William Whipple

William Whipple
Posthumous portrait by Walter Gilman Page
Posthumous portrait by Walter Gilman Page

Narození14. ledna 1730
Kittery, Maine
Úmrtí28. listopadu 1785
Místo pohřbeníPortsmouth, New Hampshire
Národnostamerická
ChoťKatharine Whipple
RodičeWilliam Whipple a Mary Whipple
NáboženstvíKongregační církev
PodpisWilliam Whipple, podpis
CommonsWilliam Whipple
Některá data mohou pocházet z datové položky.

William Whipple (25. ledna 1731 NS, [14. ledna 1730 OS], Maine – 28. listopadu 1785)[Poz 1] byl signatářem Deklarace nezávislosti Spojených států jako zástupce státu New Hampshire a členem kontinentálního kongresu v letech 1776 až 1779.[1] Pracoval jako lodní kapitán i jako obchodník. Studoval na vysoké škole, aby se mohl stát soudcem. Zemřel na srdeční komplikace v roce 1785 ve věku 55 let.[1]

Moffatt-Ladd House, dům Williama Whippla v Portsmouthu, New Hampshire

Životopis

Whipple se narodil v Kittery v Maine jako syn kapitána Williama Whippla a jeho ženy Mary (rozené Cutt).[2] Své vzdělání začal na běžné škole. Poté odešel na moře a ve věku 21 let se stal lodním mistrem.[3][4] V roce 1767 se oženil se svou sestřenicí Catherine Moffa.[3] V roce 1769 se přestěhovali do domu Moffatt-Ladd House na Market Street v Portsmouthu.[5][3]Whipple získal své jmění účastí na obchodu se Západní Indií[3].Obchodoval s rumem, dřevem a otroky.[6][7][4] Od roku 1759 byl obchodníkem v Portsmouthu v New Hampshire, obchodoval společně se svým bratrem.

Politická kariéra

V roce 1775 New Hampshire rozpustil probritskou vládu a zorganizoval "House of Representatives" a "Executive Council" známé pod společným názvem Provincial Congress. Do tohoto orgánu byl Whiple zvolen jako reprezentant za Portsmouth, New Hampshire.[8] Stal se členem Committee of Safety (Výboru pro bezpečnost). Poté byl zvolen delegátem do kontinentálního kongresu a podepsal Deklaraci nezávislosti Spojených států. Byl také druhým bratranec kolegy, signatáře Stephen Hopkins.[2] V lednu 1776 Whipple psal kolegovi, který také podepsal Deklaraci, Josiahu Bartlettovi, o blížící se úmluvě:

Tento rok, můj příteli, je velký a plný velkých důležitých událostí. Nic menšího než osud Ameriky nezávisí na ctnosti jejích synů, a pokud nemají dost ctnosti na to, aby podporovali nejslavnější událost, do jaké kdy byly lidské bytosti zapojeny, nezaslouží si požehnání svobody.[3]

Whipple osvobodil svého otroka,[9] neboť říkal, že žádný muž nemůže bojovat za svobodu a zároveň držet jiného v otroctví.[5] Napsal:

Doporučuji zvýšení počtu černochů u některých pluků. Předpokládám, že to položí základ pro emancipaci těchto ubožáků v zemi. Doufám, že to bude způsob, jak rozdat požehnání svobody všem lidským rasám v Americe.[4]

Vojenská kariéra

Whipple byl jako první pověřen účastí na New Hampshire Provincial Congress v roce 1777. V Saratoze byl Whipple pověřen velením brigády sestávající ze čtyř pluků milice: Bellowův pluk, Chaseův pluk, Mooreův pluk a Welchův pluk. Za jejich statečnost v bitvě u Saratogy byl Whipple a plukovník James Wilkinson vybrán generálmajorem Horatio Gatesem, aby určil spolu se dvěma zástupci podmínky kapitulace britského generála Johna Burgoyna. Whipple pak podepsal Convention Saratoga.[10] Poté byl určen spolu s několika dalšími důstojníky doprovodit Burgoyna a jeho armádu zpět na Winter Hill, Somerville, Massachusetts. Zprávu o vítězství u Saratogy předal kapitánu Johnu Paulu Jonesovi, který informoval Benjamina Franklina. Ten byl v té době v Paříži na diplomatických jednáních. Zprávy o vítězství se pro Franklina během aliančních jednání s Francií ukázaly jako velmi cenné. V 1778 Whipple následoval svého velícího důstojníka, generála Johna Sullivana do bitvy na Rhode Island. Během ústupu nařízeném generálem Sullivanem blížící se nepřítel vystřelil a vážně zranil nohu jednoho z velitelů Whippleovy brigády, což později vyžadovalo amputaci.[11]

Smrt

Po válce se Whipple stal soudcem Nejvyššího soudu v New Hampshire. Trpěl srdečním onemocněním a zemřel poté, co omdlel během jízdy na koni při cestování po svém soudním obvodě. Byl pohřben na hřbitově v Portsmouthu, New Hampshire.[12]Jeho náhrobní kámen byl nahrazen novým památníkem v roce 1976.

Odkazy

Poznámky

  1. V roce 1750 prostřednictvím zákona Calendar (New Style) Act 1750, zákona o kalendáři, přijala Velká Británie a její kolonie (včetně částí dnešních Spojených států) gregoriánský kalendář a zrušila kalendář juliánský. Zákon platil od roku 1752, do té doby bylo nutno datování korigovat o 11 dní. Po středě 2. září 1752 následoval čtvrtek 14. září 1752. Zákon zrušil datování Old Style (O.S.) a stát přešel na datování New Style (N.S.). V tomto článku byl použit překlad textu z článku Old Style and New Style na anglické Wikipedii.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku William Whipple na anglické Wikipedii.

  1. a b Signers of the Declaration of Independence: William Whipple [online]. Dostupné online. 
  2. a b General Whipple's Ancestors [online]. Dostupné online. 
  3. a b c d e DSDI staff. William Whipple [online]. The Society of the Descendants of the Signers of the Declaration of Independence, 11 December 2011. Dostupné online. 
  4. a b c VAUGHAN, Dorothy Mansfield. This Was a Man: A Biography of General William Whipple [online]. New Hampshire: The National Society of The Colonial Dames in the State of New Hampshire, February 26, 1964 [cit. 2003-01-18]. Dostupné online. 
  5. a b The Whipples [online]. Moffatt-Ladd House & Garden [cit. 2019-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-27. 
  6. Framers of Freedom: William Whipple [online]. [cit. 2019-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-23. 
  7. William Whipple and the Declaration of Independence [online]. Dostupné online. 
  8. http://www.cr.nps.gov/history/online_books/declaration/bio51.html[nedostupný zdroj]
  9. https://web.archive.org/web/20020818053717/http://whipple.org/prince/princewhipple.html
  10. http://www.nps.gov/parkhistory/online_books/declaration/bio51.html[nedostupný zdroj]
  11. KIEFFER, Mike. Founding Father Document - Biography for William Whipple [online]. Dostupné online. 
  12. North Cemetery - Portsmouth, NH [online]. [cit. 2019-08-24]. Dostupné online. 

Literatura

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce