Washington Open

Washington Open
Mubadala Citi DC Open
Centrální dvorec areálu

Založeno1969 (muži) / 2011 (ženy)
OdehránoMubadala Citi DC Open 2024
MístoWashington, D.C. Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
DějištěWilliam H.G. FitzGerald Tennis Center
Souřadnice
Povrchtvrdý / venku
Obdobíčervenec a srpen
ATP Tour
1990–1997Championship Series
1998–2002Series Gold
2003–2008International Series
2009–ATP Tour 500

Soutěže48 dvouhra (24 kval.) / 16 čtyřhra
Dotace2 271 715 USD
WTA Tour
2011–2020WTA International
2022WTA 250
2023–WTA 500

Soutěže32 dvouhra (16 kval.) / 16 čtyřhra
Dotace922 573 USD
www.mubadalacitidcopen.com/en/
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Washington Open, oficiálně Mubadala Citi DC Open, je profesionální tenisový turnaj mužů a žen v americkém hlavním městě Washingtonu, D.C., každoročně hraný na přelomu července a srpna. Dějištěm je areál William H.G. FitzGerald Tennis Center v parku Rock Creek, kde probíhá na otevřených dvorcích s tvrdým povrchem. Na okruzích ATP Tour a WTA Tour se v roce 2023 stal jedinou společnou událostí v kategoriích ATP 500 a WTA 500. Vlastníkem je podnikatel a bývalý deblista Mark Ein a hlavním partnerem marketingová sportovní společnost IMG.[1][2][3]

V rámci mužského profesionálního okruhu ATP Tour turnaj patří do kategorie ATP Tour 500. V roce 2019 se vrátil do letní série na amerických betonech US Open Series, vrcholící zářijovým newyorským grandslamem US Open, v níž figuroval již v letech 2004–2015. Ženská část probíhá na okruhu WTA Tour. V sezóně 2023 se washingtonský turnaj sloučil s kalifornským Mubadala Silicon Valley Classic, od něhož převzal kategorii WTA 500 namísto nižší WTA 250. Vznikl tak Mubadala Citi DC Open jako první turnaj na okruzích hraný v kategoriích ATP 500 a WTA 500.[1][4]

Historie

Premiérový ročník proběhl v mužské části roku 1969 pod názvem Washington Star International, v letech 1982–1992 se konal jako Sovran Bank Classic a v roce 1993 pak jako Washington Open. V období 1994–2011 probíhal se jménem Legg Mason Tennis Classic. Do roku 1986 byla událost hrána otevřených antukových dvorcích, následně se povrch změnil na tvrdý. V počátcích byl turnaj spojen se jménem Donalda Della, zakladatele společnosti ProServ International, který byl důležitou postavou při jeho založení. Dějiště ve Washingtonu, D.C. bylo vybráno po přímluvě tenisty a podporovatele této události Arthura Ashe.

VekićováKuzněcovová, 2018

Ženská část poprvé proběhla v marylandském College Parku v sezóně 2011 pod názvem Citi Open. Následně došlo k rozhodnutí od sezóny 2012 sloučit mužskou a ženskou část a místo konání turnaje žen přesunout do areálu William H.G. FitzGerald Tennis Center. V roce 2012 proběhl ženský turnaj jedinkrát v rámci série US Open. Společnost Citi převzala sponzorství i nad mužskou částí do té doby hrané s názvem donátora Legg Mason.[5]

Během koronavirové pandemie v sezóně 2020 řídící organizace WTA přerušila sezónu, což mělo za následek zrušení ročníku washingtonského turnaje. Po srpnovém obnovení okruhu jej v kalendáři nahradila dvěma provizorními událostmi Top Seed Open v kentuckém Lexingtonu a Prague Open.[6] Ženská polovina Citi Open se již do programu sezóny 2021 nevrátila,[7] když WTA znovu přidělila jedno místo v daném srpnovém týdnu evropskému dějišti v Kluži.[8] Ženy se tak představily pouze v rámci třídenní exhibice. Účastnická místa získaly Coco Gauffová, Jessica Pegulaová a Jennifer Bradyová,[9][10] jíž nahradila Viktoria Azarenková.[11] Po tříleté absenci se ženská část vrátila na okruh v roce 2022 v kategorii WTA 250. V roce 2023 se turnaj sloučil s kalifornským Mubadala Silicon Valley Classic, od něhož převzal kategorii WTA 500.[1]

