Weinmannia

Jak číst taxoboxWeinmannia
alternativní popis obrázku chybí
Weinmannia trichosperma s plody
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádšťavelotvaré (Oxalidales)
Čeleďkunoniovité (Cunoniaceae)
RodWeinmannia
L., 1759
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Weinmannia je rod rostlin z čeledi kunoniovité (Cunoniaceae). Jsou to dřeviny se zpeřenými nebo jednoduchými vstřícnými listy a drobnými květy v klasovitých nebo hroznovitých květenstvích. Rod zahrnuje asi 150 druhů. Je rozšířen zejména na jižní polokouli v mírném pásu a v tropických horách. Vyskytuje se v Latinské Americe, jihovýchodní Asii, Tichomoří, Madagaskaru a Novém Zélandu.

Rostliny byly v minulosti těženy zejména jako zdroj tříslovin a dřeva k výrobě dřevěného uhlí. Mají také význam v domorodé medicíně.

Weinmannia racemosa na kresbě z roku 1781

Popis

Zástupci rodu Weinmannia jsou keře nebo stromy, některé druhy jsou šplhavé nebo rostou jako hemiepifyty. Mladé větévky jsou často v uzlinách poněkud zploštělé nebo ztlustlé. Listy jsou vstřícné (výjimečně přeslenité), přisedlé nebo řapíkaté, jednoduché nebo častěji lichozpeřené. Čepel listů je většinou na okraji zubatá. Střední žebro listu je u složených listů mezi jednotlivými lístky často křídlaté podobně jako řapík. Palisty jsou opadavé nebo vytrvalé, interpetiolární. Květy jsou drobné, pravidelné, jednopohlavné nebo oboupohlavné, čtyř nebo pětičetné, uspořádané v bohatých klasech nebo hroznech, někdy skládajících složená květenství. Květy jsou v květenství uspořádané jednotlivě nebo ve svazečcích. Kalich i koruna jsou za plodu opadavé nebo vytrvalé. Koruna je bílá, oranžová, červená nebo růžová. Tyčinek je 8 nebo 10. Nektáriový terč je kruhovitý nebo členěný v 8 či 10 laloků. Semeník je svrchní (výjimečně polospodní) a obsahuje 2 (výjimečně 3) komůrky se 2 až mnoha vajíčky. Čnělky jsou volné. Plodem je drobná, kožovitá, zobanitá tobolka pukající 2 chlopněmi. Semena jsou podlouhlá nebo ledvinovitá.[1][2] [3][4][5]

Rozšíření

Rod Weinmannia zahrnuje asi 150 druhů. Rod má primárně rozšíření v mírném pásu jižní polokoule, v tropickém pásu roste zejména v horách.[6] Je rozšířen v Latinské Americe od Mexika po Argentinu, v Karibiku, Tichomoří, jihovýchodní Asii, Novém Zélandu, na Madagaskaru a dalších ostrovech západního Indického oceánu. Nevyskytuje se v pevninské Africe a Austrálii.[5][7][8] V Americe roste asi 75 druhů, v jihovýchodní Asii a Tichomoří 40, na Madagaskaru a okolních ostrovech asi 40 druhů.[9] Z Nového Zélandu jsou udávány 2 druhy, W. sylvicola a W. racemosa.[8]

Taxonomie

Rod Weinmannia je největším rodem čeledi Cunoniacae. Je členěn do 5 sekcí:

  • sekce Weinmannia – Amerika, Maskarény
  • sekce Fasciculatae – jihovýchodní Asie a Tichomoří
  • sekce Spicatae – Madagaskar, Komory
  • sekce Inspersae – Madagaskar
  • sekce Leiospermum – Tichomoří, Nový Zéland[9][10]

Význam

Některé druhy jsou těženy pro dřevo místního významu. Je používáno zejména v truhlářství a na stavby a konstrukce. Řada druhů je velmi bohatá na třísloviny, což v minulosti vedlo k vykácení mnohých porostů podobně jako výroba dřevěného uhlí.[7]

Četné druhy jsou využívány v domorodé medicíně zejména jako adstringens na otevřené rány, při revmatismu a proti zánětům.[11]

Odkazy

Reference

  1. BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. IV). Missouri: Timber Press, 1998. ISBN 0-915279-52-5. (anglicky) 
  2. STANDLEY, Paul C.; WILLIAMS, Louis O. Flora of Guatemala. Fieldiana. 1962, čís. 24. Dostupné online. 
  3. Flora of Panama: Cunoniaceae. Annals of Missouri Botanical Garden. 1950, čís. 37. 
  4. MACBRIDE, J. Francis. Flora of Peru. Cunoniaceae. Fieldiana. Oct. 1938, čís. 13(3) p.2. 
  5. a b SOEPADMO, E.; SAW, L.G.; CHUNG, R.C.K. Tree flora of Sabah and Sarawak. Volume 4. [s.l.]: Forest Research Institute Malaysia, 2002. (anglicky) 
  6. SKLENÁŘ, Petr; DUŠKOVÁ, Eva; BALSLEV, Henrik. Tropical and temperate: Evolutionary history of Páramo flora. Botanical Review. 2011, čís. 77. 
  7. a b SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton: Princeton University Press, 2003. ISBN 0691116946. (anglicky) 
  8. a b HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  9. a b KUBITZKI, K. (ed.); BAYER, C. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 6. Berlin: Springer, 2004. Dostupné online. ISBN 3-540-06512-1. (anglicky) 
  10. BRADFORD, Jason C. A cladistic analysis of species groups in Weinmannia (Cunoniaceae) based on morphology and inflorescence architecture. Annals of the Missouri Botanical Garden. 1998, čís. 8(4). Dostupné online. 
  11. QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Weinmannia trichosperma, fruit (8661826948).jpg
Autor: Dick Culbert from Gibsons, B.C., Canada, Licence: CC BY 2.0

Fruit of the Tineo tree, native to southern Chile and Argentina. UC Berkeley Botanical Gardens.

In context at www.dixpix.ca/sth_cordillera/flora/oxidales/index.html
WeinmanniaRacemosa.jpg
Weinmannia racemosa, Cunoniaceae. Common name: Kāmahi, endemic to New Zealand. Coloured Engraving, Ink And Watercolours On Paper
WeinmanniaSilvicola.jpg
juvenile foliage of Tōwai or Tawhero, (Weinmannia silvicola), (Cunoniaceae), a tree of the north of the North Island of New Zealand.
Weinmannia racemosa flowers.jpg
Weinmannia racemosa (kamahi) flowers photographed in December on the Milford Road.