William Rothenstein

Sir William Rothenstein
portrét Williama Rothensteina pořízený Georgem Charlesem Beresfordem v roce 1920
Narození	29. ledna 1872 Bradford, West Riding Yorkshire, Anglie Spojené království Spojené království
Úmrtí	14. února 1945 (ve věku 73 let) Londýn, Anglie Spojené království Spojené království
Národnost	britská
Vzdělání	Bradford Grammar School, Slade School of Fine Art Académie Julian
Alma mater	Slade School of Fine Art Julianova akademie Bradford Grammar School
Povolání	malíř, grafik, spisovatel
Rodiče	Moritz Rothenstein a Bertha Henriette Duxová
Manžel(ka)	Alice Knewstub
Děti	John, Betty, Rachel a Michael
Příbuzní	Louisa Rothensteinová[1], Albert Rutherston[1] a Charles Lambert Rutherston[1] (sourozenci)
Významná díla	Charles Conder Syn umělce a jeho manželka
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sir William Rothenstein (29. ledna 1872 Bradford – 14. února 1945 Londýn) byl anglický malíř, grafik, návrhář a autor publikací o umění. Jeho dráha začala počátkem devadesátých let 20. století. Rothenstein pokračoval v umělecké činnosti až do své smrti v roce 1945. Věnoval se různým žánrům, nejen krajinomalbě ve Francii, ale také například zobrazení židovských synagog v Londýně. Nejznámější je zřejmě svou prací válečného umělce v obou světových válkách, portréty a populárními memoáry psanými ve třicátých letech dvacátého století. Více než dvě stě Rothensteinových portrétů slavných lidí je ve sbírce National Portrait Gallery v Londýně. Tate Gallery má také velkou sbírku jeho obrazů, tisků a kreseb. Rothenstein působil jako ředitel v Royal College of Art od roku 1920 do roku 1935. V roce 1931 byl vyznamenán za své služby umění. V březnu roku 2015 byla otevřena první slavná výstava Rothensteinových prací, Art of Sir William Rothenstein, představující jeho dílo za více než čtyřicet let.

Životopis

William Rothenstein se narodil v židovsko-německé rodině v Bradfordu, části West Ridingu v Yorkshire. V Bradfordu navštěvoval gymnázium (Bradford Grammar School). Jeho otec Moritz emigroval z Německa v roce 1859. Pracoval v Bradfordské textilce. Brzy se oženil s Berthou Duxovou a měli spolu šest dětí, z nichž William byl pátým dítětem. Williamovi dva bratři, Charles a Albert, se také věnovali umění. Charles (1866–1927), který následoval svého otce v obchodě s vlnou, byl velkým sběratelem – a celou svou sbírku věnoval v roce 1925 Manchesterské umělecké galerii. Albert (1881–1953) byl malíř, ilustrátor a návrhář kostýmů. Oba bratři během první světové války změnili své příjmení na Rutherston. William se v roce 1899 oženil s Alicí Knewstubovou, se kterou měl čtyři děti: Johna, Betty, Rachel a Michaela. John Rothenstein později získal uznání jako historik umění a správce umělecké galerie. Byl ředitelem Tate Gallery od roku 1938 do roku 1964 a v roce 1952 byl vyznamenán rytířským řádem. Jeho syn William Michael Rothenstein, RA (19. března 1908– 6. července 1993) byl talentovaný anglický grafik, malíř a umělecký učitel.

Vzdělání

Rothenstein opustil gymnázium v Bradfordu ve věku šestnácti let, aby pokračoval ve studiu na umělecké škole Slade School of Art v Londýně, kde jej vyučoval Alphonse Legros (1837–1911), francouzský malíř, sochař a medailér, který pracoval také technikou leptu (grafická technika tisku). Ve Francii se vzdělával na Académie Julian, soukromé umělecké škole pro malířství a sochařství. Tam se setkal s Jamesem McNeill Whistlerem, Edgarem Degasem a Henri Toulouse-Lautrecem, s umělci, kteří ho povzbuzovali, aby pokračoval v kariéře umělce. V Paříži se setkal také s anglo-australským umělcem Charlesem Conderem, s nímž sdílel ateliér na Montmartru.

Kariéra

Umělec

V roce 1893 se Rothenstein vrátil do Británie, aby pracoval na sérii litografických portrétů nazvané "Oxford Characters (Oxfordské postavy), která byla publikována v roce 1896. Další kolekce portrétů byly English Portraits (1898), Twelve Portraits (1929) a Contemporaries (1937). V Oxfordu se setkal a spřátelil s karikaturistou a parodistou Maxem Beerbohmem, který jej později zvěčnil v povídce Enocha Soamese (1919). Během devadesátých let 20. století Rothenstein vystavoval v New English Art Club a přispěl kresbami do britského čtvrtletniho literárního periodika The Yellow Book a do literárního časopisu The Savoy, jehož osm čísel vyšlo od ledna do prosince 1896.

