Juanem Martínem del Potrem (2008–2009) a Alexandrem Zverevem (2017–2018) drží rekord dvou vítězství v řadě.
Australan Nick Kyrgios ovládl v roce 2022 singlovou i deblovou soutěž. Ve dvouhře se stal prvním hráčem na turnaji, který prošel soutěží bez ztráty podání. V 64 servírovacích gamech odvrátil všech deset brejkbolů.[15]
V ženské části vyhrály dvě singlové trofeje Slovenka Magdaléna Rybáriková a Ruska Světlana Kuzněcovová. V deblové části je rekordmankou Japonka Šúko Aojamová se čtyřmi tituly, které vyhrála vždy s jinou spoluhráčkou.
Vývoj názvu turnaje
- 1969–1981: Washington Star International
- 1982–1991: Sovran Bank Classic
- 1992–2011: Legg Mason Tennis Classic
- 2012–2022: Citi Open
- od 2023: Mubadala Citi DC Open
Přehled finále
Mužská dvouhra
Ženská dvouhra
Rok | vítězka | finalistka | výsledek |
---|---|---|---|
2011 | Naděžda Petrovová | Šachar Pe'erová | 7–5, 6–2 |
2012 | Magdaléna Rybáriková | Anastasija Pavljučenkovová | 6–1, 6–1 |
2013 | Magdaléna Rybáriková (2) | Andrea Petkovicová | 6–4, 7–6(7–2) |
2014 | Světlana Kuzněcovová | Kurumi Naraová | 6–3, 4–6, 6–4 |
2015 | Sloane Stephensová | Anastasija Pavljučenkovová | 6–1, 6–2 |
2016 | Yanina Wickmayerová | Lauren Davisová | 6–4, 6–2 |
2017 | Jekatěrina Makarovová | Julia Görgesová | 3–6, 7–6(7–2), 6–0 |
2018 | Světlana Kuzněcovová (2) | Donna Vekićová | 4–6, 7–6(9–7), 6–2 |
2019 | Jessica Pegulaová | Camila Giorgiová | 6–2, 6–2 |
2020 | zrušeno pro pandemii covidu-19 | ||
2021 | exhibice | ||
2022 | Ljudmila Samsonovová | Kaia Kanepiová | 4–6, 6–3, 6–3 |
2023 | Coco Gauffová | Maria Sakkariová | 6–2, 6–3 |
2024 | Paula Badosová | Marie Bouzková | 6–1, 4–6, 6–4 |
Mužská čtyřhra
Rok | vítězové | finalisté | výsledek |
---|---|---|---|
1969 | Patricio Cornejo Jaime Fillol | Robert Lutz Stan Smith | 4–6, 6–1, 6–4 |
1970 | Bob Hewitt Frew McMillan | Ilie Năstase Ion Țiriac | 7–5, 6–0 |
1971 | Tom Okker Marty Riessen | Bob Carmichael Ray Ruffels | 7–6, 6–2 |
1972 | Tom Okker (2) Marty Riessen (2) | John Newcombe Tony Roche | 3–6, 6–3, 6–2 |
1973 | Ross Case Geoff Masters | Dick Crealy Andrew Pattison | 2–6, 6–1, 6–4 |
1974 | Tom Gorman Marty Riessen (3) | Patricio Cornejo Jaime Fillol | 7–5, 6–1 |
1975 | Robert Lutz Stan Smith | Brian Gottfried Raúl Ramírez | 7–5, 2–6, 6–1 |
1976 | Brian Gottfried Raúl Ramírez | Arthur Ashe Jimmy Connors | 6–3, 6–3 |
1977 | John Alexander Phil Dent | Fred McNair Sherwood Stewart | 7–5, 7–5 |
1978 | Arthur Ashe Bob Hewitt (2) | Fred McNair Raúl Ramírez | 6–3, 6–4 |
1979 | Marty Riessen (4) Sherwood Stewart | Brian Gottfried Raúl Ramírez | 2–6, 6–3, 6–4 |
