Western & Southern Open 2017 – ženská čtyřhra

Western & Southern Open 2017
VítězkyČínská Tchaj-pej Čan Jung-žan
Švýcarsko Martina Hingisová
FinalistkyČínská Tchaj-pej Sie Šu-wej
Rumunsko Monica Niculescuová
Výsledek4–6, 6–4, [10–7]
Soutěže
mužská dvouhramužská čtyřhra
ženská dvouhraženská čtyřhra
2016 •• 2018 >

Ženská čtyřhra Western & Southern Open 2017 probíhala ve druhé polovině srpna 2017. Do deblové soutěže cincinnatského tenisového turnaje nastoupilo dvacet osm dvojic. Obhájcem titulu byl indicko-český pár Sania Mirzaová a Barbora Strýcová,[1] jehož členky nestartovaly společně. Mirzaová nastoupila s bývalou čínskou deblovou světovou jedničkou Pcheng Šuaj, aby mezi poslední čtveřicí párů podlehly Sieové s Niculescuovou. Spoluhráčkou Strýcové se stala krajanka a světová dvojka Šafářová, s níž skončila v semifinále na raketách Čanové s Hingisovou.

Při absenci deblové světové jedničky Bethanie Mattekové-Sandsové pro dlouhodobé zranění kolena si její stabilní spoluhráčka Lucie Šafářová poprvé v kariéře zajistila posun do čela světového žebříčku WTA, když se Strýcovou zvládly účast v semifinále podmiňující postup na 1. místo. 30letá Šafářová se tak v pondělním vydání žebříčku WTA z 21. srpna 2017 stane novou světovou jedničkou ve čtyřhře, po Heleně Sukové, Janě Novotné a Květě Peschkeové čtvrtou Češkou a celkově 35. v pořadí od zavedení klasifikace v roce 1975. V Československu narozená Martina Navrátilová, která strávila historicky nejdelší období 237 týdnů na vrcholu, reprezentovala tehdy již Spojené státy. Šafářová své pocity po čtvrtfinálové výhře nad Australankami Bartyovou s Dellacquovou komentovala slovy: „Je to absolutně úžasný. Asi bych to nikdy nečekala. Ještě dneska si vzpomínám, jak mi táta kdysi říkal, že debla vůbec hrát neumím. … Je to obrovské zadostiučinění a jsem za to strašně ráda. Myslím, že jsem se o světovou jedničku zasloužila a jsem šťastná.[2]

Vítězem se stal druhý nasazený pár tchajwansko-švýcarský pár Čan Jung-žan a Martina Hingisová, který ve finále za 91 minut zdolal tchajwansko-rumunskou dvojici Sie Šu-wej a Monica Niculescuová. Po dvousetovém průběhu 4–6 a 6–4 rozhodl až supertiebreak poměrem míčů [10–7]. Obě šampionky si do žebříčku WTA připsaly 900 bodů a získaly šestou společnou trofej i šestou v probíhající sezóně. Bodový zisk jim zajistil účast na závěrečném Turnaji mistryň. Čanová vybojovala dvacátý čtvrtý deblový titul na okruhu WTA Tour a pro Hingisovou to bylo šedesáté první takové turnajové vítězství. Poražené finalistky spolu odehrály druhý turnaj v roce, když v prvním případě získaly titul na Ladies Open Biel Bienne.[3]

Nasazení párů

Čtyři nejvýše nasazené páry obdržely volný los do druhého kola.

  1. Rusko Jekatěrina Makarovová / Rusko Jelena Vesninová (odstoupily)
  2. Čínská Tchaj-pej Čan Jung-žan / Švýcarsko Martina Hingisová (vítězky)
  3. Česko Lucie Šafářová / Česko Barbora Strýcová (semifinále)
  4. Indie Sania Mirzaová / Čína Pcheng Šuaj (semifinále)
  5. Maďarsko Tímea Babosová / Česko Andrea Hlaváčková (semifinále)
  6. Česko Lucie Hradecká / Česko Kateřina Siniaková (1. kolo)
  7. Austrálie Ashleigh Bartyová / Austrálie Casey Dellacquová (čtvrtfinále)
  8. USA Abigail Spearsová / Slovinsko Katarina Srebotniková (1. kolo)

Pavouk

Legenda

Finálová fáze

Semifinále Finále
  Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej
 Rumunsko Monica Niculescuová
678 
4 Indie Sania Mirzaová
 Čína Pcheng Šuaj
466 
   Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej
 Rumunsko Monica Niculescuová
64[7]
 
 2 Čínská Tchaj-pej Čan Jung-žan
 Švýcarsko Martina Hingisová
46[10]
3 Česko Lucie Šafářová
 Česko Barbora Strýcová
652
2 Čínská Tchaj-pej Čan Jung-žan
 Švýcarsko Martina Hingisová
776 

