Wilhelm Ressel

Wilhelm Ressel
Narození8. ledna 1852
Rumburk
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí10. března 1938 (ve věku 86 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníspisovatel, dramatik a básník
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Wilhelm Ressel (8. ledna 1852, Rumburk[1]10. března 1938, Praha) – užívající pseudonymy: Fritz Ilmenau, Wilhelm von Bergen, Ludwig Schwarz – byl rakouský spisovatel, básník, dramatik, redaktor a přírodní léčitel.

Biografie

Wilhelm Ressel se narodil 8. ledna 1852 v severočeském Rumburku jako syn úředníka zdejšího Okresního soudu a spisovatele Josefa Ressela (1810-1897). Ten coby mladý student práv ve třicátých letech 19. stol. ve Vídni obdržel osobní ocenění slavného rakouského dramatika Franze Grillparzera (1791-1872). Všeobecného uznání došlo jeho drama Kaiser Heinrich IV. Geschichtliches Drama in Fünf Akten pojednávající o boji císaře Jindřicha IV. se Sasy. Jeho syn Wilhelm byl v roce 1874 učitelem v tehdejším Machendorfu (Machníně) u Liberce, avšak již v následujícím roce odešel jako spisovatel a redaktor do Vídně. V roce 1876 se těžce nemocný vrátil do Liberce, kde v letech 1883-1887 redigoval a později také vydával jím založený ilustrovaný zábavný časopis "Reichenberger Familienfreund" (od roku 1886 „Ressel's Familienfreund“), který vycházel za spolupráce předních německy píšících autorů z Čech. Prostor byl věnován mj. i rakouským básníkům Robertu Hamerlingovi a Peteru Roseggerovi. Po tomto literárně plodném období se Ressel nadchnul pro přírodní léčitelství a v letech 1889-1890 vydával časopis "Die Zukunft" zabývající se hygienou. Od roku 1891 pracoval jako praktik fyziologické a dietetické léčebné metody v Drážďanech. Současně v letech 1901-1912 redigoval časopis "Impfgegner" ("Odpůrce očkování"). Ke konci života se Wilhelm Ressel patrně přiklonil k sudetoněmeckému hnutí nebo tak byl alespoň vnímán.[2] Zemřel v Praze 10. března 1938.

Dílo

Wilhelm Ressel je dnes jako spisovatel prakticky zapomenut, určitý zájem však vyvolává jeho poezie. Je zřejmé, že měl nadání k formálně dokonalým veršům, které jako výraz lyrické nálady vykazují vlivy německé romantiky. Již Peter Rosegger oceňoval nejen jeho básnický talent, ale také jeho vroucné hledání Boha, zvláštní ryzost a přesvědčivá a stále se vracející vyjádření blízkosti k přírodě. Básně zasazené do severočeských reálií lze potom rovněž zařadit do kontextu regionální poezie, tzv. Heimatdichtung.

Poezie

  • RESSEL, Wilhelm. Traum und Liebe: Gedichte. Prag: Bohemia, 1878. 137 s.
  • RESSEL, Wilhelm. Moosblumen. Reichenberg: Reichenberger Familienfreund, 1883. vii, 170 s.
  • RESSEL, Wilhelm. Der Elbestrand im Lied (Von Schreckenstein bis Meißen). Dresden: E. Pierson Verlag, 1905 (Reprint 2011: ISBN 978-0-543-66090-9)
  • RESSEL, Wilhelm. Lieder aus dem Frieden und aus grosser Zeit : Neue Gedichte. Dresden: Residenz-Verlag, 1915. 170 s.

Próza

  • RESSEL, Wilhelm. Empor zum Licht: Erzählung. Berlin: C 22 Verlag Max Breitkreuz, 1888. 246 s.
  • RESSEL, Wilhelm. Zur Stunde der Entscheidung: eine hygienische Erzählung (nebst einem zeitgemäßen Nachwort). Grieben, 1889.
  • RESSEL, Wilhelm. Der Dorfnarr: eine hygienisch-naturwissenschaftliche Erzählung. Berlin: Siegismund, 1890. 112 s.
  • RESSEL, Wilhelm. Der übertrumpfte Intrigant : Humoristischer Eheroman. Berlin SW 11: Verl. Volksheil, 1931. 69 s.

Drama

  • RESSEL, Wilhelm. Moderne Gelehrte: Eine dramatische Kreidezeichng vom Kriegsschauplatz der Wissensch. in 3 Theilen. M. Rätze, 1897. 96 s.

Publicistika

  • RESSEL, Wilhelm. Das Impfgeschäft als starrstes Dogma der modernen orthodoxen Medizin!: Richtigstellung falscher und gefälschter zunftwissenschaftlicher Ueberlieferungen. Zugleich und hauptsächlich ein Weckruf an Deutschlands Zeitungs-Redakteure. S.-A. a. No. 5 des Impfgegners 1909. Verlag des Impfgegner-Vereins, 1910.
  • RESSEL, Wilhelm. Impfzwang: Segen oder Fluch? ; Eine sachl. Widerlegung d. Universitätsprofessors Herrn Dr. med. Josef Langer, Mitglied des tschechoslowak. Reichssanitätsrats in Prag ; Mit e. Nachw. gegen d. Zeitungsreferenten Hr. Dr. med. Lissau in Reichenberg. G. Winter, 1928. 16 s.

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Rumburk
  2. WEGER, T. "Volkstumskampf" ohne Ende? : sudetendeutsche Organisationen, 1945 - 1955. Frankfurt, M. ; Berlin ; Bern ; Bruxelles ; New York ; Oxford ; Wien : Lang, 2008. 635 s. Die Deutschen und das östliche Europa ; Bd. 2. ISBN 978-3-631-57104-0, s. 43.

Literatura

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“