Ročník 2020 se neuskutečnil kvůli pandemii covidu-19. V sezóně 2021 pak ženy nastoupily pouze do exhibice.[12] Washington Open se stal na okruhu ATP Tour prvním turnajem, který vyhráli otec i syn. Petr Korda jej ovládl v roce 1992 a syn Sebastian Korda v ročníku 2024.[13][14]

Přehled rekordů

Grandstand
Logo v letech 2012–2022

V mužské dvouhře získal nejvyšší počet pěti titulů Andre Agassi (1990–1991, 1995, 1998–1999), který si zahrál také nejvícekrát finále, když k pěti výhrám přidal šesté v roce 2000, z něhož odešel poražen. S Michaelem Changem (1996–1997), Juanem Martínem del Potrem (2008–2009) a Alexandrem Zverevem (2017–2018) drží rekord dvou vítězství v řadě.

Australan Nick Kyrgios ovládl v roce 2022 singlovou i deblovou soutěž. Ve dvouhře se stal prvním hráčem na turnaji, který prošel soutěží bez ztráty podání. V 64 servírovacích gamech odvrátil všech deset brejkbolů.[15]

V ženské části vyhrály dvě singlové trofeje Slovenka Magdaléna Rybáriková a Ruska Světlana Kuzněcovová. V deblové části je rekordmankou Japonka Šúko Aojamová se čtyřmi tituly, které vyhrála vždy s jinou spoluhráčkou.

Vývoj názvu turnaje

  • 1969–1981: Washington Star International
  • 1982–1991: Sovran Bank Classic
  • 1992–2011: Legg Mason Tennis Classic
  • 2012–2022: Citi Open
  • od 2023: Mubadala Citi DC Open

