Wesley Koolhof

Wesley Koolhof
Wesley Koolhof na French Open 2019
Wesley Koolhof na French Open 2019
PřezdívkaWes[1]
StátNizozemskoNizozemsko Nizozemsko
Datum narození17. dubna 1989 (34 let)[1]
Místo narozeníDuiven, Nizozemsko[1]
BydlištěDuiven, Nizozemsko[1]
Výška180 cm[1]
Hmotnost78 kg[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek4 185 680 USD
Dvouhra
Poměr zápasů0–0
Tituly0 ATP, 1 Futures
Nejvyšší umístění462. místo (5. srpna 2013)
Čtyřhra
Poměr zápasů265–173
Tituly19 ATP, 14 challengerů, 17 Futures
Nejvyšší umístění1. místo (7. listopadu 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2022, 2023)
French Opensemifinále (2020)
Wimbledonvítěz (2023)
US Openfinále (2020, 2022)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistrůvítěz (2020)
Olympijské hry2 . kolo (2020)
Smíšená čtyřhra
Tituly1
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2022)
French Openvítěz (2022)
Wimbledonsemifinále (2019)
US Openčtvrtfinále (2018, 2019)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240316a16. března 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Wesley Koolhof (17. dubna 1989 Duiven) je nizozemský profesionální tenista, deblový specialista a mezi lety 2022–2023 světová jednička ve čtyřhře, kterou se poprvé stal jako padesátý osmý hráč od zavedení klasifikace v březnu 1976 a čtvrtý Nizozemec po Okkerovi, Haarhuisovi a Eltinghovi.[2][3] V pěti obdobích na čele strávil třicet čtyři týdnů. Vedení sdílel se spoluhráčem Nealem Skupskim.[4] Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál devatenáct deblových turnajů včetně Wimbledonu 2023, Madrid Masters 2022, Canada Masters 2022, Paris Masters 2022 a Indian Wells Masters 2024. Na challengerech ATPokruhu ITF získal jeden titul ve dvouhře a třicet jeden ve čtyřhře.[5]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v srpnu 2013 na 462. místě a ve čtyřhře pak v listopadu 2022 na 1. místě. Trénují ho Rob Morgan s Mariuszem Fyrstenbergem. Dříve tuto roli plnil Marco Kroes.

Na nejvyšší grandslamové úrovni se probojoval do finále čtyřhry US Open 2020, v němž s Nikolou Mektićem podlehli Pavićovi se Soaresem. Společně pak ovládli ATP Finals 2020 po závěrečné výhře nad Jürgenem Melzerem a Rogerem-Vasselinem. Stal se tak čtvrtým nizozemským šampionem Turnaje mistrů.[6] Po boku Japonky Eny Šibaharaové triumfoval ve smíšené čtyřhře French Open 2022, když v rozhodujícím duelu porazili Eikeriovou s Vliegenem.[7] Z deblového finále US Open 2022 odešel poražen v páru s Nealem Skupskim. Se stejným partnerem triumfoval o rok později ve Wimbledonu.

V nizozemském daviscupovém týmu debutoval v roce 2019 základní skupinou madridského finálového turnaje proti Velké Británii, v němž s Jeanem-Julienem Rojerem prohráli čtyřhru s Jamiem Murraym a Nealem Skupskim. Britové zvítězili 2:1 na zápasy. Do září 2024 v soutěži nastoupil k dvanácti mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 5–7 ve čtyřhře.[8]

Nizozemsko reprezentoval na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu, kde před druhým kolem mužské čtyřhry odstoupil s Rojerem pro pozitivní test na covid-19.

Jeho otcem byl nizozemský fotbalista Jurrie Koolhof (1960–2019).

