Wilma Rudolphová
Wilma Rudolphová | |
---|---|
Osobní informace | |
Narození | 23. června 1940 Clarksville |
Úmrtí | 12. listopadu 1994 (ve věku 54 let) Brentwood |
Stát | Spojené státy americké |
Výška | 180 cm |
Kariéra | |
Disciplína | 100 m, 200 m |
Účasti na LOH | 1956, 1960 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Atletika na LOH | ||
bronz | LOH 1956 Melbourne | štafeta 4 × 100 m |
zlato | LOH 1960 Řím | běh na 100 m |
zlato | LOH 1960 Řím | štafeta 4 × 100 m |
zlato | LOH 1960 Řím | běh na 200 m |
Wilma Glodean Rudolphová (23. června 1940 Saint Bethlehem, Tennessee – 12. listopadu 1994, Brentwood, Tennessee) byla americká atletka, sprinterka, trojnásobná olympijská vítězka z roku 1960.[1]
Svými výkony přispěla k tomu, že se ženské atletice v USA začala věnovat větší pozornost. Považuje se za průkopnici boje za občanská a ženská práva. Rudolphová se stala hvězdou historicky prvních mezinárodních televizních sportovních přenosů z olympiády v Římě 1960. Byla známá pod mnohými přezdívkami: „Tornádo“ (protože byla nejrychlejší ženou na planetě), „Černá gazela“ (italskými novináři) a „Černá perla“ (francouzskými novináři).
Mládí
Narodila se předčasně, vážila pouze 2,04 kg. V útlém mládí dostala dětskou obrnu, ale dostala se z ní. Musela však nosit výztuhu levé nohy a chodidla. Její rodina pravidelně jezdila z Clarksville v Tennessee, kde bydleli, do Nashvillu, kde se Wilmě snažili narovnat její nohu. V roce 1952, když jí bylo 12 let, dosáhla svého snu překonat handicap a být jako jiné děti. Její starší sestra byla výborná basketbalistka, a Wilma se rozhodla, že bude jako ona a stala se členkou basketbalového školního týmu na střední škole. Tehdy ji ale objevil atletický trenér ze státní univerzity v Tennessee Edward S. Temple, což pro Rudolphovou znamenala zlom v kariéře. V šestnácti letech, v roce 1956 byla vybrána do amerického atletického týmu pro olympiádu v Melbourne 1956 a získala bronz ve štafetě 4 × 100 m s americkým týmem.
Olympiáda v Římě
Na olympijských hrách v Římě 1960 zvítězila v bězích na 100, 200 i 4 × 100 metrů. Ve finále na 100 metrů zvítězila časem 11,0, což ale nemohlo být považováno za světový rekord, jelikož ke zlatu pomohl nepovolený vítr. Ani na dvoustovce neměla v Římě konkurenci (čas 23,2 znamenal nový olympijský rekord). Po tomto jedinečném double se jí začalo říkat "nejrychlejší žena všech dob“. Ale to ještě nebylo vše: Rudolphová společně se svými kamarádkami z Tennessee State University, nyní ale v barvách USA, Marthou Hudsonovou, Lucindou Williamsovou a Barbarou Jonesovou ovládla i sprinterskou štafetu na 4 × 100 m (vítězství v čase 44,50, což byl nový světový rekord). Její sportovní kariéra skončila ve 22 letech, poté, co vyhrála dva závody v rámci mezistátního utkání USA-SSSR.
Ocenění
V letech 1960 a 1961 byla v anketě agentury Associated Press vyhlasena ženou roku. Byla zvolena do černošské Síně slávy v oblasti sportu a zábavy v roce 1973, a o rok později do americké atletické Síně slávy. Roku 1983 se stala členkou americké olympijské Síně slávy, o deset let později později do její sbírky cen přibyla trofej pro laureátku národní sportovní ceny. V roce 1994 byla vybrána do národní ženské Síně slávy.
