Wil ZH

Wil
znak
Poloha
Souřadnice	47°36′22″ s. š., 8°30′28″ v. d.
Nadmořská výška	406 m n. m.
Stát	Švýcarsko Švýcarsko
Kanton	Curych
Okres	Bülach
Wil Wil, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	8,94 km²
Počet obyvatel	1 515 (31.12.2021)
Hustota zalidnění	169,5 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.wil-zh.ch
PSČ	8196
Označení vozidel	ZH
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Wil (pro odlišení od jiné stejnojmenné obce označován také jako Wil ZH) je obec ve švýcarském kantonu Curych. Žije zde asi 1 500 obyvatel.

Geografie

Wil se nachází v oblasti zvané Rafzerfeld. Severní hranice obce tvoří část státní hranice s Německem. Zemědělské plochy tvoří 54 % rozlohy obce, 31 % tvoří lesy, 4 % jsou využívány pro dopravu a 10,5 % tvoří osídlená plocha.

Historie

Na místě se nachází důkazy o cestě z římských dob.

První doložená zmínka o Wilu pochází z roku 1216.^[1] Název je pravděpodobně odvozen od latinského villa pro statek a panství, ale není prokázán. Rozhodčí nález biskupa Konráda, sepsaný 16. července 1216, je nejstarší listinou, na níž se název místa objevuje. Je psán latinsky a řeší spor mezi rytíři z Bubikonu a benediktiny ze Svatého Jana v údolí Thuru. Je v ní zmíněn kněz poručík Albert z Wilu (Albertus, plebanus de Wile). Zároveň tento rozhodčí nález dokládá, že Wil byl již v roce 1216 samostatnou farností.

Farní kostel byl pravděpodobně fundací barona z Tengenu, který byl v té době největším pozemkovým vlastníkem na Rafzerfeldu. Kromě městečka Eglisau patřil Tengenům také církevní majetek ve Wilu, Bülachu a Klotenu.^[1]

Mezi lety 1259 a 1407 je písemně doložena duchovní rodina von Wil barona z Tengenu. Je velmi pravděpodobné, že tento rod obýval hrad na Holbuckrainu. Kopec leží severozápadně od obce Wil a je rovněž označován jako hrad, i když tvrz „Schnitzberg“ nebo „Schnetzburg“ již zanikla. Vzhledem k tomu, že se podařilo nalézt pouze dosud patrný příkop, předpokládá se, že se jednalo o dřevěný hrad.

Ve středověku zde vykonávali panství i vrchnostenskou správu Habsburkové-Laufenburkové a později jejich nástupci, hrabata Klettgau ze Sulzu z Tiengenu (Hochrhein).

V roce 1651 koupil vrchnostenskou jurisdikci Curych. Wil přijal v roce 1523 reformaci a následně vládci z Curychu určovali faráře a rychtáře.^[1]

V roce 1798 a během napoleonských válek obsadili Wil Francouzi, Rakušané a Rusové.

Dne 22. února 1944 byl vybombardován dům za obcí, přičemž zahynulo všech 8 lidí, kteří seděli u oběda.^[2]

Obyvatelstvo

Hospodářství

Důležitými obory ve Wilu jsou zemědělství, vinařství a těžba štěrku.

Město Curych nechalo v roce 1674 provést průzkum vinic Johannem Rudolfem Werdmüllerem. Největší plocha vinic, 17,5 hektaru, se dosud nachází v lokalitě „Im Berg“, která se od roku 1674 téměř nezměnila. Kromě toho se zachovaly také vinice in der Halde a in der Bürglen. Vinice zaznamenané ještě v roce 1674 in der Steige, in der Buchelooer Halde a auf des Klein Joge Buck (dnes Fasnachtsbuck) však dnes zanikly.

Od poloviny 17. století bylo ve Wilu rozšířeno tkaní slámy. Po otevření kloboučnické továrny Heinricha Ritze v Hüntwangenu toho řemeslo, rozšířené po místních domácnostech, rychle upadalo. V roce 1927 továrna na klobouky naposledy vykoupila podomácku upletené klobouky.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wil ZH na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Wil ZH na Wikimedia Commons
• (německy) [1] – oficiální stránky