Wen-tchien (modul vesmírné stanice)

Wen-tchien
Modul Wen-tchien během závěrečné montáže
COSPAR2022-085A
Start24. červenec 2022, 06:22:32,057 UTC
KosmodromKosmodrom Wen-čchang
Nosná raketaČchang-čeng 5B
Typ oběžné dráhynízká oběžná dráha Země
Stav objektuAktivní
Trvání misedosud 289 dní
ProvozovatelČína CNSA
VýrobceCASC
Druhmodul vesmírné stanice
ProgramVesmírná stanice Tchien-kung (TSS)
Hmotnost23 000 kg
Délka17,9 m
Teleskop
Průměr4,2 m
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Start modulu Wen-tchien 24. července 2022
Animace rozvinutí solárních panelů modulu po startu
Uspořádání modulu a vybavení na jeho povrchu

Wen-tchien (čínsky pchin-jinem Wèn Tiān, znaky 問天; česky Hledání nebes; anglický přepis: Wentian) je laboratorní modul čínské Vesmírné stanice Tchien-kung (TSS). Vypuštěn byl 24. července 2022 a po třinácti hodinách se připojil k modulu stanice Tchien-che, který je na oběžné dráze od dubna 2021 a tvoří jádro TSS.

Modul

Wen-tchien je válcovité, mírně se zužující těleso dlouhé 17,9 metru, maximální vnější průměr dosahuje 4,2 metru. Ze startovní hmotnosti kolem 23 tun tvořily okolo 1550 kg pohonné látky. Modul má celkem 36 trysek, z nichž jsou 4 větší určeny pro orbitální manévry při příletu modulu ke stanici a zbývajících 32 je určeno pro jemné řízení polohy.[1] Do elektrického systému TSS modul přispívá dvěma páry fotovoltaických panelů, jejichž celkové rozpětí po plném roztažení přesahuje 50 metrů a plocha každého z obou panelů je asi 110 m2.[2] Vizuálně je velmi podobné současně vyvinutému modulu Meng-tchien.

Modul má tři základní části – obytnou sekci, nákladní sekci a řídící sekci. Nákladní sekce obsahuje také jako přechodovou komoru pro výstupy do volného prostoru. Servisní sekce obsahuje veškeré vybavení potřebné k řízení modulu při příletu k TSS včetně nádrží na pohonné hmoty a solárních panelů. Veškeré vybavení včetně navigační avioniky, pohonu a řízení orientace bude po připojení sloužit jako záloha pro obdobné vybavení v hlavním modulu Tchien-che.

Obytná sekce nabízí výzkumníkům na palubě stanice 50 metrů krychlových[3] dodatečného vnitřního prostoru včetně 3 spacích prostorů a nové toalety.[4] Významně se rozšiřují možnosti provádění vědeckých experimentů, zaměřených zejména na výzkum věd o živé přírodě ve vesmíru, a to jak v přetlakovém prostředí uvnitř stanice, tak na jejím vnějším povrchu, aby byly vzorky a přístroje vystaveny kosmickému prostředí, kosmickému záření, vakuu a slunečnímu větru (na nákladní sekci a na řídicí sekci je 22 standardních adaptérů na umístění externích experimentů a externí experimentů a navíc 2 na rozměrnější vybavení).[1][5]

Součástí Wen-tchienu je také malé robotické rameno o délce 5 metrů. Je doplňkem k velkému desetimetrovému rameni na modulu Tchien-che a má sice v porovnání s ním pouze osminovou nosnost, ale 5x lepší přesnost polohy.[1] Proto bude především sloužit k přesunu experimentů a jejich přesnému umisťování do adaptérů na vnější straně modulu. Při využití speciálního adaptéru bude možné ramena z obou modulů spojit a používat je společně.

Průběh letu

Modul byl vypuštěn 24. července 2022 v 06:22.32,057 UTC[6] na raketě Čchang-čeng (Dlouhý pochod) 5B ze vzletové rampy 101 kosmodromu Wen-čchang. Po dosažení oběžné dráhy se modul silami vlastních 4 hlavních a 32 orientačních motorů přiblížil k TSS a ve 19:13 UTC[7] se připojil k přednímu (forward) portu modulu Tchien-che. Ten je základním modulem TSS a obývá ho tříčlenná posádka připojené lodi Šen-čou 14, součástí sestavy je také nákladní loď Tchien-čou 4. Posádka do modulu Wen-tchien poprvé vstoupila 25. července 2022 v 02:03 UTC.