Osobní život
V roce 1963 začala studovat státní univerzitu v Tennessee, kde ukončila bakalářské vzdělání v oboru učitelství pro první roky školní docházky. Po skončení atletické kariéry byla učitelkou v základní škole, trénovala atlety na střední škole,a stala se sportovní televizní komentátorkou televizi. V roce 1963 se provdala za svoji školní lásku Roberta Eldridge, se kterým měla 4 děti – Yolandu (1958), Djuannu (1964), Roberta (1965) a Xurryho (1971). Později se však rozvedli. V červenci 1994, krátce po smrti její matky, byla Wilmě Rudolphové diagnostikována rakovina mozku a hrtanu. 12. listopadu 1994 zemřela.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wilma Rudolph na anglické Wikipedii.
- ↑ ESPN.com: Rudolph ran and world went wild. espn.go.com [online]. [cit. 2016-07-19]. Dostupné online.
Literatura
- Biracee, Tom. Wilma Rudolph, Holloway House Publishing Company; (1990) – ISBN 0-87067-565-6
- Braun, Eric. Wilma Rudolph, Capstone Press, (2005) – ISBN 0-7368-4234-9
- Coffey, Wayne R. Wilma Rudolph, Blackbirch Press, (1993) – ISBN 1-56711-004-5
- Conrad, David. Stick to It!: The Story of Wilma Rudolph, Compass Point Books (2002) – ISBN 0-7565-0384-1
- Harper, Jo. Wilma Rudolph: Olympic Runner (Childhood of Famous Americans), Aladdin (2004) – ISBN 0-606-29739-1
- Krull, Kathleen. Wilma Unlimited: How Wilma Rudolph Became the World's Fastest Woman, Harcourt * Children's Books; Library Binding edition (1996) – ISBN 0-15-201267-2
- Maraniss, David. Rome 1960: The Olympics That Changed The World, Simon & Schuster, (2008) – ISBN 1-4165-3408-3
- Ruth, Amy. Wilma Rudolph, Lerner Publications (2000) – ISBN 0-8225-4976-X
- Schraff, Anne E. Wilma Rudolph: The Greatest Woman Sprinter in History, Enslow Publishers, (2004) – ISBN 0-7660-2291-9
- Sherrow, Victoria. Wilma Rudolph (On My Own Biographies), Carolrhoda Books (2000) – ISBN 1-57505-246-6
- Smith, Maureen Margaret. Wilma Rudolph: A Biography, Greenwood Press, (2006) – ISBN 0-313-33307-6
- Streissguth, Tom. Wilma Rudolph, Turnaround Publisher, (2007) – ISBN 0-8225-6693-1
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Wilma Rudolphová na Wikimedia Commons
- Wilma Rudolphová na stránkách IAAF (anglicky)
- Wilma Rudolphová v databázi Olympedia (anglicky)
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
The Canadian Red Ensign used between 1921 and 1957.
This image has compared for accuracy (mainly colors) using an image from World Statesmen. The only change is making the maple leaves green from red. This image has compared for accuracy (mainly colors) using an image from World Statesmen. The most recent version of this image has changed the harp into one with a female figure; see [http://flagspot.net/flags/ca-1921.html FOTW
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
Flag of Second Polish Republic and later People's Republic of Poland in period from March 29, 1928 to March 10, 1980. Red shade used here is HTML "vermilion" #E34234. Proportion 5:8.
Flag of Jamaica. “The sunshine, the land is green, and the people are strong and bold” is the symbolism of the colours of the flag. GOLD represents the natural wealth and beauty of sunlight; GREEN represents hope and agricultural resources; BLACK represents the strength and creativity of the people. The original symbolism, however, was "Hardships there are, but the land is green, and the sun shineth", where BLACK represented the hardships being faced.
The civil ensign and flag of Belgium. It is identical to Image:Flag of Belgium.svg except that it has a 2:3 ratio, instead of 13:15.
Flag of Second Polish Republic and later People's Republic of Poland in period from March 29, 1928 to March 10, 1980. Red shade used here is HTML "vermilion" #E34234. Proportion 5:8.
Autor: Henk Lindeboom / Anefo, Licence: CC BY-SA 3.0 nl
Aankomst Amerikaanse Olympische atleten op Schiphol, v.l.n.r. Otis Davis , Wilma Rudolph en Don Bragg
- 15 september 1960