Přehled finále

Mužská dvouhra

Rokvítězfinalistavýsledek
1969Brazílie Thomaz KochUSA Arthur Ashe7–5, 9–7, 4–6, 2–6, 6–4
1970USA Cliff RicheyUSA Arthur Ashe7–5, 6–1, 6–2
1971Austrálie Ken RosewallUSA Marty Riessen6–2, 7–5, 6–1
1972Austrálie Tony RocheUSA Marty Riessen3–6, 7–6, 6–4
1973USA Arthur AsheNizozemsko Tom Okker6–4, 6–2
1974USA Harold SolomonArgentina Guillermo Vilas1–6, 6–3, 6–4
1975Argentina Guillermo VilasUSA Harold Solomon6–1, 6–3
1976USA Jimmy ConnorsMexiko Raúl Ramírez6–2, 6–4
1977Argentina Guillermo Vilas (2) USA Brian Gottfried6–4, 7–5
1978USA Jimmy Connors (2) USA Eddie Dibbs7–5, 7–5
1979Argentina Guillermo Vilas (3) Paraguay Víctor Pecci, Sr.7–6(7–4), 7–6(7–3)
1980USA Brian GottfriedArgentina José Luis Clerc7–5, 4–6, 6–4
1981Argentina José Luis ClercArgentina Guillermo Vilas7–5, 6–2
1982Československo Ivan LendlUSA Jimmy Arias6–3, 6–3
1983Argentina José Luis Clerc (2) USA Jimmy Arias6–3, 3–6, 6–0
1984Ekvádor Andrés GómezUSA Aaron Krickstein6–2, 6–2
1985Francie Yannick NoahArgentina Martín Jaite6–4, 6–3
1986Československo Karel NováčekFrancie Thierry Tulasne6–1, 7–6(7–4)
1987Československo Ivan Lendl (2) USA Brad Gilbert6–1, 6–0
1988USA Jimmy Connors (3) Ekvádor Andrés Gómez6–1, 6–4
1989USA Tim MayotteUSA Brad Gilbert3–6, 6–4, 7–5
1990USA Andre AgassiUSA Jim Grabb6–1, 6–4
1991USA Andre Agassi (2) Československo Petr Korda6–3, 6–4
1992Československo Petr KordaŠvédsko Henrik Holm6–4, 6–4
1993Izrael Amos MansdorfUSA Todd Martin7–6(7–3), 7–5
1994Švédsko Stefan EdbergAustrálie Jason Stoltenberg6–4, 6–2
1995USA Andre Agassi (3) Švédsko Stefan Edberg6–4, 2–6, 7–5
1996USA Michael ChangJižní Afrika Wayne Ferreira6–2, 6–4
1997USA Michael Chang (2) Česko Petr Korda5–7, 6–2, 6–1
1998USA Andre Agassi (4) Austrálie Scott Draper6–2, 6–0
1999USA Andre Agassi (5) Rusko Jevgenij Kafelnikov7–6(7–3), 6–1
2000Španělsko Àlex CorretjaUSA Andre Agassi6–2, 6–3
2001USA Andy RoddickNizozemsko Sjeng Schalken6–2, 6–3
2002USA James BlakeThajsko Paradorn Srichaphan1–6, 7–6(7–5), 6–4
2003Spojené království Tim HenmanChile Fernando González6–3, 6–4
2004Austrálie Lleyton HewittLucembursko Gilles Müller6–3, 6–4
2005USA Andy Roddick (2) USA James Blake7–5, 6–3
2006Francie Arnaud ClémentSpojené království Andy Murray7–6(7–3), 6–2
2007USA Andy Roddick (3) USA John Isner6–4, 7–6(7–4)
2008Argentina Juan Martín del PotroSrbsko Viktor Troicki6–3, 6–3
2009Argentina Juan Martín del Potro (2) USA Andy Roddick3–6, 7–5, 7–6(8–6)
2010Argentina David NalbandianKypr Marcos Baghdatis6–2, 7–6(7–4)
2011Česko Radek ŠtěpánekFrancie Gaël Monfils6–4, 6–4
2012Ukrajina Alexandr DolgopolovNěmecko Tommy Haas6–7(7–9), 6–4, 6–1
2013Argentina Juan Martín del Potro (3) USA John Isner3–6, 6–1, 6–2
2014Kanada Milos RaonicKanada Vasek Pospisil6–1, 6–4
2015Japonsko Kei NišikoriUSA John Isner4–6, 6–4, 6–4
2016Francie Gaël MonfilsChorvatsko Ivo Karlović5–7, 7–6(8–6), 6–4
2017Německo Alexander ZverevJižní Afrika Kevin Anderson6–4, 6–4
2018Německo Alexander Zverev (2)Austrálie Alex de Minaur6–2, 6–4
2019Austrálie Nick KyrgiosRusko Daniil Medveděv7–6(8–6), 7–6(7–4)
2020zrušeno pro pandemii covidu-19
2021Itálie Jannik SinnerUSA Mackenzie McDonald7–5, 4–6, 7–5
2022Austrálie Nick Kyrgios (2)Japonsko Jošihito Nišioka6–4, 6–3
2023Spojené království Daniel EvansNizozemsko Tallon Griekspoor7–5, 6–3
2024USA Sebastian KordaItálie Flavio Cobolli4–6, 6–2, 6–0

Ženská dvouhra

Rokvítězkafinalistkavýsledek
2011Rusko Naděžda PetrovováIzrael Šachar Pe'erová7–5, 6–2
2012Slovensko Magdaléna RybárikováRusko Anastasija Pavljučenkovová6–1, 6–1
2013Slovensko Magdaléna Rybáriková (2) Německo Andrea Petkovicová6–4, 7–6(7–2)
2014Rusko Světlana KuzněcovováJaponsko Kurumi Naraová6–3, 4–6, 6–4
2015USA Sloane StephensováRusko Anastasija Pavljučenkovová6–1, 6–2
2016Belgie Yanina WickmayerováUSA Lauren Davisová6–4, 6–2
2017Rusko Jekatěrina MakarovováNěmecko Julia Görgesová3–6, 7–6(7–2), 6–0
2018Rusko Světlana Kuzněcovová (2)Chorvatsko Donna Vekićová4–6, 7–6(9–7), 6–2
2019USA Jessica PegulaováItálie Camila Giorgiová6–2, 6–2
2020zrušeno pro pandemii covidu-19
2021exhibice
2022  Ljudmila SamsonovováEstonsko Kaia Kanepiová4–6, 6–3, 6–3
2023USA Coco GauffováŘecko Maria Sakkariová6–2, 6–3
2024Španělsko Paula BadosováČesko Marie Bouzková6–1, 4–6, 6–4

