Wilhelm Klemperer

Wilhelm Klemperer
Narození30. března 1839 (15. nisanu 5599)
Praha
Úmrtí12. února 1912 (24. švatu 5672) (ve věku 72 let)
Povolánírabín
Denominacejudaismus
Děti
PohřbenJüdischer Friedhof Berlin-Weißensee
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Wilhelm Klemperer (30. března 1839, Praha - 12. února 1912, Berlín-Schöneberg[1] ) byl německý reformní rabín narozený v Praze. V jednom pražském dokumentu je jako datum narození uveden 31. březen.

Život

Hrob manželů Klempererových

Wilhelm Klemperer byl nejstarším synem rabína a učitele Abrahama Klemperera. Gymnázium navštěvoval v Praze a v roce 1855 odešel do Vratislavi, kde studoval na Židovském duchovním semináři a od roku 1858 filosofii a starověké jazyky na Vratislavské univerzitě. Doktorát získal v roce 1861 na univerzitě v Lipsku disertační prací Velké shromáždění a Soferim. V roce 1863 obdržel rabínský diplom.

V roce 1864 byl Klemperer zvolen rabínem v synagoze v polském Hořově, kde působil více než 20 let.

10. února 1885 byl Wilhelm Klemperer zvolen rabínem synagogální komunity v Bydhošti. [2] [3] V této tradiční komunitě pobýval 6 let.

V roce 1891 se přestěhoval do Berlína. V červnu 1891 se konalo inaugurační kázání jako druhého kazatele v synagoze židovské reformní kongregace v Johannisstrasse. [4] [3] Publikoval několik spisů.

Rodina

V roce 1863 se oženil se svou pražskou sestřenicí Henriette Frankeovou, s níž měl devět dětí. Prvorozený syn zemřel v roce 1868 ve věku čtyř let. [2] Mezi jeho dalších 8 dětí patřili Georg Klemperer, lékař a ředitel nemocnice Berlin-Moabit, Felix Klemperer, lékař a ředitel nemocnice Berlin-Reinickendorf a romanista Victor Klemperer, autor knihy Lingua Tertii Imperii. Dirigent Otto Klemperer byl jeho synovec.

Hrob Wilhelma a Henriette Klempererových se nachází na židovském hřbitově v Berlíně-Weißensee.

Spisy (výběr)

  • Fest- und Gelegenheits Predigten. Breslau: Schletter'sche Buchhandlung, 1866 [1]
  • Voltaire und die Juden. Vortrag, gehalten zum Besten des Stipendienfonds der Hochschule für die Wissenschaft des Judenthums, durch Zusätze und Anmerkungen erweitert. Berlin: Verl. d. Bibliograph. Bureaus, 1894. [2]
  • Beiträge zur vergleichenden Gnomologie: mit besonderer Berücksichtigung der talmudischen Sprichwörter und Sentenzen. Berlin: S. Calvary, 1894.

Literatura

  • Carsten L. Wilke: Die Rabbiner der Emanzipationszeit in den deutschen, böhmischen und großpolnischen Ländern 1781–1871. Biographisches Handbuch der Rabbiner Teil 1, Saur, München 2004, ISBN 978-3-598-24871-9, S. 529f.[3] Archivováno 23. 7. 2021 na Wayback Machine.
  • Salomon Wininger: Große jüdische National-Biographie. Band 3. Czernowitz, 1927, Sp. 468

Externí odkazy

  • Literatura o Wilhelmu Klempererovi v bibliografické databance WorldCat

Reference

  1. ↑ StA Schöneberg, Sterbeurkunde Nr. 134/1912
  2. ↑ a b Klemperer, Victor. [s.l.]: [s.n.] ISBN 3-352-00247-9. 
  3. ↑ a b [s.l.]: [s.n.] 
  4. ↑ Archivovaná kopie. www.gedenktafeln-in-berlin.de [online]. [cit. 2021-07-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-07-23. 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wilhelm Klemperer na německé Wikipedii.

Média použitá na této stránce

Grabstätte Dr. Wilhelm und Henriette Klemperer.jpg
Autor: DTKBK, Licence: CC BY-SA 4.0
Grab Wilhelm und Henriette Klemperer; Jüdischer Friedhof Berlin-Weißensee, Feld B Abt. III