William Renshaw

William Renshaw
Rodné jménoWilliam Charles Renshaw
Narození3. ledna 1861
Royal Leamington Spa
Úmrtí12. srpna 1904 (ve věku 43 let)
Swanage
Alma materCheltenham College
Povolánítenista
OceněníMezinárodní tenisová síň slávy (1983)
PříbuzníErnest Renshaw[1] (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

William Renshaw (3. ledna 1861, Leamington, Warwickshire12. srpna 1904, Swanage, Dorset) byl anglický tenista, první z velkých postav tenisové historie[2], který v letech 1881–1886 a 1889 sedmkrát vyhrál Wimbledon ve dvouhře a dalších pět titulů získal ve čtyřhře. Pravoruký hráč praktikoval silový a technicky náročný tenis. Spolu s dvojčetem Ernestem vnesli do hry celodvorcový pohyb a jako první rozšířili voleje a smeče.[2]

Sportovní kariéra

Sedm titulů Williama Renshawa z mužské dvouhry Wimbledonu byl rekordní počet do roku 2017, kdy přidal osmý titul na své konto Roger Federer. Renshaw však zůstává jediným, kterému se podařilo získat šest trofejí v řadě, přestože se amatérská etapa tenisu považuje za méně náročnou než současná profesionální. Značnou výhodou vítězů v letech 1878–1921 byla existence systému turnaje tzv. All Comers' Singles, který obhájci titulu zajišťoval přímou účast ve finále následujícího ročníku proti vyzyvateli. S pěti vítězstvími v řadě za ním zaostávají Björn Borg a Roger Federer, kteří však museli odehrát všechny kola turnaje (velmi často jsou však právě oni zmiňováni jako rekordmani v počtu získaných trofejí v řadě).

V létě se účastnil turnajů v Anglii a Irsku, v zimě hrál na Francouzské riviéře.

Třikrát (1882, 1883 a 1889) se ve finále Wimbledonu utkal se svým starším dvojčetem Ernestem Renshawem, vždy vítězně. Společně pak vyhráli pětkrát čtyřhru. Oba dominovali tenisu, podpořili jeho oblibu ve společnosti a stali se hybateli v přeměně vnímání tenisu jako společenské zábavy ve skutečný závodní sport.[2] Daná éra bývá označována také jako Renshaw Rush.

V roce 1983 byl posmrtně uveden do Mezinárodní tenisové síně slávy.

Finále na Grand Slamu

Dvouhra (8)

Vítěz (7)

RokTurnajFinalistaVýsledek
1881WimbledonSpojené království John Hartley6–0, 6–1, 6–1
1882Wimbledon (2)Spojené království Ernest Renshaw6–1, 2–6, 4–6, 6–2, 6–2
1883Wimbledon (3)Spojené království Ernest Renshaw2–6, 6–3, 6–3, 4–6, 6–3
1884Wimbledon (4)Spojené království Herbert Lawford6–0, 6–4, 9–7
1885Wimbledon (5)Spojené království Herbert Lawford7–5, 6–2, 4–6, 7–5
1886Wimbledon (6)Spojené království Herbert Lawford6–0, 5–7, 6–3, 6–4
1889Wimbledon (7)Spojené království Ernest Renshaw7–5, 6–2, 4–6, 7–5

Finalista (1)

RokTurnajVítězVýsledek
1890WimbledonSpojené království Willoughby Hamilton6–8, 6–2, 3–6, 6–1, 6–1

Čtyřhra (5)

Výhry (5)

RokTurnajSpoluhráčFinalistéVýsledek
1884WimbledonSpojené království Ernest RenshawSpojené království E.W. Lewis
Spojené království E.L. Williams
6–3, 6–1, 1-6, 6-4
1885Wimbledon (2)Spojené království Ernest RenshawSpojené království C.E. Farrer
Spojené království A.J. Stanley
6–3, 6–3, 10-8
1886Wimbledon (3)Spojené království Ernest RenshawSpojené království C.E. Farrer
Spojené království A.J. Stanley
6–3, 6–3, 4-6, 7-5
1888Wimbledon (4)Spojené království Ernest RenshawSpojené království Herbert Wilberforce
Spojené království Patrick Bowes-Lyon
2-6, 1-6, 6-3, 6-4, 6-3
1889Wimbledon (5)Spojené království Ernest RenshawSpojené království E.W. Lewis
Spojené království George Hillyard
6–4, 6–4, 3-6, 0-6, 6-1

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku William Renshaw na anglické Wikipedii.

  1. Lance Tingay: 100 years of Wimbledon. Enfield: Guinness Superlatives. 1977.
  2. a b c Lichner, I. et al.(1985): Malá encyklopedie tenisu. Olympia, Praha, s. 262

Externí odkazy

Média použitá na této stránce