Weddellovo moře

Weddellovo moře
Weddellovo moře uprostřed je ze západu ohraničeno Antarktickým poloostrovem a z východu Coatsovou zemí. Z jihu končí v šelfovém ledovci Ronneové.
Weddellovo moře uprostřed je ze západu ohraničeno Antarktickým poloostrovem a z východu Coatsovou zemí. Z jihu končí v šelfovém ledovci Ronneové.
Maximální hloubka6 820 m
Rozloha2 910 000 km²
Zeměpisné souřadnice73°0′0″ j. š., 45°0′0″ z. d.
Nadřazený celekJižní oceán
Sousední celkymoře Scotia, Lazarevovo moře
Podřazené celkyTulení záliv, Erebus and Terror Gulf
SvětadílAntarktida

Weddellovo moře[1] je podle Mezinárodní hydrografické organizace částí Jižního oceánu, dříve bylo Weddellovo moře pokládáno za nejjižnější okrajové moře Atlantského oceánu.

Poloha

Weddellovo moře z letadla DC-8

Weddellovo moře leží mezi východním pobřežím Antarktického poloostrova a Coatsovou zemí. Rozloha moře je 2,91 miliónu km². Průměrná hloubka se pohybuje kolem 2878 metrů. Do Weddellova moře se noří četné šelfové ledovce – Larsenův pobřežní led, Filchnerův–Ronneové šelfový ledovec (šelfový ledovec Edity Ronneové, Filchnerův šelfový ledovec), šelfový ledovec Bruntův, šelfový ledovec Riiserův-Larsenův a ledovec Dawsonové-Lambtonové.

Ve Weddellově moři se vytváří několik polynií.[2] Typické jsou polynie u Antarktického poloostrova, ve východní části.[3] Některé mají i svá jména – Weddellova polynie (poblíž hory královny Maud) či polynie Filchnera-Ronneové (poblíž stejnojmenného šelfového ledovce).

Při pobřeží Antarktidy je reliéf dna tvořen Berknerovou lavicí a dále k východu Africko-antarktickou pánví. V pánvi Weddellova moře byly zjištěny perspektivní roponosné sedimentární pánve.[4] Mezi významné ostrovy Weddellova moře patří Berknerův ostrov.

Ve Weddellově moři existuje cirkulační systém rotující po směru hodinových ručiček – Weddellův koloběh[5] (Weddell Gyre), který zjevně souvisí s Weddelovým příhonem.[3] V hloubce 80 metrů má voda čirost, která se dá dosáhnout jen u destilované vody. Chladné husté vody sestupující do hlubin světového oceánu jsou zdrojem kyslíku pro hlubokomořské organizmy.

Weddellovo moře je hojné na krill.[6] Ve Weddellově moři bylo během tří expedic v letech 2002–2005 v hloubkách 748–6348 metrů nalezeno přes 1000 druhů živočichů s velkým podílem endemitů, zejména ve skupině stejnonožců. Významný byl též podíl mnohoštětinatců, různonožců (Amphipoda) a měkkýšů.[7]

Historie

Moře bylo svým objevitelem, Jamesem Weddellem, pojmenováno mořem krále Jiřího IV. Anglický lovec tuleňů a velryb, James Weddell, roku 1823 za příznivých ledových a povětrnostních podmínek dosáhl na brize Jane 74°15′ j. š., 34°16′45″ z. d.[8]

Prvně bylo široce prozkoumáno skotem Williamem S. Brucem v letech 1902–1904. V tomto moři byl uvězněn Ernest Henry Shackleton (1874–1922) se svou lodí Endurance, která byla nakonec ledem rozdrcena, a po něm doputovala Shackletonova expedice za velkých útrap na Sloní ostrov.

Galerie

Odkazy

Reference

  1. ↑ Česká jména moří a mezinárodních území: Seznam českých jmen oceánů, moří, jejich částí, podmořských útvarů, mořských proudů a geografických objektů v Antarktidě. 1. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2014. 186 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-86918-71-6. S. 171. Online mapy. 
  2. ↑ Pokorná M. 2012, s. 4.
  3. ↑ a b Prošek P. et al. 2013, s. 40.
  4. ↑ Prošek P. et al. 2013, s. 77.
  5. ↑ DEAR, Ian C. B.; KEMP, Peter. Velký slovník lodí a moře: Anglicko-český slovník hesel. Překlad František Novotný. Praha: Triton, 2008. ISBN 978-80-7387-197-0. S. 375. 
  6. ↑ Prošek P. et al. 2013, s. 136.
  7. ↑ Prošek P. et al. 2013, s. 139.
  8. ↑ HRBEK, Ivan. ABC cestovatelů, mořeplavců, objevitelů. 1. vyd. Praha: Panorama, 1979. 285 s. (Pyramida – encyklopedie). S. 277–278. 

