Wilhelm Wien

Wilhelm Wien
Narození13. ledna 1864
Parusnoje
Úmrtí30. srpna 1928 (ve věku 64 let)
Mnichov
Alma materUniverzita v Göttingenu
Mnichovská univerzita
Humboldtova univerzita
PracovištěMnichovská univerzita
RWTH Aachen
Univerzita Giessen
Juliova-Maxmiliánova univerzita ve Würzburku
Fyzikálně-technický spolkový ústav
Oboryfyzika, záření a teplo
OceněníNobelova cena za fyziku (1911)
Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1925)
Guthrieho přednáška (1925)
Manžel(ka)Luise Mehler
DětiKarl Wien
PříbuzníMax Wien (bratranec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Wilhelm Carl Werner Otto Fritz Franz Wien (13. ledna 1864, Gaffken, Prusko30. srpna 1928, Mnichov, Německo) byl německý fyzik. V roce 1911 obdržel Nobelovu cenu za fyziku za objev zákona, podle něhož je maximum záření černého tělesa na vlnové délce tím kratší, čím vyšší je teplota tělesa. Wienova argumentace přispěla k formulaci kvantové mechaniky.

Život a působení

Narodil se v pruském Gaffkenu (dnes Primorsk, Rusko) v rodině zámožného statkáře, ale rozhodl se studovat fyziku. V letech 1880-1882 studoval na městské škole v Heidelbergu a pak na univerzitách v Göttingenu a v Berlíně. Pracoval v laboratoři Hermanna Helmholtze, kde roku 1886 obhájil doktorát na téma rozptylu světla na různých kovech. V letech 1896-1899 přednášel na TH Aachen, roku 1900 nahradil Wilhelma Conrada Röntgena na univerzitě ve Wurzburgu a roku 1919 v Mnichově.

Roku 1896 empiricky odvodil zákon záření černého tělesa. Jeho kolega Max Planck, který nedůvěřoval empirickým zákonům, ho odvodil z elektromagnetické teorie a opravil jeho chybu v oblasti nižších teplot (Planckův zákon). Wienův posunovací zákon, který stanoví vztah mezi teplotou černého tělesa a frekvencí maxima vyzařované energie, je stále užitečný. Wien byl přesvědčen, že všechna hmota je elektromagnetického původu a roku 1900 navrhl vzorec m = (4/3) E / c² pro vztah mezi elektromagnetickou masou a energií. Téhož roku publikoval Wien Lehrbuch der Hydrodynamik (Učebnice hydrodynamiky).

Wien byl také politicky činný jako konzervativní nacionalista, nepatřil však k zastáncům "německé fyziky" a naopak uznával dílo Alberta Einsteina.

Jeden z kráterů na Marsu nese jeho jméno.

Literatura

  • Lubomír Sodomka, Magdalena Sodomková, Nobelovy ceny za fyziku, Praha : SET OUT, 1997. ISBN 80-902058-5-2

Externí odkazy

Média použitá na této stránce