William Styron
| William Styron | |
|---|---|
 William Styron v roce 1989 | |
| Narození | 11. června 1925 Newport News |
| Úmrtí | 1. listopadu 2006 (ve věku 81 let) Martha's Vineyard |
| Příčina úmrtí | zápal plic |
| Povolání | spisovatel a voják |
| Alma mater | Dukeova univerzita (1943–1947) Warwick High School Davidson College Christchurch School |
| Žánr | drama, román, autobiografie, literární kritika, script a esej |
| Významná díla | Sophiina volba Darkness Visible |
| Ocenění | Pulitzerova cena za beletrii (1968) Národní knižní cena za beletrii (1980) St. Louis Literary Award (1982) Prix mondial Cino Del Duca (1985) Common Wealth Award of Distinguished Service (1995) … více na Wikidatech |
| Děti | Susanna Styron Alexandra Styron |
| Vlivy | Albert Camus Francis Scott Fitzgerald Gustave Flaubert James Joyce John Dos Passos … více na Wikidatech |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
William Clark Styron, Jr. [stajrn] (11. června 1925 Newport News, Virginie – 1. listopadu 2006 Martha's Vineyard, Massachusetts) byl americký prozaik, představitel tzv. jižanské prózy. Proslul především románem Sophiina volba.
Ve druhé světové válce vstoupil do americké armády, kde se údajně zúčastnil bojů v Tichomoří. Po válce vystudoval Dukeovu universitu. Poté krátce působil jako redaktor v několika nakladatelstvích. Tato činnost ho neuspokojovala, proto se začal věnovat vlastní tvorbě.
Za svou knihu Doznání Nata Turnera obdržel v roce 1968 Pulitzerovu cenu.
Život
Narodil se roku 1925 v Newport News ve Virginii jako syn námořního inženýra, svérázného zásadového Jižana, v podmanivé atmosféře kouzelného Jihu, v němž však mladý Styron vycítil i ovzduší, jež ironicky označuje jako arktický kraj "Byrdland", "absolutní srdce zmrtvělé kultury", světa, kde duch ante bellum, to je doby před vítězstvím Unie nad Konfederací, byl stále ještě realitou. V roce 1944 vstoupil na presbyteriánskou Davidson College a odtud o rok později na Dukeovu univerzitu v Severní Karolíně; tam vzhledem k válečnému stavu zároveň prodělával výcvik u jednotky námořní pěchoty. I když byl vyslán do války, přímé akce se díky svému mladistvému věku nezúčastnil. Po válce se na Dukeovu univerzitu vrátil a absolvoval v roce 1947.
V roce 1947 odjel do New Yorku, kde pracoval po tři roky na své prvotině Ulehni v temnotách. Navštěvoval tu také seminář tvůrčího psaní a tedy vznikly jeho první pokusy o povídkovou tvorbu. Budoucí velká témata signalizují krátké prózy Dlouhá temná cesta a Chvíle v Terstu. Po vypuknutí korejské války byl v roce 1950 povolán k námořní pěchotě. Rukopis románu Ulehni v temnotách měl už dokončený, a tak ho mohl ponechat u nakladatele.[1] Úspěch tohoto díla mu umožnil, aby se po relativně krátkém redaktorském působení v nakladatelství McGraw-Hill a v redakci slavné The Paris Review věnoval cele a výhradně dráze spisovatelské.
Poválečný pobyt v armádě Styrona vyprovokoval k napsání jednoho z nejpůsobivějších děl trpce ironizujících nevykořenitelný militarismus, útlé novelky Dlouhý pochod. K problému amerického zla a případu jeho individuální anarchické likvidace se vrací románem Zapal tento dům. Jeho čtvrtý román Doznání Nata Turnera vzbudil bouři nevole, a to i v řadách černošského obyvatelstva (román pojednává o osudu vzdělaného černocha a vůdce černošské vzpoury z roku 1831), zřejmě pro nepochopení autorova záměru: Styron nezamýšlel pouze ilustrovat dějiny a kopírovat historickou osobnost, ale sestoupením do hrdinovy mysli se chtěl dobrat pravdy o zasutých i otevřeně planoucích alergiích ve vztahu černých a bílých, detailně evokovat myšlenkové pochody a zjitřené cítění v mysli a srdci černošského rebela. Styron je také autorem jediného dramatu Na triplárně. Drama připomíná zpodobením bludného kruhu vojenského světa novelku Dlouhý pochod.
