Wilhelm Horn
Wilhelm Horn | |
---|---|
Narození | 10. dubna 1809 Česká Lípa Rakouské císařství |
Úmrtí | 15. října 1891 (ve věku 82 let) Česká Lípa Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | Česká Lípa něstský hřbitov Česká Lípa |
Povolání | fotograf a vydavatel |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Wilhelm Horn (10. dubna 1809 Česká Lípa[1] – 15. října 1891 Česká Lípa[2]) byl český malíř a fotograf v dobách počátku fotografie nejen v českých zemích, ale také v celoevropském významu.[3]
Životní cesta
Narodil se 10. dubna 1809 v převážně německy mluvící České Lípě, v rodině hodináře na předměstí zvaném Víska. Absolvoval českolipské gymnázium a pak odjel do Vídně. Zde vystudoval Polytechnický institut a pak se stal účetním na stavbách. Pracoval u stavebních úřadů či firem v Rakousku, v Brně a Praze.[4]
Malíř a grafik
Roku 1837 v Brně vydal cyklus barevných litografií moravských lidových krojů podle vlastních kreseb. Dále maloval portrétní miniatury. Zájem o věrný portrét jej přivedl k daguerrotypii.
Fotograf
Ve svých třiceti letech začal experimentovat s daguerrotypií a 3. října 1841 si otevřel v Praze, na Koňském trhu (Václavském náměstí) v domě čp. 840/II U zlatého beránka první fotografický ateliér[5]. Je považován za první stálý daguerrotypický ateliér v českých zemích; dům byl při asanaci staré Prahy počátkem 20. století zbořen. Ve stejnou dobu jako Hornův byl založen i druhý fotografický ateliér Salomona Sturma.[6][7] Horn ve svém ateliéru nasnímal 1300 daguerrotypií, převážně portrétů. Fotografoval přístrojem firmy Voigtländer. Roku 1842 vystavoval své daguerrotypie na kolektivní výstavě v Klementinu. Další ateliéry měl podle nálepek na svách fotografiích postupně na Národní tříde naproti Platýzu a v Jindřišské ulici čp. 907/II, kde od roku 1847 také bydlel. Roku 1854 opustil státní službu a věnoval se nadále výhradně fotografii. V domě Na Příkopě čp. 969/II si otevřel známý ateliér Skleněný salón, začal vydávat první fotografický časopis Photographisches Journal (tištěný v Lipsku) a jako první ve střední Evropě prodával fotografické potřeby, které dodával do řady evropských velkoměst. Své komisionáře měl k tomu účelu v Paříži Curychu, Mnichově, Petrohradě, Moskvě a Bukurešti. Roku 1864 Horn získal koncesi k provozování fotografické živnosti v celé zemi.
Z Prahy se Horn roku 1865 vrátil do svého rodného města. Již roku 1863 si koupil v České Lípě dům čp. 358 s ateliérem v dnešní ulici Paní Zdislavy. Dům byl zbourán, nezachoval se ani Hornův rodný dům. V roce 1891 ve svých 82 letech zemřel. Jeho hrob na okraji nového českolipského hřbitova je chráněnou kulturní památkou[8].
Uctění památky
Jeho potomci postavili v České Lípě pět secesních domů, které přímo navazovaly na dům č.p. 358, ve kterém měl Wilhelm Horn svůj Českolipský ateliér. Jeden z těchto secesních domů musel, společně s domem č.p. 358, ustoupit v roce 1966 rozšíření Děčínské ulice.[9] Zbylé čtyři domy v ulici Pod Holým vrchem jsou dnes místními nazývány Hornovy. Městské muzeum má ve svých sbírkách čtyři jeho portrétní fotografie a také jeho portrét.[10] Od 5. srpna do 31. prosince 2022 probíhala ve Vlastivědném muzeu v České Lípě výstava Wilhelm Horn – průkopník fotografie a malíř moravských lidových krojů.[11]
Světově významný
Řadí se mezi teritoriálně české průkopníky portrétní fotografie své doby (do roku 1918), jakými byli dále Jozef Božetech Klemens, Jan Maloch, Wilhelm Rupp,Emanuel Dítě, Bedřich Anděl, Jindřich Eckert, František Fridrich, Jan Langhans, Eduard Kozič, Karol Divald, Alfons Mucha, Vladimír Jindřich Bufka, Anton Trčka nebo Karel Novák.[12]. Horn od roku 1854 vydával první fotografický časopis ve střední Evropě, s názvem Photographisches Journal. Jediný jeho výtisk je zachován v Kolíně nad Rýnem, prodával se po celé Evropě.[13]
Sbírky
Hornovy daguerrotypie mají ve svých sbírkách Vlastivědné muzeum v České Lípe, Muzeum hl. m.Prahy, Národní technické muzeum v Praze a další instituce i jednotlivci.
Galerie
Rubová strana carte de visite, foto ze sbírek Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě
Fotografie ze sbírek Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě
Fotografie ze sbírek Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě
Wilhelm Horn: Neznámá dáma, fotografická vizitka, 1860, sbírka Scheufler
Clementine Feldmann, daguerrotypie, asi 1845
Gräfin Trauttmansdorff, daguerrotypie 1849
Photographisches Journal 1858 (titulní list)
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
- ↑ SCHEUFLER, Pavel. Fotografové - Wilhelm Horn [online]. www.scheufler.cz [cit. 2010-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-29.
- ↑ Martin Trdla. Horn udával směr ve fotografii. MF DNES. 2011, roč. 22, čís. 4. listopadu, s. 3B. ISSN 1210-1168.