Mužská čtyřhra

Rokvítězovéfinalistévýsledek
1969Chile Patricio Cornejo
Chile Jaime Fillol
USA Robert Lutz
USA Stan Smith
4–6, 6–1, 6–4
1970Jižní Afrika Bob Hewitt
Jižní Afrika Frew McMillan
Rumunsko Ilie Năstase
Rumunsko Ion Țiriac
7–5, 6–0
1971Nizozemsko Tom Okker
USA Marty Riessen
Austrálie Bob Carmichael
Austrálie Ray Ruffels
7–6, 6–2
1972Nizozemsko Tom Okker (2)
USA Marty Riessen (2)
Austrálie John Newcombe
Austrálie Tony Roche
3–6, 6–3, 6–2
1973Austrálie Ross Case
Austrálie Geoff Masters
Austrálie Dick Crealy
Zimbabwe Andrew Pattison
2–6, 6–1, 6–4
1974USA Tom Gorman
USA Marty Riessen (3)
Chile Patricio Cornejo
Chile Jaime Fillol
7–5, 6–1
1975USA Robert Lutz
USA Stan Smith
USA Brian Gottfried
Mexiko Raúl Ramírez
7–5, 2–6, 6–1
1976USA Brian Gottfried
Mexiko Raúl Ramírez
USA Arthur Ashe
USA Jimmy Connors
6–3, 6–3
1977Austrálie John Alexander
Austrálie Phil Dent
USA Fred McNair
USA Sherwood Stewart
7–5, 7–5
1978USA Arthur Ashe
Jižní Afrika Bob Hewitt (2)
USA Fred McNair
Mexiko Raúl Ramírez
6–3, 6–4
1979USA Marty Riessen (4)
USA Sherwood Stewart
USA Brian Gottfried
Mexiko Raúl Ramírez
2–6, 6–3, 6–4
1980Chile Hans Gildemeister
Ekvádor Andrés Gómez
USA Gene Mayer
USA Sandy Mayer
6–4, 7–5
1981Mexiko Raúl Ramírez (2)
USA Van Winitsky
Česko Pavel Složil
USA Ferdi Taygan
5–7, 7–6(9–7), 7–6(8–6)
1982Mexiko Raúl Ramírez (3)
USA Van Winitsky (2)
Chile Hans Gildemeister
Ekvádor Andrés Gómez
7–5, 7–6
1983USA Mark Dickson
Brazílie Cássio Motta
Austrálie Paul McNamee
USA Ferdi Taygan
6–2, 1–6, 6–4
1984Česko Pavel Složil
USA Ferdi Taygan
USA Drew Gitlin
USA Blaine Willenborg
7–6, 6–1
1985Chile Hans Gildemeister (2)
Paraguay Víctor Pecci
Austrálie David Graham
Maďarsko Balázs Taróczy
6–3, 1–6, 6–4
1986Chile Hans Gildemeister (3)
Ekvádor Andrés Gómez (2)
Brazílie Ricardo Acioly
Brazílie César Kist
6–3, 7–5
1987USA Gary Donnelly
USA Peter Fleming
Austrálie Laurie Warder
USA Blaine Willenborg
6–2, 7–6
1988USA Rick Leach
USA Jim Pugh
Mexiko Jorge Lozano
USA Todd Witsken
6–3, 6–7, 6–2
1989Spojené království Neil Broad
Jižní Afrika Gary Muller
USA Jim Grabb
USA Patrick McEnroe
6–7, 7–6, 6–4
1990Kanada Grant Connell
Kanada Glenn Michibata
Mexiko Jorge Lozano
USA Todd Witsken
6–3, 6–7, 6–2
1991USA Scott Davis
USA David Pate
USA Ken Flach
USA Robert Seguso
6–4, 6–2
1992USA Bret Garnett
USA Jared Palmer
USA Ken Flach
USA Todd Witsken
6–2, 6–3
1993Zimbabwe Byron Black
USA Rick Leach (2)
Kanada Grant Connell
USA Patrick Galbraith
6–4, 7–5
1994Kanada Grant Connell (2)
USA Patrick Galbraith
Švédsko Jonas Björkman
Švýcarsko Jakob Hlasek
6–4, 4–6, 6–3
1995Francie Olivier Delaître
USA Jeff Tarango
Česko Petr Korda
Česko Cyril Suk
1–6, 6–3, 6–2
1996Kanada Grant Connell (3)
USA Scott Davis (2)
USA Doug Flach
USA Chris Woodruff
7–6, 3–6, 6–3
1997USA Luke Jensen
USA Murphy Jensen
Jižní Afrika Neville Godwin
Nizozemsko Fernon Wibier
6–4, 6–4
1998Jižní Afrika Grant Stafford
Zimbabwe Kevin Ullyett
