Wilhelm Michaelsen

Wilhelm Michaelsen
Narození9. října 1860
Hamburk
Úmrtí18. února 1937 (ve věku 76 let)
Hamburk
Místo pohřbeníHřbitov v Ohlsdorfu
Alma materLipská univerzita
Kielská univerzita
Povolánízoolog, kurátor sbírky a taxonom
ZaměstnavatelZoological Museum Hamburg (1887–1937)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Wilhelm Michaelsen (9. října 1860 Hamburk – 18. února 1937 tamtéž) byl německý zoolog, který se zabýval hlavně máloštětinatci (Oligochaeta).

Životopis

Michaelsen se narodil 9. října 1860 v Hamburku v rodině řemeslníka a původně se měl stát inženýrem.[1] Do čtrnácti let navštěvoval soukromou školu a poté reálnou školu druhého řádu, kterou ukončil na jaře 1878. Do jara 1879 pracoval jako strojař a na podzim téhož roku absolvoval přípravný kurz na polytechniku. Počátkem roku 1880 však nastoupil na reálnou školu prvního řádu, kterou absolvoval na jaře 1881. Následně studoval přírodní vědy, nejprve tři semestry v Lipsku a nakonec šest semestrů v Kielu, kde v roce 1886 získal doktorát s prací „Untersuchungen über Enchytraeus Möbii Mich. und andere Enchytraeiden“ (Výzkumy Enchytraeus Möbii Mich. a jiných enchytraeidů).[2]

Od listopadu 1887 pracoval v Zoologickém muzeu v Hamburku,[3] zpočátku jako vědecký asistent, od 1. ledna 1894 jako stálý asistent[4] a později jako hlavní kurátor,[5] v roce 1907 mu byl udělen titul profesora,[6] muzeu zůstal věrný a vědecky činný byl až do své smrti v roce 1937.[7]

Michaelsen byl ženatý. Jeho žena Agnes ho doprovázela a podporovala na jeho třetí velké výzkumné expedici. Manželství zůstalo bezdětné.[7]

Johann Wilhelm Michaelsen zemřel po několikatýdenní nemoci 18. února 1937 v Hamburku[7] a byl pohřben na hřbitově Ohlsdorf. Hrob se nachází ve čtverci R 9/R 10 jižně od kaple č. 1. Jeho smrt vyvolala ohromení i mezi jeho kolegy na mezinárodní úrovni. Například Charles Carmichael Arthur Monro napsal nekrolog do anglicky psaného vědeckého časopisu Nature.[5][7][8]

Výzkum a expedice

Michaelsenův hlavní vědecký zájem se soustředil na máloštětinatce, ale publikoval také například práce o mnohoštětinatcích a pláštěncích.[5] Během své téměř padesátileté kariéry publikoval v průměru asi čtyři odborné publikace ročně,[7] v nichž popsal celkem více než 1000 taxonů.[9]

Rod Buchholzia z čeledi roupicovití, pojmenovaný po Reinholdu Wilhelmu Buchholzovi, byl jedním z prvních taxonů, které Michaelsen popsal v roce 1886, ještě před nástupem do hamburského zoologického muzea,[10] pravděpodobně nejznámější je však bádenská obří žížala Lumbricus badensis, kterou poprvé popsal v roce 1907 jako Lumbricus papillosus var. badensis.[11] Michaelsen je dnes považován za zakladatele moderní systematiky máloštětinatců.[9]

Michaelsenovu vědeckou práci významně ovlivnily tři velké expedice. V letech 1892/93 zkoumal v rámci Hamburg Magalhaensische Sammelreise jižní cíp Jižní Ameriky od Punta Arenas, Ushuaia a Valdivia,[12] v roce 1905 během Hamburg Southwest Australian Research Journey zkoumal spolu s Robertem Hartmeyerem jihozápadní Austrálii[13] a konečně v letech 1911/1912 během Hamburg German Southwest African Study Journey 1911 zkoumal i jihozápadní Afriku.[14] Podle jeho názoru bylo nejjednodušším způsobem, jak vysvětlit příbuzenské vztahy a areály rozšíření zejména terikolních máloštětinatců v těchto oblastech, předpokládat, že teorie kontinentálního driftu Alfreda Wegenera je správná. Wegener okamžitě začlenil Michaelsenovy úvahy do druhého vydání své knihy „Die Entstehung der Kontinente und Ozeane“ (O původu kontinentů a oceánů).[15]

Dílo

Výběr z díla:

  • Ueber Chyllusgefässsysteme bei Enchytraeiden. In: Archiv für Mikroskopische Anatomie. Band 28, Nummer 3, 1886, S. 292–304, Tafel XXI Archive.org
  • Zur Kenntnis der Oligochaeten. In: Abhandlungen und Verhandlungen des Naturwissenschaftlichen Vereins Hamburg. Band 13, 1894, S. 1–37 Archive.org
  • Oligochaeta. R. Friedländer & Sohn, Berlin 1900 Archive.org
  • Die geographische Verbreitung der Oligochaeten. R. Friedländer & Sohn, Berlin 1903 Archive.org

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wilhelm Michaelsen na německé Wikipedii.