1980 | Hans Gildemeister Andrés Gómez | Gene Mayer Sandy Mayer | 6–4, 7–5 |
1981 | Raúl Ramírez (2) Van Winitsky | Pavel Složil Ferdi Taygan | 5–7, 7–6(9–7), 7–6(8–6) |
1982 | Raúl Ramírez (3) Van Winitsky (2) | Hans Gildemeister Andrés Gómez | 7–5, 7–6 |
1983 | Mark Dickson Cássio Motta | Paul McNamee Ferdi Taygan | 6–2, 1–6, 6–4 |
1984 | Pavel Složil Ferdi Taygan | Drew Gitlin Blaine Willenborg | 7–6, 6–1 |
1985 | Hans Gildemeister (2) Víctor Pecci | David Graham Balázs Taróczy | 6–3, 1–6, 6–4 |
1986 | Hans Gildemeister (3) Andrés Gómez (2) | Ricardo Acioly César Kist | 6–3, 7–5 |
1987 | Gary Donnelly Peter Fleming | Laurie Warder Blaine Willenborg | 6–2, 7–6 |
1988 | Rick Leach Jim Pugh | Jorge Lozano Todd Witsken | 6–3, 6–7, 6–2 |
1989 | Neil Broad Gary Muller | Jim Grabb Patrick McEnroe | 6–7, 7–6, 6–4 |
1990 | Grant Connell Glenn Michibata | Jorge Lozano Todd Witsken | 6–3, 6–7, 6–2 |
1991 | Scott Davis David Pate | Ken Flach Robert Seguso | 6–4, 6–2 |
1992 | Bret Garnett Jared Palmer | Ken Flach Todd Witsken | 6–2, 6–3 |
1993 | Byron Black Rick Leach (2) | Grant Connell Patrick Galbraith | 6–4, 7–5 |
1994 | Grant Connell (2) Patrick Galbraith | Jonas Björkman Jakob Hlasek | 6–4, 4–6, 6–3 |
1995 | Olivier Delaître Jeff Tarango | Petr Korda Cyril Suk | 1–6, 6–3, 6–2 |
1996 | Grant Connell (3) Scott Davis (2) | Doug Flach Chris Woodruff | 7–6, 3–6, 6–3 |
1997 | Luke Jensen Murphy Jensen | Neville Godwin Fernon Wibier | 6–4, 6–4 |
1998 | Grant Stafford Kevin Ullyett | Wayne Ferreira Patrick Galbraith | 6–2, 6–4 |
1999 | Justin Gimelstob Sébastien Lareau | David Adams John-Laffnie de Jager | 7–5, 6–7(2–7), 6–3 |
2000 | Alex O'Brien Jared Palmer (2) | Andre Agassi Sargis Sargsian | 7–5, 6–1 |
2001 | Martin Damm David Prinosil | Bob Bryan Mike Bryan | 7–6(7–5), 6–3 |
2002 | Wayne Black Kevin Ullyett (2) | Bob Bryan Mike Bryan | 3–6, 6–3, 7–5 |
2003 | Jevgenij Kafelnikov Sargis Sargsian | Chris Haggard Paul Hanley | 7–5, 4–6, 6–2 |
2004 | Chris Haggard Robbie Koenig | Travis Parrott Dmitrij Tursunov | 7–6(7–3), 6–1 |
2005 | Bob Bryan Mike Bryan | Wayne Black Kevin Ullyett | 6–4, 6–2 |
2006 | Bob Bryan (2) Mike Bryan (2) | Paul Hanley Kevin Ullyett | 6–3, 5–7, [10–3] |
2007 | Bob Bryan (3) Mike Bryan (3) | Jonatan Erlich Andy Ram | 7–6(7–5), 3–6, [10–7] |
2008 | Marc Gicquel Robert Lindstedt | Bruno Soares Kevin Ullyett | 7–6(8–6), 6–3 |
2009 | Martin Damm (2) Robert Lindstedt (2) | Mariusz Fyrstenberg Marcin Matkowski | 7–5, 7–6(7–3) |
2010 | Mardy Fish Mark Knowles | Tomáš Berdych Radek Štěpánek | 4–6, 7–6(9–7), [10–7] |
2011 | Michaël Llodra Nenad Zimonjić | Robert Lindstedt Horia Tecău | 6–7(3–7), 7–6(8–6), [10–7] |