Tenisová kariéra

Premiérový titul ve čtyřhře okruhu ATP Tour vybojoval společně s krajanem Matwém Middelkoopem začátkem února na bulharském Garanti Koza Sofia Open 2016, kde si ve finále jako třetí nasazení poradili s rakousko-kanadskou dvojicí Philipp Oswald a Adil Shamasdin.[9] Druhý společný triumf zaznamenali na turnaji Generali Open Kitzbühel v rakouském Kitzbühelu, kde jako nejvýše nasazený pár zdolali domácí nenasazené tenisty Dennise Novaka a Dominica Thiema až v rozhodujícím supertiebreaku.[10]

Na začátku sezóny 2017 získal svůj třetí singlový titul na okruhu, když opět s Middelkoopem porazili ve finále australského Apia International Sydney nejvýše nasazený britsko-brazilský pár Jamie Murray a Bruno Soares po dvousetovém průběhu.[11]

Osobní život

Wesley Koolhof se narodil do sportovní rodiny fotbalového skauta Jurrieho a módní návrhářky Monique Koolhofových. Otec byl profesionální nizozemský fotbalista, který také nastupoval za nizozemskou fotbalovou reprezentaci. Matka reprezentovala Nizozemsko v pozemním hokeji. Mladší bratr Dean Koolhof je profesionální fotbalista, jenž hrál za mužstvo De Graafschap v 2. nejvyšší nizozemské lize Eerste Divisie a odehrál několik zápasů v nizozemské reprezentaci do 21 let.

Tenis začal hrát ve čtyřech letech. Preferuje antuku nebo pomalé dvorce s tvrdým povrchem. Hovoří nizozemsky, německy a anglicky.[1]

Jeho přítelkyní je bývalá německá tenistka Julia Görgesová.[12][13]

Finále na Grand Slamu

Mužská čtyřhra: 3 (1–2)

Stavrokturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Finalista2020US OpentvrdýChorvatsko Nikola MektićChorvatsko Mate Pavić
Brazílie Bruno Soares
5–7, 3–6
Finalista2022US OpentvrdýSpojené království Neal SkupskiUSA Rajeev Ram
Spojené království Joe Salisbury
6–7(4–7), 5–7
Vítěz2023WimbledontrávaSpojené království Neal SkupskiŠpanělsko Marcel Granollers
Argentina Horacio Zeballos
6–4, 6–4

Smíšená čtyřhra: 1 (1–0)

Stavrokturnajpovrchspoluhráčkasoupeři ve finálevýsledek
Vítěz2022French OpenantukaJaponsko Ena ŠibaharaováNorsko Ulrikke Eikeriová
Belgie Joran Vliegen
7–6(7–5), 6–2

Finále na okruhu ATP Tour

Čtyřhra: 41 (19–22)

