William Eden, 1. baron z Aucklandu

William Eden, 1. baron Auckland
Ministr obchodu Spojeného království
Ve funkci: 5. února 1806 – 31. března 1807
Předchůdce	James Graham, 3. vévoda z Montrose
Nástupce	Henry Bathurst, 3. hrabě Bathurst
Britský vyslanec v Nizozemí
Ve funkci: 1790 – 1793
Předchůdce	Alleyne Fitzherbert
Nástupce	Lord Henry Spencer
Britský velvyslanec ve Španělsku
Ve funkci: 1788 – 1790
Předchůdce	Philip Stanhope, 5. hrabě z Chesterfieldu
Nástupce	Alleyne Fitzherbert
Státní sekretář pro Irsko
Ve funkci: 29. listopadu 1780 – 7. dubna 1782
Předchůdce	Sir Richard Heron
Nástupce	Richard Fitzherbert
Stranická příslušnost
Členství	Toryové
Narození	3. dubna 1745
Úmrtí	28. května 1814 (ve věku 69 let) Londýn
Titul	baron (1793)
Choť	Eleanor Elliot (od 1776)
Rodiče	Sir Robert Eden, 3rd Baronet a Mary Davison
Děti	Emily Eden Robert Eden, 3rd Baron Auckland William Eden George Eden, 1. hrabě z Aucklandu Eleanor Eden Catharine Isabella Eden Elizabeth Eden Henry Eden Mary Louisa Eden George Charles Frederick Eden Mary Dulcibella Eden Morton Eden Frances Eden Caroline Eden
Příbuzní	Sir Robert Eden, 1st Baronet, of Maryland, Morton Eden, 1st Baron Henley a Thomas Eden[1] (sourozenci)
Alma mater	Christ Church Etonská kolej Durham School
Profese	diplomat, politik, ekonom, sociolog a spisovatel
Ocenění	člen Královské společnosti
Commons	William Eden, 1st Baron Auckland
Některá data mohou pocházet z datové položky.

William Eden, 1. baron z Aucklandu (William Eden, 1st Baron of Auckland) (3. dubna 1745 – 28. května 1814) byl britský diplomat, politik a právník. Během své kariéry byl britským vyslancem ve Francii, Španělsku a Nizozemí, v různých funkcích byl také členem několika vlád jako generální poštmistr nebo ministr obchodu. Uplatnil se také jako spisovatel v oboru práva a byl členem Královské společnosti. Od roku 1793 byl s titulem barona z Aucklandu členem Sněmovny lordů. Jeho jméno nesou Aucklandovy ostrovy u Nového Zélandu.

Politická kariéra

Pocházel z venkovské šlechty, byl synem Sira Roberta Edena. Jeho nejstarší bratr Sir Robert Eden (1739–1784) byl guvernérem v Marylandu, další bratr Sir John Eden (1740–1812) byl dlouholetým poslancem Dolní sněmovny, nejmladší bratr Morton Eden (1752–1830) působil jako diplomat a řadu let byl vyslancem převážně v německých zemích.

Vystudoval práva v Oxfordu a původně působil v justici, v roce 1771 přešel do diplomatických služeb. V letech 1772–1778 byl státním podsekretářem zahraničí, v letech 1774–1780 a 1784–1793 též členem Dolní sněmovny. Jako lord komisař pro obchod a kolonie (1776–1782) byl podřízeným 5. hraběte z Carlisle a v roce 1778 jej doprovázel do Severní Ameriky. Hraběte z Carlisle jako místokrále v Irsku pak následoval i do Irska, kde byl státním sekretářem pro Irsko (1780–1782), zároveň se stal členem irské Tajné rady a v letech 1781–1783 byl i poslancem irského parlamentu.

Mezitím se v roce 1783 zúčastnil mírových jednání ve Versailles, která ukončila válku se Spojenými státy, v návaznosti na to byl jmenován i členem britské Tajné rady. V letech 1785–1787 byl mimořádným vyslancem v Paříži s posláním upravit obchodní vztahy mezi Británií a Francií. Poté byl vyslancem v Madridu (1787–1789) a v Haagu (1789–1793). Jako diplomat v Nizozemí pomáhal zorganizovat první koalici proti revoluční Francii. V roce 1789 získal irský titul barona z Aucklandu, platnost titulu byla v roce 1793 rozšířena pro celou Británii s členstvím ve Sněmovně lordů. Jako peer v Horní sněmovně obhajoval finanční náklady na válku proti Francii. V Pittově vládě pak zastával funkci generálního poštmistra (1798–1804), kterou si udržel i za následujícího premiéra H. Addingtona. Do druhé Pittovy vlády se nedostal (viz níže), později byl ale ještě ministrem obchodu (1806–1807).

Již v mládí se uplatnil jako spisovatel a v roce 1771 vydal tiskem práci k modifikaci trestního zákona (Principles of Penal Law, 1771). Od roku 1786 byl členem Královské společnosti. Jeho deníky a korespondenci vydal ve čtyřech svazcích syn Robert (The Journal and Correspondence of William lord Auckland, 1860–1862). Jeho jméno nesou neobydlené Aucklandovy ostrovy objevené v roce 1806, kdy byl ministrem obchodu.

Rodina a potomstvo

V roce 1776 se oženil s Eleanor Elliot (1758–1818), sestrou pozdějšího indického generálního guvernéra 1. hraběte z Minto. Z jejich manželství pocházelo čtrnáct dětí, tři z nich zemřely v dětství. Nejstarší dcera Eleaonor (1777–1851) se kolem roku 1797 stala předmětem veřejného zájmu, když byl zvažován její sňatek s premiérem W. Pittem. Pitt však poté popřel, že by nabídku k sňatku učinil, což zhoršilo jeho vztahy s rodinou Edenů a promítlo se to i do Aucklandovy kariéry, když jej Pitt v roce 1804 nepřizval do svého druhého kabinetu.

Potomstvo:

• Eleanor (1777–1851), manžel 1799 Robert Hobart, 4. hrabě z Buckinghamshire (1760–1814), ministr války a kolonií

• Catherine (1778–1810), manžel 1806 Nicholas Vansittart (1766–1851), ministr financí

• Elizabeth (1780–1847), manžel 1800 lord Francis Osborne (1777–1850), člen Dolní sněmovny

• Caroline (1781–1851), manžel 1806 Arthur Vansittart (1775–1829), člen Dolní sněmovny

• William (1782–1810), člen Dolní sněmovny, utopil se v Temži

• George (1784–1849), generální guvernér v Indii, první lord admirality, hrabě z Aucklandu 1839

• Mary Louisa (1788–1858), manžel 1806 Andrew Wedderburn-Colville (1779–1856), guvernér Společnosti Hudsonova zálivu

• Robert John (1799–1870), duchovní, biskup v Bathu a Wellsu, baron z Aucklandu 1849

Rodovým sídlem byl bývalý lovecký zámek Jindřicha VIII. ve West Auckland v hrabství Durham, od nějž byl také odvozen titul barona.

Literatura

• Ottův slovník naučný, díl 2., Praha, 1889 (reprint 1996), s. 1010 ISBN 80-7185-063-2

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu William Eden, 1. baron z Aucklandu na Wikimedia Commons

Reference

• William Eden
• Rodokmen Edenů Archivováno 25. 2. 2018 na Wayback Machine.