William Jones (filolog)

William Jones
Narození	28. září 1746 Londýn
Úmrtí	27. dubna 1794 (ve věku 47 let) Kalkata
Příčina úmrtí	zánět
Místo pohřbení	South Park Street Cemetery
Povolání	antropolog, jazykovědec, soudce, překladatel, básník, spisovatel, botanik, politik a orientalista
Alma mater	Univerzitní kolej Harrow School
Témata	filologie, botanika, právo, politika, literatura, antropologie a orientalistika
Ocenění	společník Královské společnosti Knight Bachelor
Manžel(ka)	Anna Maria Shipley
Rodiče	William Jones[1][2] a Mary Jones[2]
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sir William Jones (28. září 1746 Londýn – 27. dubna 1794 Kalkata) byl anglický právník, indolog, indoevropeista, básník a šachový historik. Od roku 1783 byl soudcem nejvyššího soudu v Kalkatě. Dodnes je znám především svými studiemi o sanskrtu a indoevropské jazykové rodině.

Jones jako filolog

Sir William Jones se věnoval klasickým jazykům, arabštině, perštině a sanskrtu (údajně ovládal desítky jazyků). Objevil, že indický jazyk sanskrt je spřízněn s latinou a řečtinou – traduje se (nesprávně), že jako první postuloval existenci indoevropských jazyků a položil tím základ dalšímu bádání. Jones se věnoval překládání indické literatury a položil také základy studia íránských jazyků v Evropě. Roku 1786 proslovil slavnou přednášku, z níž bývá citován zejména tento úryvek: ^[zdroj?]

„The Sanscrit language, whatever be its antiquity, is of a wonderful structure; more perfect than the Greek, more copious than the Latin, and more exquisitely refined than either, yet bearing to both of them a stronger affinity, both in the roots of verbs and the forms of grammar, than could possibly have been produced by accident; so strong indeed, that no philologer could examine them all three, without believing them to have sprung from some common source, which, perhaps, no longer exists.“

Jones jako šachový historik a básník

Jones nebyl jen filologem, ale také šachovým historikem a básníkem. Byl zastáncem teorie o vzniku šachu v Indii a ve svých didaktických básních Advertisement to Caissa a Caissa, or the Game of Chess zpodobnil postavu dryády Caissy,^[3] která je dnes považována za múzu nebo bohyni šachu.^[4] Básně jsou napsány podle latinské básně Scacchia, Ludus z roku 1527 o vynalezení šachů olympskými bohy od italského básníka a pozdějšího biskupa z Alby Marca Hieronyma Vidy (asi 1485 – 1566), ve které se píše, že šachy byly vynalezeny proto, aby jejich předvedení pomohlo nešťastně zamilovanému bohovi Martovi získat dryádinu přízeň.^[5]

Publikace

• The Sanscrit Language (1786) – v tomto díle formuloval hypotézu, že sanskrt, řečtina a latina jsou příbuzné jazyky a že se vyvinuly ze společného prajazyka
• On the Indian Game of Chess (1790, O indické hře v šachy) – historická studie, ve které je Jones zastáncem teorie o vzniku šachů v Indii v 5.–6. století.

Odkazy

Reference

Související články

• Caissa
• Marcus Hieronymus Vida

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu William Jones na Wikimedia Commons
• Osoba William Jones ve Wikicitátech
• https://archive.today/20120805180647/http://www.utexas.edu/cola/centers/lrc/books/read01.html (anglicky)
• Test básně Caissa od Williama Jonese (anglicky)