Willy Russ

Willy Russ
Narození7. července 1888
Krásno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí27. června 1974 (ve věku 85 let)
Merkershausen
Západní NěmeckoZápadní Německo Západní Německo
VzděláníOdborná keramická škola v Teplicích-Šanově
Uměleckoprůmyslová škola ve Vídni
Povolánísochař a keramik
Ocenění1954 Kulturní cena města Amberg[1]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Willy Russ, psán také Willy Ruß, vlastním jménem Willibald Russ (7. července 1888 Krásno[2]27. července 1974 Merkershausen), byl západočeský sochař a keramik–figuralista německé národnosti.

Willy Russ: Svatý Václav (1929), porcelán Puls, Ostrov u Karlových Varů

Život a dílo

Narodil se v rodině Josefa Russa, místního hudebníka v Krásnu a jeho manželky Marie rozené Kesslerové, dcery tajemníka městského úřadu. Jeho křestními kmotry byli Franz a Barbara Burgartovi, malíři porcelánu z krásenské malírny porcelánky v Horním Slavkově[2].

Po absolvování Odborné keramické školy v Teplicích (tehdy Teplice–Šanov, něm. K. K. Fachschule für Keramik in Teplitz-Schönau) získal na léta 19̟06-1910 od města Krásno stipendium ke studiu na Uměleckoprůmyslové škole (tehdy nesoucí název Kunstgewerbeschule des K. K. Österreichischen Museums für Kunst und Industrie) ve Vídni, kde studoval v oddělení keramiky pod vedením profesorů Josefa Breitnera, Bertolda Löfflera a Antona Kennera. Současně od roku 1906 spolupracoval s Wiener Werkstätte, kde keramický ateliér vedl Michael Powolny. Po ukončení studia v roce 1910 si otevřel vlastní ateliér ve Vídni. Ve stejném roce se ve Vídni oženil s rodačkou z Krásna Marií Ruppertovou, s níž měl jedinou dceru.

Jeho prvním dílem byla bronzová busta průmyslníka Hermanna Kruppa do altánku v dolnorakouském Berndorfu z roku 1910. Roku 1920 se vrátil do rodného Krásna, kde pokračoval v tvorbě. Vytvořil například několik většinou již neexistujících pomníků padlým, například ve Stříbře, zaniklé Čisté, v Horních Lomanech či ve Žluticích. K dalším dílům patří Goethův pomník v Lokti z roku 1931, odhalený ruku 1932 a v již neexistující Goethův pomník v Mariánských Lázních z roku 1932. V rodném Krásně stojí jím vytvořené krucifixy na Kreuzbergu (1930) a Kühlbühlu (1934). Nedochovala se Immaculata pro prostranství před poutním kostelem Navštívení Panny Marie v Křešicích u Litoměřic.

Kromě sochařství se věnoval hlavně keramice. Nejznámější díla:

  • Chebská kachlová kamna s národopisnými motivy, z roku 1944. Na šestnácti figurálních reliéfech s 336 postavami vyjádřeno 43 německých přísloví[3]. Po dlouhá léta byla kamna deponována na loketském hradu, po restaurování z roku 2021 vystavena ve stálé expozici chebského muzea. Jejich slavnostní odhalení se uskutečnilo dne 10. listopadu 2022.[4]
  • Obklady fasády nájemního domu zvaného Schokoladenhaus (česky Čokoládový dům), který projektoval architekt Ernst Lichtblau (1914) ve Vídni-Hietzingu, Wattmanngasse 29. Je to 20 figurálních reliéfů a tři desítky ornamentálních sloupků, vlysů a říms s čokoládově hnědou glazurou.
  • Figurální keramika Serapis Fayence pro firmu Alexandra Porcelain Works Ernsta Wahlisse v Teplicích-Trnovanech (1911)[5]
  • Návrhy keramiky pro firmu Brüder Schwadron ve Vídni (1918-1920)
  • Poběžovická kachlová kamna z pestrobarevně glazovaných kachlů mají podobu stojící postavy majitele zámku v Poběžovicích, hraběte Johanna Coudenhove-Kalergi z Ronšperku v kožichu
  • Soška sv. Václava (1929) a další figurální keramika ze 20. až 30. let pro porcelánku PULS firmy Pfeiffer & Löwenstein v Ostrově u Karlových Varů[6].

