William Harvey

William Harvey
Narození	1. dubna 1578 Folkestone
Úmrtí	3. června 1657 (ve věku 79 let) Roehampton
Alma mater	Gonville and Caius College (1593–1597) Padovská univerzita (1599–1602) The King's School Barts and The London School of Medicine and Dentistry
Povolání	biolog, lékař, anatom a fyziolog
Zaměstnavatel	Oxfordská univerzita
Nábož. vyznání	anglikánství
Choť	Elizabeth Browne
Rodiče	Thomas Harvey[1][2] a Joan Halke[1]
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

William Harvey (1. dubna 1578, Folkestone – 3. června 1657, Roehampton) byl anglický lékař, který je známý svým objasněním krevního oběhu v lidském těle a rovněž tím, že odmítl teorii samoplození.

Život

William Harvey byl nejstarší z devíti dětí váženého občana města Folkestone Thomase Harveyho a jeho manželky Joan. Po absolvování střední školy v Canterbury se v roce 1593 zapsal na Gonville and Caius College univerzity v Cambridgi. Promoval v roce 1597 s titulem bakaláře umění (Baccalaureus artium). V letech 1599–1602 studoval medicínu na univerzitě v Padově v Itálii, kde v té době působil proslulý chirurg a anatom Hieronymus Fabricius, který jako první studoval funkci žilních chlopní. V dubnu 1602 Harvey získal titul doktora medicíny.^[3]

V roce 1604 se vrátil do Anglie, na univerzitě v Cambridgi mu byl udělen titul doktora medicíny. Přijal místo v londýnské nemocnici sv. Bartoloměje, kde od roku 1609 zastával funkci vedoucího lékaře. V roce 1607 se Harvey stal členem Královské lékařské společnosti (Royal College of Physicians). Oženil se s Elizabeth Browneovou, dcerou osobního lékaře královny Alžběty I.. V roce 1608 byl jmenován na dvůr krále Jakuba I. a po jeho smrti v roce 1625 také osobním lékařem jeho nástupce Karla I. , se kterými se přátelil a kteří velkoryse podporovali jeho výzkum. Harvey přednášel fyziologii a anatomii od roku 1615. Zabýval se studiem různých životních funkcí, především oběhových, a již v roce 1616 představil svou teorii pohybu krve na přednášce před Královskou lékařskou společností. Dalších dvanáct let pracoval na jejím zdokonalení a potvrzení pomocí řady experimentů na zvířatech. V roce 1628 své poznatky zveřejnil v latinsky psaném spise nazvaném Anatomické cvičení o pohybu srdce a krve u zvířat (Exercitatio Anatomica De Motu, Cardis et Anquinis in Animalibus). Kniha v rozsahu 72 stran byla vydána ve Frankfurtu a Harvey ji věnoval králi Karlu I. ^[3][4] Jeho teorie byla v lékařských kruzích přijímána s nedůvěrou.

V roce 1630 Harvey na králův příkaz doprovázel mladého králova bratrance Jamese Stewarta, vévodu z Lennoxu na jeho cestě do zahraničí. Během tříleté cesty do Itálie přes Španělsko a Francii viděl bídu a hladomor způsobené válkou o Mantovské dědictví i epidemii moru. Po návratu do Anglie působil jako osobní lékař krále Karla I. a zůstal mu nablízku i během občanských válek. V roce 1642 jej následoval do Oxfordu, kde byl v roce 1645 jmenován správcem koleje Merton oxfordské univerzity.^[3] Po králově porážce se Harvey postupně stáhl z veřejného života a odešel do důchodu z nemocnice sv. Bartoloměje. Vrátil se do Londýna, střídavě žil u svých bratrů a většinu času trávil čtením obecné literatury. V roce 1651 v Amsterdamu vyšlo jeho další dílo O plození živočichů (Exercitationes de generatione animalum), na kterém pracoval mnoho let. ^{[3] [4]}

William Harvey zemřel na krvácení do mozku 3. června 1657 v domě svého bratra Eliaba v Roehamptonu. Byl pohřben v kostele svatého Ondřeje v Hempsteadu v severním Essexu.

Dílo

Téměř všechny jeho rukopisy byly ztraceny buď během občanské války, nebo při velkém požáru Londýna (1666).

V roce 1603 si do svých poznámek poznamenal, že „krev bez přestání proudí a obíhá dokola, a to v důsledku tlukotu srdce“. Bylo to úžasné pozorování, které zcela odporovalo Galénovým představám. Proč Harvey čekal s uveřejněním poznatku pětadvacet let? Protože jeho teorie protiřečila Galénovi, musel si být naprosto jistý, že má pravdu. V souladu s novým chápáním vědy založil získávání informací na experimentech. Celá léta trpělivě prováděl pokusy a pozorování. Pomocí stříkačky vstřikoval zvířatům do cév barviva. Později je pitval a studoval. Rozřezal jim srdce a studoval srdeční chlopně. Logickou úvahou vyvodil, že srdce čerpá krev, která obíhá v těle. Když konečně v roce 1628 publikoval své dílo Anatomické pojednání o pohybu srdce a krve, stal se terčem posměchu. Mnozí lékaři ho považovali za „potrhlého“ a jeho teorii za absurdní, nemožnou a škodlivou. Než však v roce 1657 zemřel, museli uznat, že měl pravdu. ^[5]

V roce 1616 objevil funkci krevního oběhu v těle člověka a v roce 1628 tento objev publikoval ve spisu Exercitatio Anatomica de Motu Cordis et Sanguinis in Animalibus (Anatomické cvičení o pohybu srdce a krve u zvířat). Zaměřil se na dva konkrétní jevy – srdeční pohyb a pohyb krve – a snažil se představit jejich radikálně nové vysvětlení. V tomto spisu zvrátil Galénovo tvrzení, že krev je vedena v žilách střídavě tam a zpět, kterým se řídili lékaři od starověku a dokázal svoje tvrzení, že tento pohyb nedovolují chlopně, které v žilách jsou, takže krev je vedena pouze jedním směrem a také to, že krev je pumpována do celého těla a cévami se vrací zpět. Byl tedy člověkem, který jako první popsal správně funkci krevního oběhu.^[3]

Harveyho práce Exercitationes de Generatione Animalium (Cvičení o plození živočichů), publikovaná v roce 1651, významně přispěla ke vzniku embryologie. Harvey byl první, kdo nejen popsal po sobě jdoucí fáze vývoje, ale přijal dynamický přístup. Podle Harveyho proces plození spočíval v přenosu nehmotné plodnosti spermatu, která se u lidí projevuje především v krvi, do mateřské hmoty. Embryo se pak vyvíjí autonomně, zpočátku prostřednictvím mezistádia vajíčka. Jeho doktrína omne vivum ex ovo (veškerý život pochází z vajíčka) byla prvním jednoznačným prohlášením proti myšlence spontánního plození. ^[5]

Další ilustrace

• Harweyův nákres žil na ruce
• 
  Sovětská známka k 300. výročí úmrtí
• 
  Portrét kolem roku 1627

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku William Harvey na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu William Harvey na Wikimedia Commons
• William Harvey: První prokázal, že krev proudí ze srdce do celého těla - novinky.cz
• ČEJKA, Vojtěch. Descartova mechanistická fyziologie a Harveyho objev krevního oběhu. Praha: Univerzita Karlova, 2019. 97 s. Dostupné online. S. 20–25. Diplomová práce.