Roku 1979 vyšel jeho nejznámější román Sophiina volba, kde se autor zabývá otázkou kolektivní viny a absolutního zla. Od vydání Sophiiny volby publikoval Styron pouze Tichý prach a jiné texty. Jako prozaik se odmlčel až do devadesátých let, kdy na svůj mimořádný talent opět upozornil sebezpytující výpovědí o boji s depresí Viditelná temnota a sbírkou Ráno na pobřeží, souborem tří delších povídek, které jsou poetickými vzpomínkami na jeho mládí.
Dílo
Jeho romány se zabývají otázkami trestu a viny, čímž jako by navazoval na tvorbu F. M. Dostojevského, jeho přístup k jižanskému prostředí je ovlivněn dílem W. Faulknera. Dalším stěžejním tématem jeho děl je rasismus, který se ukazuje ve zcela nečekaných a v té době i šokujících souvislostech.
- Ulehni v temnotách (Lie Down in Darkness; 1951) — zabývá se morálním rozpadem jižanské rodiny
- Dlouhý pochod (The Long March; 1952 na pokračování, 1956 jako kniha)
- Zapal ten dům (Set This House on Fire; 1960) – příběh umělce, který se marně snaží utéci moci peněz, která je zde považována za korumpující
- Doznání Nata Turnera (The Confessions of Nat Turner; 1967) – jako první nečernošský spisovatel se pokusil popsat pohnutky, které vedly k černošskému povstání Nata Turnera, ke kterému došlo v roce 1831. Dílo není kronikou tohoto povstání, zároveň toto povstání neodsuzuje, ale považuje ho za čin zoufalých lidí.
- Sophiina volba (Sophie’s Choice; 1979) – Styronovo nejvýznamnější dílo. Tento psychologický román má velmi složitou kompozici. Pojednává o jižanském mladíkovi Stingovi, který se touží stát spisovatelem a který se spřátelí s krásnou Polkou Sophií, jež přežila pobyt v Osvětimi, a jejím milencem - uchvacujícím a nebezpečným Nathanem.
- This Quiet Dust, and Other Writings (1982, 1993 rozšířeno) – eseje
- Viditelná temnota: Memoáry šílenství) (Darkness Visible: A Memoir of Madness; 1990) – autobiografické dílo o Styronových problémech s depresí
- Ráno na pobřeží (A Tidewater Morning: Three Tales from Youth; 1993) – povídky
Odkazy
Reference
- ↑ Nenadál, Radoslav, Hledání lásky, in: William Styron, Ulehni v temnotách, Praha 1974, s. 484.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu William Styron na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je William Styron
- William Styron (rozhovor z cyklu České televize Na plovárně) - video on-line v archivu ČT
Média použitá na této stránce
Autor: William Waterway, Licence: CC BY-SA 3.0
William Styron taking a break from writing to be photographed by William Waterway Marks, publisher/editor of "Martha's Vineyard Magazine."
Styron rarely allowed people in his private writing room. And, before this photo, it is believed that Styron never allowed anyone to photograph him at his writing desk. This room was located on the ground floor of his West Chop home on the island of Matha's Vineyard. Styron's writing room was in an inconspicuous location between the kitchen and garage. This room had only one mullioned window at eye level above his writing desk. Styron's writing desk was purchased at a yard sale on Martha's Vineyard. See more about this photo in "Sitting Pretty Magazine"
Styron always wrote long hand. He liked the tactile feel of pencil in hand which he felt helped him to connect his thoughts to paper. Syron had a manual pencil sharpener which he used to sharpen about fifteen pencils. Before he began to write, he sharpened a bunch of pencils, which allowed him to write without interruption. If you look closely at the lower right of this photograph - you will see a portion of a row of sharpened pencils that Styron used as his writing tools. Note how the pencils are slanted at a certain angle.