Wilhelm Weischedel
Wilhelm Weischedel | |
---|---|
(c) Gerda Schimpf Fotoarchiv, CC BY 4.0 | |
Narození | 11. dubna 1905 Frankfurt nad Mohanem |
Úmrtí | 20. srpna 1975 (ve věku 70 let) Berlín |
Povolání | filozof a vysokoškolský učitel |
Zaměstnavatel | Svobodná univerzita Berlín |
Příbuzní | Hanna Weischedel (sestra) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Wilhelm Weischedel (11. duben 1905, Frankfurt nad Mohanem, Německo – 20. srpen 1975, Berlín) byl německý filosof, žák M. Heideggera, profesor Svobodné univerzity Berlín a editor spisů Immanuela Kanta.
Život
Narodil se v rodině pietistického faráře W. G. Weischedela, vyrůstal ve Švábsku a maturoval v Elberfeldu. Na univerzitě v Marburgu studoval teologii u Paula Tillicha a Rudolfa Bultmanna, později filozofii u Martina Heideggera a Nicolai Hartmanna. Promoval roku 1933 prací o povaze zodpovědnosti u M. Heideggera, s nímž se však kvůli jeho politickým postojům rozešel. V důsledku toho nenašel uplatnění na univerzitě a pracoval v knihovně a v obchodě. Roku 1934 se oženil s kolegyní Käte Grunewald, která promovala prací o Johannu Taulerovi, a měli spolu dvě dcery. Roku 1936 se habilitoval prací o Fichtovi na Freiburské univerzitě, protože však odmítl vstoupit do NSDAP, pracoval jako účetní. Konec války zažil v Paříži jako účastník odboje. Od roku 1946 byl mimořádným profesorem na Universitě v Tübingenu a od roku 1953 řádným profesorem v Berlíně. Roku 1970 byl penzionován. Od roku 1950 působil ve vedení vydavatelského družstva Wissenschaftliche Buchgesellschaft (WBG), které se snažilo nahradit nacisty zničenou vědeckou literaturu. V roce 2000 mělo družstvo přes 120 tisíc členů a abonentů.
Myšlení
Weischedelova filosofie je osobitá forma filosofie existence, která zápasí hlavně se skepticismem a nihilismem. Zabýval se také zodpovědností za techniku a vyrovnáním s národním socialismem. Weischedel úzce spolupracoval s levicovým teologem Helmutem Gollwitzerem, zároveň si však udržoval kritický odstup ke křesťanství a teologii.
Nejhlubší podstatou skutečnosti i lidského života je podle Weischedela jejich radikální problematičnost (Fraglichkeit), proto skutečnost kolísá mezi bytím a nebytím a člověk mezi přítomností a nepřítomností smyslu. Člověk se nemůže spokojit s žádnou definitivní odpovědí a musí vytrvat v otevřeném skepticismu. Nemůže přijmout žádný poslední a nepochybný základ, jako to činí náboženská víra. Naopak ze života v radikální pochybnosti může vyrůst „skeptická etika“ se svými třemi ctnostmi otevřenosti, zodpovědnosti a „rozloučenosti“ (Abschiedlichkeit). To předpokládá čtveré rozhodnutí, totiž pro skepticismus, pro svobodu, pro pobyt a pro jeho vědomé utváření. Otevřenost pak může vést k pravdivosti, věcnosti, toleranci a soucitu. Ze zodpovědnosti vyrůstá solidarita, spravedlnost a věrnost. Konečně rozloučenost znamená připravenost k rozloučení, přijetí života s vědomím jeho pomíjivosti a ve stálém vědomí smrti.
Širší veřejnost se s Weischedelem seznámila hlavně v jeho populární knize „Zadní schodiště filosofie“, která představuje 34 významných filosofů, často i humornou a anekdotickou formou.
Dílo
Výběr; většina spisů se dočkala několika vydání:
- Kant-Werkausgabe in 6 Bänden (Vybrané spisy v 6 svazcích; 1956)
- Die philosophische Hintertreppe, 1966 (česky Zadní schodiště filosofie, Praha: Votobia, 1993, 1995)
- Der Gott der Philosophen (Bůh filozofů), I-II, 1971-1972
- Lob des Alters, 1975 (Chvála stáří)
- Skeptische Ethik, 1976 (česky „Skeptická etika“, Praha: Oikumené 1999)
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wilhelm Weischedel na německé Wikipedii.
Literatura
- Filosofický slovník. Olomouc: FIN 1998..Heslo Weischedel, Wilhelm, str. 440
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Wilhelm Weischedel
Obrázky, zvuky či videa k tématu Wilhelm Weischedel na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
(c) Gerda Schimpf Fotoarchiv, CC BY 4.0
Porträt des Philosophen und Professors an der Freien Universität Berlin Wilhelm Weischedel (* 11. April 1905 in Frankfurt am Main; † 20. August 1975 in Berlin). Fotografiert von Gerda Schimpf. Foto aus dem Bestand im Gerda Schimpf Fotoarchiv, Berlin.
Wilhelm Weischedel war ein deutscher Philosoph und Professor an der Freien Universität Berlin.
Sohn des Pfarrers Wilhelm Gotthilf Weischedel (1873–1958) und von Catharina Martha Beutter (1881–1951), wuchs in einem pietistischen schwäbischen Elternhaus auf und besuchte die Schule in Stuttgart, Reutlingen und Elberfeld, wo er am humanistischen Gymnasium Abitur machte. Er studierte an der Universität Marburg zunächst Theologie (Paul Tillich, Rudolf Bultmann) und im weiteren Philosophie (Martin Heidegger, Nicolai Hartmann) und promovierte 1933 bei Heidegger in Freiburg mit einer Arbeit über Das Wesen der Verantwortung. Nach dem Krieg begann Weischedel seine Vorlesungstätigkeit als Dozent und ab 1946 als außerordentlicher Professor in Tübingen und wurde 1953 als ordentlicher Professor an die Freie Universität Berlin berufen. Weischedel wurde 1970 emeritiert.