Horní polovina

První kolo Druhé kolo Čtvrtfinále Semifinále
 
  Alt Ukrajina L Kičenok
 Ukrajina L Curenko
66 
 Kanada G Dabrowski
 Lotyšsko J Ostapenko
777   Kanada G Dabrowski
 Lotyšsko J Ostapenko
21 
 Nizozemsko K Bertens
 Belgie K Flipkens
565   Alt Ukrajina L Kičenok
 Ukrajina L Curenko
25 
 Čínská Tchaj-pej Š-w Sie
 Rumunsko M Niculescu
66    Čínská Tchaj-pej Š-w Sie
 Rumunsko M Niculescu
67 
 Spojené království J Konta
 USA C McHale
22   Čínská Tchaj-pej Š-w Sie
 Rumunsko M Niculescu
647[10]
 Francie K Mladenovic
 Rusko A Pavljučenkova
777   Francie K Mladenovic
 Rusko A Pavljučenkova
775[8] 
6 Česko L Hradecká
 Česko K Siniaková
645    Čínská Tchaj-pej Š-w Sie
 Rumunsko M Niculescu
678
   4 Indie S Mirza
 Čína Š Pcheng
466
  4 Indie S Mirza
 Čína Š Pcheng
76 
 USA V Lepchenko
 Slovensko M Rybáriková
624   Německo J Görges
 Ukrajina O Savčuk
54 
 Německo J Görges
 Ukrajina O Savčuk
776   4 Indie S Mirza
 Čína Š Pcheng
661[10]
 Japonsko Š Aojama
 Chorvatsko D Jurak
67    Rumunsko I-C Begu
 Rumunsko R Olaru
377[3] 
 USA L Davis
 USA A Riske
25   Japonsko Š Aojama
 Chorvatsko D Jurak
626[6]
 Rumunsko I-C Begu
 Rumunsko R Olaru
37[10]   Rumunsko I-C Begu
 Rumunsko R Olaru
771[10] 
8 USA A Spears
 Slovinsko K Srebotnik
65[6] 

Dolní polovina

První kolo Druhé kolo Čtvrtfinále Semifinále
7 Austrálie A Barty
 Austrálie C Dellacqua
66 
WC USA A Glatch
 USA C McNally
24  7 Austrálie A Barty
 Austrálie C Dellacqua
66 
 Austrálie D Gavrilova
 Rusko D Kasatkina
770[10]   Austrálie D Gavrilova
 Rusko D Kasatkina
41 
 Ukrajina N Kičnok
 Austrálie An Rodionova
646[8]   7 Austrálie A Barty
 Austrálie C Dellacqua
364 
 Lotyšsko A Sevastova
 Chorvatsko D Vekić
63[5]   3 Česko L Šafářová
 Česko B Strýcová
677 
 Rusko A Kudrjavceva
 Polsko A Rosolska
36[10]   Rusko A Kudrhjavceva
 Polsko A Rosolska
163
  3 Česko L Šafářová
 Česko B Strýcová
677 
   3 Česko L Šafářová
 Česko B Strýcová
652
5 Maďarsko T Babos
 Česko A Hlaváčková
76   2 Čínská Tchaj-pej Čan J-ž
 Švýcarsko M Hingis
776
 Německo A-L Grönefeld
 Česko K Peschke
51  5 Maďarsko T Babos
 Česko A Hlaváčková
277[10] 
 Belgie E Mertens
 Nizozemsko D Schuurs
22   Slovinsko A Klepač
 Španělsko MJ Martínez Sánchez
664[7] 
 Slovinsko A Klepač
 Španělsko MJ Martínez Sánchez
66   5 Maďarsko T Babos
 Česko A Hlaváčková
32
 Čínská Tchaj-pej Ť-ž Čuang
 Česko R Voráčová
64[9]   2 Čínská Tchaj-pej Čan J-ž
 Švýcarsko M Hingis
66 
 USA R Atawo
 USA C Vandeweghe
46[11]   USA R Atawo
 USA C Vandeweghe
46[7]
  2 Čínská Tchaj-pej Čan J-ž
 Švýcarsko M Hingis
64[10] 
 

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2017 Western & Southern Open – Women's Doubles na anglické Wikipedii.

  1. ZABLOUDIL, Luboš. Strýcová s Mirzaovou proměnily první společný turnaj v titul [online]. Tenisportal.cz, 2016-08-21 [cit. 2016-08-23]. Dostupné online. 
  2. Luboš Zabloudil. Šafářová si zajistila post světové jedničky ve čtyřhře! [online]. TenisPortál.cz, 2017-08-18 [cit. 2017-08-19]. Dostupné online. 
  3. Chan & Hingis win sixth title of the year in Cincinnati [online]. WTA Tour, Inc., 2017-08-20 [cit. 2017-08-20]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

  • Western & Southern Open 2017 – ženská čtyřhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2017-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 

Média použitá na této stránce

Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.