Weitra (zámek)
| Zámek Weitra | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní architektura |
| Architekt | Pietro Ferrabosco di Lagno |
| Výstavba | 1201–1208 |
| Poloha | |
| Adresa | Schloß Weitra 71, 72, Weitra,  Rakousko |
| Souřadnice | 48°41′57,88″ s. š., 14°53′37,07″ v. d. |
| Další informace | |
| Kód památky | 26354 |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zámek Weitra (dříve též Vitoraz, německy Schloss Weitra) se nachází se ve stejnojmenné rakouské obci Vitoraz (Weitra).
Historie
Na místě zámku stával původně hrad, založený v letech 1201 až 1208 Hadmarem z Kuenringu. Podle plánu z roku 1588 měl přibližně obdélný půdorys s rozměry 80 × 30 metrů. V obou kratších čelech stály hranolové věže, z nichž východní obsahovala kapli. Na východní věž navazovala dvouprostorová budova. Podél severní strany stál dlouhý pětiprostorový palác a drobnější zástavba byla také pod západní věží. Na jihu nádvoří uzavírala hradba.[1]
Hrad byl mnohokrát obléhán, např. dvakrát husity, v letech 1426 a 1431, či Maďary v roce 1486. Roku 1508 bylo panství dáno do zástavy Ladislavu Pražskému, sv. pánu z Windhagu. V roce 1582 daroval císař Rudolf II. hrad a město Weitra svému komorníkovi Wolfu Rumpfovi z Wullrossu. Jeho vdova Maria, rozená hraběnka z Arco, se znovu vdala za hraběte Fridricha z Fürstenberg-Heiligenbergu († 1617), který nechal hrad přestavět na renesanční zámek a zdědil město Vitoraz.
Renesanční zámek byl vybudován na konci 16. století na základech středověkého hradu. V období baroka a rokoka byl přestavěn a po válečných škodách znovu obnoven jako muzeum.
Návštěvníci zde mohou navštívit zámecké muzeum, pivovarnické muzeum, výstavu Dějiště železné opony, nebo zámeckou věž. Charakteristickým prvkem zámku je mobilní střešní konstrukce, která umožňuje proměnu 800 m² zámeckého dvora na prostor pro pořádání kulturních akcí nezávislých na počasí. Od roku 2006 se v nově zastřešeném dvoře koná Schloss-Weitra-Festival, rakouského herce Felixe Dvoraka, potomka skladatele Antonína Dvořáka.[2][nenalezeno v uvedeném zdroji]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zámok Weitra na slovenské Wikipedii.
- ↑ VARHANÍK, Jiří. K počátkům hradů Rožmberka a Českého Krumlova. Průzkumy památek. 2004, roč. 11, čís. 1, s. 55. Dostupné online. ISSN 1212-1487.
- ↑ Schloss Weitra Festival - Peter Hofbauer [online]. Schloss Weitra [cit. 2019-04-04]. Dostupné online.
Literatura
- Burgen, Stifte und Schlösser der Regionen Waldviertel, Donauraum, Südböhmen, Vysočina und Südmähren. Zwettl: Destination Waldviertel, 2007. 144 s. ISBN 978-3-9502262-2-5. S. 119. (německy)
- CLAM-MARTINIC, Georg. Burgen und Schlösser in Österreich. Wien: Tosa, 1996. 503 s. ISBN 9783850016797. OCLC 1348274010 (německy)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zámek Weitra na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
Média použitá na této stránce