  1. ↑ A. Panning: Professor Dr. Wilhelm Michaelsen † 18.2.37 – Nachruf gehalten in der Sitzung vom 26. Mai 1937. In: Abhandlungen und Verhandlungen des Naturwissenschaftlichen Vereins in Hamburg, Band 1, 1937, S. 51–56.
  2. ↑ W. Michaelsen: Untersuchungen über Enchytraeus Möbii Mich. und andere Enchytraeiden. Inaugural-Dissertation zur Erlangung der Doctorwürde der philosophischen Facultät zu Kiel, 1886, 51 S., (Digitalisat des beigefügten Lebenslaufs bis 1886).
  3. ↑ A. Pagenstecher: Bericht des Direktor Professor Dr. Pagenstecher für das Jahr 1887. In: Mitteilungen aus dem Naturhistorischen Museum in Hamburg, Band 5–6, 1888, S. III–XI, (Digitalisat).
  4. ↑ K. Kraepelin: Naturhistorisches Museum: Bericht des Direktors Professor Dr. Kraepelin. In: Jahrbuch der Hamburgischen Wissenschaftlichen Anstalten, Jahrgang 12, 1894, S. LXV–LXXV, (Digitalisat).
  5. ↑ a b c C. C. A. Monro: Prof. J. W. Michaelsen. In: nature, Band 104, 1937, S. 308–309, (Digitalisat).
  6. ↑ K. Kraepelin: Naturhistorisches Museum: Bericht für das Jahr 1907. In: Mitteilungen aus dem Naturhistorischen Museum in Hamburg, Band 25, 1908, S. I–X, (Digitalisat).
  7. ↑ a b c d e B. Klatt: Wilhelm Michaelsen †. In: Mitteilungen aus dem Hamburgischen Zoologischen Museum und Institut, Band 47, 1938, S. I–XIV, (Digitalisat).
  8. ↑ E. Sherlock & L. Berridge: History of the earthworm collections at the Natural History Museum, London. In: Zoology in the Middle East, Band 58, Supplementum 4, 2012, S. 177–187, (Digitalisat).
  9. ↑ a b C. Csuzdi: Annotierter Katalog der Benhamiinae Arten in der Sammlung des Zoologischen Instituts und Museums von Hamburg (Oligochaeta: Acanthodrilidae). In: Opuscula Zoologica, Band 35, 2006, S. 19–33, (Digitalisat).
  10. ↑ W. Michaelsen: Ueber Chylusgefässsysteme bei Enchytraeiden. In: Archiv für mikroskopische Anatomie, Band 28, 1886, S. 292–304, (Digitalisat).
  11. ↑ W. Michaelsen: Zur Kenntnis der deutschen Lumbricidenfauna. In: Mitteilungen aus dem Naturhistorischen Museum in Hamburg, Band 24, 1907, S. 189–193,(Digitalisat).
  12. ↑ W. Michaelsen: Reisebericht. In: Naturhistorisches Museum zu Hamburg (Hrsg.): Ergebnisse der Hamburger Magalhaensischen Sammelreise 1892/93, Band I: Allgemeines, Chordonier, Echinodermen und Coelenteraten, 1896, S. 1–47, (Digitalisat).
  13. ↑ W. Michaelsen & R. Hartmeyer: Reisebericht. In: W. Michaelsen & R. Hartmeyer (Hrsg.): Die Fauna Südwest-Australiens: Ergebnisse der Hamburger südwest-australischen Forschungsreise 1905, Band 1, Gustav Fischer, Jena, 1907, 116 S., (Digitalisat).
  14. ↑ W. Michaelsen: Reisebericht. In: W. Michaelsen (Hrsg.): Beiträge zur Kenntnis der Land- und Süßwasserfauna Deutsch-Südwestafrikas: Ergebnisse der Hamburger deutsch-südwestafrikanischen Studienreise 1911, Band 1, Friederichsen & Co., Hamburg, 1914, S. 5–53, (Digitalisat).
  15. ↑ W. Michaelsen: Die Verbreitung der Oligochäten im Lichte der Wegener'schen Theorie der Kontinentenverschiebung und andere Fragen zur Stammesgeschichte und Verbreitung dieser Tiergruppe. In: Verhandlungen des Naturwissenschaftlichen Vereins in Hamburg, Band 29, 1922, S. 45–79, (Digitalisat).

Externí odkazy