2012 | Treat Conrad Huey Dominic Inglot | Kevin Anderson Sam Querrey | 7–6(9–7), 6–7(9–11), [10–5] |
2013 | Julien Benneteau Nenad Zimonjić (2) | Mardy Fish Radek Štěpánek | 7–6(7–5), 7–5 |
2014 | Jean-Julien Rojer Horia Tecău | Samuel Groth Leander Paes | 7–5, 6–4 |
2015 | Bob Bryan (4) Mike Bryan (4) | Ivan Dodig Marcelo Melo | 6–4, 6–2 |
2016 | Daniel Nestor Édouard Roger-Vasselin | Łukasz Kubot Alexander Peya | 7–6(7–3), 7–6(7–4) |
2017 | Henri Kontinen John Peers | Łukasz Kubot Marcelo Melo | 7–6(7–5), 6–4 |
2018 | Jamie Murray Bruno Soares | Mike Bryan Édouard Roger-Vasselin | 3–6, 6–3, [10–4] |
2019 | Raven Klaasen Michael Venus | Jean-Julien Rojer Horia Tecău | 3–6, 6–3, [10–2] |
2020 | zrušeno pro pandemii covidu-19 | ||
2021 | Raven Klaasen Ben McLachlan | Neal Skupski Michael Venus | 7–6(7–4), 6–4 |
2022 | Nick Kyrgios Jack Sock | Ivan Dodig Austin Krajicek | 7–5, 6–4 |
2023 | Máximo González Andrés Molteni | Mackenzie McDonald Ben Shelton | 6–7(4–7), 6–2, [10–8] |
2024 | Nathaniel Lammons Jackson Withrow | Rafael Matos Marcelo Melo | 7–5, 6–3 |
Ženská čtyřhra
Galerie
- Andy Roddick, 2007
- Juan Martín del Potro, 2009
- Alexander Zverev, 2018
- Bob a Mike Bryanovi, 2007
- Yanina Wickmayerová a Lauren Davisová, 2016
- Karolína Plíšková, 2023
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Washington Open (tennis) na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c WALLACE, Ava. D.C.’s Citi Open merges with Silicon Valley Classic to boost women’s event. Washington Post [online]. 2023-06-01 [cit. 2023-08-05]. Dostupné online. ISSN 0190-8286. (anglicky)
- ↑ EIN, Mark. Mark Ein Keeps Citi Open In Washington, D.C.. www.prnewswire.com [online]. 2019-04-02 [cit. 2023-08-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ABRAHAM, Scott. Washington Kastles owner Mark Ein joins group led by Josh Harris to buy the Commanders. WJLA [online]. 2023-04-21 [cit. 2023-08-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ NEW MUBADALA CITI DC OPEN | Washington | Tennis [online]. MUBADALA CITI DC OPEN, 2023-06-01 [cit. 2023-06-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Legg Mason Classic in Washington D.C. changes name to Citi Open - ESPN [online]. ESPN Internet Ventures, 24-04-2012 [cit. 2012-07-27]. Dostupné online.
- ↑ MAAKE, Katishi. Citi Open will not host women's tennis tournament this year. Washington Business Journal. 09-07-2020. Dostupné online [cit. 7-8-2021].
- ↑ FENDRICH, Howard. Washington tennis tournament canceled; US Open still planned. Associated Press. 21-07-2020. Dostupné online [cit. 7-8-2021].
