Weesen

Weesen
znak
Poloha
Souřadnice	47°8′0″ s. š., 9°6′ v. d.
Nadmořská výška	423 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Švýcarsko Švýcarsko
Kanton	St. Gallen
Volební obvod	See-Gaster
Weesen Weesen, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	5,40 km²
Počet obyvatel	1 723 (2018)[1]
Hustota zalidnění	319,1 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.weesen.ch
PSČ	8872
Označení vozidel	SG
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Weesen je obec na východě Švýcarska v kantonu St. Gallen. Žije zde přibližně 1 700^[1] obyvatel.

Obec se nachází na jihozápadě kantonu, poblíž hranice s kantonem Glarus, na břehu jezera Walensee. Území obce zasahuje na západě téměř až k Ziegelbrücke, ale východní část Fli již patří k obci Amden.

Hrad z pozdní římské doby a středověká zřícenina v Altweesenu jsou zapsány na seznamu švýcarských památek národního významu.^[2]

28. srpna 1232 potvrzuje listina výměnu zboží mezi příslušníky šlechtických rodů z Kyburgu a Rapperswilu ve vesnicích Oberwesin a Niderwesin, které byly v držení Kyburgů do roku 1264, respektive Rapperwilu do roku 1283, jádro klášterní komunity „in den Wyden“, společenství laických žen neboli beguinek, které hrabě Rudolf IV. z Rapperswilu daroval v roce 1259 určité povinnosti a pozemky k vytvoření dominikánského kláštera Maria Zuflucht.

Na místě Niederweesenu vznikla v blízkosti kláštera vesnická osada, které rakouští vévodové v roce 1399 udělili právo pořádat týdenní trh. Poté, co byl Weesen v letech 1406–1436 na krátkou dobu zastaven hrabatům z Toggenburgu, byl v roce 1438 spolu s panstvím Windegg zastaven kantonům Glarus a Schwyz, členům Staré konfederace. V roce 1474 si Glarus přivlastnil celní a plavební práva Weesenu. Weesen se v roce 1529 připojil k reformaci, ale po kappelských válkách v roce 1531 byl nucen vrátit se ke katolické víře a do roku 1564 ztratil politickou autonomii. V období vlády Glarusu a Schwyzu sídlil ve Weesenu nižší rychtář, který zastupoval hofmistra panství Gaster a většinou pocházel z místních měšťanských rodin. V letech 1660–1749 to byl vždy příslušník rodu Betschartů, původem ze Schwyzu, který sídlil na hradě Halde. Přestože osada ztratila ve srovnání s habsburským obdobím politický a hospodářský význam, zůstal Weesen důležitým překladištěm zboží pro kanton Glarus a zastávkou tranzitní dopravy. V 18. století začalo městečko prudce upadat, protože stoupající hladina jezera Walensee způsobovala neustálé záplavy v důsledku zpětného vzdutí řeky Maag přes Linth. Teprve zprovoznění Linthského kanálu v roce 1816 a snížení hladiny jezera přineslo obrat k lepšímu.^[2]

Pracovní místa jsou v zemědělství, pohostinství, stavebnictví a v různých odvětvích služeb.

S železničním spojením v roce 1859 (otevření železniční tratě Wald – Rapperswil – Ziegelbrücke a dále do Glarusu, viz železniční trať Weesen–Linthal) se Weesen stal turisticky zajímavým. Stanice se tehdy nacházela v těsném oblouku vznikající železniční tratě Ziegelbrücke–Chur. Stanice byla později umístěna vlevo od Linthského kanálu v obci Mollis v kantonu Glarus, ale koncem roku 2013 byla uzavřena. Centrum městečka a vesnička Fli na východě jsou obsluhovány dopravní společností Weesen-Amden. Ve Weesenu se nachází přístaviště pro osobní lodě. Přes Weesen vede spojení s Amdenem po horské silnici, po které jezdí regionální veřejná autobusová doprava.

• Ulrich Zwingli (1484–1531), curyšský reformátor, žil v letech 1489–1494 v kapli pod kostelem Bühlkirche ve Weesenu.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Weesen na německé Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Weesen na Wikimedia Commons
• (německy) Oficiální stránky