William Anders
| William Alison Anders | |
|---|---|
 | |
| Astronaut NASA | |
| Státní příslušnost | Spojené státy |
| Datum narození | 17. října 1933 |
| Místo narození |  Hongkong |
| Datum úmrtí | 7. června 2024 (ve věku 90 let) |
| Místo úmrtí | San Juan County, Washington Spojené státy americké |
| Hodnost | generálmajor |
| Čas ve vesmíru | 6d 03h 00m |
| Kosmonaut od | 1963 |
| Mise | Apollo 8 |
| Znaky misí |  |
| Kosmonaut do | 1969 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
William Alison Anders (17. října 1933 Hongkong[1] – 7. června 2024 San Juan County, Washington) byl americký astronaut, účastník letu Apolla 8. Je autorem snímku Východ Země, který během tohoto letu pořídil na Štědrý den roku 1968.[2]
Život
Škola a výcvik
Anders studoval na Námořní akademii USA (United States Naval Academy). V roce 1962 získal titul inženýra v oboru atomové fyziky na technologickém institutu amerického letectva (Air Force Institute of Technology). Mezi astronauty přišel ve třetí skupině jen o pár měsíců později v roce 1963 s bohatou praxí pilota. Byl jmenován do záložní posádky Gemini 11.
Let do vesmíru
V prosinci 1968 se zúčastnil první pilotované mise k Měsíci. Letěl ve trojici jako nejmladší člen posádky spolu s Frankem Bormanem a Jimem Lovellem v Apollu 8, které odstartovalo z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě. Vykonával funkci velitele lunárního modulu, který ovšem u lodě vůbec neměli. Jednalo se o nácvik následujících letů s přistáním na Měsíci. Ten desetkrát obletěli a po šesti dnech se vrátili k Zemi a přistáli na hladině Tichého oceánu nedaleko Havajských ostrovů. Jejich mise trvala 147 hodin.[3] Dne 24. prosince 1968 pořídil během letu snímek Východ Země, který zachycuje výřez měsíčního povrchu a v pozadí osvětlenou část planety Země (pootočenou oproti severojižní orientaci o 135 stupňů). Anders použil speciálně upravený fotoaparát značky Hasselblad a barevný sedmdesátimilimetrový film Ektachrome.
Následovalo po letu
Po letu Anders zůstal ještě krátce ve výcviku a byl jmenován do záložní posádky Apolla 11.[2] V září roku 1969 se plukovník Anders rozhodl z letectva USA odejít. V letech 1969-1973 pracoval ve Washingtonu v Národní radě pro letectví a kosmické lety (National Aeronautics and Space Council). V letech 1973–1976 byl ředitelem Komise pro atomovou energii. V roce 1976 byl jmenován velvyslancem USA v Norsku. Od října 1977 byl generálním manažerem oddělení atomové energie u společnosti General Electric (General Dynamics Corp., Nuclear Energy Products Div.). V roce 1989 pracoval u firmy Textron, Inc. Roku 2003 se vrátil do NASA v Houstonu už jako generál v záloze. Byl ženatý a měl šest dětí. V roce 2004 byl v Ohiu zapsán do National Aviation Hall of Fame (Národní letecká síň slávy).
Zemřel při letecké havárii 7. června 2024 ve státě Washington, letoun sám pilotoval.[2][4]
Odkazy
Reference
- ↑ VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Kosmonauti-pilotu USA, s. 357.
- ↑ a b c William „Bill“ Anders (1933-2024) [online]. 2024-06-13 [cit. 2024-06-14]. Dostupné online.
- ↑ CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola William Alison Anders, s. 255.
- ↑ William Anders, Apollo 8 astronaut known for Earthrise photo, dies in plane crash. The Guardian [online]. 2024-06-08 [cit. 2024-06-08]. Dostupné online. ISSN 0261-3077.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu William Anders na Wikimedia Commons - Na webu Space
Média použitá na této stránce
This is the Apollo 8 mission patch. Designed by Jim Lovell
This is the official emblem of the Apollo 8 lunar orbit mission. The crew will consist of astronauts Frank Borman, commander; James A. Lovell Jr., command module pilot; and William A. Anders, lunar module pilot.
.svg)
Autor: Sodacan, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Hong Kong (1876-1955), confirmed officially 1910.
This is the official NASA portrait of astronaut William Anders. Anders was commissioned in the air Force after graduation from the Naval Academy and served as a fighter pilot in all-weather interception squadrons of the Air Defense Command. Later he was responsible for technical management of nuclear power reactor shielding and radiation effects programs while at the Air Force Weapons Laboratory in New Mexico. In 1964, Anders was selected by the National Aeronautics and Space Administration (NASA) as an astronaut with responsibilities for dosimetry, radiation effects and environmental controls. He was backup pilot for the Gemini XI, Apollo 11 flights, and served as lunar module (LM) pilot for Apollo 8, the first lunar orbit mission in December 1968. He has logged more than 6,000 hours flying time.