Literatura

  • POKORNÁ, Markéta. Sea ice thickness estimates in the Weddell Sea using laser altimetry and microwave radiometry (Odhady tloušťky mořského ledu ve Weddellově moři pomocí laserové altimetrie a mikrovlnné radiometrie). Praha, 2012 [cit. 2015-06-13]. 99 s. Doktorská práce. CZECH TECHNICAL UNIVERSITY IN PRAGUE, Faculty of Civil Engineering, Department of Advanced Geodesy. Vedoucí práce Jan Kostelecký. Dostupné online. (anglicky) Archivováno 15. 6. 2015 na Wayback Machine.
  • PROŠEK, Pavel, a kol. Antarktida. 1. vyd. Praha: Academia, 2013. 348 s. ISBN 978-80-200-2140-3. S. 26, 37, 40, 44, 72, 74, 77, 82, 136, 139, 142, 166, 210. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

NASA's DC-8 Flying Over the Weddell Sea.jpg
Autor: Michael Studinger / NASA Goddard Space Flight Center, Licence: CC BY 2.0

Scarred and chiseled sea ice in the Weddell Sea, where the DC-8 followed in CryoSat-2's tracks on Thursday's IceBridge flight. The DC-8's shadow appears as a dark speck in the lower right.

Operation IceBridge is designed to record changes to Antarctica's ice sheets and give scientists insight into what is driving those changes. Follow the progress of the mission:

  • Campaign News site: [1]
NASA Goddard Space Flight Center enables NASA’s mission through four scientific endeavors: Earth Science, Heliophysics, Solar System Exploration, and Astrophysics. Goddard plays a leading role in NASA’s accomplishments by contributing compelling scientific knowledge to advance the Agency’s mission.
Small Tabular Icebergs (26376305448).jpg
Autor: NASA Goddard Space Flight Center from Greenbelt, MD, USA, Licence: CC BY 2.0

Small tabular icebergs, in the marginal ice zone, northern Weddell Sea, as seen during an Operation IceBridge flight on Nov. 22, 2017. (NASA/John Sonntag)

The 2017 field season was record-breaking for Operation IceBridge, NASA’s aerial survey of the state of polar ice. For the first time in its nine-year history, the mission, which aims to close the gap between two NASA satellite campaigns that study changes in the height of polar ice, carried out seven field campaigns in the Arctic and Antarctic in a single year. In total, the IceBridge scientists and instruments flew over 214,000 miles, the equivalent of orbiting the Earth 8.6 times at the equator.

The mission of Operation IceBridge, NASA’s longest-running airborne mission to monitor polar ice, is to collect data on changing polar land and sea ice and maintain continuity of measurements between ICESat missions. The original ICESat mission launched in 2003 and ended in 2009, and its successor, ICESat-2, is scheduled for launch in the fall of 2018. Operation IceBridge began in 2009 and is currently funded until 2020. The planned overlap with ICESat-2 will help scientists connect with the satellite’s measurements.

Read more: <a href="http://www.nasa.gov/feature/goddard/2018/big-year-for-icebridge" rel="nofollow">www.nasa.gov/feature/goddard/2018/big-year-for-icebridge</a>

For more about Operation IceBridge and to follow future campaigns, visit: <a href="http://www.nasa.gov/icebridge" rel="nofollow">www.nasa.gov/icebridge</a>

NASA image use policy

NASA Goddard Space Flight Center enables NASA’s mission through four scientific endeavors: Earth Science, Heliophysics, Solar System Exploration, and Astrophysics. Goddard plays a leading role in NASA’s accomplishments by contributing compelling scientific knowledge to advance the Agency’s mission.

Follow us on Twitter

Like us on Facebook

Find us on <a href="http://instagrid.me/nasagoddard/?vm=grid" rel="nofollow">Instagram</a>
Antarctic frontal-system hg.png
Autor: Hannes Grobe, Alfred Wegener Institute, Licence: CC BY-SA 2.5
Oceanographic frontal systems in the Southern Ocean
Antarctica Weddell Sea region relief location map.png
Autor: Kikos, Licence: CC BY-SA 3.0
Vedela jūras reģiona karte