Spolu s architektem Fritzem Hoffmannem navrhl Krásenskou rozhlednu. Tato kuželovitá stavba se spirálovitě stočeným schodištěm je inspirována minaretem u Velké mešity ve městě Samarra v Iráku. Rozhlednu stavěli místní nezaměstnaní v období hospodářské krize v letech 1933 až 1935.[7] Pro Chomutovský hřbitov navrhl reliéf na pískovcový náhrobek historika PhDr. Antona Gnirse (1933).[8]

Dne 19. března 1946 byl s rodinou odsunut do Dolních Franků. Jeho dům v Krásně, kde měl svůj ateliér, byl zbourán. V červnu 1994 umístil v místech bývalého domu krásenský rodák Hartwig Ruppert pamětní desku, která nese nápis – „Na tomto místě stál ateliér, kde tvořil do roku 1946 akademický sochař Willy Russ“.[7]

Samostatné výstavy

  • 1930, Krasoumná jednota Praha, společně s výstavou leptů G. B. Piranesiho
  • 2004 Willy Russ. Sochař a keramik (1888 - 1974) Krajské muzeum Cheb (s katalogem)
  • 2005 Willy Russ. Bildhauer und Keramiker (1888 - 1974). Doplněná verze předchozí chebské výstavy. Egerland-Museum Marktredwitz

Galerie

Odkazy

Reference

  1. http://www.oberpfaelzerkulturbund.de/cms/pages/veranstaltungen/nordgautage/nordgaupreise-alt/nordgaupreistraeger-seit-1952.php?searchresult=1&sstring=Willy+Russ#Dichtung Nordgaupreisträger seit 1952.
  2. a b Matriční záznam o narození a křtu farnost Krásno
  3. Přepis a překlad přísloví na webu Kohoutí kříž
  4. Národopisná kamna Williho Russe v novém [online]. Muzeum Cheb [cit. 2022-11-29]. Dostupné online. 
  5. http://www.publicart.gavu.cz/russ-willy/
  6. Expozice Ostrovského porcelánu ve dvoraně zámku v Ostrově
  7. a b JAŠA, Luděk. Willibald Russ [online]. slavkovsky-les.cz, 2009 [cit. 2023-06-22]. Dostupné online. 
  8. Opomíjená místa Karlovarského kraje. Časopis Turista. 2020, čís. 3, s. 39. Dostupné online. 

Literatura

  • ČERNÝ, Zbyněk. Willi Russ: sochař a keramik = Bildhauer und Keramiker: (1888-1974): 29. červen - 17. říjen 2004 Krajské muzeum Cheb, červen - říjen 2005 Egerland-Museum Marktredwitz. 1. vyd. Cheb: Krajské muzeum Cheb, 2004. 63 s., 32 s. barev. obr. příl. ISBN 80-85018-44-6.
  • PROKOP, Vladimír; SMOLA, Lukáš. Sokolovsko: umění, památky a umělci do roku 1945. 1. vyd. Svazek 2. Sokolov: AZUS Březová, 2014. 2 svazky (878 s.). ISBN 978-80-905485-2-7, ISBN 978-80-904960-7-1. S. 834–839. 
  • In: KUNC, Antonín. Krásenský almanach 2021. Krásno: Neformální sdružení MATO, 2021. ISBN 978-80-270-9847-7. S. 37–47.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of Germany (state).svg
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
Krásno krucifix ve svahu Kreuzbergu únor 2020.jpg
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Krásno, krucifix ve svahu Kreuzbergu, okres Sokolov
Komotau-Grab-Gnirs-1.jpg
Autor: SchiDD, Licence: CC BY-SA 4.0
Grabstätte von Anton Gnirs (1873-1933) auf dem Friedhof von Komotau/Chomutov mit Grabmal aus der Werkstatt des Bildhauers Willi Russ aus Schönfeld (Krásno). Grabspruch
„Uxor et filia marito patri optimo - Votis nostris vivas in deo anima dulcis.“
„Die Frau und Tochter des besten Mannes - Unsere Gebete leben in Gottes süßer Seele.“
Krásno hřbitov únor 2020 (5a).jpg
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Krásno, hřbitov, náhrobek rodiny Schleeovy, autor Willy Russ, okres Sokolov
Loket socha J.W.Goetha (4).jpg
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Porcelán PULS Ostrov (Karlovy Vary) 01.jpg
Autor: Dobroš, Licence: CC BY-SA 4.0
Willy Russ: Svatý Václav (1929), porcelán Puls, Pfeiffer a Löwenstein Schlackenwerth, Ostrov u Karlových Varů
Žlutice pomník obětem Velké války.jpg
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Žlutice, pomník obětem I. sv. války, okres Karlovy Vary
Krásno krucifix na Kühbühlu únor 2021 (2).jpg
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Krásno, Krucifix na svahu Kühbühlu, okres Sokolov