Western & Southern Open 2019 – ženská čtyřhra

Western & Southern Open 2019
VítězkyČesko Lucie Hradecká
Slovinsko Andreja Klepačová
FinalistkyNěmecko Anna-Lena Grönefeldová
Nizozemsko Demi Schuursová
Výsledek6–4, 6–1
Soutěže
mužská dvouhramužská čtyřhra
ženská dvouhraženská čtyřhra
2018 •• 2020 >

Ženská čtyřhra Western & Southern Open 2019 probíhala ve druhé polovině srpna 2019. Do deblové soutěže cincinnatského tenisového turnaje hraného na tvrdém povrchu nastoupilo dvacet osm dvojic. Obhájcem titulu byl česko-ruský pár Lucie Hradecká a Jekatěrina Makarovová,[1] jehož členky nestartovaly společně. Makarovová do turnaje nezasáhla pro zranění.

Barbora Strýcová a Kristina Mladenovicová vstoupily do turnaje jako soupeřky o post světové jedničky žebříčku WTA ve čtyřhře. Mladenovicová ztratila příležitost vystřídat na čele figurující Strýcovou vyřazením ve čtvrtfinále.

Vítězem se stal osmý nasazený, česko-slovinský pár Lucie Hradecká a Andreja Klepačová, který ve finále zdolal německo-nizozemské turnajové pětky Annu-Lenu Grönefeldovou s Demi Schuursovou po dvousetovém průběhu 6–4 a 6–1. Obě šampionky si do žebříčku WTA připsaly 900 bodů a získaly premiérovou společnou trofej. Hradecká vybojovala dvacátý třetí deblový titul na okruhu WTA Tour, respektive třetí na Cincinnati Masters, a pro Klepačovou to bylo sedmé takové turnajové vítězství.[2]

Nasazení párů

Čtyři nejvýše nasazené páry obdržely volný los do druhého kola.

  1. Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej / Česko Barbora Strýcová (čtvrtfinále, odstoupily)
  2. Belgie Elise Mertensová / Bělorusko Aryna Sabalenková (2. kolo)
  3. Česko Barbora Krejčíková / Česko Kateřina Siniaková (čtvrtfinále)
  4. Kanada Gabriela Dabrowská / Čína Sü I-fan (2. kolo)
  5. Německo Anna-Lena Grönefeldová / Nizozemsko Demi Schuursová (finále)
  6. Čínská Tchaj-pej Čan Chao-čching / Čínská Tchaj-pej Latisha Chan (1. kolo)
  7. USA Nicole Melicharová / Česko Květa Peschkeová (2. kolo)
  8. Česko Lucie Hradecká / Slovinsko Andreja Klepačová (vítězky)

Pavouk

Legenda

Finálová fáze

Semifinále Finále
8 Česko Lucie Hradecká
 Slovinsko Andreja Klepačová
797 
WC Česko Karolína Plíšková
 Česko Kristýna Plíšková
675 
 8 Česko Lucie Hradecká
 Slovinsko Andreja Klepačová
66
 
 5 Německo Anna-Lena Grönefeldová
 Nizozemsko Demi Schuursová
41
5 Německo Anna-Lena Grönefeldová
 Nizozemsko Demi Schuursová
7777
  USA Bethanie Mattek-Sandsová
 USA Coco Vandewegheová
6564 

Horní polovina

První kolo Druhé kolo Čtvrtfinále Semifinále
 
  1 Čínská Tchaj-pej Š-w Sie
 Česko B Strýcová
66 
 Rumunsko R Olaru
 Čína Č-s Jang
62[8]   Estonsko A Kontaveit
 Řecko M Sakkari
43 
 Estonsko A Kontaveit
 Řecko M Sakkari
46[10]   1 Čínská Tchaj-pej Š-w Sie
 Česko B Strýcová
 