Legenda
Grand Slam (1–2)
Turnaj mistrů (1–0)
ATP Tour Masters 1000 (4–5)
ATP Tour 500 (1–5)
ATP Tour 250 (12–10)
Finále podle povrchu
tvrdý (13–13)
antuka (3–7)
tráva (3–1)
Finále podle prostředí
venku (15–15)
hala (4–7)
Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Vítěz1.7. února 2016Sofie, Bulharskotvrdý (h)Nizozemsko Matwé MiddelkoopRakousko Philipp Oswald
Kanada Adil Shamasdin
5–7, 7–6(11–9), [10–6]
Vítěz2.23. července 2016Kitzbühel, RakouskoantukaNizozemsko Matwé MiddelkoopRakousko Dennis Novak
Rakousko Dominic Thiem
2–6, 6–3, [11–9]
Vítěz3.14. ledna 2017Sydney, AustrálietvrdýNizozemsko Matwé MiddelkoopSpojené království Jamie Murray
Brazílie Bruno Soares
6–3, 7–5
Finalista1.19. února 2017Rotterdam, Nizozemskotvrdý (h)Nizozemsko Matwé MiddelkoopChorvatsko Ivan Dodig
Španělsko Marcel Granollers
6–7(5–7), 3–6
Finalista2.30. července 2017Atlanta, Spojené státytvrdýNový Zéland Artem SitakUSA Bob Bryan
USA Mike Bryan
3–6, 4–6
Finalista3.24. září 2017Mety, Francietvrdý (h)Nový Zéland Artem SitakFrancie Julien Benneteau
Francie Édouard Roger-Vasselin
5–7, 3–6
Finalista4.únor 2018Bronx, New York, Spojené státytvrdý (h)Nový Zéland Artem SitakBělorusko Max Mirnyj
Rakousko Philipp Oswald
4–6, 6–4, [6–10]
Finalista5.březen 2018São Paulo, Brazílieantuka (h)Nový Zéland Artem SitakArgentina Federico Delbonis
Argentina Máximo González
4–6, 2–6
Finalista6.květen 2018Estoril, PortugalskoantukaNový Zéland Artem SitakSpojené království Kyle Edmund
Spojené království Cameron Norrie
4–6, 2–6
Finalista8.říjen 2018Stockholm, Švédskotvrdý (h)Nový Zéland Marcus DaniellSpojené království Luke Bambridge
Spojené království Jonny O'Mara
5–7, 6–7(8–10)
Vítěz4.leden 2019Brisbane, AustrálietvrdýNový Zéland Marcus DaniellUSA Rajeev Ram
Spojené království Joe Salisbury
6–4, 7–6(8–6)
Finalista8.březen 2019Miami, Spojené státytvrdýŘecko Stefanos TsitsipasUSA Bob Bryan
USA Mike Bryan
5–7, 6–7(8–10)
Finalista9.duben 2019Monte-Carlo, MonakoantukaNizozemsko Robin HaaseChorvatsko Nikola Mektić
Chorvatsko Franko Škugor
7–6(7–3), 6–7(3–7), [9–11]
Finalista10.duben 2019Budapešť, MaďarskoantukaNový Zéland Marcus DaniellSpojené království Ken Skupski
Spojené království Neal Skupski
3–6, 4–6
Finalista11.květen 2019's-Hertogenbosch, NizozemskotrávaNový Zéland Marcus DaniellSpojené království Dominic Inglot
USA Austin Krajicek
4–6, 6–4, [4–10]
Finalista12.červenec 2019Hamburk, NěmeckoantukaNizozemsko Robin HaaseRakousko Oliver Marach
Rakousko Jürgen Melzer
2–6, 6–7(3–7)
Finalista13.srpen 2019Montréal, KanadatvrdýNizozemsko Robin HaaseŠpanělsko Marcel Granollers
Argentina Horacio Zeballos
5–7, 5–7
Vítěz5.leden 2020Dauhá, KatartvrdýIndie Rohan BopannaSpojené království Luke Bambridge
Mexiko Santiago González
3–6, 6–2, [10–6]
Finalista14.únor 2020Marseille, Francietvrdý (h)Chorvatsko Nikola MektićFrancie Nicolas Mahut
Kanada Vasek Pospisil
3–6, 4–6
Finalista15.10. září 2020US Open, New York, Spojené státytvrdýChorvatsko Nikola MektićChorvatsko Mate Pavić