V letech 1898–1899 založil Carfax Gallery (nebo Carfax & Co) v St. James 'Piccadilly spolu s Johnem Fothergillem. Během raných let byla tato galerie úzce spojena s umělci jako Charles Conder, Philip Wilson Steer, Charles Ricketts a Augustus John. Vystavoval zde také Auguste Rodin, na jehož rostoucí pověsti v Anglii měl velkou zásluhu právě Rothenstein. Rothensteinova role uměleckého manažera v galerii byla v roce 1901 ukončena, poté se firma dostala pod vedení jeho blízkého přítele, kanadského novináře a uměleckého kritika Roberta Baldwina Rosse. V roce 1908 Ross galerii opustil a nechal firmu v rukou dlouholetého finančního manažera Arthura Cliftona. Pod jeho vedením se galerie stala domovem pro všechny tři výstavy skupiny anglických postimpresionistů Camden Town Group, skupiny vedené Rothensteinovým přítelem Waltem Sickererem. V roce 1900 získal Rothenstein stříbrnou medaili za malbu The Doll's House (Dům panenek) na výstavě Exposition Universelle. Tento obraz je i nadále jednou z jeho nejznámějších prací a byl předmětem studie publikované Tate Gallery. Styly a náměty Rothensteinových obrazů se liší, přestože se objevují určitá témata, která jsou pro něho důležitá, zejména zájem o témata závažná nebo základní, o kterých se hovoří s jistou opatrností. K dobrým příkladům patří Parting at Morning (1891), Mother and Child (1903) a Jews Mourning at a Synagogue(1907) (Židé truchlící v synagoze), které jsou v majetku Tate Gallery. Mezi lety 1902 a 1912 žil v Hampsteadu v Londýně, kde mezi jeho přátele patřil H. G. Wells, Joseph Conrad a umělec Augustus John. Mezi mladými umělci, kteří navštěvovali Rothensteina v Hampsteadu, byli Wyndham Lewis, Mark Gertler a Paul Nash. Rothenstein během tohoto období pracoval na sérii důležitých obrazů na převážně židovském východním konci Londýna, z nichž některé byly na vlivné výstavě židovského umění v roce 1906 v Whitechapel Gallery. Nejslavnější dílo z tohoto období je The Browning Readers (1900), nyní ve vlastnictví galerie Cartwright Hall v Bradfordu. Další díla: Spring, The Morning Room (c.1910), Mother and Child, Candlelight (c.1909) jsou většinou ve vlastnictví jeho rodiny. Rothenstein byl celý život fascinován indickým sochařstvím a malířstvím. V roce 1910 se vydal na cestu po významných uměleckých a náboženských místech. Navštívil buddhistickou jeskyni Adžanta, kde pozoroval lady Christianu Herringhamovou a Nandalala Bose, kteří zhotovovali akvarelové kopie starobylých fresek. Cestu ukončil v Kalkatě, kde byl svědkem, jak se Abanindranath Tagore pokoušel oživit techniky a estetiku tradiční indické malby. Rothenstein byl také členem International Society of Sculptors, Painters and Gravers (Mezinárodní společnosti sochařů, malířů a řezbářů). V letech 1920 až 1935 byl Rothenstein ředitelem Royal College of Art (Královské vysoké umělecké školy), kde podporoval umělce jako Edward Burra, Evelyn Dunbar, U Ba Nyan a Henry Moore. Moore později napsal, že Rothenstein mi dal pocit, že neexistuje žádná překážka, žádný limit pro to, co by mladý venkovský student mohl dostat a kým by se mohl stát.

Spisovatel

Rothenstein napsal několik kritických knih a brožur, včetně Goya (1900, první anglická monografie o umělci), A Plea for a Wider Use of Artists & Craftsmen (1916) a Whither Painting (1932). Během třicátých 20. století publikoval tři svazky vzpomínek: Men and Memories, Vol I, Vol II, Since Fifty. Vol I obsahuje anekdoty o Oscaru Wildeovi a mnoha dalších přátelích Rothensteinových, k nimž patřil mimo jiné Max Beerbohm, James Whistler, Paul Verlaine, Edgar Degas a John Singer Sargent.

Uznání

Rothenstein byl vyznamenán v roce 1931 rytířským řádem. Rabíndranáth Thákur věnoval svou básnickou sbírku Gitanjali, za kterou dostal Nobelovu cenu za poezii, právě Williamu Rothensteinovi.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku William Rothenstein na anglické Wikipedii.

Související články

• War Artists' Advisory Committee

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu William Rothenstein na Wikimedia Commons