 USA R Atawo
 Čína S-j Chan
13   8 Česko L Hradecká
 Slovinsko A Klepač
w/o 
 Ukrajina L Kičenok
 Lotyšsko J Ostapenko
66   Ukrajina L Kičenok
 Lotyšsko J Ostapenko
23
 Německo J Görges
 Německo A Kerber
53  8 Česko L Hradecká
 Slovinsko A Klepač
66 
8 Česko L Hradecká
 Slovinsko A Klepač
76   8 Česko L Hradecká
 Slovinsko A Klepač
797
   WC Česko Ka Plíšková
 Česko Kr Plíšková
675
  3 Česko B Krejčíková
 Česko K Siniaková
65[10] 
WC USA J Brady
 USA J Pegula
279[10]  WC USA J Brady
 USA J Pegula
37[8] 
 Chorvatsko D Jurak
 Španělsko MJ Martínez Sánchez
667[4]   3 Česko B Krejčíková
 Česko K Siniaková
56[6]
 Ukrajina N Kičenok
 USA A Spears
53   WC Česko Ka Plíšková
 Česko Kr Plíšková
72[10] 
WC Česko Ka Plíšková
 Česko Kr Plíšková
76  WC Česko Ka Plíšková
 Česko Kr Plíšková
679
 Chorvatsko P Martić
 Čína Š Čang
34  7 USA N Melichar
 Česko K Peschke
367 
7 USA N Melichar
 Česko K Peschke
66 

Dolní polovina

První kolo Druhé kolo Čtvrtfinále Semifinále
5 Německo A-L Grönefeld
 Nizozemsko D Schuurs
64[10] 
 USA D Krawczyk
 Polsko A Rosolska
26[8]  5 Německo A-L Grönefeld
 Nizozemsko D Schuurs
w/o 
 Nizozemsko K Bertens
 Chorvatsko D Vekić
46[10]   Nizozemsko K Bertens
 Chorvatsko D Vekić
 
 Čína J-j Tuan
 Čína S-s Čeng
63[7]   5 Německo A-L Grönefeld
 Nizozemsko D Schuurs
74[10] 
WC USA C McNally
 USA A Riske
776   WC USA C McNally
 USA A Riske
56[7] 
 Japonsko Š Aojama
 Srbsko A Krunić
604  WC USA C McNally
 USA A Riske
656[17]
  4 Kanada G Dabrowski
 Čína I-f Sü
774[15] 
   5 Německo A-L Grönefeld
 Nizozemsko D Schuurs
7777
6 Čínská Tchaj-pej Ch-č Čan
 Čínská Tchaj-pej L Chan
36[7]    USA B Mattek-Sands
 USA C Vandeweghe
6564
 USA B Mattek-Sands
 USA C Vandeweghe
63[10]   USA B Mattek-Sands
 USA C Vandeweghe
66 
 Austrálie M Adamczak
 USA K Christian
67   Austrálie M Adamczak
 USA K Christian
23 
 Bělorusko L Marozava
 Slovinsko K Srebotnik
25    USA B Mattek-Sands
 USA C Vandeweghe
66
 Rusko V Kuděrmetova
 Kazachstán G Voskobojeva
45    Francie A Cornet
 Francie K Mladenovic
23 
 Francie A Cornet
 Francie K Mladenovic
67   Francie A Cornet
 Francie K Mladenovic
46[10]
  2 Belgie E Mertens
 Bělorusko A Sabalenka
62[6] 
 

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2019 Western & Southern Open – Women's Doubles na anglické Wikipedii.

  1. Luboš Tabloudil, TenisPortal.cz. Hradecká má po dvou letech titul, s Makarovovou ovládly Cincinnati [online]. TenisPortal.cz, 2018-08-19 [cit. 2018-08-20]. Dostupné online. 
  2. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Hradecká potřetí ovládla debl v Cincinnati. Letos triumfovala se Slovinkou Klepačovou [online]. TenisPortal.cz, 2019-08-18 [cit. 2019-08-24]. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Western & Southern Open 2019 – ženská čtyřhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2019-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.