- ↑ Pavel Scheufler, Praha 1848-1914, Panorama Praha 1986, strana 227
- ↑ SCHEUFLER, Pavel. Počátky daguerrotypie v Království českém [online]. Pavel Scheufler [cit. 2010-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-12-18.
- ↑ http://www.fotografovani.cz/art/df_trendy/daguerrotypie.html
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-05-08]. Identifikátor záznamu 139199 : hrob Viléma Horna. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ KRATOCHVÍL, Jiří. Böhmisch Leipa : Česká Lípa ze starých pohlednic. www.bohmischleipa.cz [online]. 2008 [cit. 2023-03-03]. Dostupné online.
- ↑ MF DNES, 4. listopad 2011
- ↑ Wilhelm Horn – průkopník fotografie a malíř moravských lidových krojů - Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě. www.muzeumcl.cz [online]. [cit. 2023-03-03]. Dostupné online.
- ↑ ATELIÉR REKLAMNÍ FOTOGRAFIE. Okruhy otázek pro magisterské zkoušky z dějin fotografie, Ateliér reklamní fotografie – dějiny oboru [online]. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2010-02-15 [cit. 2010-06-27]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ MF DNES, 4. listopad 2011
Literatura
- Pavel Scheufler, Praha 1848-1914, Panorama Praha 1986,
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Wilhelm Horn na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Wilhelm Horn
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Památkově chráněný hrob Viléma Horna na novém českolipském hřbitově
Titelblatt: Photographisches Journal, Band X, Nr. 11 (1858) von Wilhelm Horn, Prag.
S laskavým svolením Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě
Kopie z majetku Herty Viktorinové-Ondrušové (*1911), malířky z Košic, která byla pravnučkou Viléma Horna. Datum jejího úmrtí není znám. Obrázky pochází z jeho českolipského ateliéru, o němž se dříve tušilo, že by mohl existovat, ale není nikde mimo naši sbírku zatím doložen. Byl v Zádušní ulici v domě U Templu, který už neexistuje. Vede tudy silnice. Nevíme kdy začal existovat a kdy skončil, protože českolipské živnostenské rejstříky začínají až po roce 1880, takže ateliéry zdejších fotografů máme dobře podchyceny až pro toto období. Zde zůstáváme jen u obecného vymezení, že ateliér vedl v šedesátých letech 19. století.
Ladislav Smejkal, Vlastivědné muzeum a galerie v České LípěS laskavým svolením Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě
Obrázky pochází z jednoho z našich alb vizitkové a kabinetní fotografie. Tato alba se k nám dostala mezi knižními konfiskáty z roku 1945 a z knižních sbírek byly vyčleněny pro oddělení nových dějin, které spravujeme. Jsou katalogizovány a z těch asi dvou tisíc exemplářů známe jména fotografovaných osob asi v deseti procentech případů. Obrázky pochází z jeho českolipského ateliéru, o němž se dříve tušilo, že by mohl existovat, ale není nikde mimo naši sbírku zatím doložen. Byl v Zádušní ulici v domě U Templu, který už neexistuje. Vede tudy silnice. Nevíme kdy začal existovat a kdy skončil, protože českolipské živnostenské rejstříky začínají až po roce 1880, takže ateliéry zdejších fotografů máme dobře podchyceny až pro toto období. Zde zůstáváme jen u obecného vymezení, že ateliér vedl v šedesátých letech 19. století.
Ladislav Smejkal, Vlastivědné muzeum a galerie v České LípěS laskavým svolením Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě
Obrázky pochází z jeho českolipského ateliéru, o němž se dříve tušilo, že by mohl existovat, ale není nikde mimo naši sbírku zatím doložen. Byl v Zádušní ulici v domě U Templu, který už neexistuje. Vede tudy silnice. Nevíme kdy začal existovat a kdy skončil, protože českolipské živnostenské rejstříky začínají až po roce 1880, takže ateliéry zdejších fotografů máme dobře podchyceny až pro toto období. Zde zůstáváme jen u obecného vymezení, že ateliér vedl v šedesátých letech 19. století.
Ladislav Smejkal, Vlastivědné muzeum a galerie v České LípěS laskavým svolením Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě
Obrázky pochází z jednoho z našich alb vizitkové a kabinetní fotografie. Tato alba se k nám dostala mezi knižními konfiskáty z roku 1945 a z knižních sbírek byly vyčleněny pro oddělení nových dějin, které spravujeme. Jsou katalogizovány a z těch asi dvou tisíc exemplářů známe jména fotografovaných osob asi v deseti procentech případů. Obrázky pochází z jeho českolipského ateliéru, o němž se dříve tušilo, že by mohl existovat, ale není nikde mimo naši sbírku zatím doložen. Byl v Zádušní ulici v domě U Templu, který už neexistuje. Vede tudy silnice. Nevíme kdy začal existovat a kdy skončil, protože českolipské živnostenské rejstříky začínají až po roce 1880, takže ateliéry zdejších fotografů máme dobře podchyceny až pro toto období. Zde zůstáváme jen u obecného vymezení, že ateliér vedl v šedesátých letech 19. století.
Ladislav Smejkal, Vlastivědné muzeum a galerie v České LípěHorn, Wilhelm: Porträt der Clementine Feldmann (1824-1860)
Horn, Wilhelm: Porträt der Gräfin Traumannsdorf, Prag
Wilhelm Horn, Portrét neznámé dámy, vizitka s litografickou výzdobou, kolem 1860