Watch on the Rhine

Stráž na Rýně
Hvězda filmu Bette Davis
Základní informace
Původní název	Watch on the Rhine
Země původu	Spojené státy americké
Jazyk	angličtina
Délka	114 minut
Žánr	drama
Předloha	Watch on the Rhine
Scénář	Dashiell Hammett
Režie	Herman Shumlin
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role	Bette Davis Paul Lukas Lucile Watson
Produkce	Hal B. Wallis
Hudba	Max Steiner
Kamera	Merritt B. Gerstad Hal Mohr
Střih	Rudi Fehr
Výroba a distribuce
Premiéra	27. srpna 1943
Produkční společnost	Warner Bros. Pictures
Distribuce	Warner Bros.
Ocenění	Oscar pro nejlepšího herce
Stráž na Rýně na ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky.

Watch on the Rhine (volně přeloženo jako Stráž na Rýně) je černobílý dramatický film režiséra Hermana Shumlina z roku 1943 v hlavní roli s Bette Davis a Paulem Lukasem. Snímek byl natočen na motivy stejnojmenné divadelní hry autorky Lillian Hellman. Film byl nominován na čtyři Oscary, z toho jednu cenu získal.

Píše se rok 1940 a Američanka Sara Mullerová (Bette Davis) se po téměř osmnácti letech vrací do rodné země doprovázená svým německým manželem Kurtem a třemi dětmi – Joshuem, Babette a Bodem. Opustili Evropu a cestují do hlavního města Washingtonu, aby se usadili v domě Sářiny matky Fanny (Lucile Watson). Ve skutečnosti to však nejsou žádné prázdniny, nýbrž útěk z nacistické Evropy. Kurt Muller je totiž protifašistickým bojovníkem a jeho žena mu je velkou oporou. Po příjezdu do domu nechtějí přidělávat matce, ani bratrovi Davidovi (Donald Woods) starosti a tak skutečnost, co Kurt dělá, zamlžují.

V domě paní Fanny je na návštěvě rumunský baron Teck de Brancovis (George Coulouris) s manželkou Marthe (Geraldine Fitzgerald). Ta se postupně po týdnech pobytu od barona vzdaluje, a zamiluje se do Davida. De Brancovis sympatizuje s Hitlerem a je vůči Kurtovi hodně podezíravý. Proto využije příležitost a prohledá jeho osobní věci. Nalézá zbraň, značnou hotovost a roztavený prsten s iniciály MF. Kontaktuje německou ambasádu, se kterou má přátelské styky a vyžádá si seznam nacisty hledaných osob. Je odhodlaný Kurta vydírat. Mezitím Sara zjistí, že zámek na brašně je poškozen. V novinách se ještě ten den objevuje zpráva o chycení Maxe Freidecha, Kurtova letitého přítele a také spolubojovníka ve Španělsku a v Německu. Několikrát spolu překročili hranice se Švýcarskem a dokonce utekli gestapu. Kurt je odhodlaný vrátit se do Evropy a svému kamarádovi pomoct. Nejdřív se však musí vypořádat s baronem. Je ním vydírán a žádá částku 10 000 dolarů. Baron ví, že manželé ty peníze mají, protože je našel v brašně. Kurt však protestuje. Když jeho děti neměli co jíst, nevzal z oněch peněz ani cent, aby je nakrmil. Jsou to peníze pro odboj, a když je nedal vlastním dětem, nedá je ani jemu. Baron se nevzdává a vyhrožuje poskytnutím informací německému konzulátu. Fanny až teď zjišťuje, co za hosta doma trpěla. Nabídne se, že dá své úspory a Kurt si může nechat všechny naspořené peníze.

V jednu chvíli zůstávají v hale pouze baron, Kurt a Sara. Snaží se vyjednat způsob předání peněz. Kurt namíchá drink a baron ho žádá o brandy. Má tak příležitost se přiblížit k baronovi a udeřit ho. Se zbraní v ruce žádá de Brancovise, aby s ním šel ven. Sara ví, co se stane a nechá je jít na zahradu. Přichází matka i bratr s penězi. Sara jim říká pravdu, David chce zabíjení zabránit. Sara mu v tom zabrání a tak Kurt chladnokrevně barona zastřelí.

Závěr filmu patří Kurtovi a především jeho představiteli Paulu Lukasovi. Přesvědčivě se vypořádává s vlastním zločinem a žádá Fanny a Davida, aby mu dali dva dny na útěk. Pak nechť zavolají na policii a ohlásí zmizení Tecka de Brancovise. Celá rodina si je vědomá, že budou mít potíže, ale ve srovnání s návratem Kurta Mullera do válečné Evropy jsou ochotni do podstoupit. Dojemné loučení otce s dětmi a manželkou je absolutním vrcholem snímku. Paul Lukas podal strhující a znamenitý výkon.

• scénář napsal Dashiell Hammett – partner autorky divadelní předlohy Lillian Hellman^[1]
• divadelní podoba Stráže na Rýně se hrála 378krát; hlavní role si – stejně jako ve filmu – zahráli Paul Lukas jako Kurt Miller, Lucile Watson jako Fanny Farrelly, George Coulouris jako baron Teck de Brancovis; představitelka Sáry byla v podání Mady Christians a baronovu ženu Marthu zahrála Helen Trenholme^[2]
• The Screen Guild Theater vysílalo rozhlasovou verzi v lednu 1944 namluvenou Bette Davis a Paulem Lukasem
• o dva roky později vysílalo podobnou adaptaci taktéž Academy Award Theater; měla třicet minut a namluvil ji sám Paul Lukas^[3]
• název pochází z německé písně „Die Wacht am Rhein“ (1840)

• Herec v hlavní roli – Paul Lukas (cena)
• Nejlepší film (nominace)
• Herečka ve vedlejší roli – Lucile Watson (nominace)
• Scénář – Dashiell Hammett (nominace)

• Herec v hlavní roli – Paul Lukas (cena)

Vzhledem k tomu, že film nemá distribuční název, jde o volný překlad do češtiny.

• Watch on the Rhine v Česko-Slovenské filmové databázi
• Filmová databáze http://www.fdb.cz/film/50213-watch-on-the-rhine.html
• Watch on the Rhine v Internet Movie Database (anglicky)
• (anglicky) TCM.com http://www.tcm.com/tcmdb/title/1627/Watch-on-the-Rhine/