Jižní Afrika Wayne Ferreira
USA Patrick Galbraith
6–2, 6–4
1999USA Justin Gimelstob
Kanada Sébastien Lareau
Jižní Afrika David Adams
Jižní Afrika John-Laffnie de Jager
7–5, 6–7(2–7), 6–3
2000USA Alex O'Brien
USA Jared Palmer (2)
USA Andre Agassi
Arménie Sargis Sargsian
7–5, 6–1
2001Česko Martin Damm
Německo David Prinosil
USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
7–6(7–5), 6–3
2002Zimbabwe Wayne Black
Zimbabwe Kevin Ullyett (2)
USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
3–6, 6–3, 7–5
2003Rusko Jevgenij Kafelnikov
Arménie Sargis Sargsian
Jižní Afrika Chris Haggard
Austrálie Paul Hanley
7–5, 4–6, 6–2
2004Jižní Afrika Chris Haggard
Jižní Afrika Robbie Koenig
USA Travis Parrott
Rusko Dmitrij Tursunov
7–6(7–3), 6–1
2005USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
Zimbabwe Wayne Black
Zimbabwe Kevin Ullyett
6–4, 6–2
2006USA Bob Bryan (2)
USA Mike Bryan (2)
Austrálie Paul Hanley
Zimbabwe Kevin Ullyett
6–3, 5–7, [10–3]
2007USA Bob Bryan (3)
USA Mike Bryan (3)
Izrael Jonatan Erlich
Izrael Andy Ram
7–6(7–5), 3–6, [10–7]
2008Francie Marc Gicquel
Švédsko Robert Lindstedt
Brazílie Bruno Soares
Zimbabwe Kevin Ullyett
7–6(8–6), 6–3
2009Česko Martin Damm (2)
Švédsko Robert Lindstedt (2)
Polsko Mariusz Fyrstenberg
Polsko Marcin Matkowski
7–5, 7–6(7–3)
2010USA Mardy Fish
Bahamy Mark Knowles
Česko Tomáš Berdych
Česko Radek Štěpánek
4–6, 7–6(9–7), [10–7]
2011Francie Michaël Llodra
Srbsko Nenad Zimonjić
Švédsko Robert Lindstedt
Rumunsko Horia Tecău
6–7(3–7), 7–6(8–6), [10–7]
2012Filipíny Treat Conrad Huey
Spojené království Dominic Inglot
Jižní Afrika Kevin Anderson
USA Sam Querrey
7–6(9–7), 6–7(9–11), [10–5]
2013Francie Julien Benneteau
Srbsko Nenad Zimonjić (2)
USA Mardy Fish
Česko Radek Štěpánek
7–6(7–5), 7–5
2014Nizozemsko Jean-Julien Rojer
Rumunsko Horia Tecău
Austrálie Samuel Groth
Indie Leander Paes
7–5, 6–4
2015USA Bob Bryan (4)
USA Mike Bryan (4)
Chorvatsko Ivan Dodig
Brazílie Marcelo Melo
6–4, 6–2
2016Kanada Daniel Nestor
Francie Édouard Roger-Vasselin
Polsko Łukasz Kubot
Rakousko Alexander Peya
7–6(7–3), 7–6(7–4)
2017Finsko Henri Kontinen
Austrálie John Peers
Polsko Łukasz Kubot
Brazílie Marcelo Melo
7–6(7–5), 6–4
2018Spojené království Jamie Murray
Brazílie Bruno Soares
USA Mike Bryan
Francie Édouard Roger-Vasselin
3–6, 6–3, [10–4]
2019Jižní Afrika Raven Klaasen
Nový Zéland Michael Venus
Nizozemsko Jean-Julien Rojer
Rumunsko Horia Tecău
3–6, 6–3, [10–2]
2020zrušeno pro pandemii covidu-19
2021Jižní Afrika Raven Klaasen
Japonsko Ben McLachlan
Spojené království Neal Skupski
Nový Zéland Michael Venus
7–6(7–4), 6–4
2022Austrálie Nick Kyrgios
USA Jack Sock
Chorvatsko Ivan Dodig
USA Austin Krajicek
7–5, 6–4
2023Argentina Máximo González
Argentina Andrés Molteni
USA Mackenzie McDonald
USA Ben Shelton
6–7(4–7), 6–2, [10–8]
2024USA Nathaniel Lammons
USA Jackson Withrow
Brazílie Rafael Matos
Brazílie Marcelo Melo
7–5, 6–3

