William McCoy (Bounty)

William McCoy (také Mickoy, či McKoy; 1763 Skotsko – 20. dubna 1799 Pitcairnův ostrov) byl skotský námořník a účastník vzpoury na HMAV Bounty. Byl mezi devíti vzbouřenci, kteří posléze nezůstali na Tahiti, ale osídlili Pitcairnův ostrov, kde také zemřel.

Biografie

Narodil se roku 1763 v Rossu, či Aberdeenu ve Skotsku. O jeho životě se před nástupem na HMAV Bounty se nedochovaly žádné informace.^[2] Arne Falk-Rønne uvádí, že jedním z jeho zaměstnání byla práce v továrně na whisky.^[3] Na Bounty byl převelen ve třiadvaceti letech společně s Matthewem Quintalem z HMS Triumph. Velitel Bounty, poručík William Bligh ho při vyšetřování vzpoury popsal:

WILLIAM MICKOY. námořník, věk 25 let, 5 stop a 6 palců vysoký, světlé pleti, světle hnědých vlasů, silné postavy; jizva na břiše, kde byl pobodaný a malá jizva pod bradou; na různých místech těla tetovaný.^{[pozn. 1]}

Na Tahiti se seznámil s místní dívkou jménem Taio, které patrně dal anglickou přezdívku Mary.^[2] Dne 4. dubna loď Bounty po pěti měsících opustila Tahiti i s nákladem chlebovníků. Posádka byla demoralizovaná a tak poručík William Bligh své velení přitvrdil. Když v předvečer vzpoury opět křičel na námořníky, McCoy otevřeně dával najevo svůj vzdor a rozzuřený William Bligh mu pohrozil zastřelením, jestliže nebude poslouchat.^[4][2] McCoy byl jedním z prvních, kteří se přidali na stranu vzbouřenců^[4] a ve vzpouře byl velmi aktivní.^[5] Vzbouřenci se s lodí nejprve vydali na ostrov Tubuai, kde však jejich pokus usadit se ztroskotal. McCoy poté podpořil Fletchera Christiana v plavbě na Pitcairnův ostrov, kam vzbouřenci i skupina Tahiťanů dorazili 15. ledna 1790. McCoy, John Williams a William Brown společně se třemi Tahiťany byli první, kteří se na Pitcairnu vylodili.^[4] Dne 23. ledna 1790 vzbouřenci loď spálili.

Vzbouřenci na Pitcairnu založili svojí kolonii. Avšak spory mezi vzbouřenci a tahitskými muži, ke kterým se někteří chovali jako k otrokům a sluhům, vyvrcholil v jejich povstání 20. září 1793. McCoyovi se s Matthewem Quintalem podařilo uprchnout do hor. Když se po 11 dnech ukrývání vrátili do osady, podařilo se jim zabít Manariiho, jednoho z Tahiťanů.^[4] Z devíti bílých vzbouřenců, kteří na ostrov přišli, přežili tahitskou vzpouru jen McCoy, Matthew Quintal, Ned Young a John Adams.

Ned Young a John Adams poté převzali vůdčí pozici v kolonii, zatímco McCoy, s využitím svých zkušeností z lihovarnictví, po dlouhém zkoumání objevil způsob, jak ze sladké šťávy rostliny Cordyline fruticosa vypálit v kotli a několika kovových trubkách z lodi kořalku.^[3] První kordylinka byla vyrobena 20. dubna 1797.^[4] McCoy a Quintal rychle propadli opilství. Dne 20. dubna 1799 William McCoy patrně opilý skočil z útesu^[6] nebo, dle jiné teorie, byl zabit Youngem a Adamsem, když vyhrožoval osadníkům, že je povraždí.^[5]

Rodina

Se svou tahitskou ženou měl William McCoy dvě děti:^[6]

• Daniel McCoy (1792 – 26. prosince 1832)
• Catherine McCoy (1799 – 8. června 1831)

Ačkoliv se za McCoyova života jeho příjmení psalo ve tvaru Mickoy, jeho potomci nadále používají variantu McCoy.^[4]

Odkazy

Poznámky

Reference

Související články

• Seznam členů posádky Bounty
• Dějiny Pitcairnových ostrovů

Literatura

• CONWAY, Christiane; HEYWOOD, Peter; HEYWOOD, Nessy. Letters from the Isle of Man: the Bounty correspondence of Nessy and Peter Heywood. 1. vyd. Onchan: The Manx Experience, 2005. 182 s. ISBN 1-873120-77-X. (anglicky)