Brazílie Bruno Soares
5–7, 3–6
Vítěz6.22. listopadu 2020Turnaj mistrů, Londýn, Velká Británietvrdý (h)Chorvatsko Nikola MektićRakousko Jürgen Melzer
Francie Édouard Roger-Vasselin
6–2, 3–6, [10–5]
Vítěz7.2. května 2021Mnichov, NěmeckoantukaNěmecko Kevin KrawietzBelgie Sander Gillé
Belgie Joran Vliegen
4–6, 6–4, [10–5]
Vítěz8.9. ledna 2022Melbourne, AustrálietvrdýSpojené království Neal SkupskiKazachstán Oleksandr Nedověsov
Pákistán Ajsám Kúreší
6–4, 6–4
Vítěz9.15. ledna 2022Adelaide, AustrálietvrdýSpojené království Neal SkupskiUruguay Ariel Behar
Ekvádor Gonzalo Escobar
7–6(7–5), 6–4
Vítěz10.15. února 2022Dauhá, KatartvrdýSpojené království Neal SkupskiIndie Rohan Bopanna
Kanada Denis Shapovalov
7–6(7–4), 6–1
Finalista17.2. dubna 2022Miami, Spojené státytvrdýSpojené království Neal SkupskiPolsko Hubert Hurkacz
USA John Isner
6–7(5–7), 4–6
Finalista18.24. dubna 2022Barcelona, ŠpanělskoantukaSpojené království Neal SkupskiNěmecko Kevin Krawietz
Německo Andreas Mies
7–6(7–3), 6–7(5–7), [6–10]
Vítěz11.8. května 2022Madrid, ŠpanělskoantukaSpojené království Neal SkupskiKolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
6–7(4–7), 6–4, [10–5]
Vítěz12.12. června 2022's-Hertogenbosch, NizozemskotrávaSpojené království Neal SkupskiAustrálie Matthew Ebden
Austrálie Max Purcell
4–6, 7–5, [10–6]
Vítěz13.14. srpna 2022Montréal, KanadatvrdýSpojené království Neal SkupskiSpojené království Daniel Evans
Austrálie John Peers
6–2, 4–6, [10–6]
Finalista19.9. září 2022US Open, New York, Spojené státytvrdýSpojené království Neal SkupskiUSA Rajeev Ram
Spojené království Joe Salisbury
6–7(4–7), 5–7
Vítěz14.6. listopadu 2022Paříž, Francietvrdý (h)Spojené království Neal SkupskiChorvatsko Ivan Dodig
USA Austin Krajicek
7–6(7–5), 6–4
Finalista20.19. března 2023Indian Wells, Spojené státytvrdýSpojené království Neal SkupskiIndie Rohan Bopanna
Austrálie Matthew Ebden
3–6, 6–2, [8–10]
Finalista21.duben 2023Barcelona, ŠpanělskoantukaSpojené království Neal SkupskiArgentina Máximo González
Argentina Andrés Molteni
3–6, 7–6(10–8), [4–10]
Vítěz15.červen 2023's-Hertogenbosch Nizozemsko (2)trávaSpojené království Neal SkupskiEkvádor Gonzalo Escobar
Kazachstán Oleksandr Nedověsov
7–6(7–1), 6–2
Vítěz15.15. července 2023Wimbledon, Londýn, Spojené královstvítrávaSpojené království Neal SkupskiŠpanělsko Marcel Granollers
Argentina Horacio Zeballos
6–4, 6–4
Finalista22.4. října 2023Peking, ČínatvrdýSpojené království Neal SkupskiChorvatsko Ivan Dodig
USA Austin Krajicek
7–6(14–12), 3–6, [5–10]
Vítěz17.leden 2024Auckland, Nový ZélandtvrdýChorvatsko Nikola MektićŠpanělsko Marcel Granollers
Argentina Horacio Zeballos
6–3, 6–7(5–7), [10–7]
Vítěz18.únor 2024Rotterdam, Nizozemskotvrdý (h)Chorvatsko Nikola MektićNizozemsko Robin Haase
Nizozemsko Botic van de Zandschulp
6–3, 7–5
Vítěz19.15. března 2024Indian Wells, Spojené státytvrdýChorvatsko Nikola MektićŠpanělsko Marcel Granollers
Argentina Horacio Zeballos
7–6(7–2), 7–6(7–4)