- ↑ CLARKE, Liz. Citi Open to return at 50 percent capacity after tournament was canceled in 2020. The Washington Post. 10-06-2021. Dostupné online [cit. 7-8-2021].
- ↑ MALET, Jeff. D.C.’s Citi Open Tennis Tournament Underway After Two-Year Hiatus (photos) [online]. 2-8-2021 [cit. 2021-08-07]. Dostupné online.
- ↑ BYRUM, Tyler. Citi Open tournament information. NBC Sports Washington. 6-8-2021. Dostupné online [cit. 7-8-2021].
- ↑ CLARKE, Liz. At Citi Open exhibition, Coco Gauff talks about her bout with covid and getting vaccinated. The Washington Post. 7-8-2021. Dostupné online [cit. 7-8-2021].
- ↑ BYRUM, Tyler. Citi Open tournament information. NBC Sports [online]. 2022-07-12 [cit. 2022-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-07-14. (anglicky)
- ↑ Sebastian Korda wins DC Open 32 years after father Petr. ABC News [online]. 2024-08-05 [cit. 2024-08-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Sebastian Korda wins DC Open to complete first father-son double in ATP Tour history. AP News [online]. 2024-08-04 [cit. 2024-08-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Stats Behind Nick Kyrgios' Untouchable Serving Week In Washington | ATP Tour | Tennis. ATP Tour [online]. 2022-08-08 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Washington Open na Wikimedia Commons
- Mubadala Citi DC Open – oficiální stránky (anglicky)
- Mubadala Citi DC Open na ATP Tour (anglicky)
- Mubadala Citi DC Open na WTA Tour (anglicky)
Média použitá na této stránce
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
černá | rendered as RGB 0 0 0 |
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
The national flag of Kingdom of Thailand since September 2017; there are total of 3 colours:
- Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
- White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
- Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Flag of South Africa, used between 1928 and 1982. It is identical to the 1982 to 1994 version except that the shade of blue is darker. It is also known as the "Oranje-Blanje-Blou".
Finská vlajka
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Autor: Keith Allison from Hanover, MD, USA, Licence: CC BY-SA 2.0
Citi Open Tennis 2017
Autor: Keith Allison from Hanover, MD, USA, Licence: CC BY-SA 2.0
Alexander Zverev holds the men's singles trophy at the Citi Open tournament at Rock Creek Park Tennis Center on August 5, 2018 in Washington D.C..
Autor: Keith Allison from Hanover, MD, USA, Licence: CC BY-SA 2.0
2018 Citi Open Tennis
Autor: Keith Allison from Hanover, MD, USA, Licence: CC BY-SA 2.0
2018 Citi Open Tennis Finals
Autor: Keith Allison, Licence: CC BY-SA 2.0
Legg Mason Tennis Tournament 08/08/09
Autor: Boss Tweed, Licence: CC BY 2.0
Andy Roddick at the Legg Mason tennis tournament Washington, DC August 2007
The flag of Brazil from 1968 to 1992 with 23 stars.
Autor: Hameltion, Licence: CC BY-SA 4.0
A sponsored section at the stadium in Rock Creek Park Tennis Center, Washington, D.C
Autor: Boss Tweed; cropped by Beyond My Ken (diskuse) 02:21, 6 September 2015 (UTC), Licence: CC BY 2.0
The Bryan Brothers
Autor: Keith Allison from Hanover, MD, USA, Licence: CC BY-SA 2.0
2016 Citi Open
Autor: Keith Allison from Hanover, MD, USA, Licence: CC BY-SA 2.0
Yanina Wickmayer of Belgium (L) with Lauren Davis of the United States (R) after their match in a women's singles final of the Citi Open at Rock Creek Park Tennis Center. Wickmayer won 6-4, 6-2.
Autor: Hameltion, Licence: CC BY-SA 4.0
Karolína Plíšková playing in the first round of the 2023 DC Open