Ženská čtyřhra

Rokvítězkyfinalistkyvýsledek
2011Indie Sania Mirzaová
Kazachstán Jaroslava Švedovová
Bělorusko Olga Govorcovová
Rusko Alla Kudrjavcevová
6–3, 6–3
2012Japonsko Šúko Aojamová
Čínská Tchaj-pej Čang Kchaj-čen
USA Irina Falconiová
Jižní Afrika Chanelle Scheepersová
7–5, 6–2
2013Japonsko Šúko Aojamová (2)
Rusko Věra Duševinová
Kanada Eugenie Bouchardová
USA Taylor Townsendová
6–3, 6–3
2014Japonsko Šúko Aojamová (3)
Kanada Gabriela Dabrowská
Japonsko Hiroko Kuwatová
Japonsko Kurumi Naraová
6–1, 6–2
2015Švýcarsko Belinda Bencicová
Francie Kristina Mladenovicová
Španělsko Lara Arruabarrenová
Slovinsko Andreja Klepačová
7–5, 7–6(9–7)
2016Rumunsko Monica Niculescuová
Belgie Yanina Wickmayerová
Japonsko Šúko Aojamová
Japonsko Risa Ozakiová
6–4, 6–3
2017Japonsko Šúko Aojamová (4)
Česko Renata Voráčová
Kanada Eugenie Bouchardová
USA Sloane Stephensová
6–3, 6–2
2018Čína Chan Sin-jün
Chorvatsko Darija Juraková
Chile Alexa Guarachiová
Nový Zéland Erin Routliffeová
6–3, 6–2
2019USA Caty McNallyová
USA Coco Gauffová
USA Maria Sanchezová
Maďarsko Fanny Stollárová
6–2, 6–2
2020zrušeno pro pandemii covidu-19
2021exhibice
2022USA Jessica Pegulaová
Nový Zéland Erin Routliffeová
  Anna Kalinská
USA Caty McNallyová
6–3, 5–7, [12–10]
2023Německo Laura Siegemundová
  Věra Zvonarevová
Chile Alexa Guarachiová
Rumunsko Monica Niculescuová
6–4, 6–4
2024USA Asia Muhammadová
USA Taylor Townsendová
Čína Ťiang Sin-jü
Čínská Tchaj-pej Wu Fang-sien
7–6(7–0), 6–3

Galerie

Panorama centrálního dvorce během Citi Open 2016
Panorama centrálního dvorce během Citi Open 2016

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Washington Open (tennis) na anglické Wikipedii.

  1. a b c WALLACE, Ava. D.C.’s Citi Open merges with Silicon Valley Classic to boost women’s event. Washington Post [online]. 2023-06-01 [cit. 2023-08-05]. Dostupné online. ISSN 0190-8286. (anglicky) 
  2. EIN, Mark. Mark Ein Keeps Citi Open In Washington, D.C.. www.prnewswire.com [online]. 2019-04-02 [cit. 2023-08-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ABRAHAM, Scott. Washington Kastles owner Mark Ein joins group led by Josh Harris to buy the Commanders. WJLA [online]. 2023-04-21 [cit. 2023-08-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. NEW MUBADALA CITI DC OPEN | Washington | Tennis [online]. MUBADALA CITI DC OPEN, 2023-06-01 [cit. 2023-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Legg Mason Classic in Washington D.C. changes name to Citi Open - ESPN [online]. ESPN Internet Ventures, 24-04-2012 [cit. 2012-07-27]. Dostupné online. 
  6. MAAKE, Katishi. Citi Open will not host women's tennis tournament this year. Washington Business Journal. 09-07-2020. Dostupné online [cit. 7-8-2021]. 
  7. FENDRICH, Howard. Washington tennis tournament canceled; US Open still planned. Associated Press. 21-07-2020. Dostupné online [cit. 7-8-2021]. 
  8. CLARKE, Liz. Citi Open to return at 50 percent capacity after tournament was canceled in 2020. The Washington Post. 10-06-2021. Dostupné online [cit. 7-8-2021]. 
  9. MALET, Jeff. D.C.’s Citi Open Tennis Tournament Underway After Two-Year Hiatus (photos) [online]. 2-8-2021 [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  10. BYRUM, Tyler. Citi Open tournament information. NBC Sports Washington. 6-8-2021. Dostupné online [cit. 7-8-2021]. 
  11. CLARKE, Liz. At Citi Open exhibition, Coco Gauff talks about her bout with covid and getting vaccinated. The Washington Post. 7-8-2021. Dostupné online [cit. 7-8-2021]. 
  12. BYRUM, Tyler. Citi Open tournament information. NBC Sports [online]. 2022-07-12 [cit. 2022-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-07-14. (anglicky) 
  13. Sebastian Korda wins DC Open 32 years after father Petr. ABC News [online]. 2024-08-05 [cit. 2024-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Sebastian Korda wins DC Open to complete first father-son double in ATP Tour history. AP News [online]. 2024-08-04 [cit. 2024-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. The Stats Behind Nick Kyrgios' Untouchable Serving Week In Washington | ATP Tour | Tennis. ATP Tour [online]. 2022-08-08 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of South Africa.svg

