Wawrzyniec Żuławski

Wawrzyniec Żuławski
Wawrzyniec Żuławski tablica cropped.jpg
Narození14. února 1916
Zakopané
Úmrtí18. srpna 1957 (ve věku 41 let)
Mont Blanc du Tacul
Alma materHudební konzervatoř v Toruni
Povoláníhudební skladatel, hudební kritik, spisovatel a muzikolog
OceněníSpravedlivý mezi národy (1980)
Nábož. vyznáníkatolická církev
RodičeJerzy Żuławski a Kazimiera Żuławská
RodŻuławští
PříbuzníJuliusz Żuławski[1] a Marek Żuławski[2] (sourozenci)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jerzy Wawrzyniec Żuławski (první křestní jméno neužíval; 14. února 1916, Zakopane, Polsko18. srpna 1957, masiv Mont Blancu v Alpách) byl polský horolezec, publicista, záchranář. Byl synem publicisty Jerzyho Żuławského. Provedl desítky prvovýstupů ve Vysokých Tatrách.

Život

Wawrzyniec Żuławski byl povoláním muzikolog a skladatel, profesor Vyšší hudební školy (polsky Wyższa Szkola Muzyczna) v Lodži a ve Varšavě. S horolezectvím začal jako 16letý. Zprvu se svým bratrem Juliem uskutečnili neúspěšný výstup na tatranskou horu Hrubá veža. V roce 1934 s bratry Markem a Juliem a bratrancem Jackem vylezl severozápadní stěnou na Žabí Mních – horu, která byla dlouho považována za téměř nedostupnou. V roce 1935 měl na svém kontě 28 prvovýstupů a variant. Díky tomu se ocitl ve společnosti nejlepších polských horolezců. Začal lézt s Janem Staszlem, Zbigniewem Korosadowiczem, bratry Stefanem a Tadeuszem Bernadzikiewiczovými a mnoha jinými. S nimi zdolal mnoho velmi obtížných stěny novými i staršími cestami. Mezi jinými lze uvést výstup severovýchodním pilířem na Veľký Mengusovský štít a severní stěnou na Malý Mlynár. Hodnotné zimní prvovýstupy uskutečnil na severovýchodní stěně Čubriny, z Černé javorové doliny na Ľadový štít a mnohé jiné.

V letech 19361938 se zúčastnil výprav do Alp. Během druhé světové války se objevil v Tatrách až v roce 1943. Vystoupal po pěti nových cestách a jejich variantách. Nejhodnotnějším výstupem bylo první přelezení prostředkem severozápadní stěny Galerie Ganku. Zúčastnil se Varšavském povstání. Po jeho potlačení byl v německém zajetí.

V roce 1947 byl vedoucím horolezecké výpravy do Alp. V roce 1948 se vrátil do Vysokých Tater. Zde zdolal pět nových cest na Veľký Žabí štít severní stěnou, Prostřední Mengusovský štít severovýchodní stěnou, prostředním pilířem a mnohé jiné. Během působení ve Vysokých Tatrách zdolal 85 nových cest, z nich 18 v zimě a uskutečnil také tři sólovýstupy.

V letech 1956 a 1957 byl vedoucím výpravy polských horolezců do Alp. Dne 18. srpna 1957, během záchranné akce a pátrání po nezvěstném polském horolezci Stanisławu Gronském a dvou jugoslávských lezcích v masivu Mont Blancu jej strhla lavina do ledovcové trhliny, kde zůstal navždy zasypán. Jeho památka byla uctěna třemi pamětními deskami na hřbitově v Chamonix, na symbolickém hřbitově ve Vysokých Tatrách a ve Varšavě na domě, kde bydlel. V Zakopaném je po něm pojmenován dům (Pracy Tworczej ZAIKSu i.m. W.Żuławského).[3]

Publicistika a hudba

Pamětní desky na Symbolickém hřbitově, ve spodní řadě uprostřed deska věnovaná Wawrzyńci Żuławskému

Żuławski byl publicistou. O svých zážitcích v horách napsal řadu článků, které byly publikovány v mnoha časopisech. Vydal několik knížek o horolezectví, záchraně v horách, které patří do klasické horské literatury.

Mezi jinými:

  • Niebieski krzyż
  • Sygnały ze skalnych ścian
  • Tragedie tatrzańskie

Po jeho smrti byla vydána souborná díla

  • Trylogia Tatrzańska (Sklep Podróżnika 2012, ISBN 978-83-7136-085-5)
  • Wspinaczce w Alpach poświęcone są Wędrówki alpejskie (Sklep Podróżnika 2012, ISBN 978-83-7136-089-3)

V mnoha svých autorských hudebních skladbách se věnoval horské tematice.

  • Kwintet fortepianowy
  • Wierchowe nuty
  • Pójdziemy w góry, w góry, przyjacielu
  • Cztery kolędy polskie, 1947

Organizátorská činnost

Żuławski se ve velké míře podílel na vývoji polského horolezectví. Od roku 1935 byl ve varšavské pobočce členem řídícího Kola Wysokogórskiego Polského turisticko-vlastivědného spolku (Polskie Towarzystwo Turystyczno-Krajoznawcze). Půl roku před vypuknutím druhé světové války byl zvolen jeho prezidentem. Tuto funkci zastával znovu v letech 19491951. V letech 19541956 působil jako předseda jeho horolezecké sekce. Od roku 1956 byl znovu aktivní ve „Vysokohorském klubu“ (Klub Wysokogórski).

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Wawrzyniec Żuławski na polské Wikipedii a Wawrzyniec Żuławski na slovenské Wikipedii.

  1. Dostupné online.
  2. Dostupné online.
  3. ANDRÁŠI, Július. Jerzy Wawrzyniec Żuławski. Vysoké Tatry. Roč. XXX., čís. 1, s. 28–29. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Symbolický cintorín pri Popradskom plese 08.jpg
Autor: Happa, Licence: CC BY 3.0
Tatrzański Cmentarz Symboliczny, m.in. Piotr Morawski, Jerzy Kukuczka, Maciej Berbeka, Samuel Skierski, Wanda Rutkiewicz, Wawrzyniec Żuławski, Andrzej Marciniak.
Wawrzyniec Żuławski tablica cropped.jpg
Autor: Mateusz Opasiński, Licence: CC BY 3.0
Plaque commemorating Wawrzyniec Żuławski in Stara Ochota in Warsaw (fragment)