Wilhelm Schram

Wilhelm Karl Schram
Wilhelm Karl Schram
Narození	24. dubna 1850 Opava Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	12. prosince 1925 (ve věku 75 let) Brno Československo Československo
Povolání	historik umění, sběratel, knihovník, historik a filolog
Alma mater	Vídeňská univerzita
Témata	knihovní věda, dějiny a literární historie
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Wilhelm Karl Schram (též Schramm; 24. duben 1850 Opava^[1] – 12. prosinec 1925 Brno^[2]) byl moravský knihovník, dlouholetý kustod a knihovník Knihovny Františkova muzea v Brně a v letech 1908–1919 ředitel Zemské knihovny moravské.

Narodil se v Opavě, kde byl jeho otec úředníkem. Rodiče ale pocházeli z Brna, kde Schramova rodina provozovala firmu na výrobu přezek a kam se také brzy vrátili. Vystudoval brněnské gymnázium a poté historii, klasickou filologii a filosofii na vídeňské univerzitě.

Působil jako soukromý vychovatel v Rakousku, později začal vyučovat na I. německém gymnáziu v Brně a posléze na učitelském ústavu tamtéž. Odborně se věnoval mnemotechnice, vypracoval vlastní mnemotechnický systém.

Roku 1884 nastoupil do Františkova muzea a stal se správcem jeho knihovny. V následujícím roce obdržel doktorát na univerzitě ve Štýrském Hradci a roku 1886 se stal sekretářem historicko-statistické sekce Moravskoslezské hospodářské společnosti. V roce 1895 se stal oficiálně knihovníkem Františkova muzea a zůstal jím i po převzetí muzea do zemské správy. Zasloužil se dobré vztahy českých i německých muzejních spolků a byl oceňován jako osoba spojující obě národnostní prostředí v Brně. Inicioval také založení sbírky komenian, portrétů moravských osobností i pohledů na moravská města, zasloužil se o přestěhování knihovny do Zemského domu i tvorbu a aktualizaci tištěných katalogů. Konečně roku 1908 byl jmenován prvním ředitelem Zemské knihovny moravské a zůstal jím až do svého penzionování v roce 1919. Jeho nástupcem se stal profesor romanistiky Hertvík Jarník. Poté až do své smrti v roce 1925 působil v knihovně jako dobrovolník.

Roku 1888 byl jmenován konzervátorem Ústřední komise pro umělecké a historické památky ve Vídni a roku 1907 jejím dopisujícím členem. Měl na starosti dozor nad jihomoravskými archivy. Je autorem řady vlastivědných, historických, knihovnických a mnemotechnických studií a příspěvků.

V letech 1907-1925 zpracoval hesla o moravských umělcích do Thieme-Beckerova slovníku. V roce 1898 vydal vlastním nákladem publikace Mährische Aquarellisten (Moravští akvarelisté).^[3]

• Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 2, s. 1296-1297, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
• Janák, Jan: Schram, Wilhelm (24.4.1850-12.12.1925). In: Státní vědecká knihovna v Brně. Jubilejní sborník 1808 – 1883 – 1958 - 1983. Edd. Jiránová, Olga – Kubíček, Jaromír, Brno 1983, s. 242-247.
• Ludwig, G.: Schram (Schramm), Wilhelm Karl. In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Svazek 11, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1997, s. 163-164.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Wilhelm Schram na Wikimedia Commons
• Wilhelm Schram v Encyklopedii dějin města Brna
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Wilhelm Schram
• Wilhelm Schram v informačním systému abART