Vlajka Jihoafrické republiky

Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker

     zelená rendered as RGB 000 119 073Pantone 3415 C
     žlutá rendered as RGB 255 184 028Pantone 1235 C
     červená rendered as RGB 224 060 049Pantone 179 C
     modrá rendered as RGB 000 020 137Pantone Reflex Blue C
     bílá rendered as RGB 255 255 255
     černá rendered as RGB 000 000 000
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Thailand.svg
The national flag of Kingdom of Thailand since September 2017; there are total of 3 colours:
  • Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
  • White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
  • Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.
Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Croatia.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of South Africa (1928-1982).svg
Flag of South Africa, used between 1928 and 1982. It is identical to the 1982 to 1994 version except that the shade of blue is darker. It is also known as the "Oranje-Blanje-Blou".
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
2017 Citi Open Tennis Citi Open (36331149446).jpg
Autor: Keith Allison from Hanover, MD, USA, Licence: CC BY-SA 2.0
Citi Open Tennis 2017
Alexander Zverev (30004409818).jpg
Autor: Keith Allison from Hanover, MD, USA, Licence: CC BY-SA 2.0
Alexander Zverev holds the men's singles trophy at the Citi Open tournament at Rock Creek Park Tennis Center on August 5, 2018 in Washington D.C..
Citi Open (43040287494).jpg
Autor: Keith Allison from Hanover, MD, USA, Licence: CC BY-SA 2.0
2018 Citi Open Tennis
Donna Vekic, Svetlana Kuznetsova (42972259835).jpg
Autor: Keith Allison from Hanover, MD, USA, Licence: CC BY-SA 2.0
2018 Citi Open Tennis Finals
Del Potro Washington 07.jpg
Autor: Keith Allison, Licence: CC BY-SA 2.0
Legg Mason Tennis Tournament 08/08/09
Andy Roddick wsh07.jpg
Autor: Boss Tweed, Licence: CC BY 2.0
Andy Roddick at the Legg Mason tennis tournament Washington, DC August 2007
Flag of Brazil (1968-1992).svg
The flag of Brazil from 1968 to 1992 with 23 stars.
Mubadala Citi DC Open logo 01.jpg
Autor: Hameltion, Licence: CC BY-SA 4.0
A sponsored section at the stadium in Rock Creek Park Tennis Center, Washington, D.C
The Bryan brothers crop.jpg
Autor: Boss Tweed; cropped by Beyond My Ken (diskuse) 02:21, 6 September 2015 (UTC), Licence: CC BY 2.0
The Bryan Brothers
2016 Citi Open Citi Open (28405807825).jpg
Autor: Keith Allison from Hanover, MD, USA, Licence: CC BY-SA 2.0
2016 Citi Open
2016 Citi Open Yanina Wickmayer, Lauren Davis (27911857683).jpg
Autor: Keith Allison from Hanover, MD, USA, Licence: CC BY-SA 2.0
Yanina Wickmayer of Belgium (L) with Lauren Davis of the United States (R) after their match in a women's singles final of the Citi Open at Rock Creek Park Tennis Center. Wickmayer won 6-4, 6-2.
Karolína Plíšková (2023 DC Open) 03 (cropped).jpg
Autor: Hameltion, Licence: CC BY-SA 4.0
Karolína Plíšková playing in the first round of the 2023 DC Open