Wilhelm Kiesewetter
| Wilhelm Kiesewetter | |
|---|---|
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1897 – 1901 | |
| Senátor Národního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1920 – 1925 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Soc. dem. str. Rakouska DSAP |
| Narození | 27. prosince 1853 Liberec  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 20. dubna 1925 Praha  Československo |
| Místo pohřbení | městský hřbitov Trutnov |
| Profese | spisovatel, novinář a politik |
| Commons | Wilhelm Kiesewetter (journalist) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Wilhelm Kiesewetter (27. prosince 1853 Liberec[1][2][3] – 20. dubna 1925 Praha[4][2]) byl český novinář a politik německé národnosti, za Rakouska-Uherska jeden z prvních sociálně demokratických poslanců Říšské rady, po vzniku Československa senátor Národního shromáždění za Německou sociálně demokratickou stranu dělnickou v ČSR.
Biografie
Narodil se v Liberci. Vyučil se tkalcem.[4] Pocházel z rodiny soukeníka Josefa Kiesewettra. Od roku 1905 do své smrti žil v Trutnově. Už v 19. století byl aktivní v dělnickém odborovém a spolkovém životě. V Trutnově vedl místní organizaci sociální demokracie a vydával zde list Trautenauer Echo.[5]
Ve volbách roku 1897 byl mezi 14 prvními poslanci Sociálně demokratické strany Rakouska zvolenými do rakouské Říšské rady (celostátní parlament).[5] Zvolen byl za všeobecnou kurii, 9. volební obvod: Trutnov, Vrchlabí, Rokytnice atd. Ve vídeňském parlamentu setrval do konce funkčního období, tedy do roku 1901.[6]
Politicky aktivní byl v závěru života i po vzniku samostatného Československa. V parlamentních volbách v roce 1920 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. Po jeho smrti v roce 1925 místo něj jako náhradník nastoupil do senátu Josef Schiller.[7]
Profesí byl počátkem 20. let nadále uváděn jako redaktor v Trutnově.[8]
Zemřel v dubnu 1925 v sanatoriu v Praze.[4] Pohřben byl v Trutnově a roku 1929 byl na jeho hrobu odhalen pomník od sochaře Emila Schwantnera. V roce 1993 byl zničen vandaly, ale později byl obnoven. V roce 2008 byla na domě v Trutnově, kde se nacházela redakce listu Trautenauer Echo, odhalena pamětní deska Wilhelma Kiesewettera.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Wilhelma Kiesewettera farnost Liberec
- ↑ a b KÜRBISCH, Friedrich G.: Chronik der sudetendeutschen Sozialdemokratie, 1863-1938, 1982. [online]. books.google.cz [cit. 2014-12-26]. Dostupné online. (německy)
- ↑ NASKE, Miloslav. Národní shromáždění Republiky Československé: Poslanecká sněmovna, Senát, Národní výbor, Revoluční národní shromáždění. Životopisná a statistická příručka.... [s.l.]: Šmejc a spol., 1924. 247 s. Dostupné online.
- ↑ a b c Lidové noviny, 21. 4. 1925, s. 2.
- ↑ a b c Wilhelm Kiesewetter [online]. trutnov.cz [cit. 2011-11-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-17.
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-28.
- ↑ 1. schůze, přípis volebního soudu, ověření mandátů [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-14.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Wilhelm Kiesewetter na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Wilhelm Kiesewetter
- Wilhelm Kiesewetter v Národním shromáždění roku 1920
- Trutnov oficiální stránky města, Wilhelm Kiesewetter
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary
(1867-1918)House colours of the House of Habsburg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: JiriMatejicek, Licence: CC BY-SA 3.0
Trutnov - Barvířská 24, pamětní deska W. Kiesewettera