Centrální stupeň rakety Čchang-čeng 5B, který dopravil modul Wen-tchien na oběžnou dráhu, byl ponechán svému osudu a 30. července 2022 v 16:51 UTC vstoupil neřízeně do atmosféry[8] na severovýchodě Indického oceánu. Jeho hořící trosky byly zachyceny na videích z malajsijského státu Sarawak na severu ostrova Borneo[9][10] a na stejném ostrově bylo také později nalezeno několik neshořelých zbytků.[11] Opakoval se tak scénář z obou předchozích startů varianty 5B, které také skončily neřízeným zánikem centrálního stupně – jak v květnu 2020 po vynesení nové generace čínské pilotované kosmické lodi,[12] tak v květnu 2021 po letu s modulem Tchien-che.[13][14]

Modul byl 30. září 2022 při asi hodinové manipulaci pomocí robotické ruky stanice odpojen z předního dokovacího portu Tchien-che forward a po otočení o 90 stupňů v 04:44 UTC připojen k pravobočnímu (starboard) dokovacímu portu.[15] Plná integrace Wen-tchienu s modulem Tchien-che si vyžádá dva až tři výstupy posádky stanice do volného prostoru.[16] Přední port modulu Tchien-che se tak uvolnila pro přílet druhého laboratorního modulu Meng-tchien, který by měl být vypuštěn během několika týdnů.[17]

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Wentian module na anglické Wikipedii a 问天实验舱 na čínské Wikipedii.

  1. ↑ a b c https://twitter.com/cnspaceflight/status/1550846854123778049. Twitter [online]. [cit. 2022-07-26]. Dostupné online. 
  2. ↑ VÁCLAVÍK, Michal. https://twitter.com/kosmo_michal/status/1550903499570962432. Twitter [online]. [cit. 2022-07-24]. Dostupné online. 
  3. ↑ https://twitter.com/cnspaceflight/status/1550713350631264257. Twitter [online]. [cit. 2022-07-24]. Dostupné online. 
  4. ↑ WU, Lei. https://twitter.com/wulei2020/status/1551179845497159681. Twitter [online]. [cit. 2022-07-24]. Dostupné online. 
  5. ↑ CLARK, Stephen. Wentian science module docks with China’s space station – Spaceflight Now [online]. [cit. 2022-07-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ VÁCLAVÍK, Michal. https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1551097059868119044. Twitter [online]. [cit. 2022-07-24]. Dostupné online. 
  7. ↑ VÁCLAVÍK, Michal. https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1551300814710398986. Twitter [online]. [cit. 2022-07-24]. Dostupné online. 
  8. ↑ MCDOWELL, Jonathan. https://twitter.com/planet4589/status/1553438866203443207. Twitter [online]. [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. 
  9. ↑ MCDOWELL, Jonathan. https://twitter.com/planet4589/status/1553428897097736193. Twitter [online]. [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. 
  10. ↑ https://twitter.com/w0lverineupdate/status/1553455382697111552. Twitter [online]. [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. 
  11. ↑ WALL, Mike. Debris from Chinese rocket crash found in Indonesia and Malaysia. Space.com [online]. 2022-08-01 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ CLARK, Stephen. U.S. military tracking unguided re-entry of large Chinese rocket – Spaceflight Now [online]. [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Falling Chinese rocket falls to Earth over Indian Ocean, reports say - follow live. The Independent [online]. 2021-05-09 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ BEIJING, Reuters in. ‘Irresponsible’: Nasa chides China as rocket debris lands in Indian Ocean. the Guardian [online]. 2021-05-09 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ 我国成功实施问天实验舱转位 中国空间站组合体转为两舱“L”构型在轨飞行 (Čína úspěšně provedla transpozici experimentálního modulu Wen-tchien a sestava čínské vesmírné stanice byla přeměněna na dvoukabinovou konfiguraci „L“ pro let na oběžné dráze). News.cn [online]. Xinhuanet Co., Ltd., 2022-09-30 [cit. 2022-09-30]. Dostupné online. 
  16. ↑ https://twitter.com/cnspaceflight/status/1543492387950931969. Twitter [online]. [cit. 2022-07-26]. Dostupné online. 
  17. ↑ https://twitter.com/cnspaceflight/status/1515851790499008513. Twitter [online]. [cit. 2022-08-10]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Tianhe solar array deployment.gif
Autor: Shujianyang, Licence: CC BY-SA 4.0
Deployment of flexible solar arrays on Tianhe core module of Tiangong Space Station.
Wentian Module.png
Autor: Leebrandoncremer, Licence: CC BY-SA 4.0
Chinese Space Station supplemental module Wentian
CNEWS Wentian.png
(c) China News Service, CC BY 3.0
问天实验舱于文昌航天发射场发射画面