Wilhelm Türk

Wilhelm Türk
Narození2. dubna 1871
Staré Heřminovy
Úmrtí20. května 1916 (ve věku 45 let)
Vídeň
ZeměRakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povoláníhematolog
ZaměstnavatelVídeňská univerzita
Nábož. vyznáníkatolík
RodičeKarl Türk
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vilhelm Türk (2. dubna 1871 Staré Heřminovy (německy Alt Ebersdorf),[1][2] Slezsko – 20. května 1916 Vídeň) byl rakouský hematolog.

Biografie

Wilhelm Türk byl synem chirurga a politika Karla Türka. V roce 1889 ukončil studia gymnázia v Opavě.[3] Studoval interní medicínu u Edmunda von Neussera. Během studia se stal členem Asociace německých studentů ze Slezska Oppavia v Asociaci Waidhofen.[4] Studia dokončil na Vídeňské univerzitě v roce 1895. V roce 1903 se habilitoval a stal se profesorem na Vídeňské univerzitě.

V roce 1902 specifikoval Wilhelm Türk počítací komoru pro bílé krvinky, kterou upravil. Od roku 1904 do roku 1912 napsal své dvoudílné nedokončené monumentální dílo „Přednášky o klinické hematologii“, které poprvé obsahovalo přes dva tisíce stran popisu tzv. „Türkeho podnětů“ počtu bílých krvinek.[5] V roce 1905 byl Türk jmenován primářem na druhém lékařském oddělení nemocnice Císaře Františka Josefa. Zkoumal také příčinu a léčbu leukémie. Wilhelm Türk během Neusserovy vážné nemoci (1913) doplnil druhou lékařskou univerzitní kliniku. Od roku 1915 vedl Türk také infekční oddělení válečné nemocnice ve Vídni až do své předčasné smrti.[3]

Lékařství

V lékařství je známým pojmem „Türkův roztok“. Je to roztok kyseliny octové a gentiánové violeti v destilované vodě. Díky tomuto roztoku je možno zjistit počet bílých krvinek (leukocytů) v lidské krvi. Zjištění přesného zastoupení jednotlivých typů leukocytů v krvi (tzv. diferenciální rozpočet leukocytů, často jen diferenciál) je mnohdy důležité pro stanovení diagnózy, neboť změněné poměry mohou být příznakem infekčních onemocnění (tyfus, AIDS a mnoho dalších). Profesor Wilhelm Türk pojmenoval také onemocnění nazvané agranulocytóza. Je to nemoc, při níž pacientovi ubývají bílé krvinky se zrnky granulocytů. Ta vzniká po radioaktivním ozáření, nebo při infekcích, a také při otravě chemickými jedy.[6]

K uctění památky Wilhelma Türka uděluje Rakouská hematologická a onkologická společnost udělovat mladým lékařům z oboru cenu, nazvanou jeho jménem.

Dílo

  • Přednášky o klinické hematologii, 2 svazky, 1904/12

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wilhelm Türk (Hämatologe) na německé Wikipedii.

  1. ↑ Slezská Harta - Staré Heřminovy. www.slezskaharta.eu [online]. [cit. 2020-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-01. 
  2. ↑ Historické památky a osobnosti: Staré Heřminovy. www.stare-herminovy.eu [online]. [cit. 2020-01-30]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b DOKUMENTATION, Österreichisches Biographisches Lexikon und biographische. Türk, Wilhelm. ISBN 978-3-7001-3213-4 [online]. 2003 [cit. 2020-01-30]. Dostupné online. (německy) 
  4. ↑ ANNO, Mährisch-Schlesische Presse, 1908-05-20, Seite 3. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2020-01-30]. Dostupné online. 
  5. ↑ DOKUMENTATION, Österreichisches Biographisches Lexikon und biographische. Türk, Wilhelm. ISBN 978-3-7001-3213-4 [online]. 2003 [cit. 2020-01-30]. Dostupné online. (německy) 
  6. ↑ Marianka. www.marianka.eu [online]. [cit. 2020 - 30 -01]. Dostupné online. 

Literatura

  • D. Angetter – H. Bergmann: Türk Wilhelm. In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Svazek 14, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 2012, ISBN 978-3-7001-7312-0, s. 503an.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)