Wilhelm Exner

Dr. Wilhelm Exner
Wilhelm Exner, r. 1900
Wilhelm Exner, r. 1900
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1882 – 1897
Člen Panské sněmovny
Ve funkci:
1905 – 1918
Stranická příslušnost
ČlenstvíÚstavní strana
(Sjednoc. levice)
(Německorak. klub)
(Sjednoc. něm. levice)
Narození9. dubna 1840
Gänserndorf
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí25. května 1931 (ve věku 91 let)
Vídeň
RakouskoRakousko Rakousko
Místo pohřbeníVídeňský ústřední hřbitov
Alma materPolytechnika Vídeň
Oceněníhonorary doctorate of the University of Natural Resources and Life Sciences, Vienna (1913)
medaile Wilhelma Exnera (1921)
čestný doktor Spolkové vysoké technické školy v Curychu
čestný doktor Technické univerzity Vídeň
Webová stránkawww.wilhelmexner.org
CommonsWilhelm Exner
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Wilhelm Franz Exner (9. dubna 1840 Gänserndorf[1] – 25. května 1931 Vídeň[1][2]) byl rakouský technik, vysokoškolský pedagog a politik německé národnosti z Dolních Rakous, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Biografie

Byl synem železničáře. Studoval na vídeňské polytechnice. Pracoval pak jako pedagog na vyšší reálné škole ve Vídni. V letech 1862–1868 vyučoval na školách v českém Lokti (zde vyučoval po dva roky[2]) a v dolnorakouské Kremži. V roce 1868 byl jmenován profesorem na lesnické akademii v Mariabrunnu. Roku 1875 byl pověřen začleněním této školy do Vysoké školy zemědělské ve Vídni. Stal se zde profesorem mechanické technologie a stavebního a strojního inženýrství.[1] Byl i politicky aktivní. Působil jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil doplňovacích volbách roku 1882 za kurii venkovských obcí v Dolních Rakousích, obvod Hernals, Ottakring, Währing, Klosterneuburg. Slib složil 5. května 1882. Mandát zde obhájil i ve volbách roku 1885. Ve volbách roku 1891 uspěl za kurii městskou, obvod Vídeň, I. okres.[3] Ve volebním období 1879–1885 se uvádí jako Dr. Wilhelm Exner, c. k. dvorní rada a profesor na c. k. vysoké zemědělské škole, bytem Vídeň.[4]

V roce 1882 je uváděn coby ústavověrný poslanec Říšské rady.[5] Po volbách roku 1885 se uvádí coby člen klubu Sjednocené německé levice, který utvořilo několik ústavověrných politických proudů liberálního a centralistického ražení.[6] Po rozpadu Sjednocené levice přešel do frakce Německorakouský klub.[7] V roce 1890 se uvádí jako poslanec obnoveného klubu německých liberálů, nyní oficiálně nazývaného Sjednocená německá levice.[8] I ve volbách roku 1891 byl na Říšskou radu zvolen za klub Sjednocené německé levice.[9] Národní listy v nekrologu uvádějí, že s poslanci českými byl vždy ve stycích přátelských.[2]

Od roku 1905 byl členem Panské sněmovny (nevolená horní komora Říšské rady), kde patřil k liberálnímu klubu.[1]

V roce 1900 byl generálním komisařem pro rakouskou expozici na Světové výstavě v Paříži.[2] V letech 1879–1904 zastával funkci ředitele institutu Technologisches Gewerbemuseum ve Vídni, na jehož založení se podílel. Následně až do roku 1910 byl prezidentem Spolku pro rozvoj živností. V roce 1920 se stal předsedou Rakouského normalizačního výboru. Byl také čestným prezidentem dolnorakouského živnostenského spolku, čestným členem Spolku německých inženýrů a od roku 1925 členem vídeňské akademie věd. Vídeňská vysoká škola technická mu udělila čestný doktorát.[1] Jmenuje se po něm Medaile Wilhelma Exnera, udělovaná v Rakousku osobnostem za národohospodářské zásluhy.

Zemřel v květnu 1931 po krátké nemoci.[2]

Památka

Podrobnější informace naleznete v článku Lavička Wilhelma Exnera.

Lavička byla postavena v Karlových Varech a je památkou na významného lázeňského hosta Wilhelma Exnera, který podle karlovarských Kurlistů v lázních pobýval celkem 59krát.[10] Svého času bylo zvykem na území karlovarských lázeňských lesů vytvářet drobné či větší historické památníky na počest významného lázeňského hosta či hostů nebo jako poděkování za hostovo uzdravení.[11]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 1. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Exner, Wilhelm Franz (1840-1931), Technologe, s. 276. (německy) 
  2. ↑ a b c d e Vilém Exner zemřel. Národní listy. Květen 1931, roč. 71, čís. 145, s. 3. Dostupné online. 
  3. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  4. ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0009&page=120&size=45
  5. ↑ Teplitz-Schönauer Anzeiger 10. 5. 1882, s. 1.
  6. ↑ Výsledek voleb. Našinec. Červen 1885, čís. 69, s. 1–2. Dostupné online. 
  7. ↑ Südsteirische Post, 13. 4. 1887, č. 29, s. 3.
  8. ↑ Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2.
  9. ↑ Národní listy, 25. 3. 1891, s. 5.
  10. ↑ AUGUSTIN, Milan. Zaváté končiny karlovarské. 1. vyd. Karlovy Vary: Státní okresní archiv Karlovy Vary, 2022. 275 s. ISBN 978-80-906208-9-6. Kapitola Lavička Wilhelma Exnera, s. 255–260. 
  11. ↑ BURACHOVIČ, Stanislav. Karlovy Vary – Lázeňská metropole západních Čech. Praha: Nakladatelství REGIA, 2018. 205 s. ISBN 978-80-87866-37-5. Kapitola Kouzlo lázeňské architektury – Karlovarské lesní promenády a skotský lord Findlater, s. 136. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Wilhelm Exner 1900.jpg
Wilhelm Exner (1840–1931), technicians and forest scientists.