Tituly na challengerech ATP

Čtyřhra (14 titulů)

Legenda
Challengery (14)
Č.datumturnajpovrchspoluhráčporažení finalistévýsledek
1.16. listopadu 2013Guayaquil, EkvádorantukaNizozemsko Stephan FransenMoldavsko Roman Borvanov
Německo Alexander Satschko
1–6, 6–2, [10–5]
2.27. července 2014Oberstaufen, NěmeckoantukaItálie Alessandro MottiMoldavsko Radu Albot
Polsko Mateusz Kowalczyk
7–6(9–7), 6–3
3.8. února 2015Glasgow, Velká Británietvrdý (h)Nizozemsko Matwé MiddelkoopUkrajina Sergej Bubka
Kazachstán Oleksandr Nedověsov
6–1, 6–4
4.2. května 2015Turín, ItálieantukaNizozemsko Matwé MiddelkoopChorvatsko Dino Marcan
Chorvatsko Antonio Šančić
4–6, 6–3, [10–5]
5.4. července 2015Marburg, NěmeckoantukaNizozemsko Matwé MiddelkoopNěmecko Tobias Kamke
Německo Simon Stadler
6–1, 7–5
6.15. srpna 2015Praha, ČeskoantukaNizozemsko Matwé MiddelkoopBělorusko Sjarhej Betau
Rusko Michail Jelgin
6–4, 3–6, [10–7]
7.11. září 2015Sevilla, ŠpanělskoantukaNizozemsko Matwé MiddelkoopItálie Marco Bortolotti
Polsko Kamil Majchrzak
7–6(7–5), 6–4
8.26. září 2015Trnava, SlovenskoantukaNizozemsko Matwé MiddelkoopPolsko Kamil Majchrzak
Francie Stéphane Robert
6–4, 6–2
9.25. října 2015Brest, Francietvrdý (h)Nizozemsko Matwé MiddelkoopSpojené království Ken Skupski
Spojené království Neal Skupski
3–6, 6–4, [10–6]
10.16. ledna 2016Bangkok, ThajskotvrdýNizozemsko Matwé MiddelkoopNěmecko Gero Kretschmer
Německo Alexander Satschko
6–3, 7–6(7–1)
11.19. července 2016Ilkley, Velká BritánietrávaNizozemsko Matwé MiddelkoopBrazílie Marcelo Demoliner
Pákistán Ajsám Kúreší
7–6(7–5), 0–6, [10–8]
12.31. července 2016Scheveningen, NizozemskoantukaNizozemsko Matwé MiddelkoopNizozemsko Tallon Griekspoor
Nizozemsko Tim van Rijthoven
6–1, 3–6, [13–11]
13.26. listopadu 2016Andria, Itáliekoberec (h)Nizozemsko Matwé MiddelkoopČesko Roman Jebavý
Česko Zdeněk Kolář
6–3, 6–3
14.13. května 2017Aix-en-Provence, FrancieantukaNizozemsko Matwé MiddelkoopNěmecko Andre Begemann
Francie Jérémy Chardy
2–6, 6–4, [16–14]

Postavení na konečném žebříčku ATP

Dvouhra

Rok200920102011201220132014201520162023
Pořadí1711. 955. 827. 570. 562. 725. 1256.

