William Friedman

William Friedman
Rodné jméno	William Frederick Friedman
Narození	24. září 1891 Kišiněv
Úmrtí	2. listopadu 1969 (ve věku 78 let) Washington, D.C.
Místo pohřbení	Arlingtonský národní hřbitov (38°52′12″ s. š., 77°4′5″ z. d.)
Alma mater	Michiganská státní univerzita Cornellova univerzita
Povolání	matematik, kryptolog a informatik
Ocenění	National Security Medal
Choť	Elizebeth Smith Friedman
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

William Frederick Friedman (24. září 1891 – 12. listopadu 1969) zvaný též král kryptologů. Narodil se v židovské rodině v Kišiněvě v Moldavsku. Jako židé však byli pronásledováni a proto uprchli roku 1893 do Pittsburghu v USA. Zde mohl Friedman vystudovat v klidu obor genetiky na univerzitě Cornell.

Americký přední kryptolog Friedman se začal o svůj obor více zajímat po přečtení povídky E. A. Poea "Zlatý brouk" v dětství. Později se mu podařilo rozluštit japonský kód "Purple" během druhé světové války.^[1]

Friedmanovy začátky a nepříjemnosti

Do kryptologie vstupuje roku 1915 a poměrně brzy, roku 1920, napsal jedno z nejvýznamnějších děl kryptoanalýzy té doby. Jmenoval se „Index shody a jeho aplikace v kryptologii“. Ovšem už v té době se Friedman setkává s první velkou nepříjemností. Jeho studii odeslal vlastní šéf na posouzení do Francie. Zde náčelník kryptografické služby ve francouzské armádě „Cartier“ vydává knihu jako svou vlastní práci.

Spisovatel a vynálezce

Opravdu převratným dílem bylo ale čtyřsvazkové dílo „Základy kryptoanalýzy“, vydané roku 1923. Friedman ale nepsal jen knihy. Podílel se u vynalezení šifrovacího stroje Sigaba, stroje, který Amerika nejvíce využívala za druhé světové války. V námořnictvu ho označovali zkratkou ECM Mark II. Byl vyráběn firmou Teletip, jejíž sídlo bylo v Chicagu.

Noví spolupracovníci

Roku 1930 si Friedman vybral tři vynikající mladé matematiky do svého týmu. Ti se osvědčili, protože s nimi spolupracoval až do konce života. Jmenovali se Abraham Sinkov, Salomon Kullback a Frank Rowlett.

Proč kryptologie?

Friedman byl nadaný v mnoha směrech. Snad jako jediný toho v té době dělal tolik najednou. Kryptolog, který rozvíjel metody kryptoanalýzy, luštil nejrůznější šifry a zároveň buď sám nebo s pomocí jiných vynalezl řadu šifrovacích zařízení. Dokonce byla i zaznamenána jeho odpověď na otázku „Proč Kryptologie?“ Odpověděl tím, že „Člověk který zasvětí svůj život Kryptologii, k tomu musí mít zvláštní podněty. Zaprvé radost z toho, že může bez omezování rozvíjet své schopnosti. A zadruhé, neuvěřitelná zvědavost dozvědět se, co si lidé píší, že nechtějí aby tomu ostatní rozuměli.“

Konkurenti v kryptologii

Američan Edward H. Hebern sestrojil roku 1915 šifrovací stroj, který po dalším vývoji zaznamenal veliký úspěch. Zařízení bylo složeno ze dvou propojených psacích strojů. Každé písmeno bylo drátem spojeno s jiným písmenem na druhém stroji. Díky tomu jste u jednoho stroje psali text jaký chcete a druhý stroj vlastně sám vypisoval šifrovaný text.

Vývoj Hebernova stroje

Roku 1921 nahradil Hebern dráty rotorem. Ten se v taktu šifrování točil a měnil tak šifru. Tím stroj získal na složitosti, ale záměna tlačítek byla pořád závislá na periodě dvaceti šesti. Již o tři roky později mělo od něj námořnictvo stroj s pěti rotory. Tím počet možných abeced vzrostl na 265. Dekódování pro nepřítele díky této změně, znamenalo vyzkoušet 12 miliónů možností.

Obyčejný zaměstnanec telegrafní společnosti

Gilbert Vernam navrhl roku 1918 v telegrafní společnosti, kde pracoval, způsob šifrování. Jeho návrh znamenal průlom v rychlosti šifrování dálnopisných zpráv. Spočíval ve vložení dvou pětistopých děrných pásek do dálnopisu. Na jedné pásce byl normální text a na druhé náhodné heslo. Šifra spočívala v sloučení obou pásek dohromady pomocí operace XOR a odeslání. Dešifrování na druhém konci probíhalo stejně. Stačilo dát pásky jen na správné místo. Jedinou hrozbou odhalení textu bylo použití stejné heslové pásky víckrát za sebou.

Zajímavosti

Friedman byl v roce 1946 oceněn Medailí cti, v té době nejvyšším americkým vyznamenáním. William Friedman je i se svou ženou, také kryptoložkou Elizebeth Friedmanovou pohřben na Arlingtonském národním hřbitově.

V roce 1999 byl uveden do síně slávy Národní bezpečnostní agentury.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu William Friedman na Wikimedia Commons
• http://helenis.webgarden.cz/sifry-a-sifrovani Archivováno 30. 9. 2008 na Wayback Machine. – Šifry a šifrování