Čtyřhra

Rok200920102011201220132014201520162017201820192020202120222023
Pořadí1231. 514. 560. 392. 171. 211. 67. 60. 46. 42. 14. 5. 21. 1. 8.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wesley Koolhof na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g Wesley Koolhof na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 12. října 2016
  2. Koolhof Secures No. 1, Paris SF Slot. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-11-04 [cit. 2022-11-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Koolhof pakt Masters 1000-titel Parijs en is nieuwe nummer één van de wereld. KNLTB Toptennis [online]. 2022-11-06 [cit. 2022-11-07]. Dostupné online. (nizozemsky) 
  4. Skupski Makes 'Dream Come True', Climbs To Doubles World No. 1. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-11-14 [cit. 2022-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-11-14. (anglicky) 
  5. Wesley Koolhof na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240316a16. března 2024
  6. Koolhof/Mektic End Team Debut Season With London Crown [online]. ATP Tour, Inc., 2020-11-22 [cit. 2020-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Shibahara and Koolhof win mixed doubles title in historic French Open final. Women's Tennis Association [online]. 2022-06-02 [cit. 2022-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Wesley Koolhof na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20240224a24. února 2024
  9. ATP Staff. Dutch Duo Save Two M.P. For Sofia Title [online]. ATP Tour, 2016-02-07 [cit. 2016-10-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ATP Staff. Koolhof/Middelkoop Claim Second Title Of 2016 [online]. ATP Tour, 2016-07-23 [cit. 2016-10-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ATP Staff. Last In, Last To Leave, Middelkoop & Koolhof Win Sydney [online]. ATP Tour, 2017-01-14 [cit. 2017-01-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Wesley Koolhof and German Julia Görges have found each other. 🗞️ CCeit News [online]. 2020-09-16 [cit. 2022-06-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-01-26. 
  13. Goerges says tour break helped lead to her retirement decision. Tennis.com [online]. [cit. 2022-06-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Žebříček ATPŽebříček WTA
Mužská dvouhra20240318a18. března 2024
Poř.tenistabodyposun
1.Srbsko Novak Djoković (SRB)9 725
2.Španělsko Carlos Alcaraz (ESP)8 805
3.Itálie Jannik Sinner (ITA)8 310
4. Daniil Medveděv7 765
5.Německo Alexander Zverev (GER)5 060 1
6. Andrej Rubljov4 970 1
7.Dánsko Holger Rune (DEN)3 875
8.Norsko Casper Ruud (NOR)3 560 1
9.Polsko Hubert Hurkacz (POL)3 370 1
10.Austrálie Alex de Minaur (AUS)3 300
Ženská dvouhra20240318a18. března 2024
Poř.tenistkabodyposun
1.Polsko Iga Świąteková (POL)10 715
2. Aryna Sabalenková8 195
3.USA Coco Gauffová (USA)7 150
4.Kazachstán Jelena Rybakinová (KAZ)5 848
5.USA Jessica Pegulaová (USA)5 035
6.Tunisko Ons Džabúrová (TUN)4 118
7.Čína Čeng Čchin-wen (CHN)4 050 1
8.Česko Markéta Vondroušová (CZE)4 015 1
9.Řecko Maria Sakkariová (GRE)3 825
10.Lotyšsko Jeļena Ostapenková (LAT)3 493
Mužská čtyřhra20240318a18. března 2024
Poř.tenistabodyposun
1.USA Austin Krajicek (USA)7 140 2
2.Indie Rohan Bopanna (IND)7 080 1
3.Austrálie Matthew Ebden (AUS)7 080 1
4.Nizozemsko Wesley Koolhof (NED)6 780 3
5.Chorvatsko Ivan Dodig (CRO)6 630 1
6.Spojené království Joe Salisbury (GBR)6 540 1
7.USA Rajeev Ram (USA)6 540 1
8.Argentina Horacio Zeballos (ARG)6 397 2
9.Španělsko Marcel Granollers (ESP)6 397 1
10.Mexiko Santiago González (MEX)5 670 1
Ženská čtyřhra20240318a18. března 2024
Poř.tenistkabodyposun
1.Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej (TPE)8 369 1
2.Belgie Elise Mertensová (BEL)8 345 1
3.Austrálie Storm Hunterová (AUS)7 730
4.Kanada Gabriela Dabrowská (CAN)5 950 1
5.Nový Zéland Erin Routliffeová (NZL)5 695 1
6.Německo Laura Siegemundová (GER)5 670 1
7.USA Nicole Melichar-Martinezová (USA)5 590
8.Austrálie Ellen Perezová (AUS)5 470
9. Věra Zvonarevová5 075
10.USA Jessica Pegulaová (USA)5 050

Média použitá na této stránce

Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Ecuador.svg
Made by author of Xramp, first uploaded by Denelson83 as Flag of Ecuador.svg, modifications by Husunqu.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.